III. Celní náhrada.
(4) Celní správa může požadovat celní náhradu až do plné výše základu.
(5) Povinnost k celní náhradě se nedotýká povinnosti zaplatit clo, bude-li zboží projednáno do volného oběhu. Rovněž není touto povinností dotčeno stíhání podle trestních předpisů.
(6) Celní náhradu vymáhají příslušné výkonné orgány národních výborů podle předpisů o vymáhání daní.
(1) Celnice může celní náhradu zcela nebo zčásti prominout, budou-li pro překročení lhůty stanovené v celním řízení nebo pro porušení celní závěry zjištěny závažné omluvné důvody, jakož i tehdy, jestliže úbytek na váze zjištěný při vydání uskladněného (uloženého) zboží vznikl přebalováním nebo jiným nakládáním se zbožím.
(2) V ostatních případech může celní náhradu zcela nebo zčásti prominout ústřední celní správa.
§ 52
Pro celní náhradu vázne na zboží podléhajícím celní kontrole zákonné zástavní právo, dokud je má u sebe celní správa nebo osoba povinná k celní náhradě nebo nabyvatel zboží, ledaže by šlo o nabyvatele, jemuž nemůže být zboží zadržováno (§ 48 odst. 2).
§ 53
Prominutí celní náhrady.
(1) Kdo odejme zboží celní kontrole, ačkoli ví, že jde o zboží takové kontrole podléhající, nebo kdo nedodrží povinnosti uložené mu celním zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení nebo povinnosti týkající se nakládání se zbožím uložené mu v celním řízení, je povinen zaplatit celní správě celní náhradu.
(2) Základem pro vyměření celní náhrady je clo a cena zboží. Nebude-li možno zjistit bližší sazební povahu zboží, je základem nejvyšší sazba platná pro příslušný druh zboží a jeho cena.
(3) Celní náhrada se vyměří podle stavu a předpisů, kdy zboží bylo posledně před vznikem povinnosti k náhradě projednáno, a neprošlo-li celním řízením podle stavu a předpisů, kdy zboží bylo dopraveno přes hranice. Nebude-li možno zjistit, kdy zboží bylo dopraveno přes hranice, vyměří se celní náhrada podle stavu zboží a podle předpisů platných v době, kdy dojde k vyměření celní náhrady.
§ 56
Nárok na vrácení celní náhrady a jistoty za celní náhradu se promlčuje do roka po vzniku nároku. Uplatnění nároku vůči celní správě má za následek běh nové promlčecí doby.
Promlčení nároku na vrácení celní náhrady a jistoty za celní náhradu.
§ 55
Promlčení práva vyměřit a vymáhat celní náhradu.
(1) Právo státu vyměřit a vymáhat celní náhradu se promlčuje ve třech letech.
(2) Promlčecí doba počíná prvním dnem roku, který následuje po roce, v němž nastala skutečnost zakládající povinnost k celní náhradě. Opatření směřující k vyměření nebo k vymáhání celní náhrady, pokud bylo sděleno osobě povinné k náhradě, má za následek, že prvním dnem příštího roku počíná nová promlčecí doba.
§ 54
Celnice vrátí jistotu za celní náhradu nebo její část zbývající po uhrazení celní náhrady, jakmile pomine důvod, pro který byla jistota složena.
Vrácení jistoty za celní náhradu.