Výroba v tuzemsku.
A. OBĚH ZBOŽÍ V TUZEMSKU.
Předepsaný stav zboží.
Zkoušení zboží.
Označení zboží úřední značkou.
B. ZBOŽÍ URČENÉ K VÝVOZU DO CIZINY.
§ 15
Kontrola zboží.
(2) Zboží ke kontrole předložené musí být úplné se všemi ozdobami a součástkami a do té míry dohotoveno, aby po úředním zkoušení a označení nebyla úřední značka při konečném zpracování poškozena a aby zboží již nemohlo být změněno. Předkládá-li se před konečnou úpravou, musí být řádně očištěno.
(1) Výrobce musí předložit každé nově vyrobené zboží z drahých kovů, s výjimkou zboží uvedeného v § 30, k vyšetření ryzosti a předepsaného stavu a k označení úřední značkou.
(3) Zboží úplně dohotovené se smí předkládat jen tehdy, lze-li je zkoušet na kameni bez poškození a s náležitou přesností.
(4) Výrobní podniky jsou povinny označit zboží z drahých kovů, které dodávají pro oběh v tuzemsku, úředně schválenou tovární značkou a číslici vyznačující ryzost.
(2) Jinak nesmí mít toto zboží nikdy vcelku menší ryzost, než jakou je označeno. Tato ryzost nesmí být menší ani v jednotlivých částech zboží bez pájky ani u zboží spájeného.
(3) Zboží z drahých kovů o předepsané ryzosti, které nevyhovuje ostatním předpisům, lze označit úřední značkou teprve tehdy, když byla závada odstraněna (§ 8 odst. 3).
(1) Zboží z drahých kovů určené pro oběh v tuzemsku, musí mít nejméně ryzost nejnižšího stupně stanoveného v § 13 odst. 2 pro přislušný druh zboží, a to zboží platinové nejméně 950/1000, zboží zlaté nejméně 585/1000 a zboží stříbrné nejméně 800/1000.
(4) Nemá-li zboží aspoň nejnižší předepsanou ryzost nebo nelze-li závadu odstranit, rozbije se a vrátí se podateli (§ 8 odst. 3).
§ 17
Remedium.
(1) Ve zvlášť odůvodněných případech může orgán státní služby pro drahé kovy povolit odchylku od předepsané ryzosti (remedium), a to u předmětů z platiny do 10/1000, ze zlata do 5/1000 a ze stříbra do 10/1000.
(2) U stříbrného zboží ryzosti 800/1000 se odchylka od předepsané ryzosti, nepovoluje.
§ 18
Použití jiného drahého kovu.
(1) Při výrobě zboží z drahých kovů lze použít jiného drahého kovu pro některé součástky za účelem ozdoby, z technických nebo jiných důvodů.
(2) Stříbrných součástek u zlatých a platinových předmětů lze použít, je-li stříbra použito k obrubám nebo malým ozdobám, které jsou s obrubami ve spojení.
§ 19
Spojení s obecnými kovy.
(1) K získání potřebné pevnosti a pružnosti je dovoleno v předmětech platinových, zlatých a stříbrných použít cizích těles z obecného kovu (jako per, vzpruh, vložek, které lze vyjmout a pod.), lze-li taková tělesa jako nepravá snadno poznat.
(2) Mechanické spojení součástek z obecných kovů s předměty platinovými, zlatými nebo stříbrnými je dovoleno jen po předchozím písemném povolení státní zkušebny. Nepravé součástky musí být snadno poznatelné a jako nepravé označeny.
(3) Státní zkušebna může výjimečně povolit odchylky od ustanovení odstavce 1 nebo 2.
§ 20
Pájka, kterou je zboží z drahých kovů spájeno, musí být zhotovena z téhož drahého kovu, z něhož je zboží vyrobeno, a její ryzost musí odpovídat ryzosti předmětu. Pájkové jádro z drahého kovu, kterého se používá při strojové výrobě zboží z drahých kovů ke spájení, nesmí se nápadně lišit od barvy předmětu.
Pájka.
(3) U zboží z drahých kovů, které je postříbřeno, pozlaceno nebo poplatinováno, se nezjišťuje ryzost vrstvy drahého kovu, nýbrž zkouší se jádro.
(4) Je-li nutno ryzost přesněji stanovit, je státní zkušebna oprávněna roztavit předmět nebo jeho část a podrobit jej po případě přesnému chemickému zkoušení; tak nutno postupovat zejména u předmětů spájených.
(1) Ryzost zboží z drahých kovů se stanoví zpravidla kapkovou zkouškou na prubířském kameni srovnáním se zkušebními jehlami.
(2) Každá oddělitelná součást (šroubem, nýtem nebo jinak připevněná), jakož i každá součást pájkou spojená musí být zvlášť zkoušena.
(1) Je-li výsledek chemické zkoušky pro účastníka příznivý, může mu státní zkušebna poskytnout náhradu skutečné škody vzešlé porušením zkoušeného předmětu, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se dozvěděl o výsledku zkoušky. Náhrada se neposkytuje, je-li předmět jen nepatrně poškozen nebo má-li jen nepatrnou cenu.
(2) Není-li účastník s úředním nálezem ryzosti spokojen, provede se nová zkouška, požádá-li o to do 3 dnů. Je-li i při této opakované zkoušce nález pro účastníka nepříznivý, zašle se zkoušený předmět na jeho žádost ke konečnému vyzkoušení ryzosti; zkoušku provede tříčlenná komise zřízená u státního (slovenského) úřadu.
(1) Zboží z drahých kovů vyhovující vydaným předpisům označuje se úředními značkami. Značky drahých kovů stanoví ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
(4) Podrobné předpisy o způsobu označování zboží z drahých kovů úřední značkou vydá předseda státního úřadu.
(3) Oddělitelné součásti zboží z drahých kovů nebo součásti pájkou spojené mohou se označit znaménkem státní zkušebny.
(2) Je-li předmět příliš malý nebo je-li vůbec takového rázu, že by úřední značka nemohla být na jeho hlavní části umístěna, zavěsí se na předmět úřední pečeť s vyraženou úřední značkou.
(1) Zboží z drahých kovů jiných dovolených ryzosti než ryzostí stanovených v § 13 odst. 2 pro příslušný druh zboží označí se stupněm nejblíže nižším.
(2) Stříbrné zboží pozlacené nebo zlatem potažené musí být pouhou zkouškou na kameni snadno poznatelné jako stříbrné; označí se úřední značkou pro stříbro.
(3) Použije-li se pro některé součástky zboží z drahých kovů jiného drahého kovu, označí se zboží značkami stanovenými pro použité kovy, a to na příslušných částech; není-li to možné, vyrazí se značky částečně přes sebe, a to napřed značka kovu, který převládá.
(4) Bylo-li použito jiného drahého kovu méně než 1 g, označí se předmět jen značkou drahého kovu, ze kterého je vyroben.
(1) Ryzost a stav zboží z drahých kovů lze při dodávkách pro vývoz dohodnout odlišně od československých závazných norem nebo vydaných předpisů.
(3) Zásilky do ciziny se zbožím z drahých kovů smějí být projednány k vývozu a přijaty k dopravě do ciziny, jen pokud byly předem přezkoušeny státní zkušebnou v Praze, v Brně nebo v Bratislavě. Dokladem o přezkoušení je seznam zboží potvrzený státní zkušebnou, který musí odesilatel při celním řízení předložit.
(2) Každé takové zboží vyvážené do ciziny musí být před dodáním k celnímu řízení předloženo k přezkoušení, zda ryzost a stav zboží souhlasí s objednávkou zahraničního dovozce, a to se seznamem sepsaným ve dvou stejnopisech na úředních tiskopisech.
(1) Na zboží z drahých kovů určené k vývozu do ciziny se nevztahuje povinnost označovat výrobky tovární značkou nebo číslicí vyznačující ryzost.
(3) Výrobní nebo obchodní podniky jsou povinny chovat zboží určené k vývozu ve zvláštních schránkách, a to odděleně od zboží určeného pro oběh v tuzemsku.
(2) Požádá-li o to vývozce, může být zboží z drahých kovů vyvážené do ciziny označeno vývozní značkou; zboží označené vývozní značkou se považuje pro oběh v tuzemsku za neoznačené.