(1) Školitel je povinen věnovat se školení přiděleného aspiranta tak, aby aspirant dosáhl vysoké úrovně, zejména však schopnosti samostatné vědecké činnosti. Se zřetelem k tomuto cíli sestavuje individuální studijní plán aspiranta (§ 21), volí v dohodě s aspirantem thema vědecké práce (§ 25), v pravidelných konsultacích (nejméně jednou týdně) kontroluje, jak aspirant plní studijní plán, radí mu a usměrňuje jeho vědeckou a pedagogickou práci.

(2) Školitel navrhuje podle potřeby ustanovení vedlejšího školitele (§ 18), vyslání aspiranta na externí pracoviště nebo ke studijnímu pobytu do ciziny a dbá o zařazení těchto návrhů do studijního plánu. Účastní se všech zkoušek aspiranta. Dbá na to, aby aspirantu nebyly ukládány jiné práce, než které jsou obsaženy ve studijním plánu. Rovněž dbá na to, aby studium asipranta bylo věcně i finančně zabezpečeno.

(3) Koncem 6. měsíce aspirantury podá školitel děkanu fakulty (řediteli ústavu nebo pracoviště) písemnou zprávu o schopnostech aspiranta k vědecké práci s návrhem na pokračování v aspirantuře nebo na její zrušení. Děkan projedná zprávu ve schůzi fakultní rady; v obory působnosti akademii věd předloží ředitel ústavu nebo pracoviště zprávu se svým stanoviskem k projednání sekci (odboru), v ostatních ústavech a pracovištích projedná zprávu ředitel ústavu nebo pracoviště ve vědecké radě ústavu nebo kolektivu vědeckých pracovníků pracoviště.

(4) Na konci každého roku aspirantury předloží školitel děkanu fakulty (řediteli ústavu nebo pracoviště) písemnou zprávu o práci aspiranta za minulé období. Zpráva musí obsahovat individuální charakteristiku aspiranta, vystihující jeho schopnosti a dosažené výsledky v činnosti vědecké a pedagogické, jakož i výslovné sdělení o plnění individuálního studijního plánu, a vyjádření, zda má aspirant pokračovat ve studiu. Ve zprávě podávané na konci druhého roku aspirantury připojí školitel sdělení o vykonaných zkouškách aspiranta a jejich výsledku a návrh na umístění aspiranta po uplynutí doby aspirantury.