236/1955 Sb.

Vyhláška ministra školství, presidia Československé akademie věd, Ústřední rady odborů a státního úřadu důchodového zabezpečení, kterou se vydává organisační a studijní řád pro vědecké aspiranty.

Poslední dostupné znění: 1957-01-01 – 1958-05-26 · 3 znění v historii →

§ 1

Vědecká aspirantura.
(1) Účelem vědecké aspiratury je umožnit nadaným a lidově demokratické republice oddaným absolventům vysokých škol a vynikajícím pracovníkům z praxe, kteří projevili schopnost k tvůrčí vědecké práci, další odborný a politický růst na základě soustavného studia některého vědního oboru, marxistické filosofie a studia jazykového, a připravit je k obhajobě kandidátské disertační práce.
(2) Vědecká aspirantura může být zavedena jako vědecká aspirantura s přerušením zaměstnání (dále jen „aspirantura“) nebo jako vědecká aspirantura bez přerušení zaměstnání (dále jen „externí aspirantura“).

Oddíl1

ASPIRANTURA.

Část I

Všeobecná ustanovení.

§ 2

Základní ustanovení.
(1) Vědečtí aspiranti (dále jen „aspiranti“) mohou být školeni na fakultách vysokých škol nebo na ústavech vědeckého výzkumu a vědecko-výzkumných pracovištích (dále jen „ústavy a pracoviště“), které zaručují vysokou úroveň vědecké přípravy, zejména kvalifikovanými školiteli i věcným vybavením.
(2) Vláda určí na společný návrh ministra školství a ostatních zúčastněných členů vlády, na kterých fakultách vysokých škol a na kterých ústavech a pracovištích v oboru jejich působnosti mohou být školení aspiranti; ústavy a pracoviště akademií věd, na kterých mohou být školeni aspiranti, určí vláda na návrh presidenta Československé akademie věd podaný v dohodě s předsedy ostatních akademií věd.
(3) Celkový plán potřeby aspirantů je součástí stáního plánu rozvoje národního hospodářství.
(4) Specialisaci jednotlivých vědních oborů určují aspirantům ústřední úřady a orgány, v jejichž oboru působnosti jsou vysoké školy a ústavy a pracoviště, určené ke školení aspirantů (dále jen „příslušné ústřední úřady“), v ústavech akademií věd presidium, po případě předsednictvo akademie věd (dále jen „předsednictvo akademie“), a to podle seznamu specialisací schváleného vládou. Příslušné ústřední úřady a předsednictvo akademie dbají na to, aby věcné náklady na aspiranturu byly ve státním rozpočtu zajišťovány podle zvláštní povahy jedntlivých specialisací.
(5) Všeobecné řízení aspirantury a kontrolu její úrovně s hlediska pedagogického a vědecko-metodického vykonává v oboru působnosti příslušných ústředních úřadů ministr školství, v oboru působnosti akademií věd presidium Československé akademie věd.

§ 3

Doba aspirantury.
(1) Aspirantura trvá zásadně nejdéle 3 roky.
(2) Ve výjimečných případech může příslušný ústřední úřad se souhlasem ministerstva školství, v oboru akademií věd příslušné předsednictvo se souhlasem presidia Československé akademie věd povolit delší dobu aspirantury.

§ 4

Sociální zabezpečení aspiranta.
(1) Po dobu trvání aspirantury není aspirant v pracovním poměru; příslušný ústřední úřad (předsednictvo akademie) poskytuje mu stipendium v hrubé částke 1.100 Kčs měsíčně, aspirantu alespoň s jedním nezaopatřeným dítětem stipendium v hrubé částce 1200 Kčs měsíčně.*) Podmínkou poskytnutí stipendia je závazek aspiranta, že po uplynutí doby aspirantury bude pracovat 3 roky na vysoké škole, ústavu nebo pracovišti, které určí příslušný ústřední úřad (předsednictvo akademie) v dohodě se státním úřadem plánovacím.
(2) Aspirantu pracujícímu v prostředí, které ohrožuje jeho zdraví, poskytuje se příplatek ke stipendiu (nebezpečnostní příplatek) ve výši odpovídající částce vyplácené z téhož důvodu a za stejných podmínek zaměstnancům, a to po dobu, po kterou koná tuto práci.
(3) Při pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz přísluší aspirantu stipendium po dobu 6 týdnů ode dne vzniku neschopnosti. Stejný nárok má aspirantka v době nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství.
(4) Aspirantu, který je povolán v rámci vojenské přípravy na vojenské soustředění, náleží po dobu výkonu této povinnosti stipendium; aspirant, který je povolán na vojenské cvičení, považuje se s hlediska předpisů o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků za zaměstnance a stipendium za mzdu.
(5) Aspirant, který se účastní se souhlasem školitele (§ 16) na pracovišti, na kterém se školí, řešení plánovaného vědeckého úkolu, může se podílet na odměně (prémii) za úspěšně vyřešený vědecký úkol za předpokladu, že odměna byla kolektivu přiznána, že účast aspiranta na řešení úkolu byla zahrnuta do jeho studijního plánu a že aspirant plnil náležitě všechny ostatní studijní povinnosti; z částky, která je mu přiznána jako členu kolektivu, který úkol vyřešil, bude mu vyplaceno 50 %; ve výjimečných případech na návrh vedoucího výzkumného ústavu je možno aspirantovi vyplatit plnou odměnu.
(6) Aspirant, který vykonává v rámci svého studijního plánu pedagogickou činnost na katedře vysoké školy obdobně jako odborný asistent, je za tuto činnost odměňován za předpokladu, že plní všechny ostatní studijní povinnosti; tuto činnost může konat jen ve druhém a třetím roce aspirantury, a to nejvýše 4 hodiny týdně; odměna se rovná polovině částky, kterou by obdržel za tuto činnost odborný asistent.
(7) Je-li aspirant podle studijního plánu vyslán na pracoviště, které není v místě, kde se školí, poskytne mu vysoká škola (ústav nebo pracoviště), kde se aspirant školí, náhradu prokázaných jízdních výloh; ve výjimečných případech, kdy vzniknou aspirantu prokazatelně nezbytné zvýšené náklady z důvodu ubytování nebo stravování, lze mu poskytnout náhradu stravného a nocležného obdobně podle předpisů platných pro státní zaměstnance.*)
(8) Kromě dnů pracovního klidu má aspirant nárok na prázdniny po dobu 6 týdnů ročně, které mu mají být poskytnuty zpravidla v letní době; během prázdnin je mu poskytováno stipendium.

§ 5

Přerušení aspirantury.
(1) S výjimkou ustanovení odstavce 2 nesmí být aspirantura přerušena.
(2) Ve výjimečných případech může ze závažných důvodů povolit přerušení aspirantury na žádost aspiranta příslušný ústřední úřad se souhlasem ministerstva školství, v oboru působnosti akademií věd příslušné předsednictvo akademie se souhlasem presidia Československé akademie věd. Žádost s vyjádřením školitele předkládá se svým odůvodněním děkan fakulty prostřednictvím rektora vysoké školy; v ústavech a pracovištích příslušných ústředních úřadů a akademií věd předkládá žádost ředitel ústavu nebo pracoviště (v akademiích věd prostřednictvím sekce nebo odboru).

§ 6

Zrušení aspirantury.
(1) Neprospěl-li aspirant při opakované zkoušce z aspirantského minima (§ 39 odst. 1 a 2), zruší příslušný ústřední úřad (předsednictvo akademie) na základě sdělení děkana fakulty (ředitele ústavu nebo pracoviště) (§ 39 odst. 3) aspiranturu a oznámí to ministerstvu školství (presidiu Československé akademie věd).
(2) Neplní-li aspirant bez závažných důvodů soustavně studijní plán (§ 21) přesto, že mu byla udělena důtka (§ 41 odst. 2), nebo ukáže-li se, že aspirant nemůže zvládnout dané úkoly (§ 17 odst. 3), po případě vyjdou-li na jevo skutečnosti, které jsou v rozporu s podmínkami přijetí do aspirantury (§ 10), může aspiranturu zrušit z moci úřední nebo na návrh příslušný ústřední úřad se souhlasem ministerstva školství, v oboru akademií věd předsednictvo příslušné akademie věd se souhlasem presidia Československé akademie věd. Návrh podává děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) na základě vyjádření školitele a vedoucího katedry (odborného oddělení) a po projednání ve fakultní radě (vědecké radě ústavu nebo pracoviště, kolektivu vědeckých pracovníků pracoviště) prostřednictvím rektora (v akademiích věd prostřednictvím sekce nebo odboru), který se k návrhu vyjádří.

§ 7

Úspěšné dokončení aspirantury.
(1) Aspirantura se pokládá za úspěšně dokončenou, splnil-li aspirant studijní plán (§ 21) a vypracoval-li vědeckou práci (§ 25) způsobilou k obhajobě podle vládního nařízení č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol.
(2) Potvrzení o úspěšném dokončení aspirantury vydává rektor vysoké školy (ředitel ústavu nebo pracoviště) na návrh děkana (vedoucího odborného oddělení nebo pracoviště) po projednání ve fakultní radě (ve vědecké radě ústavu nebo v kolektivu vědeckých pracovníků pracoviště). V akademiích věd vydává toto potvrzení předsednictvo sekce nebo odboru.

§ 8

Umisťování aspirantů.
Umisťování aspirantů provádí příslušný ústřední úřad (předsednictvo akademie) v dohodě se státním úřadem plánovacím ihned po uplynutí určené doby aspirantury, a to i tehdy, nedokončil-li aspirant vědeckou práci (§ 25); v tomto případě dokončí vědeckou práci při zaměstnání.

Část II

Přijímací řízení.

§ 9

Soutěž na obsazení míst v aspirantuře.
V rámci plánu potřeby aspirantů schváleného vládou vyhlašují příslušné ústřední úřady (předsednictvo akademie) jednou ročně soutěž na místa aspirantů, při čemž oznámí specialisace vypsané na jednotlivých fakultách a katedrách (ústavech a pracovištích).

§ 10

Podmínky přijetí.
(1) Za aspiranta může být přijat bezúhonný československý občan, oddaný lidově demokratickému zřízení, mladší 40 let, který ukončil s úspěchem studium na vysoké škole ve zvoleném nebo příbuzném vědním oboru, prokázal v témže vědním oboru úspěšnou praxi nejméně dvouletou (v technických oborech nejméně tříletou, v klinických oborech lékařských též nejméně tříletou praxi s osvědčením o specialisaci I. stupně) a schopnost k vědecké práci a vykonal s úspěchem přijímací zkoušku (§ 13). Výjimky z ustanovení o délce praxe povoluje příslušný ústřední úřad (předsednictvo akademie); výjimku nelze povolit pro klinické obory lékařské.
(2) Uchazeči, který absolvoval vysokou školu s vynikajícím prospěchem, během studia projevil mimimořádné nadání k vědecké práci ve zvoleném oboru a předložil doporučení fakultní rady (rady vysoké školy), může podmínku předepsané praxe příslušný ústřední úřad (předsednictvo akademie) prominout; nelze ji však prominout pro klinické obory lékařské.
(3) Uchazeči o přijetí do aspirantury na vysoké škole nebo ústavu (pracovišti) v oboru působnosti příslušných ústředních úřadů může podmínku vysokoškolského vzdělání výjimečně prominout příslušný Ústřední úřad se souhlasem ministerstva školství, uchazeči o aspiranturu v oboru akademii věd předsednictvo příslušné akademie věd se souhlasem presidia Československé akademie věd, prokázal-li uchazeč vědeckou práci a alespoň pětiletou úspěšnou praxi ve zvoleném oboru.
(4) Cizí státní příslušník, který splňuje podmínky odstavce 1 a 2 s výjimkou podmínky československého státního občanství, může být přijat za aspiranta se souhlasem ministerstva vnitra.

§ 11

Žádost o přijetí.
Žádost o přijetí za aspiranta podává uchazeč ve lhůtě stanovené soutěží děkanátu příslušné fakulty vysoké školy (ředitelství ústavu nebo pracoviště). Podá-li uchazeč žádost na více místech, uvede je v žádosti jmenovitě. K žádosti připojí
b) doklad o absolvování vysoké školy (diplom);
c) potvrzení o vykonané praxi; uchazeči o aspiranturu v klinických oborech lékařských předloží též osvědčení o dosažení specialisace I. stupně;
a) osvědčení o československém státním občanství (potvrzení o cizí státní příslušnosti);
d) posudek dosavadního pracoviště, který podává vedoucí pracoviště a závodní výbor odborového svazu Revolučního odborového hnutí, pokud je na pracovišti zřízen;
e) doporučení fakultní rady nebo rady vysoké školy (předloží jen uchazeči bez praxe);
f) vystižný životopis s uvedením soupisu uveřejněných prací a dvojmo vyplněný dotazník;
g) lékařské vysvědčení o zdravotním stavu uchazeče a o jeho zdravotní způsobilosti k vědecké práci ve zvoleném oboru, vydané okresním ústavem národního zdraví;
h) čestné prohlášení o tom, že splnil vojenskou povinnost, po případě že nebyl odveden.

§ 12

Přijímací komise.
(1) Přijímací zkoušku do aspirantury koná uchazeč před přijímací komisí.
(2) Přijímací komise se skládá z předsedy a nejvýše pěti dalších členů. Předsedou je děkan fakulty nebo proděkan pověřený péčí o aspiranty, ředitel ústavu nebo pracoviště nebo jím stanovený zástupce.
(3) Členy přijímací komise jmenuje na vysokých školách rektor na návrh fakultní rady, na ústavech a pracovištích akademií věd předsednictvo sekce (odboru) akademie věd na návrh ředitele ústavu nebo pracoviště a na ostatních ústavech a pracovištích příslušný ústřední úřad na návrh ředitele ústavu nebo pracoviště. Členové jsou vybíráni z členů akademií věd, z profesorů a docentů vysokých škol a z vědeckých pracovníků ústavů nebo pracovišť, jakož i z vynikajících odborníků z praxe; jedním z členů komise bude ustanoven vědecký pracovník, který má být školitelem aspiranta (§ 16), a dalšími členy pracovník katedry společenských věd a pracovník katedry ruského jazyka. Jedním z dalších členů má být ustanoven vědecký pracovník působící jinde, než kde má být aspirant školen.

§ 13

Přijímací zkouška.
(1) Přijímací zkouška se koná
c) z ruského jazyka.
a) ze specialisace v rámci příslušného oboru věd,
b) ze základů marxismu-leninismu,
(2) Zkouškou ze specialisace má uchazeč prokázat znalosti, které jsou předpokladem pro vědeckou práci ve specialisaci v rámci příslušného vědního oboru v rozsahu přesahujícím znalosti absolventa vysoké školy, v klinických oborech lékařských v rozsahu odpovídajícím znalostem specialisty I. stupně. Zkouška je ústní, koná se v časovém pořadí první a trvá zpravidla jednu hodinu. Rozhodne-li přijímací komise, že uchazeč při zkoušce neobstál, zkouška z dalších předmětů [odstavec 1 písm. b) a c)] se nekoná.
(3) Zkouškou ze základů marxismu-leninismu prokazuje uchazeč, že si osvojuje základy marxismu-leninismu a že se zajímá v hlavních rysech o vnitřní a mezinárodní politickou situaci, že se zajímá o otázky výstavby socialismu v naší vlasti a že zvládl v hlavních rysech literaturu podle seznamu vydaného ministerstvem školství v dohodě s presidiem Československé akademie věd. Zkouška je ústní a trvá zpravidla 30 minut. Rozhodne-li přijímací komise, že uchazeč při zkoušce neobstál, zkouška z dalšího předmětu [odstavec 1 písm. c)] se nekoná.
(4) Zkouškou z ruského jazyka prokazuje uchazeč základní znalost ruského jazyka. Zkouška je ústní, po případě i písemná.

§ 14

Hodnocení výsledku přijímací zkoušky.
(1) Přijímací komise se usnáší o výsledku přijímací zkoušky v neveřejném zasedání, a to většinou hlasů za přítomnosti celé zkušební komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, pro které hlasoval předseda
(2) O průběhu zkoušky a jednání komise se pořídí zápis absahující zejména složení komise, datum a trvání zkoušky, otázky, výsledek jednotlivých částí přijímací zkoušky, celkové zhodnocení zkoušky s uvedením závažných poznatků vyplynuvších z průběhu zkoušky a průběh hlasování přijímací komise.
(3) Výsledek přijímací zkoušky se vyjádří slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“. Předseda přijímací komise oznámí po zkoušce uchazeči ústně její výsledek před celou komisí a vydá o výsledku zkoušky písemné potvrzení. Neprospěl-li uchazeč při zkoušce, připojí předseda přijímací komise stručné odůvodnění a vrátí mu doklady žádosti.
(4) Po ukončení přijímacích zkoušek určí přijímací komise pořadí uchazečů, kteří prospěli při zkoušce a pořadí veřejně vyhlásí. Při stejném výsledku zkoušky má při sestavování pořadí přednost uchazeč, který se vykáže úspěšnou praxí a publikační činností.
(5) Uchazeč, který neprospěl při přijímací zkoušce, může žádat o přijetí za aspiranta pro tutéž specialisaci nejdříve po jednom roce. Ustanovení §§ 11 až 14 platí i pro opakování žádosti apřijímací zkoušky.

§ 15

Přijetí uchazece a jeho ustanovení aspirantem.
(1) Děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) sestaví podle pořadí určeného přijímací komisí návrhy na přijetí uchazečů a zašle je s veškerými doklady a zápisem o průběhu přijímacích zkoušek, na vysokých školách prostřednictvím rektorátu a v akademiích věd prostřednictvím sekce (odboru) akademie věd, příslušnému ústřednímu úřadu (předsednictvu akademie), který rozhodne o přijetí navržených uchazečů.
(2) Nemůže-li být přijat uchazeč na vysoké škole nebo ústavu nebo pracovišti, kde vykonal úspěšně přijímací zkoušku a byl navržen k přijetí, pro nedostatek plánovaných míst, může být přijat jako aspirant v téže specialisaci na jiném neobsazeném místě. Příslušný ústřední úřad (předsednictvo akademie) rozhodne o přijetí uchazeče po předběžném zjištění, že s přijetím souhlasí uchazeč i vysoká škola (ústav nebo pracoviště), kde má být aspirant školen.
(3) Po rozhodnutí o přijetí uchazeče oznámí příslušný ústřední úřad (předsednictvo akademie) spolu s výsledky rozhodnutí jména, příjmení a ostatní data přijatých uchazečů s uvedením schválených školitelů (§ 16 odst. 3) rektoru vysoké školy (řediteli ústavu nebo pracoviště, v akademiích věd předsednictvu sekce nebo odboru), který nově přijaté uchazeče ustanoví aspiranty. Seznam přijatých uchazečů s uvedením specialisací a jmen školitelů zašle příslušný ústřední úřad ministerstvu školství; předsednictvo akademie věd zašle týž seznam presidiu Československé akademie věd.
(4) Po ustanovení aspiranta podle odstavce 3 založí děkanát (ředitelství ústavu nebo pracoviště) evidenci o studiu aspiranta (osobní svazek aspiranta).
(5) Učiliště marxistické filosofie (§ 26) a učiliště jazyková (§ 27) určí pro nově přijaté aspiranty ministerstvo školství; pro aspiranty akademií věd určí toto učiliště presidium Československé akademie věd.
(6) Uchazeče, jehož přijetí nebylo příslušným ústředním úřadem (předsednictvem akademie) schváleno, vyrozumí rektor vysoké školy (ředitel ústavu nebo pracoviště, v akademiích věd předsednictvo sekce nebo odboru) stručným písemným sdělením, ve kterém uvede důvody zamítavého rozhodnutí, a vrátí mu doklady k žádosti.

Část III

Odborné vedení.

§ 16

Školitel.
(1) Odborné vedení aspiranta je svěřeno školiteli.
(2) Školiteli mohou být na vysokých školách jen doktoři věd, profesoři, osvědčení docenti, na ústavech a pracovištích akademií věd členové akademie věd, doktoři věd, vědečtí pracovníci I. stupně-kandidáti věd, ve výjimečných případech vědečtí pracovníci II.a stupně, v resortních ústavech a pracovištích v odůvodněných případech také jiní vědečtí pracovníci obdobné vědecké úrovně. K pověření funkcí školitele je třeba společného souhlasu ministerstva školství a presidia Československé akademie věd, v oboru zemědělských věd také souhlasu předsednictva Československé akademie zemědělských věd.
(3) Školitele pro jednotlivé aspiranty ustanovuje rektor vysoké školy (ředitel ústavu nebo pracoviště) písemným dekretem po schválení příslušným ústředním úřadem (předsednictvem akademie) na návrh děkana fakulty (ředitele ústavu nebo pracoviště). K ustanovení školitele mimo obor působnosti ústředního úřadu (akademie věd), kde je školitel v osobním stavu zaměstnanců, je též třeba předchozího souhlasu tohoto ústředního úřadu (předsednictva akademie).
(4) Za výchovu a školení aspiranta odpovídá školitel na vysokých školách děkanu fakulty, v ostatních případech řediteli ústavu nebo pracoviště.
(5) Jeden školitel může zároveň školit nejvýše 5 aspirantů.
(6) Školitel, který je zaměstnán na vysoké škole, vykonává funkci školitele jako součást pedagogického úvazku. Školitel, který je zaměstnán na ústavě nebo pracovišti nebo v jiné instituci, vykonává funkci školitele v rámci svých pracovních povinností.

§ 17

Základní povinnosti školitele.
(1) Školitel je povinen věnovat se školení přiděleného aspiranta tak, aby aspirant dosáhl vysoké úrovně, zejména však schopnosti samostatné vědecké činnosti. Se zřetelem k tomuto cíli sestavuje individuální studijní plán aspiranta (§ 21), volí v dohodě s aspirantem thema vědecké práce (§ 25), v pravidelných konsultacích (nejméně jednou týdně) kontroluje, jak aspirant plní studijní plán, radí mu a usměrňuje jeho vědeckou a pedagogickou práci.
(2) Školitel navrhuje podle potřeby ustanovení vedlejšího školitele (§ 18), vyslání aspiranta na externí pracoviště nebo ke studijnímu pobytu do ciziny a dbá o zařazení těchto návrhů do studijního plánu. Účastní se všech zkoušek aspiranta. Dbá na to, aby aspirantu nebyly ukládány jiné práce, než které jsou obsaženy ve studijním plánu. Rovněž dbá na to, aby studium asipranta bylo věcně i finančně zabezpečeno.
(3) Koncem 6. měsíce aspirantury podá školitel děkanu fakulty (řediteli ústavu nebo pracoviště) písemnou zprávu o schopnostech aspiranta k vědecké práci s návrhem na pokračování v aspirantuře nebo na její zrušení. Děkan projedná zprávu ve schůzi fakultní rady; v obory působnosti akademii věd předloží ředitel ústavu nebo pracoviště zprávu se svým stanoviskem k projednání sekci (odboru), v ostatních ústavech a pracovištích projedná zprávu ředitel ústavu nebo pracoviště ve vědecké radě ústavu nebo kolektivu vědeckých pracovníků pracoviště.
(4) Na konci každého roku aspirantury předloží školitel děkanu fakulty (řediteli ústavu nebo pracoviště) písemnou zprávu o práci aspiranta za minulé období. Zpráva musí obsahovat individuální charakteristiku aspiranta, vystihující jeho schopnosti a dosažené výsledky v činnosti vědecké a pedagogické, jakož i výslovné sdělení o plnění individuálního studijního plánu, a vyjádření, zda má aspirant pokračovat ve studiu. Ve zprávě podávané na konci druhého roku aspirantury připojí školitel sdělení o vykonaných zkouškách aspiranta a jejich výsledku a návrh na umístění aspiranta po uplynutí doby aspirantury.

§ 18

Vedlejší školitel.
(1) Děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) může v souladu se studijním plánem a na návrh školitele ustanovit aspirantu za účelem rozšíření znalosti v dílčích předmětech jeho oboru vedlejšího školitele, a to z vědeckých nebo odborných pracovníků působících na vysoké škole nebo mimo vysokou školu (ústav nebo pracoviště), kde se aspirant školí.
(2) Vedlejší školitel odpovídá za přípravu aspiranta v příslušném dílčím předmětu. Ustanovení § 16 odst. 7 a § 17 odst. 1 a 2 vztahují se na vedlejšího školitele, pokud jde o přípravu aspiranta v příslušném dílčím předmětu, obdobně.
(3) Vedlejší školitel může být ustanoven pouze s předchozím souhlasem svého zaměstnavatele, a to na přesně určenou dobu.

§ 19

Povinnosti ostatních činitelů odpovědných za školení aspiranta.
Za školení aspiranta odpovídá též vedoucí katedry, děkan fakulty a rektor vysoké školy (na ústavech a pracovištích vedoucí odborného oddělení a ředitel ústavu nebo pracoviště, v akademiích věd též předsednictvo sekce nebo odboru). Tito činitelé dbají o to, aby pro studium aspiranta byly vytvořeny nejlepší podmínky, a zajišťují zejména včasné projednání studijních plánů a themat vědeckých prací. Děkan fakulty, ředitel ústavu nebo pracoviště) dbá o to, aby se výchova aspiranta stala věcí celého pracoviště, především na katedře nebo v odborném oddělení, kde se aspirant školí; sleduje a hodnotí práci školitelů ve schůzích fakultní rady (vědecké rady ústavu nebo kolektivu vědeckých pracovníků pracoviště) a zprostředkovává výměnu zkušeností svoláváním metodických porad školitelů alespoň dvakrát do roka.

Část IV

Studium.

§ 20

Rozdělení a všeobecné zásady studia.
(1) Studium aspiranta se skládá ze studia odborného studia marxistické filosofie a studia jazykového.
(2) Studium aspiranta probíhá ve dvou obdobích. První období trvá nejdéle osmnáct měsíců, během nichž musí aspirant vykonat zkoušky z aspirantského (kandidátského) minima (§ 30), druhé období je ukončeno odevzdáním vědecké práce (§ 25).
(3) Základní metodou výchovy aspiranta je jeho samostatná práce, a to zejména samostatné studium vědecké literatury a osvojení si základní metodiky vědecké práce, příprava vědecké práce dané studijním plánem (§ 21), referátů a přednášek, které aspirant přednese na katedře vysoké školy (ve vědecké radě ústavu nebo v kolektivu vědeckých pracovníků pracoviště), po případě v jiných vědeckých shromážděních.

§ 21

Studijní plán.
(1) Studium aspiranta probíhá podle individuálního studijního plánu sestaveného rámcově na celou dobu aspirantury. Rozpracovává se podrobně vždy na dobu jednoho roku. Studijní plán musí být sestaven tak, aby doba potřebná k jeho plnění nepřesahovala 48 hodin týdně.
(2) Návrh studijního plánu aspiranta sestavuje školitel za účasti aspiranta v prvém měsíci aspirantury. Návrh studijního plánu obsahuje příjmení a jméno aspiranta a školitele, název a místo fakulty a katedry vysoké školy (ústavu nebo pracoviště a jejich odborného oddělení), datum ustanovení aspirantem, obor věd a specialisaci aspiranta, požadavky pro studium specialisace a jejího širšího vědního základu, termíny zkoušek, úkoly souvisící s přípravou vědecké práce, časový plán pro vypracování vědecké práce, látku pro studium marxistické filosofie a cizích jazyků a pro činnost pedagogickou. Jednotlivé úkoly musí být ve studijním plánu určeny tak, aby je bylo možno průběžně kontrolovat v předem stanovených lhůtách (dílčí kontrolní zkoušky a pod.).
(3) Návrh studijního plánu, podepsaný školitelem a projednaný za jeho účasti na schůzi katedry (odborného oddělení ústavu nebo pracoviště) a ve fakultní radě (vědecké radě ústavu nebo pracoviště), schválí děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) nejdéle do dvou měsíců ode dne ustanovení aspirantem. Studijní plán spolupodepsisuje vedoucí katedry (odborného oddělení). Až do schválení studijního plánu probíhá studium aspiranta podle návrhu studijního plánu sestaveného školitelem.
(4) Studijní plán je závazný pro všechny zúčastněné činitele.
(5) Studijní plán může být měněn a doplňován jen ze závažných důvodů; pro postup při změně a doplnění studijního plánu platí obdobně ustanovení odstavce 3.

§ 22

Věcné zabezpečení studia.
(1) Studium aspiranta má být upraveno tak, aby se vystačilo s dosavadním věcným vybavením pracoviště, kde se aspirant školí.
(2) Ústřední úřady a orgány, v jejichž oboru působnosti jsou vysoké školy a vědecko-výzkumné ústavy, umožní aspirantům, kteří se školí na jiných pracovištích, seznámit se s přístroji a zařízeními, po případě metodami práce používanými na uvedených vysokých školách nebo vědecko-výzkumných ústavech.
(3) Nelze-li bez ohrožení úrovně studia aspiranta vystačit s dosavadním vybavením pracoviště a má-li aspirant konat podle studijního plánu experimentální a jiné práce vyžadující zvláštních zařízení, která nejsou dosažitelná ani na jiném pracovišti (externí pracoviště), sestaví školitel za pomoci aspiranta přehled požadavků nutných zařízení a postará se o jejich včasné zařazení do hmotného a finančního plánu katedry nebo fakulty (odborného oddělení ústavu nebo pracoviště) v souladu s termíny celkového plánu vysoké školy (ústavu nebo pracoviště), kde se aspirant školí.
(4) Nově požadovaná zařízení musí být takové povahy, aby jich bylo možno použít pro vědeckou činnost vysoké školy (ústavu nebo pracoviště).

§ 23

Práva a povinnosti aspiranta při studiu.
(1) Aspirant je členem katedry vysoké školy (odborného oddělení ústavu nebo pracoviště), na níž se školí. Účastní se pravidelně schůzí této katedry (odborného oddělení ústavu nebo pracoviště) určených k projednávaní vědeckých nebo pedagogických otázek.
(2) Aspirant je povinen plnit svědomitě studijní plán, vykonat zkoušky v termínech stanovených tímto plánem a vypracovat a odevzdat v daném termínu vědeckou práci.
(3) Aspirant odpovídá bezprostředně svému školiteli za plnění svého studijního plánu. Na pracovišti se musí podřizovat všem provozním předpisům o bezpečnosti práce, pracovní kázni a pod. Na aspiranta se nevztahuje úprava obvyklé pracovní doby na pracovišti, aspirant musí však mít týdenní časový rozvrh, do něhož jsou zahrnuty všechny jeho studijní povinnosti v časovem rozsahu 48 hodin týdně.
(4) Aspirant je oprávněn používat laboratorních zařízení, kabinetů, knihoven, studijních publikací a materiálů vysoké školy (ústavu nebo pracoviště) v témže rozsahu jako učitelé vysoké školy nebo vědečtí pracovníci ústavu nebo pracoviště.
(5) Aspirantu nesmějí být ukládány úkoly, které nejsou obsaženy v jeho studijním plánu, i když by šlo o úkoly nárazové.

§ 24

Odborné studium.
(1) V prvním období studia se aspirant zaměří na prohloubení znalostí ve zvolené specialisaci v rámci příslušného oboru věd. Soustředí se proto především na studium širšího vědního základu, t. j. předmětů, které tvoří metodický a teoretický základ specialisace.
(2) Pokud má aspirant studijním plánem předepsané dílčí kontrolní zkoušky ze základních disciplin, koná je za přítomnosti školitele u pracovníka, který školil aspiranta v příslušné disciplině.
(3) V druhém období studia soustředí se aspirant na vypracování vědecké práce.
(4) Seznam předmětů širšího vědního základu k jednotlivým specialisacím stanoví ministerstvo školství společně s presidiem Československé akademie věd v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a předsednictvy akademií věd.

§ 25

Vědecká práce.
(1) Thema vědecké práce volí školitel v dohodě aspirantem tak, aby odpovídalo pracovnímu zaměření pracoviště, na kterém se aspirant školí. Thema schvaluje děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) po projednání příslušnou katedrou (odborným oddělením ustavu nebo pracoviště) a fakultní radou (vědeckou radou ústavu nebo kolektivem vědeckých pracovníků pracoviště). Před projednáním může si fakultní rada vědecká rada ústavu nebo kolektiv vědeckých pracovníků pracoviště) vyžádat stanovisko k navrženému thematu od zúčastněných škol, ústavů nebo zařízení. Děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) rozhodne o navrhovaném thematu nejpozději do konce šestého měsíce aspirantury.
(2) Nejpozději do konce prvního roku aspirantury sestaví aspirant za vedení školitele plán práce na themata, podle něhož se vypracovávají jednotlivé části vědecké práce.
(3) Vypracované části vědecké práce jsou postupně hodnoceny ve schůzích katedry (odborného oddělení ústavu nebo pracoviště), kde se aspirant školí, po případě v odborných seminářích téhož nebo příbuzného oboru. K diskusi o přednesených pracích mohou být přizváni jiní vědečtí pracovníci příslušného oboru.
(4) Vypracovanou vědeckou práci, doloženou vyjádřením školitele, posoudí příslušná katedra (odborné oddělení ústavu nebo pracoviště). Shledá-li nedostatky v práci, dá pokyn pro jejich odstranění.
(5) Vědeckou práci odevzdá aspirant nejpozději do konce určené doby aspirantury děkanu fakulty, (řediteli ústavu nebo pracoviště). Fakultní rada vědecká rada ústavu nebo kolektiv vědeckých pracovníků pracoviště) posoudí, zda je práce způsobilá, aby byla předložena k obhajobě. V kladném případě navrhne rektorovi vysoké školy (řediteli ústavu nebo pracoviště, v akademiích věd předsednictvu sekce nebo odboru), aby aspirantu bylo vydáno potvrzení o úspěšném dokončení aspirantury (§ 7). Neodevzdá-li aspirant vědeckou práci v určené době aspirantury, je povinen ji dokončit a odevzdat při zaměstnání. Až do té doby nemůže mu být vydáno potvrzení o úspěšném dokončení aspirantury.

§ 26

Studium marxistické filosofie.
(1) Cílem studia marxistické filosofie je
b) vychovávat aspiranty v duchu socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu v aktivní budovatele socialismu, kteří dovedou spojovat ve své práci theorii a praxi;
c) vést aspiranty k tomu, aby si soustavně osvojovali poznatky a metody nejpokrokovější vědy, především vědy sovětské, a navázali na nejpokrovější tradice naší vědy.
a) vychovávat aspiranty v uvědomělé vědecké pracovníky lidově demokratické republiky chápající historickou úlohu dělnické třídy a její revoluční marxistické strany, chápající zákonitost vývoje lidské společnosti a osvojující si marxistickou metodu poznání a přetváření světa;
(2) Hlavní metodou studia marxistické filosofie, je individuální studium řízené katedrami dialektického a historického materialismu, na vysokých školách, kde tyto katedry nejsou zřízeny, katedrami základů marxismu-leninismu
(3) Školení v marxistické filosofii, které je povinné až do vykonání zkoušky z aspirantského minima v marxistické filosofii, zajišťuje ministerstvo školství, pro aspiranty akademií věd presidium Československé akademie věd. Zařazování jednotlivých aspirantů do kateder, pověřených školením aspirantů v marxistické filosofii, provádí ministerstvo školství (presidium Československé akademie věd) po skončení přijímacího řízení tak, že odevzdá příslušné katedře seznam zařazených aspirantů. Toto ustanovení se nevztahuje na aspiranty specialisující se v oboru filosofie, dějinách KSSS nebo v dějinách KSČ.
(4) Katedry pověřené školením aspirantů v marxistické filosofii pořádají přednášky, zajišťují konsultace a semináře pro skupiny aspirantů jednotlivých oboru v rozsahu nejméně 6 hodin měsíčně. Skupiny aspirantů jsou zpravidla 5 až 10členné. Thematika přednášek a seminářů musí být probrána v prvém roce aspirantury. V dohodě s katedrami zajištujícími školení aspirantů v marxistické filosofii mohou pořádat katedry (ústavy a pracoviště), na kterých se aspirant školí, přednášky metodologického a ideologického rázu.
(5) Každý aspirant je přidělen vedoucím katedry některému učiteli marxistické filosofie, který je jeho konsultantem. Za konsultanty vybere vedoucí katedry nejzkušenější učitele marxistické filosofie. Po celou dobu školení vede konsultant o přiděleném aspirantu záznamy, v nichž zaznamenává průběh, úroveň a výsledky školení, themata písemných prací a referátů a údaje o délce a obsahu konsultace.
(6) Po vykonání zkoušky z aspirantského minima v marxistické filosofii studuje aspirant samostatně marxistickou literaturu vztahující se bezprostředně k vědecké práci. O radu a pomoc může požádat katedru, která ho školila.
(7) Základní seznam literatury, doporučenou thematiku pro semináře a přednášky pro studium marxistické filosofie vydává ministerstvo školství v dohodě s presidiem Československé akademie věd. Katedry pověřené školením aspirantů v marxistické filosofii zajistí, aby vyučování marxistické filosofii se přiblížilo odborné specialisaci a problematice příslušného oboru.
(8) Je-li pracoviště, na kterém se aspirant školí, mimo sídlo katedry pověřené školením aspirantů v marxistické filosofii, může ministerstvo školství na návrh příslušného ústředního úřadu (presidium Československé akademie věd na návrh předsednictva příslušné akademie věd) povolit výjimečně jiný způsob školení aspirantů v marxistické filosofii, než který je uveden v odstavcích 3 a 6. Toto povolení dá ministerstvo školství (presidium Československé akademie věd) za předpokladu, že je zaručena potřebná úroveň školení v marxistické filosofii. V tomto případě hradí náklady spojené se školením příslušný ústřední úřad (akademie věd).

§ 27

Studium jazykové.
(1) Jazykové studium aspiranta záleží jednak ve studiu ruského jazyka jako jazyka hlavního, jednak ve studiu druhého cizího jazyka (zpravidla němčiny, angličtiny nebo francouzštiny).
(2) Jazyk ruský a druhý cizí jazyk studuje aspirant na katedrách vysokých škol. Zařazení do příslušných kateder provádí ministerstvo školství (presidium Československé akademie věd) ihned po provedeném přijímacím řízení obdobně podle ustanovení § 26 odst. 3 druhé věty. Je-li pracoviště, na kterém se aspirant školí, mimo sídlo vysoké školy nebo v sídle vysoké školy, na které není zřízena jazyková katedra, postupuje ministerstvo školství (presidium Československé akademie věd) obdobně podle ustanovení § 26 odst. 8.
(3) Za učitele ruského a druhého cizího jazyka ustanoví vedoucí katedry nebo jiného jazykového učiliště nejlepší a nejzkušenější učitele a věnuje metodice školení zvláštní péči.
(4) Zvýšenou péči věnuje vedoucí jazykové katedry nebo jiného jazykového učiliště aspirantům, kteří bez své viny nemohli získat potřebné předběžné jazykové znalosti.

§ 28

Studium ruského jazyka.
(1) Cílem studia ruského jazyka je, aby aspirant dosáhl takové znalosti tohoto jazyka, že bude s to při své odborné práci používat odborné sovětské literatury, číst odborný periodický tisk, poslouchat odborné přednášky a v případě potřeby jednat o otázkách svého oboru s potřebnou zásobou odborné terminologie. Mimo to musí aspirant ovládat nejběžnější formy písemných projevů ve svém oboru (dotaz, krátká zpráva, resumé a pod.).
(2) Před vykonáním zkoušky z aspirantského minima v oboru ruského jazyka (§ 36) studuje aspirant za vedení učitele ruského jazyka nejméně dvě hodiny týdně v kružcích o dvou až pěti účastnících. Metodický postup, rozsah lexikálních a gramatických požadavků a učební texty stanoví vedoucí katedry v dohodě s fakultní radou (v oboru akademii věd v dohodě s příslušnou sekcí akademie věd).
(3) Po vykonání zkoušky z aspirantského minima v oboru ruského jazyka (§ 36) může aspirant požádat katedru, na které se školil v ruském jazyce, o individuální konsultace z ruského jazyka, zaměřené především na odbornou terminologii a fraseologii studovaného oboru. Způsob konsultací a jejich organisaci stanoví vedoucí katedry v dohodě se školitelem a aspirantem.

§ 29

Studium druhého cizího jazyka.
(1) Vedle ruského jazyka studuje aspirant jako vedlejší jazyk některý další živý světový jazyk uvedený v § 27 odst. 1, ve kterém je psána důležitější světové literatura aspirantovy specialisace. O výběru tohoto jazyka rozhodne přijímací komise při přijímací zkoušce aspiranta.
(2) Cílem studia jazyka určeného podle odstavce 1 je dosáhnout takových znalostí, aby jich mohl aspirant bezpečně použít při práci s odbornou literaturou a při poslechu odborných přednášek. Studium se zaměří především na to, aby se aspirant seznámil se základní odbornou terminologií oboru, který studuje.
(3) Ustanovení § 28 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně i na studium druhého cizího jazyka.

Část V

Kontrola studia.

§ 30

Zkoušky z aspirantského minima.
(1) V pořadí a lhůtách stanovených individuálním studijním plánem koná aspirant v průběhu prvního období studia zkoušky z aspirantského (kandidátského) minima, a to
Aspirant, který se specialisuje v oboru filosofických věd, dějin KSSS nebo dějin KSČ, nekoná zkoušku uvedenou pod písm. b); aspirant, který se specialisuje v oboru ruského jazyka nebo ruské literatury, nekoná zkoušku uvedenou pod písm. c).
b) zkoušku z marxistické filosofie,
c) zkoušku z ruského jazyka,
a) odbornou zkouškou,
d) zkoušku z druhého cizího jazyka.
(2) Zkoušky z aspirantského minima ce konají před zkušebními komisemi zřízenými na vysokých školách (ústavech nebo pracovištích), kde se aspirant školí
(3) Zkoušky uvedené v odstavci 1 pod písm. b), c) a d) se konají vždy na katedrách vysokých škol (akademií věd), i když se aspirant školil na jiném učilišti
(4) Aspirant je povinen přihlásit se v plánovaném termínu u předsedy zkušební komise k vykonání předepsane zkoušky. Na doporučení školitele (konsultanta v marxistické filosofii nebo učitele jazyků) může aspirant požádat předsedu zkušební komise o povolení zkoušky před plánovaným termínem.

§ 31

Zkušební komise pro odborné zkoušky.
(1) Zkušební komise pro odborné zkoušky se skládá z předsedy a nejméně tří dalších členů.
(2) Předsedou zkušební komise je děkan nebo proděkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště nebo jeho zástupce), na které se aspirant školí. Jedním z členů zkušební komise je školitel aspiranta.
(3) Další členy zkušební komise jmenuje na návrh jejího předsedy rektor příslušné vysoké školy (předsednictvo příslušné sekce, po př. odboru akademie věd), v oboru ústavů a pracovišť příslušných ústředních úřadů tento úřad, a to z vědeckých pracovníků příslušného vědního oboru tak, aby jeden z těchto členů byl z jiného pracoviště, než kde se zkouška koná.

§ 32

Zkušební komise pro zkoušky z marxistické filosofie.
(1) Zkušební komise pro zkoušky z marxistické filosofie se skládá z předsedy a dvou dalších členů.
(2) Předsedou je vedoucí katedry společenských věd nebo jeho zástupce, dalšími členy jsou aspirantův konsultant v marxistické filosofii a aspirantův školitel nebo jím určený zástupce.

§ 33

Zkušební komise pro jazykové zkoušky.
(1) Zkušební komise pro jazykové zkoušky se skládají z předsedy a dalších dvou členů.
(2) Předsedou je vedoucí katedry příslušného jazyka nebo jeho zástupce, dalšími členy jsou učitel školící aspiranta v příslušném jazyku a školitel aspiranta nebo jím určený zástupce ovládající jazyk, z něhož je aspirant zkoušen

§ 34

Odborná zkouška.
(1) Odborná zkouška se skládá ze zkoušek z předmětů širšího vědního základu schválených pro specialisace a ze zkoušky ze specialisace.
(2) Zkousky z předmětů širšího vědního základu jsou zpravidla ústní a nemají trvat déle než jednu hodinu.
(3) Zkouška ze specialisace je písemná a ústní. Písemná zkouška záleží ve vypracování písemného referátu na thema blízké thematu vědecké práce stanovené školitelem aspiranta. Písemný referát odevzdá aspirant měsíc před stanoveným datem ústní zkoušky předsedovi zkušební komise. Ústní zkouška trvá zpravidla jednu hodinu.
(4) Zkoušky z předmětů širšího vědního základu a ze specialisace vykoná aspirant nejpozději do konce 18. měsíce od nástupu do aspirantury.

§ 35

Zkouška z marxistické filosofie.
(1) Zkoušku z marxistické filosofie vykoná aspirant po uplynutí prvního roku aspirantury, nejpozději však do konce 18. měsíce aspirantury.
(2) Zkouška je ústní a trvá zpravidla 1 hodinu.

§ 36

Zkouška z ruského jazyka.
4) Ústní zkouškou má aspirant prokázat
Ústní zkouška trvá zpravidla půl hodiny.
(1) Zkoušku z ruského jazyka vykoná aspirant nejpozději do konce 18. měsíce aspirantury.
(2) Zkouška je písemná a ústní.
(3) Předmětem písemné zkoušky je překlad odborného textu ruského v rozsahu nejméně dvaceti řádků do češtiny nebo slovenštiny na thema ze studijního oboru aspiranta nebo z oboru příbuzného. Písemná zkouška trvá jednu hodinu.
c) schopnost hovořit na thema studijního oboru,
b) že rozumí kratšímu odbornému textu a je schopen reprodukovat jeho obsah rusky,
a) schopnost bezpečně číst kterýkoliv odborný text ze svého oboru a přesně jej přeložit do češtiny nebo slovenštiny, při čemž může použít slovníku jen pro vyhledávání obtížných a ojediněle se vyskytujících výrazů,
e) znalost příslušných odborných slovníků a schopnost jich rychle a správně používat.
d) bezpečnou znalost potřebných základů gramatiky,

§ 37

Zkouška z druhého cizího jazyka.
(1) Zkoušku z druhého cizího jazyka vykoná aspirant nejpozději koncem prvního roku aspirantury.
(2) Zkouška je písemná a ústní.
(3) Pro písemnou zkoušku platí obdobně ustanovení § 36 odst. 3.
(4) Ústní zkouškou má aspirant prokázat
Ústní zkouška trvá zpravidla půl hodiny.
c) znalost odborných slovníků a schopnost rychle a správně jich používat.
a) schopnost plynule číst a překládat odbornou vědeckou literaturu do češtiny nebo slovenštiny s použitím slovníku při obtížných výrazech,
b) znalost potřebných mluvnických základů druhého cizího jazyka,

§ 38

Postup zkušebních komisí, hlasování a zápis o jednání.
(1) Zkušební komise se radí, jednají a usnášejí se o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání jmenovitým hlasováním za přítomnosti všech členů komise, a to většinou hlasů. Při rovnosti hlasů je rozhodující mínění, pro které hlasoval předseda komise.
Zlepšení klasifikace druhého a třetího stupně opravnou zkouškou není přípustné.
(2) Prospěch dosažený při zkoušce se vyjádří čtyřmi stupni:
4. neprospěl.
1. výborně,
2. velmi dobře,
3. dobře,
(3) O průběhu zkoušky se sepíše zápis obsahující zejména osobní data aspiranta, složení zkušební komise, druh zkoušky, datum, místo a trvání zkoušky, otázky, prospěch dosažený při zkoušce, po případě závažné události a poznatky vyplynuvší z průběhu zkoušky, konečně pak průběh hlasování. Zápis podepíše předseda a všichni členové zkušební komise.
(4) O výsledku zkoušky vydá zkušební komise aspirantu potvrzení.

§ 39

Opakování zkoušky.
(1) Neprospěl-li aspirant při odborné zkoušce nebo při zkoušce z marxistické filosofie, může ji opakovat pouze jednou, a to nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky a nejpozději do konce druhého roku aspirantury; v odůvodněných případech má zkušební komise právo opakování zkoušky odepřít. Proti rozhodnutí zkušební komise, kterým se odpírá právo zkoušku opakovat, může se aspirant odvolat do tří dnů ode dne zkoušky k rektoru vysoké školy, jde-li o zkoušku konanou v ústavě nebo na pracovišti k příslušnému ústřednímu úřadu (v akademiích věd k předsednictvu sekce nebo odboru).
(2) Neprospěl-li aspirant při zkoušce z jazyků, může ji opakovat nejvýše dvakrát, vždy po uplynutí tří měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky, nejpozději do konce druhého roku aspirantury.
(3) Neprospěch při opakované zkoušce nebo pravomocná rozhodnutí zkušební komise o odepření souhlasu k opakování zkoušky sdělí děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) bezodkladně příslušnému ústřednímu úřadu (předsednictvu akademie), který zruší aspiranturu podle § 6 odst. 1.

§ 40

Ostatní kontrola studijního plánu.
(1) Plnění studijního plánu se kontroluje průběžně způsobem určeným ve studijním plánu. Soustavnou kontrolu provádí též vedoucí katedry (vedoucí odborného oddělení ústavu nebo pracoviště), děkan fakulty a rektor vysoké školy (ředitel ústavu nebo pracoviště), v akademiích věd též předsednictvo sekce nebo odboru.
(2) Nejméně dvakrát v roce hodnotí průběh studia aspiranta katedra vysoké školy (odborné oddělení ústavu nebo pracoviště) na své schůzi.
(3) Jednou ročně provádí hodnocení práce aspiranta na vysokých školách fakultní rada, v ústavech nebo pracovištích vědecká rada ústavu nebo kolektiv vědeckých pracovníků pracoviště (atestace), a to na základě písemné zprávy školitele (§ 17 odst. 4) projednané na katedře (v odborném oddělení) a spolupodepsané vedoucím katedry (odborného oddělení). Podle výsledku tohoto hodnocení rozhodne děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště), zda má aspirant pokračovat ve studiu nebo zda má být podán návrh na zrušení aspirantury. Rozhodnutí potvrdí na vysokých školách rektor, na ústavech a pracovištích akademie věd předsednictvo sekce (odboru) a na ostatních ústavech a pracovištích příslušný ústřední úřad.

Část VI

§ 41

Zajištění studijní kázně aspirantů.
(1) Neplní-li aspirant bez závažných důvodů povinnost plývající z organisačního a studijního řádu pro vědecké aspiranty (§ 23), dá mu školitel napomenutí a při opětovném zanedbání povinností dá mu výstrahu.
(2) Neplní-li aspirant povinnosti uvedené v odstavci 1, přestože byl napomenut a byla-li mu dána výstraha, udělí mu děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) na návrh školitele a po vyjádření vedoucího katedry (odborného oddělení) důtku; důtka je pořádkový trest, který se zapisuje do osobního svazu aspiranta.
(3) Proti udělení důtky může se aspirant odvolat do 1 dnů od doručení písemného rozhodnutí k rektorovi vysoké školy, jde-li o aspiranta školícího se v ústavu nebo na pracovišti, k příslušnému ústřednímu úřadu, v akademiích věd k předsednictvu sekce nebo odboru; jejich rozhodnutí je konečné.

Část VII

Národní pojištění aspirantů.

§ 43

Dávky a rodinné přídavky.
(1) Nemocenské (§ 36 zákona č. 99/1948 Sb. ve znění zákona č. 269/1949 — dále jen „zákon“), podpora při ústavním ošetřování (§§ 45 až 46 zákona) a peněžitá pomoc v mateřství (§ 44 odst. 2 zákona) se poskytují aspirantu ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti již nepřísluší stipendium. Podpůrčí doba 1 roku se počítá vždy od vzniku pracovní neschopnosti.
(2) Aspirantům pojištěným podle § 42 náleží na jejich nezaopatřené děti rodinné přídavky podle předpisů o rodinnych přídavcích; doba pojištění podle této vyhlášky je dobou rozhodnou pro nárk na rodinné přídavky.

§ 42

§ 44

Pracovní úraz.
Za pracovní úraz (§ 77 zákona) se považuje i úraz utrpěný cestou k výkonu činnosti (§ 42 odst. 1) a zpět.

§ 45

Aspiranti v cizině.
Aspirantům vyslaným ke studiu do ciziny (§ 42 odst. 2) se neposkytují za dobu, po kterou se zdržují v cizině, dávky, které by jim z tohoto pojištění náležely; dávky rodinným příslušníkům, kteří se zdržují na území Československé republiky a rodinné přídavky na děti bydlící na území Československé republiky se však poskytují i po dobu, po kterou se aspirant zdržuje v cizině.

§ 46

Vyměřovací základ.
(1) Vyměřovacím základem pro pojistné dávky národního pojištění je stipendium a odměny vyplácené za činnost vykonávanou v rámci organisačního a studijního řádu pro vědecké aspiranty; u aspiranta vyslaného ke studiu do ciziny (§ 42 odst. 2) je vyměřovacím základem částka odpovídající stipendiu, které by mu náleželo, kdyby působil na území Československé republiky.
(2) Bylo-li na aspiranta placeno pojistné již před účinností této vyhlášky, byť i v jiné výši, je aspirant pojištěn již ode dne, od něhož bylo na něho placeno pojistné.

§ 47

Orgány.
Pojištění podle této vyhlášky provádějí orgány příslušné pro pojištění zaměstnanců organisační jednotky, které vyřizují osobní věci aspiranta. Pojištění aspirantů vyslaných ke studiu do ciziny (§ 42 odst. 2) provádějí orgány příslušné pro pojištění zaměstnanců ministerstva školství, po případě Československé akademie věd.

§ 48

Oddíl2

EXTERNÍ ASPIRANTURA.

§ 49

Všeobecné předpisy.
(1) Externí aspirantura může být zavedena na fakultách a katedrách vysokých škol (ústavech a pracovištích), na nichž mohou být školení podle rozhodnutí vlády aspiranti.
(2) Plán potřeby externích aspirantů je součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství.
(3) Školení aspirantů v externí aspirantuře (dále jen „aspirant-externista“) probíhá bez přerušení zaměstnání.
(4) Délka externí aspirantury se stanoví v každém jednotlivém případě ve studijním plánu individuálně podle úrovně vědecké průpravy aspiranta-externisty, nejvýše však na pět let.

§ 50

Přijímací řízení.
(1) V rámci plánu potřeby externích aspirantů vyhlašují příslušné ústřední úřady (předsednictvo akademie) zpravidla jednou v roce soutěž na místa aspirantů-externistů na vysokých školách (ústavech a pracovištích) s uvedením specialisací.
(2) Přijímací a výběrové řízení probíhá zpravidla v době od 1. března do 30. září.

§ 51

Podmínky pro přijetí a postup při přijímání aspirantů-externistů.
(1) Na externí aspiranturu může být přijat bezúhonný československý občan bez omezení věku, který absolvoval ve zvoleném vědním oboru vysokou školu a který projevil schopnost k vědecké práci, má potřebné pedagogické nebo odborné zkušenosti a pracuje alespoň tři roky ve svém oboru; pracovní obor má být v souvislosti s nabytým školním vzděláním. Výjimky může povolit příslušný ústřední úřed (předsednictvo akademie). Jde-li o prominutí podmínky vysokoškolského vzdělání, je třeba souhlasu ministerstva školství (presidia Československé akademie věd). O prominutí této podmínky se ministerstvo školství a presidium Československé akademie věd vzájemně informují. V klinických oborech lékařských se vyžaduje předchozí praxe alespoň pětiletá a nelze podmínku předepsané praxe prominout.
(2) Žádost o přijetí podává uchazeč děkanu fakulty (řediteli ústavu nebo pracoviště) a připojí k ní vedle dokladů uvedených v § 11 pod písm. a) až f) písemné prohlášení uchazečova zaměstnavatele, že souhlasí se školením uchazeče v externí aspirantuře.
(3) Pro složení přijímacích komisí, jejich zřizovaní a činnost, pro způsob a požadavky přijímacích zkoušek a pro postup při přijímání uchazečů a jejich ustanovení aspiranty-externisty platí obdobně ustanovení §§ 12 až 15.

§ 52

Aspirant-externista.
(1) Uchazečům o externí aspiranturu, kteří byli připuštěni k přijímací zkoušce, přísluší placené pracovní volno na dobu nejvýše tří dnů.
(2) Aspirantům-externistům, kteří plní úspěšně individuální studijní plán, přísluší každoročně placené pracovní volno k vykonání experimentálních, po případě jiných studijních prací, k vykonání zkoušek z aspirantského minima nebo k obhajobě vědecké práce podle jejich studijního plánu. Délku volna v rozsahu nepřesahujícího třicet pracovních dnů v roce dohodne děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) se školitelem a zaměstnavatelem aspiranta-externisty. Zákonný nárok aspiranta-externisty na dovolenou na zotavenou zůstává nedotčen.
(3) Aspirant-externista nemá nárok na stipendium podle § 4 odst. 1.
(4) Aspirant-externista má nárok na náhradu jízdného vlakem nebo autobusem ke zkouškám, konsultacím, seminářům, cvičením, po případě k jiným úkonům zahrnutým do studijního plánu, obdobně podle ustanovení § 7 vyhlášky ministra školství č. 20/1955 Ú. l., o pracovních úlevách pro účastníky mimořádných způsobů studia a jejich hospodářském zabezpečení. Náklady na jízdné hradí vysoká škola (ústav nebo pracoviště), kde se aspirant-externista školí; aspirant-externista nemá nárok na úhradu cestovních výdajů od zaměstnavatele.

§ 53

Studium aspiranta-externisty, jeho odborné vedení a kontrola jeho studia.
(1) Nestanoví-li zvláštní předpisy pro aspiranty-externisty jinak, platí pro jejich studium, odborné vedení a kontrolu studia ustanovení §§ 16 až 41 s výjimkou ustanovení § 21 odst. 1 poslední věty.
(2) Zkoušky z aspirantského minima koná aspirant-externista ve lhůtách stanovených studijním plánem, nejpozději však do konce druhého roku aspirantury.

Oddíl3

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ.

§ 54

Až do vydání seznamu předmětů širšího vědního základu k jednotlivým specialisacím stanoví tyto předměty děkan fakulty na společný návrh školitele a vedoucího katedry a po slyšení fakultní rady (ředitel ústavu nebo pracoviště na návrh školitele a vedoucího odborného oddělení a po slyšení vědecké rady ústavu nebo kolektivu vědeckých pracovníků pracoviště).

§ 55

(1) Touto vyhláškou se zrušují všechny předpisy upravující organisaci a studium aspirantury.*)
(2) Nedotčeny zůstávají výnos ministerstva školství ze dne 20. října 1954 č. 81.985/54-C III/3, kterým byly vydány směrnice pro evidenci vědeckých aspirantů, školitelů a školících pracovišť (Věstník ministerstva školství, roč. 1954, str. 329), a příloha k výnosu ministerstva školství ze dne 21. prosince 1953 č. j. 79.976/53-A/2, kterým byly vydány směrnice pro studium marxistické filosofie ve vědecké aspirantuře (Věstník ministerstva školství, roč. 1954, str. 5 a 6).

§ 56

Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. ledna 1956.