(1) Při předvolávání musí správní orgán vycházet pracujícím vstříc tak, aby je zbytečně nezatěžoval; Zejména má dobu jednání podle možnosti stanovit tak, aby předvolaný mohl výzvě vyhovět bez újmy plnění svých pracovních úkolů, po případě, aby mohlo být postaráno na pracovišti o jeho zastoupení.

(2) Předvolanému, který obsílce bezdůvodně nevyhoví, může správní orgán uložit, aby hradil náklady vzniklé zmařením jednání.

(3) V obsílce má být uvedeno zejména místo, doba a předmět jednání, zda se obeslaný předvolává jako účastník, svědek, znalec a pod., které pomůcky a důkazy má k jednání přinést, zda se musí dostavit osobně nebo zda se může dát zastoupit a jaké následky ho stihnou, nedostaví-li se bezdůvodně.