(1) Exekuční orgán zruší exekuci z vlastního podnětu nebo na návrh účastníka řízení,

a) jestliže vymáhaný nárok zanikl nebo jeho vymáhání se stalo bezpředmětným,

b) jestliže exekuce je nepřípustná,

c) je-li exekuce vedena proti někomu, kdo není povinnou stranou,

d) je-li pro vymožení téhož nároku vedena proti téže osobě exekuce soudní.

(2) Exekuční orgán zruší exekuci též, bylo-li vyhověno námitkám třetí osoby, uplatňující k předmětu exekuce práva, která nepřipouštějí výkon exekuce;

(3) Proti zrušení exekuce i proti zamítnutí návrhu na zrušení exekuce je přípustné odvolání.