ZPŮSOBILOST VOZIDEL K PROVOZU.
Státní poznávací značky.

(1) Na silnicích se smí užívat jen vozidel, která svou konstrukcí a vybavením neohrožují bezpečnost a plynulost provozu ani bezpečnost osob a majetku a která nepoškozují silnici.

(2) Motorových vozidel a přívěsů se smí užívat jen tehdy,

(1) Technická způsobilost motorových vozidel, která jsou hromadně vyráběna nebo dovážena, musí být osvědčena příslušným výrobním nebo dovozním podnikem v technickém průkazu motorového vozidla.

(2) O technické způsobilosti jednotlivých motorových vozidel a přívěsů, které se neshodují se schválenými typy, rozhoduje krajský dopravní inspektorát, příslušný podle trvalého pobytu nebo sídla držitele vozidla.

(1) Jednotlivá motorová vozidla, která se neshodují se schváleným typem, mohou být vyráběna jen tehdy, byla-li jejich konstrukce schválena krajským dopravním inspektorátem na podkladě žádosti podané u okresního dopravního inspektorátu, příslušného podle trvalého pobytu nebo sídla žadatele. K žádosti je třeba připojit náčrtek vozidla s podrobnými technickými údaji, zejména o druhu a způsobu pohonu, o spotřebě paliv a popis řízení a brzd. Před rozhodnutím o této žádosti nesmí žadatel se stavbou započít.

(2) Před schválením technické způsobilosti vozidla může krajský dopravní inspektorát stanovit, aby byly provedeny jízdní zkoušky vozidla a aby vozidlo k tomu účelu bylo na náklad žadatele na přiměřenou dobu přivezeno.

(3) Zjistí-li dopravní inspektorát při zkoušce vozidla závady, urči lhůtu k jejich odstranění. Schválí-li technickou způsobilost vozidla k provozu na silnicích, dá příslušnému okresnímu dopravnímu inspektorátu pokyn, aby držiteli vozidla vydal technický průkaz, osvědčení o technickém průkazu a státní poznávací značku.

(4) Stavba jednotlivých motorových vozidel může být povolena jen ve výjimečných případech se souhlasem příslušného výkonného orgánu krajského národního výboru, jemuž přísluší rozhodnout, že pro stavbu svědčí hospodářské nebo jiné důvody.

(1) Je-li třeba, aby byla změněna některá podstatná část mechanismu anebo konstrukce motorového vozidla, nebo změněny rozměry nebo vlastní váha vozidla, může být vozidlo znovu dáno do provozu jen tehdy, byla-li po provedené změně opět schválena jeho technická způsobilost.

(2) Za změnu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce vozidla se považují:

(3) Změny uvedené v odstavcích 1 a 2 lze provést teprve tehdy, dal-li k tomu předem souhlas dopravní inspektorát. Žádost podává držitel u okresního dopravního inspektorátu, u něhož je vozidlo v evidenci. K přestavbám vozidel prováděným v celostátním měřítku je třeba souhlasu ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem dopravy.

(4) Změny podstatných částí vozidel mohou být prováděny jen v odůvodněných případech. Změnu druhu motorového vozidla nebo jeho pohonu může povolit krajský dopravní inspektorát, a to jen se souhlasem příslušného výkonného orgánu krajského národního výboru, jemuž přísluší rozhodnout, zda změna je hospodářsky odůvodněná.

(5) Nové schválení technické způsobilosti není však třeba:

(6) Podniky socialistického sektoru mohou ve svých vozidlech vyměňovat motory za motory téhož typu bez schválení technické způsobilosti. Musí však vést a doplňovat seznamy motorů používaných ve svých vozidlech a každou změnu zaznamenat i s číslem motoru v technickém průkazu vozidla. Okresní dopravní inspektorát připojí v těchto případech v technickém průkazu a v osvědčení o technickém průkazu u čísla motoru poznámku „Výměnný motor“.

(7) Ustanovení § 75 odst. 2 a 3 platí také pro schválení technické způsobilosti motorového vozidla po provedené změně podstatných částí.

(1) Motorová vozidla určená pro hromadnou dopravu osob musí vyhovovat zvláštním podmínkám stanoveným pro jejich stavbu a provoz.

(2) Nebylo-li při schvalování technické způsobilosti jednotlivého motorového vozidla nebo typu k těmto podmínkám přihlédnuto, musí být technická způsobilost vozidla přezkoušena. Výsledek se poznamená v technickém průkazu vozidla.

(1) Schvalování technické způsobilosti nepodléhají:

(2) Technický stav těchto vozidel a jejich vybavení musí zajišťovat bezpečný provoz na silnici, a to i za ztížených podmínek provozních, zejména za snížené viditelnosti, a nesmí poškozovat silnici.

(1) Při schvalování technické způsobilosti lze v odůvodněných případech povolit vyšší tlaky náprav, a to až do 14 t, nebo větší rozměry, než jak je stanoveno technickými podmínkami pro provoz motorových vozidel, nebo určit i jiné úlevy nebo podmínky.

(2) O povolení rozhoduje hlavní dopravní inspektorát v součinnosti s ministerstvem dopravy.

(1) Orgány dopravního inspektorátu mohou nařídit v případě pochybnosti přezkoušení tlaku náprav nebo celkové váhy vozidla. Není-li váha v místě kontroly vozidla nebo ve směru jeho jízdy, je řidič povinen dát tyto údaje přezkoušet jen tehdy, nečiní-li zajížďka k váze více než 12 km. Překročení dovolených tlaků náprav do 10 % se nepozastavuje. O výsledku vážení vydá kontrolující orgán řidiči potvrzení. Výlohy za vážení hradí držitel vozidla. Po provedeném vážení může kontrolující orgán nařídit, aby část nákladu nad dovolené zatížení byla na vozidle přemístěna nebo složena.

(2) U vozidel nemotorových nesmí být zajížďka k váze delší než 2 km.

(1) Dopravní inspektoráty kontrolují, zda motorová vozidla užívaná k provozu na silnicích splňují podmínky stanovené v § 73, a dbají, aby zjištěné závady byly odstraněny a tím byla zvýšena bezpečnost a plynulost provozu na silnicích. Za tím účelem provádějí technické prohlídky motorových vozidel, zejména při jejich zápisu do evidence, při silničních kontrolách, na stanovištích, v závodech a garážích.

(2) Vznikne-li důvodná pochybnost o technické způsobilosti vozidla, provede dopravní inspektorát, v jehož obvodu vozidlo právě je, technickou prohlídku vozidla.

(3) Zjistí-li dopravní inspektorát, že vozidlo nevyhovuje podmínkám, za kterých byla schválena jeho technická způsobilost k provozu, určí přiměřenou lhůtu k odstranění závad.

(4) Neodpovídá-li vozidlo technickým podmínkám určeným pro jejich stavbu a provoz v takové míře, že bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu, může okresní dopravní inspektorát nařídit, aby držitel vozidla mu odevzdal státní poznávací značku a osvědčení o technickém průkazu nebo omezit platnost osvědčení o technickém průkazu jen pro jízdu nutnou k opravě vozidla.

(5) Byl-li držitel vozidla vyrozuměn o tom, že technická prohlídka bude provedena, je povinen dopravit vozidlo vyčištěné v určenou dobu na stanovené místo. Současně je povinen předložit technický průkaz vozidla a osvědčení o technickém průkazu.

(6) Předvolávat držitele vozidel k technickým prohlídkám vozidel je třeba tak, aby nebyly ohroženy plánované úkoly podniků.

(1) Žádost o trvalé vyřazení vozidla z provozu předkládá držitel u okresního dopravního inspektorátu, u něhož je vozidlo v evidenci.

(2) O trvalém vyřazení vozidla z provozu rozhoduje krajský dopravní inspektorát. Vyřazení osobních, nákladních a speciálních automobilů a autobusů může být povoleno jen se souhlasem příslušného výkonného orgánu krajského národního výboru, jemuž přísluší rozhodnout, zda trvalé vyřazení je hospodářsky odůvodněné.

(3) Vozidlo trvale nepojízdné, které držitel ve lhůtě stanovené okresním dopravním inspektorátem neuvede do provozu, může být navrženo k trvalému vyřazení z úředního příkazu.

(4) Držitel vozidla, které bylo trvale vyřazeno z provozu, je povinen odevzdat okresnímu dopravnímu inspektorátu technický průkaz, osvědčení o technickém průkazu a státní poznávací značku.

(1) Všechna motorová vozidla s výjimkou těch, u kterých není předepsáno schválení technické způsobilosti k provozu, musí být přihlášena u okresního dopravního inspektorátu, příslušného podle trvalého pobytu nebo sídla držitele vozidla.

(2) Držitel je povinen přihlásit vozidlo do 5 dnů po jeho nabytí na předepsaném tiskopise a připojit potřebné doklady.

(3) Dopravní inspektorát provede technickou prohlídku přihlašovaného motorového vozidla a shledá-li je způsobilým k provozu:

(4) Nová motorová vozidla se při přihlašování technické prohlídce nepodrobují.

(1) Motorové vozidlo musí mít trvalé stanoviště v obvodu dopravního inspektorátu, u kterého je evidováno. Okresní dopravní inspektorát může povolit trvalé stanoviště i v obvodu jiného dopravního inspektorátu. V takových případech je držitel vozidla povinen oznámit i tomuto dopravnímu inspektorátu, že v jeho obvodě má vozidlo trvalé stanoviště.

(2) Je-li vozidlo přemístěno na dobu delší než 3 měsíce do obvodu jiného dopravního inspektorátu, je jeho držitel povinen oznámit přemístění do 5 dnů dopravnímu inspektorátu, u něhož je vozidlo evidováno, jakož i dopravnímu inspektorátu, do jehož obvodu je vozidlo přemístěno.

(3) Skončení platnosti osvědčení o technickém průkazu u vozidla přemístěného podle odstavce 2 musí držitel vozidla oznámit včas dopravnímu inspektorátu, v jehož obvodu je stanoviště vozidla.

(4) Ukončení přemístění vozidla je třeba oznámit způsobem uvedeným v odstavci 2.

a) byla-li schválena jejich technická způsobilost k provozu na silnicích nebo shodují-li se se schváleným typem a

b) byla-li pro ně přidělena státní poznávací značka.

a) změna druhu pohonu, vestavění jiného motoru, výměna motoru nebo výměna té části motoru, na níž je vyznačeno jeho číslo,

b) takové změny nosného rámu, karoserie, pérování vozidla a kol, kterými nastává změna v dovoleném zatížení, jakož i změna té části nosného rámu, na které je vyznačeno číslo spodku,

c) změna karoserie, kterou se mění způsob použití vozidla,

d) opatření motocyklu postranním vozíkem.

a) povolí-li příslušný dopravní inspektorát přestavbu vozidla poháněného plynem na původní pohon, připojení dvoukolového přívěsného vozíku za osobní automobil nebo motocykl, namontování druhého sedadla na motocykl, montáž zadního pérováni na pevný rám motocyklu nebo výměnu přední vidlice motocyklu za jinou,

b) při výměně motoru nebo rámu za jiné, pokud jsou stejného typu, a to i když jsou opatřeny výrobními čísly, a při odmontování postranního vozíku od motocyklu; změna však musí být oznámena okresnímu dopravnímu inspektorátu, který ji vyznačí v dokladech vozidla.

a) motorová vozidla, zejména motorové pojizdné stroje a akumulátorové vozíky, které nemají rychlost větší než 15 km za hodinu, bez ohledu na výkon motoru. U pásových a kolových traktorů musí však být schválena technická způsobilost bez ohledu na rychlost a výkon motoru,

b) přívěsné vozy do 900 kg celkové váhy, které jsou určeny k zvláštním účelům (na př. protipožární stříkačky, benzinoelektrické agregáty).

(7) Technické prohlídky se provádějí na náklad držitele vozidla.

(8) Vyžaduje-li to zlepšení technického stavu motorových vozidel, může hlavní dopravní inspektorát nařídit, aby všechna motorová vozidla nebo jen některé druhy byly podrobeny pravidelným technickým prohlidkám jednou za rok.

a) přidělí vozidlu státní poznávací značku, kterou zaznamená do technického průkazu motorového vozidla; jde-li o vozidlo uvedené v § 74 odst. 2, vydá sám technický průkaz,

b) vydá osvědčení o technickém průkazu motorového vozidla.

a) převod vozidla na jiného držitele,

b) změnu trvalého pobytu držitele (u podniku přesídlení),

c) trvalou změnu stanoviště vozidla,

d) dopravní methodu, při níž došlo k poškození důležité části vozidla k jeho vyřazení,

e) poškození nebo zničení vozidla, zejména požárem a pod.,

f) odcizení vozidla.

(1) Technický průkaz motorového vozidla je dokladem o technickém stavu vozidla a obsahuje údaje o držiteli a o vozidle.

h) počet ujetých kilomerů, u traktorů počet odpracovaných hodin.

g) generální a střední opravy vozidla a výměny hlavních částí vozidla,

f) schválení technické způsobilosti vozidla po změně podstatných částí nebo po provedení podstatných změn,

e) technické prohlídky vozidla,

d) změna trvalého stanoviště vozidla,

c) změna trvalého pobytu (sídla) držitele vozidla,

b) změna držitele vozidla,

a) přidělení a změny státní poznávací značky,

(2) Do technického průkazu jsou zapisovány:

(3) Zápis o opravě vozidla podle odstavce 2 písm. g) je povinen provést ten, kdo vozidlo opravil, a to hned po skončení opravy; zápis o počtu ujetých kilometrů provádí držitel vozidla vždy do 10. dne měsíce, následujícího po uplynulém kalendářním čtvrtletí. Za provedení zápisu odpovídá držitel vozidla, u právnických osob osoba odpovědná za jeho provoz. Ostatní zápisy uvedené v předchozím odstavci provádí dopravní inspektorát.

(4) Technický průkaz motorového vozidla musí být bezpečně uložen a předkládá se jen v těch případech, které jsou v něm výslovně uvedeny.

(5) Není-li pro nedostatek místa v technickém průkazu možné některé zápisy provést, nebo je-li průkaz poškozen, vydá okresní dopravní inspektorát držiteli vozidla průkaz nový.

(6) Ztrátu nebo zničení technického průkazu je držitel povinen hlásit neprodleně okresnímu dopravnímu inspektorátu.

(1) Osvědčení o technickém průkazu motorového vozidla obsahuje nejdůležitější údaje technického průkazu a slouží k tomu, aby se jím řidič prokazoval kontrolním orgánům současně s řidičským průkazem. Řidič je povinen mít osvědčení vždy u sebe.

d) změně trvalého stanoviště vozidla,

(2) Osvědčení platí na dobu, která je v něm vyznačena. Okresní dopravní inspektorát držiteli odebere osvědčení při:

a) změně státní poznávací značky,

b) změně držitele vozidla,

c) změně trvalého pobytu (sídla) držitele vozidla,

e) vyřazení vozidla z provozu,

f) změně čísla motoru nebo podvozku vozidla,

g) jiných změnách skutečností zapsaných v osvědčení.

(3) Bez platného osvědčení o technickém průkazu nemůže být motorové vozidlo používáno k provozu na silnicích.

(1) Každé motorové vozidlo musí mít státní poznávací značku. Bez státní poznávací značky nesmí být vozidla k provozu na silnicích používáno.

(2) Tabulka se státní poznávací značkou vydá držiteli vozidla po zaplacení stanoveného poplatku a po předložení potvrzení o zaplacení pojistného dopravní inspektorát, u něhož se vozidlo přihlašuje; držitel vozidla je povinen neprodleně ji připevnit na vozidlo.

(3) Státní poznávací značku tvoří serie dvou písmen a čtyřmístné číslo.

(4) Při změně trvalého pobytu (sídla) z obvodu okresního dopravního inspektorátu do obvodu jiného dopravního inspektorátu je držitel povinen odevzdat státní poznávací značku u okresního dopravního inspektorátu, u něhož vozidlo nově přihlašuje do evidence a obdrží novou státní poznávací značku. Rovněž je povinen vrátit státní poznávací značku při trvalém vyřazení vozidla z provozu. Ztrátu státní poznávací značky je držitel povinen hlásit do 5 dnu okresnímu dopravnímu inspektorátu, u něhož je vozidlo v evidenci.

(5) Není-li státní poznávací značka čitelná nebo byla-li poškozena, je držitel vozidla povinen odevzdat ji neprodleně okresnímu dopravnímu inspektorátu, který mu vydá značku novou.

(1) Jednotlivé druhy motorových vozidel jsou označeny státní poznávací značkou, která je provedena:

c) u motorových vozidel, jejichž držitelé jsou cizinci, červenými písmeny a číslicemi na žlutém podkladě.

b) u nákladních automobilů, autobusů, speciálních vozidel, traktorů, motorových pojízdných strojů a přívěsů černými písmeny a číslicemi na žlutém podkladě,

a) u osobních automobilů, dodávkových automobilů o nosnosti do 900 kg, motocyklů, motorových tříkolek a vozíku pro invalidy černými písmeny a číslicemi na bílém podkladě,

(2) Pro motocykly, motorové tříkolky a vozíky pro invalidy, traktory a motorové pojízdné stroje s omezenou rychlostí do 30 km za hodinu je státní poznávací značka provedena v menších rozměrech.

(3) Písmena a číslice státní poznávací značky jsou vypouklé.

(4) Tvar a rozměry tabulky se státní poznávací značkou, jakož i tvar a rozměry písmen a číslic stanoví ministerstvo vnitra, které může podle potřeby nařídit hromadnou výměnu státních poznávacích značek.

(1) Tabulka se státní poznávací značkou musí být na motorovém vozidle umístěna vpředu i vzadu a musí s ním být pevně spojena. Vpředu je tabulka umístěna uprostřed vozidla; vzadu u osobních automobilů uprostřed, u nákladních automobilů, traktorů, přívěsů a návěsů na levé straně vozidla.

(2) Tabulka se státní poznávací značkou musí být na vozidle upevněna kolmo ke směru jízdy. Spodní hrana tabulky umístěné vpředu nesmí být méně než 20 cm, tabulky umístěné vzadu méně než 30 cm nad vozovkou. Horní hrana tabulky umístěné vzadu nesmí být výše než 125 cm nad vozovkou.

(3) Přívěsy mají tabulku se státní poznávací značkou jen vzadu. Státní poznávací značky přívěsů jsou samostatné a nejsou shodné se státní poznávací značkou tažného vozidla. Stejná ustanovení platí pro návěsy. Přívěsné vozíky k motocyklům a osobním automobilům opatří držitel vzadu na levé straně namalovanou státní poznávací značkou, shodnou se státní poznávací značkou tažného vozidla.

(4) Motocykly musí mít přední státní poznávací značku vyznačenou barvou na obou stranách předních blatníků. Není-li to možné pro tvar blatníku, musí být tabulka se státní poznávací značkou přizpůsobena zaoblení předního blatníku a řádně k němu připevněna.

(5) Nákladní automobily o nosnosti nad 900 kg a přívěsné vozy musí mít státní poznávací značku vyznačenou též na karoserii, a to po obou stranách a vzadu uprostřed. Státní poznávací značka musí být provedena bílou barvou. Písmena a číslice musí být 250 mm vysoké, 120 mm široké a 25 mm silné. Náklad musí být vždy tak uložen, aby značky nezakrýval. Ustanovení o vyznačování státní poznávací značky na karoserii se nevztahuje na vozidla s pevnou skříňovou karoserií (jako stěhovací vozy, vozy s chladírenským zařízením, cisternové vozy, vozidla a skříňové přívěsy pro zvláštní účely).

(6) V blízkosti státní poznávací značky nesmějí být na motorovém vozidle umístěny s výjimkou mezinárodní poznávací značky žádné jiné nápisy. Státní poznávací značka musí být vždy dobře čitelná.

(7) V odůvodněných případech může příslušný okresní dopravní inspektorát povolit jiné umístění státní poznávací značky. Povolení poznamená v osvědčení o technickém průkazu.

(1) Motorová vozidla členů cizích zastupitelských úřadů v Československu nebo vozidla osob, které jsou jim postaveny na roveň, mohou být opatřena ještě oválnou značkou s písmeny CD. Pro provedení této značky platí ustanovení § 91.

(2) Vozidla registrovaná v cizině musí být při pobytu v Československu označena podle platných mezinárodních dohod.

(3) Československá vozidla, jichž má být použito k jízdě do ciziny, musí být opatřena mezinárodní značkou pro Československo. Tato značka se skládá z písmen ČS. Značku je nutno si opatřit před jízdou do ciziny u okresního dopravního inspektorátu, u kterého je vozidlo evidováno. Tabulka s touto značkou musí být umístěna na motorovém vozidle vzadu na dobře viditelném místě, musí být upevněna svisle a kolmo k podélné ose souměrnosti vozidla. Při provozu v tuzemsku nesmí být vozidla touto mezinárodní poznávací značkou určenou pro Československo označena.

(4) Má-li být k jízdě do ciziny použito též přívěsu, musí být mezinárodní poznávací značka umístěna též vzadu na posledním přívěsu.

(1) Motorová vozidla dosud nepřihlášena do evidence, jichž má být použito ke zkušební nebo jiné jízdě, musí být opatřena zvláštní státní poznávací značkou, kterou vydá na požádání okresní dopravní inspektorát, příslušný podle trvalého pobytu (sídla) držitele. Totéž platí pro převoz dosud neevidovaného vozidla, které má být po vlastní ose dopraveno k držiteli, pokud místo, kde bylo převzato a místo, kde bude přihlášeno, leží v obvodu dvou dopravních inspektorátů. V takovém případě lze o přidělení značky žádat i okresní dopravní inspektorát, v jehož obvodě bylo vozidlo převzato.

(2) Tvar a provedení zvláštní státní poznávací značky stanoví hlavní dopravní inspektorát. Značka se připevňuje na vozidlo vpředu a vzadu, u motocyklů, přívěsů a návěsů jen vzadu.

(3) O přidělení zvláštní státní poznávací značky vydá dopravní inspektorát potvrzení, v kterém stanoví dobu jeho platnosti a určí trať, na níž může být vozidlo použito.

(4) Podnikům vyrábějícím vozidla, přívěsy, návěsy a karoserie a obchodujícím s nimi jakož i technickým ústavům, které zkoušejí prototypy, může příslušný okresní dopravní inspektorát na požádání přidělit potřebný počet zvláštních státních poznávacích značek. Se značkami obdrží podnik stejný počet tiskopisů „Záznam jízd”, do kterých dopravní inspektorát vyznačí přidělení zvláštní státní poznávací značky. Každou jízdu vozidla se zvláštní státní poznávací značkou je vedoucí podniku nebo osoba jím zmocněná povinna potvrdit v záznamu jízd. Řidič je povinen kontrolujícím orgánům předložit záznam k nahlédnutí.

(5) U vozidel, která již mají přidělenu státní poznávací značku, používá se této i při zkušebních jízdách, prováděných opravnou vozidel. Pro zkušební jízdy vozidel, která nemají dosud státní poznávací značku, může dopravní inspektorát přidělit opravně k používání potřebný počet zvláštních státních poznávacích značek; o jejich používání platí obdobně ustanovení odstavce 4.