(1) Motorová vozidla dosud nepřihlášena do evidence, jichž má být použito ke zkušební nebo jiné jízdě, musí být opatřena zvláštní státní poznávací značkou, kterou vydá na požádání okresní dopravní inspektorát, příslušný podle trvalého pobytu (sídla) držitele. Totéž platí pro převoz dosud neevidovaného vozidla, které má být po vlastní ose dopraveno k držiteli, pokud místo, kde bylo převzato a místo, kde bude přihlášeno, leží v obvodu dvou dopravních inspektorátů. V takovém případě lze o přidělení značky žádat i okresní dopravní inspektorát, v jehož obvodě bylo vozidlo převzato.

(2) Tvar a provedení zvláštní státní poznávací značky stanoví hlavní dopravní inspektorát. Značka se připevňuje na vozidlo vpředu a vzadu, u motocyklů, přívěsů a návěsů jen vzadu.

(3) O přidělení zvláštní státní poznávací značky vydá dopravní inspektorát potvrzení, v kterém stanoví dobu jeho platnosti a určí trať, na níž může být vozidlo použito.

(4) Podnikům vyrábějícím vozidla, přívěsy, návěsy a karoserie a obchodujícím s nimi jakož i technickým ústavům, které zkoušejí prototypy, může příslušný okresní dopravní inspektorát na požádání přidělit potřebný počet zvláštních státních poznávacích značek. Se značkami obdrží podnik stejný počet tiskopisů „Záznam jízd”, do kterých dopravní inspektorát vyznačí přidělení zvláštní státní poznávací značky. Každou jízdu vozidla se zvláštní státní poznávací značkou je vedoucí podniku nebo osoba jím zmocněná povinna potvrdit v záznamu jízd. Řidič je povinen kontrolujícím orgánům předložit záznam k nahlédnutí.

(5) U vozidel, která již mají přidělenu státní poznávací značku, používá se této i při zkušebních jízdách, prováděných opravnou vozidel. Pro zkušební jízdy vozidel, která nemají dosud státní poznávací značku, může dopravní inspektorát přidělit opravně k používání potřebný počet zvláštních státních poznávacích značek; o jejich používání platí obdobně ustanovení odstavce 4.