A. Statut státní mzdové komise.

§ 1

<var>Čl. I.</var>

Státní mzdové komisi přísluší řídit v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství a podle zásad stanovených vládou v dohodě s Revolučním odborovým hnutím mzdovou politiku tak, aby byl zajištěn správný poměr mezi růstem produktivity práce a vývojem mezd a aby proto v organisaci mezd byla důsledně uplatňována zásada odměny podle jakosti, množství a společenského významu práce, aby tak zaměstnanci byli hmotně zainteresováni na zvyšování produktivity práce, na všestranném růstu, zlevňování a zkvalitňování výroby a na zvyšování své kvalifikace.

§ 2

<var>Čl. II.</var>

Činnost státní mzdové komise se vztahuje na celé území státu.

§ 3

<var>Čl. III.</var>

Do působnosti státní mzdové komise náleží
v oblasti plánovitého řízení mzdové politiky:
v oblasti organisace mezd:
v oblasti technického normování práce:
v oblasti sledování mzdového vývoje a kontroly mezd:

1. připravovat ve spolupráci se státním úřadem plánovacím a předkládat vládě ke schválení politickohospodářské směrnice pro provádění mzdové politiky;

2. vypracovávat v dohodě a ve spolupráci se státním úřadem plánovacím návrhy výhledových a ročních plánů mzdových opatření a po jejich schválení vládou organisovat jejich plnění;

3. vyjadřovat se s hlediska mzdové politiky k návrhům výhledových a ročních plánů průměrných mezd, produktivity práce a mzdových fondů, předloženým vládě státním úřadem plánovacím;

4. řešit zásadní otázky organisace mezd všech skupin pracujících, zejména

a) stanovit mzdové a platové tarify, schvalovat platové soustavy pro státní zaměstnance, a je-li při tom třeba opatření vlády, předkládat vládě návrhy těchto opatření;

b) stanovit zásady pro prémiování, schvalovat typové prémie, které tvoří základní součást mzdové soustavy, nebo typové prémie, které se týkají několika nebo všech resortů, resp. odvětví:

c) stanovit zásady pro zavádění progresivní úkolové mzdy a rozhodovat o jejím hromadném zavádění v jednotlivých resortech;

d) rozhodovat o mzdových úpravách, týkajících se více resortů;

e) stanovit zásady pro určování osobních platů nebo individuálních (mimotarifních) platů;

f) stanovit zásady pro tvorbu a používání katalogů prací;

g) vydávat zásadní opatření o vedlejších požitcích a nárocích vyplývajících z pracovního poměru (na př. o naturálních požitcích nebo věcných plněních) s výjimkou otázek národního pojištění;

h) vydávat k návrhu ministrů financí zásadní opatření o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů:

i) projednávat všechny návrhy, jejichž uskutečnění by vyžadovalo zvýšení celkových mzdových fondů ministerstev, ústředních úřadů a orgánů;

j) uveřejňovat učiněná opatření podle potřeby v Úředním listu;

5. organisovat vypracování metodických směrnic pro technické normování práce;

6. posuzovat celkový stav a úroveň technického normování práce v celém národním hospodářství i v jednotlivých resortech (odvětvích) v souvislosti s celkovým řízením mzdové politiky a vliv technického normování práce na základní ekonomické ukazatele;

7. ukládat ministrům vypracování jednotných celostátních norem nebo normativů a rozhodovat o jejich zavádění, týkají-li se několika ministerstev;

8. kontrolovat účinnost schválených mzdových soustav s hlediska účelu, který mají tyto soustavy plnit, a ukládat ministrům úkoly k odstranění nedostatků v odměňování práce;

9. pravidelně projednávat vývoj mezd a produktivity práce, jakož i čerpání mzdových fondů podle jednotlivých resortů, a podle potřeby předkládat vládě návrhy nutných opatření;

10. organisovat ve spolupráci s ministry financí a státní kontroly prověřování mzdové praxe a kontrolu dodržování mzdových předpisů, výsledky se pravidelně zabývat a činit potřebná opatření z nich vyplývající.

§ 4

<var>Čl. IV.</var>

Zvlášť důležité otázky mzdové politiky předkládá státní mzdová komise vládě.
Návrhy, týkající se mzdových otázek, smějí být předkládány vládě jen po předběžném projednání ve státní mzdové komisi, a to tak, aby nebyly součástí návrhů na jiná hospodářská opatření.
Státní mzdová komise stanoví, v jaké formě mají ministři (vedoucí ústředních úřadů a orgánů) návrhy mzdových opatření předkládat a s kterými orgány je mají před předložením projednat.
Státní mzdová komise pracuje při přípravě a projednávání návrhů mzdových opatření s aktivem odborníků a odborových pracovníků.

§ 5

<var>Čl. V.</var>

Práce pro státní mzdovou komisi obstarává její sekretariát řízený předsedou komise.
Hlavním úkolem sekretariátu je:

1. připravovat podklady, rozbory a vyjádření pro schůze státní mzdové komise tak, aby mzdová politika a technické normování práce mohly být ekonomicky správně řízeny na vědeckém podkladě;

2. koordinovat přípravu a provádění mzdových opatření v hospodářských organisacích dotýkajících se odvětví, jež spadají do působnosti všech nebo několika ministerstev (ústředních úřadů);

3. sledovat, jak ministerstva plní usnesení vlády, týkající se mzdové politiky, a usnesení státní mzdové komise; vyžadovat plnění uvedených usnesení a podávat o neodstraněných závadách zprávy státní mzdové komisi:

4. účastnit se přípravných prací na návrzích výhledových a ročních plánů průměrných mezd, produktivity práce a mzdových fondů;

5. instruovat pravidelně vedoucí odborů práce a mzdy jednotlivých ministerstev o závažných mzdových otázkách.