175/1956 Sb. — Vyhláška předsedy státní mzdové komise o statutu státní mzdové komise a působnosti státních orgánů při řízení a provádění mzdové politiky.

A. Statut státní mzdové komise.

Čl. I. Státní mzdové komisi přísluší řídit v rámci státního plánu rozvoje národního hospodářství a podle zásad stanovených vládou v dohodě s Revolučním odborovým hnutím mzdovou politiku tak, aby byl zajištěn správný poměr mezi růstem produktivity práce a vývojem mezd a aby proto v organisaci mezd byla důsledně uplatňována zásada odměny podle jakosti, množství a společenského významu práce, aby tak zaměstnanci byli hmotně zainteresováni na zvyšování produktivity práce, na všestranném růstu, zlevňování a zkvalitňování výroby a na zvyšování své kvalifikace.

Čl. II. Činnost státní mzdové komise se vztahuje na celé území státu.

Čl. III. Do působnosti státní mzdové komise náleží
v oblasti plánovitého řízení mzdové politiky:
v oblasti organisace mezd:
v oblasti technického normování práce:
v oblasti sledování mzdového vývoje a kontroly mezd:

1. připravovat ve spolupráci se státním úřadem plánovacím a předkládat vládě ke schválení politickohospodářské směrnice pro provádění mzdové politiky;

2. vypracovávat v dohodě a ve spolupráci se státním úřadem plánovacím návrhy výhledových a ročních plánů mzdových opatření a po jejich schválení vládou organisovat jejich plnění;

3. vyjadřovat se s hlediska mzdové politiky k návrhům výhledových a ročních plánů průměrných mezd, produktivity práce a mzdových fondů, předloženým vládě státním úřadem plánovacím;

4. řešit zásadní otázky organisace mezd všech skupin pracujících, zejména

a) stanovit mzdové a platové tarify, schvalovat platové soustavy pro státní zaměstnance, a je-li při tom třeba opatření vlády, předkládat vládě návrhy těchto opatření;

b) stanovit zásady pro prémiování, schvalovat typové prémie, které tvoří základní součást mzdové soustavy, nebo typové prémie, které se týkají několika nebo všech resortů, resp. odvětví:

c) stanovit zásady pro zavádění progresivní úkolové mzdy a rozhodovat o jejím hromadném zavádění v jednotlivých resortech;

d) rozhodovat o mzdových úpravách, týkajících se více resortů;

e) stanovit zásady pro určování osobních platů nebo individuálních (mimotarifních) platů;

f) stanovit zásady pro tvorbu a používání katalogů prací;

g) vydávat zásadní opatření o vedlejších požitcích a nárocích vyplývajících z pracovního poměru (na př. o naturálních požitcích nebo věcných plněních) s výjimkou otázek národního pojištění;

h) vydávat k návrhu ministrů financí zásadní opatření o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů:

i) projednávat všechny návrhy, jejichž uskutečnění by vyžadovalo zvýšení celkových mzdových fondů ministerstev, ústředních úřadů a orgánů;

j) uveřejňovat učiněná opatření podle potřeby v Úředním listu;

5. organisovat vypracování metodických směrnic pro technické normování práce;

6. posuzovat celkový stav a úroveň technického normování práce v celém národním hospodářství i v jednotlivých resortech (odvětvích) v souvislosti s celkovým řízením mzdové politiky a vliv technického normování práce na základní ekonomické ukazatele;

7. ukládat ministrům vypracování jednotných celostátních norem nebo normativů a rozhodovat o jejich zavádění, týkají-li se několika ministerstev;

8. kontrolovat účinnost schválených mzdových soustav s hlediska účelu, který mají tyto soustavy plnit, a ukládat ministrům úkoly k odstranění nedostatků v odměňování práce;

9. pravidelně projednávat vývoj mezd a produktivity práce, jakož i čerpání mzdových fondů podle jednotlivých resortů, a podle potřeby předkládat vládě návrhy nutných opatření;

10. organisovat ve spolupráci s ministry financí a státní kontroly prověřování mzdové praxe a kontrolu dodržování mzdových předpisů, výsledky se pravidelně zabývat a činit potřebná opatření z nich vyplývající.

Čl. IV. Zvlášť důležité otázky mzdové politiky předkládá státní mzdová komise vládě.
Návrhy, týkající se mzdových otázek, smějí být předkládány vládě jen po předběžném projednání ve státní mzdové komisi, a to tak, aby nebyly součástí návrhů na jiná hospodářská opatření.
Státní mzdová komise stanoví, v jaké formě mají ministři (vedoucí ústředních úřadů a orgánů) návrhy mzdových opatření předkládat a s kterými orgány je mají před předložením projednat.
Státní mzdová komise pracuje při přípravě a projednávání návrhů mzdových opatření s aktivem odborníků a odborových pracovníků.

Čl. V. Práce pro státní mzdovou komisi obstarává její sekretariát řízený předsedou komise.
Hlavním úkolem sekretariátu je:

1. připravovat podklady, rozbory a vyjádření pro schůze státní mzdové komise tak, aby mzdová politika a technické normování práce mohly být ekonomicky správně řízeny na vědeckém podkladě;

2. koordinovat přípravu a provádění mzdových opatření v hospodářských organisacích dotýkajících se odvětví, jež spadají do působnosti všech nebo několika ministerstev (ústředních úřadů);

3. sledovat, jak ministerstva plní usnesení vlády, týkající se mzdové politiky, a usnesení státní mzdové komise; vyžadovat plnění uvedených usnesení a podávat o neodstraněných závadách zprávy státní mzdové komisi:

4. účastnit se přípravných prací na návrzích výhledových a ročních plánů průměrných mezd, produktivity práce a mzdových fondů;

5. instruovat pravidelně vedoucí odborů práce a mzdy jednotlivých ministerstev o závažných mzdových otázkách.

B. Působnost státního úřadu plánovacího a ministerstva financí.

Čl. VI. Státní úřad plánovací ve své funkci objektivního orgánu vlády,

1. vypracovává návrhy perspektivních a ročních plánů mzdových fondů, průměrných mezd a produktivity práce;

2. spolupracuje se státní mzdovou komisi na návrzích výhledových a ročních plánů mzdových opatření;

3. spolupůsobí při vypracování politicko-hospodářských směrnic pro provádění mzdové politiky a vyjadřuje se k návrhům předkládaným státní mzdové komisi.

Čl. VII. Ministerstvo financí

1. vyjadřuje se s hlediska státního rozpočtu k návrhům předkládaným státní mzdové komisi;

2. schvaluje na základě platné celostátní úpravy funkčních platů celoresortní úpravy funkčních platů v systemisovaných organisacích;

3. vydává prováděcí předpisy k všeobecným úpravám platů státních zaměstnanců a připravuje v dohodě s příslušnými ministerstvy návrhy na změny těchto platových úprav;

4. připravuje pro státní mzdovou komisi návrhy zásadních opatření o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, vydává podle zásad schválených státní mzdovou komisí všeobecně platné prováděcí předpisy o těchto náhradách pro státní zaměstnance a schvaluje návrhy prováděcích předpisů jiných ministerstev;

5. vyslovuje souhlas s krátkodobými opatřeními jednotlivých ministrů k odměňování pracujících v případě živelných pohrom.

C. Úkoly ministerstev (ústředních úřadů a orgánů).

Čl. VIII. Za řízení a provádění mzdové politiky v oboru působnosti svých ministerstev a úřadů jsou odpovědni jednotliví ministři a vedoucí ústředních úřadů a orgánů.

Čl. IX. Do působnosti ministrů (vedoucích ústředních úřadů a orgánů) náleží
v oblasti plánování mezd:
v oblasti organisace mezd:
v oblasti technického normovaní práce:
v oblasti sledování mzdového vývoje a kontroly mezd:

1. při přípravě a rozpisu plánu mzdových fondů, průměrných mezd a produktivity práce pro podniky (organisace) v jejich oboru působnosti zajišťovat ekonomicky správnou diferenciaci průměrných mezd mezi činnostmi a kategoriemi pracovníků, jakož i správné vztahy mezi růstem produktivity práce a vývojem průměrných mezd;

2. při organisování práce na technicko-průmyslových a finančních plánech, po případě na jiných obdobných plánech důsledně dbát, aby bylo zajištěno a uskutečněno plánované zvýšení produktivity práce při dodržení plánovaných průměrných mezd, dosaženo při tom správného poměru výdělků mezi jednotlivými kategoriemi pracovníků s hlediska jejich kvalifikace a dodrženy mzdové předpisy;

3. vydávat předpisy o mzdových a platových soustavách schválených vládou nebo státní mzdovou komisí, pokud nebudou vydány státní mzdovou komisí nebo jiným ústředním orgánem; jde-li o státní zaměstnance, vydávat tyto předpisy v dohodě s ministrem financí;

4. od 25. července 1956 vydávat podle zásad stanovených státní mzdovou komisí prémiové řády s výjimkou typových prémiových řádů vydávaných státní mzdovou komisí:

5. rozhodovat o zavádění progresivní úkolové mzdy podle zásad stanovených státní mzdovou komisí:

6. podle zásad stanovených státní mzdovou komisí pro tvorbu a používání katalogů prací zavádět katalogy práci a tarifní kvalifikační katalogy, provádět jejich změny a rozhodovat o sporných případech zařazení; přitom sledovat také zjednodušení mzdové agendy:

7. od 25. července 1956 stanovit v rámci platných předpisů a stanovených limitů osobní platy nebo individuální (mimotarifní) platy bez omezení počtu osob;

8. vydávat podle zásad schválených státní mzdovou komisi předpisy o zvláštních odměnách a jiných pobídkových formách odměňování:

9. měnit, po případě vydávat prováděcí předpisy o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů podle zásad schválených státní mzdovou komisí;

10. schvalovat v dohodě s ministrem financí krátkodobá opatření k spravedlivému odměňování vyšších výkonů pracujících v případech živelných pohrom;

11. zajišťovat neustálé zlepšování úrovně technického normování práce, zejména

a) vypracovávat plány dlouhodobého rozvoje technického normování práce a zajišťovat jejich plnění s cílem uplatnit pro největší počet prací závazné sektorové normy a normativy,

b) řídit činnost resortních ekonomických ústavů a jiných složek pověřených tvorbou norem a dávat jim konkrétní úkoly,

c) řídit přípravu a zavádění technicky zdůvoděných výkonových norem v podřízených podnicích a organisacích,

d) vyhlašovat podle zásad stanovených vládou hromadné revise výkonových norem a úkolových sazeb a řídit jejich provádění;

12. soustavně sledovat vývoj mzdové praxe v souvislosti s vývojem produktivity práce a k tomu účelu zejména soustavně sledovat ekonomickou účinnost platných mzdových soustav, dále pobídkových složek mzdy, činit opatření k odstranění závad a provádět rozbor úrovně výkonových norem v podřízených podnicích a organisacích.

13. provádět rozbor čerpám mzdových fondů v podřízených podnicích a organisacích;

14. provádět v podřízených podnicích a organisacích soustavnou a plánovitou kontrolu, jak jsou dodržovány platné mzdové předpisy, a z porušení předpisů vyvozovat důsledky proti odpovědném osobám.

D. Součinnost ostatních státních orgánů při kontrole mezd.

Čl. X. Při kontrole mzdové politiky spolupracuje státní mzdová komise s jinými státními orgány, zejména s ministerstvy státní kontroly a financí a jeho kontrolními orgány.

E. Účast Revolučního odborového hnutí při řízení a provádění mzdové politiky.

Čl. XI.

1. Při řízení mzdové politiky postupují státní mzdová komise a ministerstva i jejich podřízené složky v dohodě s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí.

2. Ústřední rada odborů vyjadřuje se ke všem návrhům mzdových opatření předkládaným vládě a státní mzdové komisi; projednávání těchto návrhů se účastní zástupce Ústřední rady odborů.

3. Ústřední rada odborů má právo předkládat vládě a státní mzdové komisi vlastní návrhy mzdových opatření.

4. Ministři (vedoucí ústředních úřadů a orgánů) jsou povinni projednávat všechna opatření týkající se řešení mzdových otázek s příslušnými odborovými svazy, ředitelé podniků, závodů a jiných organisací se závodními výbory odborových svazů.

5. Přípravu mzdových opatření musí ministři (vedoucí ústředních úřadů a orgánů) organisovat tak, aby příslušné orgány ROH měly plnou možnost se na ní podílet, ověřit si podle potřeby zásady připravovaných opatření, zaujmout k návrhům odpovědné stanovisko a plnit účinně svoji úlohu při uskutečňování mzdových opatření a při dalším zvyšování produktivity práce v závodech.