(1) Tato vyhláška platí s výjimkami uvedenými v odstavci 2 pro všechny rozpočtové organisace, jejichž rozpočet je zapojen na státní rozpočet hrubými příjmy a výdaji (ministerstva, ostatní ústřední úřady a orgány, národní výbory a jim všem podřízené rozpočtové organisace, pokud je jejich rozpočet zapojen na státní rozpočet hrubými příjmy a výdaji — dále jen „organisace”).

(2) Tato vyhláška se nevztahuje*) na místní národní výbory, jejichž výkonné orgány nevedou účetní evidenci podle podvojné soustavy, a na zálohované organisace.

(1) Organisace vybírají hotovosti ze svého výdajového účtu v bance

(2) Na pokladním šeku nebo výběrce uvedou organisace druhy výdajů, na které hotovosti vybírají, podle symbolů pokladního plánu.

(3) Je-li organisace mimo sídlo pobočky banky, poukazuje si hotovosti uvedené v odstavci 1 do pokladny poštovní poukázkou, na které uvede symboly pokladního plánu.

(4) Ředitel pobočky banky může v odůvodněných případech povolit výběr hotovostí na mzdy přede dnem jejich splatnosti.

(1) Každá organisace, po případě každá její složka smí mít po skončení pracovního dne ve své pokladně nejvýše částku (limit pokladního zůstatku, dále jen „limit”), kterou banka písemně stanoví v dohodě s vedoucím organisace a hlavním (vedoucím) účetním nebo pracovníky jimi zmocněnými. Jestliže banka limit nestanovila, může mít organisace ve své pokladně jako limit nejvýše částku 200 Kčs. Limit platí tak dlouho, dokud jej banka v dohodě s organisací nezmění.

(2) Organisace jsou povinny odvádět hotovosti přesahující limit na svůj účet u peněžního ústavu, a to denně nebo ve lhůtách určených a způsobem stanoveným bankou v dohodě s organisacemi.

(1) Organisace jsou oprávněny ponechat ve svých pokladnách nad stanovený limit:

(2) Ředitel pobočky banky může v odůvodněných případech prodloužit lhůtu k odvedení nevyplacených hotovostí na běžný účet cizích prostředků u banky.

(1) Organisace mohou vyplácet z peněžní hotovosti svým pracovníkům na drobné hospodářské výdaje přiměřené zálohy k vyúčtování, a to jednorázové k určitému účelu nebo stálé. Stálá záloha k vyúčtování se stanoví tak, aby odpovídala měsíční potřebě; nejvýše však může dosahovat v jednotlivém případě částky 600 Kčs. Vyšší zálohy lze poskytovat jen se souhlasem banky.

(2) Jednorázová záloha k určitému účelu musí být vyúčtována předložením dokladů do tří dnů po provedení výdaje se současným vrácením zbytku zálohy nebo uhrazením jejího překročení.

(3) Stálá záloha se doplňuje na podkladě předloženého vyúčtování s doklady, nejméně jednou za měsíc. Vyúčtování výdajů ze stálé zálohy s doklady musí být předloženo nejpozději do sedmi dnů po uplynutí měsíce. Jestliže peněžních prostředků stálé zálohy není plně využito, je třeba stálou zálohu přiměřeně snížit nebo zrušit. Nejpozději vždy ke konci roku je nutno stálou zálohu vyúčtovat se současným vrácením jejího zbytku nebo uhrazením jejího překročení.

(4) Výplatu nebo doplnění záloh pracovníkům mimo sídlo organisace lze provést přímo z výdajového účtu v bance poštovní poukázkou.

(5) Peněžních prostředků stálé zálohy lze použít jen pro ten účel, pro který byla záloha vyplacena. Pracovníci, kterým byla záloha vyplacena, jsou povinni ji ve stanovené lhůtě řádně vyúčtovat a vyúčtování s doklady předložit orgánu, který dal příkaz k vyplacení zálohy. Jestliže nedojde k provedení výkonů nebo úkolů, na které byla záloha poskytnuta, musí být záloha ihned vrácena.

(6) Témuž pracovníku lze vydat na týž účel další zálohu jen po předložení vyúčtování předchozí zálohy. Dodatečné zvýšení zálohy se nepovažuje za další zálohu a proto se vyúčtuje společně s původní zálohou.

(7) Ke konci roku je přípustné vyplatit zálohu jen tehdy, je-li zajištěno její vyúčtování a vrácení zbytku zálohy do konce roku.

(8) Poskytování záloh na náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů a lhůty k jejich vyúčtování upraví zvláštní předpisy.

(1) Pokladnu vede pokladník; ustanoví jej písemně vedoucí organisace nebo pracovník jím určený. Při svém ustanovení podepíše pokladník prohlášení o své přímé odpovědnosti za hotovosti a ceniny organisace v pokladně.

(2) Pokladník nesmí svěřit vykonávání prací, které jsou mu uloženy, jiným pracovníkům.

(3) Při dočasné nepřítomnosti pokladníka (pro nemoc, dovolenou a pod.) musí být jeho zastupováním pověřen po provedené inventarisaci pokladny jiný pracovník, avšak jen písemným příkazem vedoucího organisace nebo pracovníka jím určeného. Pracovník zastupující pokladníka musí rovněž podepsat prohlášení o své přímé odpovědnosti a má povinnosti i práva pokladníka.

(1) Veškeré hotovosti a ceniny organisací musí být bezpečnostně uloženy v pokladnách nebo v zabezpečených skříních, které musí být po skončení pokladních hodin uzamčeny, po případě v uzamčených příručních pokladnách (plechových kasetách), uložených v uzamčených skříních nebo stolech.

(2) Klíč od pokladny má pokladník. Má-li pokladna více zámků, mají další klíče zpravidla jiní určení pracovníci. Záznam o svěření klíčů pracovníkům s jejich podpisy a datem převzetí se uschová u vedoucího organisace nebo pracovníka jím určeného. Duplikáty klíčů se uloží u vedoucího organisace nebo pracovníka jím určeného v obálce zapečetěné pokladníkem. Je-li třeba pro nepředvídanou okolnost použít duplikátů klíčů, otevrou vedoucí organisace nebo jeho zástupce a hlavní (vedoucí) účetní nebo pracovník jím zmocněný obálku s duplikáty klíčů. O otevření obálky a použití duplikátů klíčů se sepíše protokol, ve kterém se též uvede obsah pokladny. Protokol podepíší oba pracovníci a připojí jej k záznamu o svěřených klíčích, ve kterém se poznamená použití duplikátů klíčů. Obálku s klíči pokladník opět zapečetí, což se poznamená v záznamu o svěřených klíčích.

(3) Před otevřením pokladního prostoru je pokladník povinen prohlédnout, zda nejsou zámky a dveře porušeny. Po vstupu do pokladního prostoru je pokladník povinen prohlédnout, zda nejsou porušeny okenní mříže a dveře i zámky pokladen. Poškození zámků, dveří, nebo okenních mříží, po případě jiné podezřelé okolnosti je pokladník povinen ihned oznámit vedoucímu organisace a hlavnímu (vedoucímu) účetnímu organisace nebo pracovníkům jimi určeným; pokladnu nesmí v takovém případě otevřít.

(4) Je-li podezření, že byl spáchán trestný čin, oznámí vedoucí organisace nebo pracovník jím určený zjištěné okolnosti bezpečnostním orgánům. Vedoucí organisace a hlavní (vedoucí) účetní nebo pracovníci jimi určení zajistí provedení inventarisace pokladny, zpravidla za účasti bezpečnostních orgánů, a to před započetím pokladních operací. O výsledku inventarisace se sepíše protokol, který podepíší všichni pracovníci ji provádějící.

a) zachovávat pokladní kázeň podle ustanovení této vyhlášky, zejména používat hotovostí zásadně jen pro ty účely, pro které byly ze Státní banky československé (dále jen „banka”) vybrány;

b) odvádět hotovosti vybrané pro příjmy rozpočtu na příslušný účet u banky;

c) zajišťovat, aby při hotovostním styku s obyvatelstvem nedocházelo k obtížím.

a) na mzdy a platy, dávky národního pojištění, odměny, honoráře a podobné hromadné výplaty (dále jen „mzdy”), zásadně ke dni splatnosti;

b) na ostatní výdaje podle potřeby tak, aby hotovost koncem pracovního dne odpovídala povolenému limitu pokladního zůstatku (§ 4 odst. 1).

a) hotovosti, které si vybraly v bance na výplatu mezd, pokud se vyplácejí v pevně stanovených termínech ode dne výběru z banky, nejdéle však po dobu tří pracovních dnů následujících po dnu jejich splatnosti. Po uplynutí této doby musí být nevyplacené hotovosti s výjimkou nevyzvednutých odměn a honorářů odvedeny do banky na běžný účet cizích prostředků;

b) hotovosti přijaté pro rozpočtové příjmy. Tyto hotovosti jsou organisace povinny odvádět na příslušný účet u banky, dosáhnou-li částky alespoň 200 Kčs, vždy však koncem čtvrtletí bez ohledu na výši částky;

c) cizí peníze zapsané v pokladní knize.