(1) Neměl-li zaměstnanec v rozhodném období výdělek, protože po celé toto období konal službu v ozbrojených silách, měl neplacenou dovolenou nebo zaměstnankyně měla mateřskou dovolenou, určí se čistá denní mzda z výdělku, kterého zaměstnanec dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla jeho pracovní neschopnost. Netrvalo-li však zaměstnání ještě ani týden, určí se čistá denní mzda z výdělku, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl, kdyby po dobu jednoho měsíce pracoval podle svého pracovního úvazku.

(2) Vstoupil-li zaměstnanec do zaměstnání v závodě během rozhodného období, určí se čistá denní mzda jen za tu část rozhodného období, po kterou byl v závodě zaměstnán. Netrvalo-li však zaměstnání v rozhodném období ještě ani týden, určí se čistá denní mzda způsobem uvedeným v odstavci 1.

(3) Způsobem uvedeným v odstavci 1 se postupuje při určení čisté denní mzdy také, jestliže se zaměstnanec stal neschopným práce během kalendářního měsíce, v němž vstoupil do zaměstnání v závodě.
Příklad č. 1:
Zaměstnankyně nastoupila do zaměstnání po mateřské dovolené dne 3. dubna 1957 a dne 25. dubna 1957 byla uznána neschopnou práce. V rozhodném období nepracovala, poněvadž po celé toto období trvala mateřská dovolená. Čistá denní mzda se určí z výdělku, kterého dosáhla v době od 3. do 24. dubna 1957. Výdělek po odečtení daně ze mzdy činil 760 Kčs. V tomto období neměla zaměstnankyně pracovní přestávky. Počet pracovních dnů v něm je 19. Čistá denní mzda činí 40 Kčs (t. j. 760 : 19).
Příklad č. 2:
Zaměstnanec nastoupil po skončení vojenské základní služby do zaměstnání jako soustružník dne 29. října 1957. Dne 4. listopadu 1957 byl uznán neschopným práce. V rozhodném období, t. j. v měsících srpnu, září a říjnu netrvalo jeho zaměstnání ještě ani týden. Zaměstnání však netrvalo také ani týden v kalendářním měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost. Proto se čistá denní mzda určí z výdělku, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl, kdyby na svém pracovišti jako soustružník plně pracoval po dobu jednoho měsíce.