(1) Za zdržení vozidla se pokládá
Doba čekání vozidla zaviněného dopravním podnikem (na př. pro odstraňování poruch vozidla, pracovní přestávky zaměstnanců dopravního podniku) nebo doba čekání vzniklého neodvratitelnou náhodou (na př. zdržení před železničním přejezdem, při živelních poruchách), jde k tíži dopravního podniku a nesmí se do doby zdržení vozidla podle předchozích ustanovení započítávat.

2. provedené orgány státní správy nebo z jejich příkazu nebo z příkazu přepravce, pokud nejde o případy odpovídající ustanovení § 13 odst. 5 písm. c),

a) čekání na místě a v době dohodnuté s přepravcem k převzetí nebo dodání zásilky (pro nepřipravení zásilky, nepřítomnost odpovědných zaměstnanců, současné nahromadění vozidel, pokud nebylo zaviněno dopravním podnikem a pod.),

b) doba, po kterou trvalo přezkoušení obsahu zásilky,

c) doba, po kterou trvala úprava obalu zásilky, nebyla-li zaviněna dopravním podnikem,

1. nesouhlasí-li její obsah s údaji, které uvedl přepravce, pokud by údaje uvedené přepravcem měly za následek počítání nižšího přepravného než podle skutečně zjištěných údajů,

g) doba překročení lhůt podle § 13 odst. 15.

d) doba, po kterou trvalo přeložení nákladu, zavinil-li přepravce, že náklad naložený na vozidlo přistavené podle objednávky musel být před ukončením přepravy přeložen na jiné vozidlo,

e) doba, po kterou trvalo celní, veterinární a pod., odbavení zásilky,

f) doba jiných zdržení způsobených přepravcem, na př. celková doba zdržení spojená s vážením zásilky, které se provádí na náklad přepravce (§ 17, odst. 3),

(2) Za každých uplynulých 15 minut zdržení vozidla počítá dopravní podnik náhradu, jejíž sazby stanoví položka 321. Zdržení vzniklé z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) musí být doloženo „Zápisem o zdržení” podle části 3 přílohy A k vyhlášce č. 190/1953 Ú. l., o povinném vedení záznamů o výkonech v nákladní automobilové dopravě.

(3) Podkladem pro výpočet náhrady za zdržení je doba zdržení při všech výkonech provedených ve směně pro téhož přepravce týmž vozidlem, která je součtem

a) celkové doby zdržení podle odstavce 1 písm. a) až f) a

b) celkové doby překročení lhůt snížené o celkovou dobu zkrácení lhůt.

(4) Je-li celková doba nakládání (vykládání) kratší než stanovené lhůty, poskytuje se za rozdíl prémie (§ 13 odst. 17); od doby zdržení podle odstavce 1 písm. a) až f) se doba zkrácení lhůt neodečítá.

(5) Vedle náhrady za zdržení za vozidlo, která zahrnuje í náhradu za řidiče, se počítá náhrada za zdržení zaměstnanců dopravního podniku, přepravcem vyžádaných nebo k provedení přepravy nezbytných. Sazby stanoví položka 322.

(6) Provádějí-li zaměstnanci dopravního podniku pro přepravce výkony v době, za kterou se za ně počítá náhrada za zdržení, uhražuje tato náhrada i výkony těchto zaměstnanců.

(7) Za stání naložených přívěsných vozů bez motorového tažného vozidla, pokud nebylo způsobeno dopravním podnikem, se nepočítá zdržné, nýbrž stojné, jehož výši stanoví položka 323. Podkladem pro výpočet stojného je zaokrouhlená skutečná doba stání. Skutečná doba do 30 minut (včetně) se zaokrouhluje sestupně, přes 30 minut vzestupně na celou hodinu.