(1) Za nakládání nebo vykládání provedené dopravním podnikem se počítají náhrady stanovené položkou 521. Náhrady za nakládání nebo vykládání jsou stanoveny podle nosnosti nákladního vozidla nebo délky stěhovacího vozu; smějí být počítány jen za nosnost nákladního vozidla, odpovídající objednané přepravě nebo jen za délku stěhovacího vozidla, odpovídající jeho skutečnému využití. Nejméně se počítá za 2 tuny nosnosti nebo 2 m délky. Provádějí-li nakládání nebo vykládání společně zaměstnanci dopravního podniku s přepravcem, snižují se stanovené náhrady podle ustanovení § 13 odst. 7; řidič, pokud spolupracuje, se započítává do počtu zaměstnanců dopravního podniku,

(2) Provádí-li se přenášení nábytku nebo zařízení po úzkém točitém nebo strmém schodišti, oknem nebo přes frekventovanou ulici a pod., vynáší-li se uhlí ze sklepa, případně s pytlováním nebo je-li nutno náklad přenášet na větší vzdálenost než 25 m od vozidla nebo k vozidlu — délka schodiště se do této vzdálenosti nezapočítává — (ztížené stěhování nebo přemisťování), počítá se k sazbě za tyto výkony zvláštní příplatek, jehož výše je stanovena v položkách 531, 532 a 534.

(3) Je-li při stěhování nebo přemisťování použito výtahu k dopravě všech stěhovacích svršků, počítá se sazba pro první poschodí.

(4) Při stěhování těžkých předmětů se počítají příplatky podle položky 533.

(5) Náhrady za ztrátu času zaměstnanců dopravního podniku (závozníků) po dolu jízdy při přepravě speciálním stěhovacím vozidlem jsou zahrnuty v sazbách za stěhování, stanovených položkou 511. U přeprav nákladními vozidly, u nichž se dovozné počítá podle sazeb položek 101 nebo 102, platí pro počítání náhrady za spolujízdu ustanovení § 16 odst. 1.

(6) O náhradách za jízdy bez nákladu platí ustanovení § 15.

(7) Provádí-li nakládání (vykládání) při přepravě nákladními vozidly přepravce sám, počítá se za celou dobu nakládání (vykládání) za vozidlo náhrada podle časových sazeb (položka 311) snížených o 50 %.

(8) Ustanovení § 13 odst. 15 o lhůtách pro nakládání (vykládání) přepravcem jakož i o náhradách za jejich překročení nebo prémiích za jejich zkrácení se na přepravy podle tohoto oddílu nevztahují. Náhrada za zdržení se počítá jen v případech uvedených v § 14 odst. 1 písm. a) až f).

(9) Přepraví-li se, pokud stačí místo v kabině řidiče, při stěhování speciálními stěhovacími vozidly i průvodci, přepravují se nejvýše 3 osoby bezplatně a další za náhradu stanovenou položkou 601. Nejvýše přípustný počet přepravovaných osob se řídí předpisy o provozu na silnicích.

(10) Za zprostředkování pojištění u Státní pojišťovny se počítá náhrada stanovená položkou 529.

(11) O počítání náhrad nebo příplatků za jiné zvláštní výkony platí přiměřeně ustanovení oddílu 2.