Působnost a příslušnost soudů
Pravomoc vojenských soudů
Věcná příslušnost
Místní příslušnost
Společné řízení
Odnětí a přikázání věci

§ 8

Působnost soudů

Soudy konají řízení a rozhodují o trestných činech a přestupcích, pro něž byla prokurátorem u soudu podána obžaloba.

§ 9

Pravomoc obecných soudů

Soudnictví ve věcech trestních vykonávají obecné soudy, pokud podle zákona nenáleží jeho výkon soudům vojenským.

(2) Pravomoc vojenských soudů podle odstavce 1 se vztahuje jen na trestné činy spáchané za trvání poměru, který tuto pravomoc zakládá.

c) váleční zajatci.

b) příslušníci vojensky organisovaných a jiných sborů v činné službě, o nichž to stanoví zvláštní zákony,

a) vojáci v činné službě,

(1) Pravomoci vojenských soudů podléhají

(3) Jestliže trestný čin, který byl spáchán v době trvání poměru zakládajícího pravomoc vojenských soudů, vyjde najevo teprve po skončení takového poměru, může vojenský soud věc postoupit soudu obecnému. Pro takový čin může být obžaloba podána přímo u soudu obecného. Obecný soud pak věc soudu vojenskému již postoupit nemůže.

(4) Ustanovení odstavce 3 se neužije, jde-li o trestné činy podle hlavy prvé oddíl třetí zvláštní části trestního zákona a o trestné činy vojenské.

b) civilní osoby pro trestné činy proti obraně vlasti podle hlavy prvé oddíl třetí zvláštní části trestního zákona.

(2) Vojáci a příslušníci sborů uvedených v § 10 odst. 1 písm. b) podléhají pravomoci vojenských soudů i mimo činnou službu pro trestné činy vojenské, jichž se dopustili ve služebním stejnokroji.

(1) Pravomoci vojenských soudů podléhají dále

a) vojáci mimo činnou službu pro trestný čin nenastoupení služby v branné moci (§§ 265 až 267 tr. zák.) a

§ 12

Pokud tento zákon nestanoví něco jiného, koná v první stolici řízení lidový soud.

(1) Krajský soud koná v první stolici řízení o trestných činech podle hlavy prvé zvláštní části trestního zákona a podle zákona na ochranu míru, na které zákon stanoví trest smrti nebo trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, a dále o trestných činech podvracení republiky, teroru, záškodnictví a sabotáže (§§ 79a, 80a, 84 a 85 tr. zák.).

(2) Vyšší vojenský soud koná v první stolici řízení též o trestných činech funkcionářů, pro které je zřízen.

(1) Řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán.

(2) Nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu má obviněný bydliště, pracoviště nebo pobyt; jestliže se nedají zjistit nebo jsou mimo území Československé republiky, soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.

(1) Řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sborů, kteří konají službu u části, pro kterou byl zřízen vojenský soud, koná tento soud.

(2) Řízení o trestných činech funkcionářů ozbrojených sborů koná vojenský soud, který je určen presidentem republiky k projednání trestných činů těchto funkcionářů.

§ 16

O všech trestných činech téhož obviněného a proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, se koná společné řízení. Společné řízení však nemůže konat obecný soud o trestném činu osoby podléhající pravomoci vojenských soudů a naopak.

§ 17

Společné řízení koná krajský soud, je-li příslušný konat řízení alespoň o jednom z trestných činů.

(1) K urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů lze řízení o některém z trestných činů nebo proti některému z obviněných vyloučit ze společného řízení.

(2) Příslušnost soudu věc vyloučivšího se nemění; vyloučí-li však krajský soud věc, o níž by jinak příslušelo konat řízení lidovému soudu, může ji postoupit místně příslušnému soudu lidovému.

(1) Na návrh předsedy nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora může nejvyšší soud

(2) Jde-li o trestný čin, který ohrožuje důležité zájmy obrany vlasti, může nejvyšší soud věc odejmout příslušnému soudu obecnému a přikázat ji k pokračování v řízení a k rozhodnutí vojenskému soudu téže nebo vyšší stolice.

§ 19

Je-li podle předchozích ustanovení příslušno soudů několik, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož podal prokurátor obžalobu nebo jemuž věc byla nepříslušným soudem postoupena.

§ 18

Společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti přímému pachateli nebo o nejtěžším trestném činu.

§ 22

Spory o příslušnost

Spory o příslušnost mezi soudy rozhoduje soud, který je jim nejblíže společně nadřízen.

§ 23

Z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu téže stolice; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.

§ 21

Jsou-li tu podmínky společného řízení, může soud spojit k společnému projednání a rozhodnutí věci, v nichž byly podány samostatné obžaloby.
Spojení věcí

§ 20

Vyloučení věci

a) považuje-li to se zřetelem na povahu trestného činu nebo na osobu pachatele za nutné, odejmout věc příslušnému lidovému soudu a přikázat ji k pokračování v řízení a k rozhodnutí krajskému soudu,

b) z důležitých důvodů odejmout věc, ve které bylo podáno odvolání proti rozsudku lidového soudu, příslušnému krajskému soudu a rozhodnout o odvolání sám.