(1) Prokurátor zastaví trestní stíhání,

a) je-li nepochybné, že skutek, pro nějž se trestní stíhání vede, nebyl vůbec spáchán,

b) není-li tento skutek trestným činem ani přestupkem,

c) není-li podezření, že skutek spáchal právě obviněný, dostatečně odůvodněno,

d) je-li trestní stíhání nepřípustné (§ 6),

e) nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo

f) zanikla-li trestnost činu.