(3) Nerozhodne-li odvolací soud podle odstavce 1 anebo nemůže-li sám rozhodnout ve věci z některého z důvodů uvedených v odstavci 2, zruší napadený rozsudek a věc vrátí k novému projednání v první stolici.

(1) Odvolací soud může napadený rozsudek zrušit a sám hned ve věci rozsudkem rozhodnout jen tehdy, jestliže své rozhodnutí opírá

(2) Odvolací soud však nemůže sám

a) o skutkový stav, který soud první stolice v napadeném rozsudku správně zjistil, nebo

b) o skutkový stav, který zjistil sám na podkladě důkazů provedených v odvolacím líčení.

a) uznat obžalovaného vinným skutkem, pro nějž ho soud první stolice obžaloby zprostil,

b) uznat obžalovaného vinným těžším trestným činem, než jakým jej mohl uznat vinným soud první stolice (§ 239),

c) uložit obžalovanému trest smrti, neuložil-li mu jej už soud první stolice.