(1) Skončilo-li trestní stíhání pravomocným rozsudkem nebo pravomocným usnesením soudu o zastavení trestního stíhání, lze v trestním stíhání pro týž skutek pokračovat jen tehdy, byla-li povolena obnova tohoto řízení.

a) vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody nebo o tom, zda zažalovaným skutkem byla ohrožena vážnost a čest hodnosti důstojníka ozbrojeného sboru, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl v očividném nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost,

(2) Obnova řízení uvedeného v odstavci 1 se povolí,

b) vyjde-li jakkoli najevo, že prokurátor nebo soudce v původním řízení porušil trestným činem své úřední povinnosti.

(3) Obnova v neprospěch obviněného je vyloučena, jestliže

c) obviněný zemřel.

a) trestnost skutku zanikla promlčením trestního stíhání,

b) na skutek se vztahuje rozhodnutí presidenta republiky, kterým nařídil, aby se v trestním stíhání nepokračovalo, nebo

(4) Obnova je vyloučena též tehdy, jestliže návrh na povolení obnovy, směřující proti výroku o nároku poškozeného na náhradu škody, nebyl podán do pěti let po právní moci odsuzujícího rozsudku.