(1) Lokomobily se nesmí používat dříve, dokud její parní kotel nebyl podroben předepsaným úředním zkouškám, které provádějí dozorčí orgány Ústavu technického dozoru v Praze.

(2) Lokomobilní parní kotel musí být opatřen zákonem předepsanou bezpečnostní armaturou (pojistné ventily — záklopky, manometr, vodoznak a zkušební kohouty); za její stav odpovídá zkoušený topič a provozovatel kotle. Bezpečnostní armatura musí být dobře osvětlena a viditelna.

(3) Parní lokomobila musí mít na kotli tovární štítek s těmito údaji: výrobce, výrobní číslo, rok výroby a nejvyšší dovolený přetlak v kg/cm² (atp). Parní kotel musí mít dále revisní knihu (certifikát) a musí být přihlášen k dozoru u Ústavu technického dozoru.

(4) Pravidelné úřední vnitřní prohlídky kotle se provádějí jednou za tři roky. Zkoušky vodním tlakem se provádějí nejpozději jednou za 9 let. Dozorčí orgán Ústavu technického dozoru má však právo nařídit tlakovou zkoušku, když se provedla podstatná změna v konstrukci kotle, po případě když se při opravě vyměnila více než dvacetina výhřevné plochy kotle. Dozorčí orgán Ústavu technického dozoru nutno vyrozumět předem o každé větší opravě kotle. Výměna žárových trubek do průměru 100 mm není u trubkových kotlů důvodem k nové úřední zkoušce.

(5) Kotel je nutno pravidelně — podle potřeby — čistit od kotelního kamene a armaturu zabrušovat, po případě opravovat. Po odstavení kotle na delší dobu je nutno vyčistit topeniště, trubky a komoru pod komínem od sazí a popele a armaturu vyčistit, zabrousit, po případě opravit a konservovat.

(6) Parní lokomobila má být nejméně jednou ročně, pokud možno v chodu, podrobena Ústavem technického dozoru zevní prohlídce, i když byla v témže roce vykonána vnitřní prohlídka nebo zkouška vodním tlakem.

(7) Parní lokomobila, která je mimo provoz déle než 2 roky, může být dána opět do provozu až po vnitřní prohlídce spojené se zkouškou vodním tlakem, o kterou je třeba požádat příslušný dozorčí orgán Ústavu technického dozoru.

(8) Závod, který mění stanoviště lokomobily, je povinen k umožnění prohlídek hlásit každoročně příslušnému dozorčímu orgánu, kde a jak dlouho bude lokomobila umístěna, pokud bude umístěna mimo závod.

(9) Výsledky zkoušek zapisuje dozorčí orgán do revisní knihy (certifikátu) kotle. Revisní kniha musí být uschována u provozovatele lokomobily.

(10) Lokomobila musí mít spolehlivé brzdy.

(11) Při přepravě lokomobily musí být z kotle vyhrabán oheň, vypuštěna pára, musí být sklopen komín a závažový pojistný ventil zajištěn (zaklínován).

(12) Lokomobila musí stát při provozu vodorovně a její kola musí být dobře zaklínována, aby se při chodu stroje nemohla pohybovat. Je nutno ji postavit na pevnou půdu; není-li půda dosti pevná, musí být kola podložena, aby se nebořila do půdy.

(13) Při zatápění v lokomobile nesmí se používat nafty nebo petroleje. Topič musí být opatrný při otvírání topných dvířek a přikládání paliva.

(14) Lokomobily smějí obsluhovat jen topiči starší 18 let mající průkaz způsobilosti k obsluze parních kotlů, který po úspěšné zkoušce vydává Ústředí technického dozoru.

(17) Pro parní lokomobily platí bezpečnostní předpisy a technická pravidla pro parní generátory (kotle).

(15) Pokud je parní lokomobila v činnosti, nesmí se topič od ní vzdálit.

(16) Parní lokomobily, které pracují trvale pod širým nebem, musí mít stanoviště topičovo kryto stříškou.