Povinnosti zaměstnavatelů.
Zaměstnavatel.
Vedení záznamů (evidence).
Výkaz o výdělku.
§ 2
Povinnosti uložené zaměstnavateli plní u všech zaměstnanců téhož zaměstnavatele, včetně zaměstnanců přidělených na pobočná (místně oddělená) pracoviště, útvar, u něhož je vedena účetní evidence jejich mezd.
(1) Zaměstnavatelem ve smyslu této vyhlášky je, kdo zaměstnává aspoň jednu osobu, která má nárok na dávky důchodového zabezpečení zaměstnanců podle § 3 odst. 1 a 2 zákona (dále jen „zaměstnanec”).*)
(2) Kdo má povinnosti zaměstnavatele podle této vyhlášky, pokud jde o osoby, které mají nárok na dávky důchodového zabezpečení podle § 3 odst. 3 zákona,**) stanoví zvláštní předpisy.
(1) Zaměstnavatel je povinen vést záznamy o okolnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení a pro jejich výši v evidenci zaměstnanců, a to zpravidla na mzdových listech.
(2) Zaměstnavatel soukromého sektoru splní svou povinnost, jestliže má o svém zaměstnanci zaznamenány údaje předepsané v § 4 odst. 1 této vyhlášky na mzdovém listě založeném pro účely daně ze mzdy (bod 57 vyhlášky ministerstva financí č. 369/1952 Ú. l., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy).
(1) Evidence, kterou zaměstnavatel vede o svých zaměstnancích,*) musí obsahovat pro účely sociálního zabezpečení tyto údaje:
(2) Za hrubý výdělek (příjem) zaměstnance se považuje výdělek podle vyhlášky č. 2/1957 Ú. l., o průměrném ročním výdělku pro účely důchodového zabezpečení.
§ 5
Povinnost hlášení.
(1) Zaměstnavatel je povinen předkládat státnímu úřadu sociálního zabezpečení výkazy o výdělku***) a na výzvu podávat zvláštní hlášení.
(2) Výkazy o výdělku se předkládají za období a ve lhůtách stanovených státním úřadem sociálního zabezpečení, a to prostřednictvím odboru sociálního zabezpečení rady okresního národního výboru, v jehož obvodu má zaměstnavatel své sídlo. Místo pracoviště zaměstnanců není rozhodující. Obsah zvláštního hlášení je určen výzvou.
(1) Výkaz o výdělku založí zaměstnavatel ihned při vstupu zaměstnance do zaměstnání a vede ho po celou dobu, po kterou pracovní poměr trvá. Jakmile uplyne období, pro které je výkaz o výdělku určen, založí se výkaz nový a předchozí výkaz se předloží podle ustanovení § 5 odst. 2.
(2) Přechází-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele na jiné pracoviště, založí se pro něj nový výkaz o výdělku jen tehdy, jestliže se pro zaměstnance založí nový mzdový list (jiná obdobná evidenční pomůcka). V tom případě bude dosavadní výkaz o výdělku předložen, jako kdyby zaměstnanec natrvalo vystoupil ze zaměstnání (§ 8). Jestliže se na novém pracovišti použije dosavadního mzdového listu (evidenční pomůcky) zaměstnance, použije se i dosavadního výkazu o výdělku.
§ 7
Do výkazu o výdělku se zapisuje za každý kalendářní rok, a to do tří měsíců po jeho uplynutí, doba trvání pracovního poměru, druh zaměstnání, hrubý výdělek (příjem) a doba, po kterou zaměstnanec pobíral peněžité dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy. U zaměstnanců, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se do výkazu o výdělku zapisují jako druh zaměstnání údaje o době trvání a druhu zaměstnání podle názvosloví, po případě podle evidenčních čísel uvedených v předpisech o tom vydaných.
(1) Mimo lhůtu stanovenou státním úřadem sociálního zabezpečení pro periodická předkládání výkazů o výdělku je zaměstnavatel povinen předložit výkaz do jednoho týdne:
(2) Požádá-li zaměstnanec o důchod, předloží zaměstnavatel výkaz o výdělku ihned. Zůstane-li zaměstnanec v zaměstnání i poté, co požádal o důchod, založí pro něj zaměstnavatel nový výkaz o výdělku.
§ 9
Odchylky.
Pro některé skupiny zaměstnanců, u nichž toho vyžaduje zvláštní povaha jejich činnosti,*) může státní úřad sociálního zabezpečení stanovit odchylný způsob vedení záznamů a hlášení okolností rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení.
§ 10
Hlášení vstupu některých důchodců do zaměstnání.
(1) Zaměstnavatel je povinen ohlásit vstup do zaměstnání
(2) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno a osobní data příjemce důchodu, jeho rodné číslo a den vstupu do zaměstnání.
(3) Zaměstnavatel je povinen hlášení odeslat do 15 dnů po vstupu příjemce důchodu do zaměstnání odboru sociálního zabezpečení rady okresního národního výboru, v jehož obvodu má příjemce důchodu své bydliště, nebo přímo státnímu úřadu sociálního zabezpečení.
(4) Ohlašovací povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, jestliže zaměstnavatel, k němuž vstupuje do zaměstnání některá z osob uvedených v odstavci 1, řádně doplní tiskopis přihlášky do zaměstnání vystavený odborem sociálního zabezpečení rady okresního národního výboru a ve lhůtě 3 dnů vrátí tomuto odboru potvrzený díl „B” (potvrzenku) tohoto tiskopisu.
§ 11
Ohlašování pracovních úrazů.
Zaměstnavatel je povinen ohlásit státnímu úřadů sociálního zabezpečení prostřednictvím odboru sociálního zabezpečení rady okresního národního výboru pracovní úraz nebo nemoc z povolání (§ 16 odst. 2 a 3 zákona) zaměstnance, jestliže úraz způsobil smrt nebo jestliže lze předpokládat, že úraz (nemoc z povolání) způsobí aspoň částečnou invaliditu [§ 2 vyhlášky č. 250/1956 Ú. l., o zásadách pro posuzování invalidity, a částečné invalidity pro účely důchodového zabezpečení (pojištění)]. Hlášení je povinen podat do jednoho měsíce ode dne, kdy k úrazu došlo, po případě kdy nemoc z povolání byla zjištěna, a to na tiskopise vydaném státním úřadem sociálního zabezpečení.*)
§ 12
Kontrolní oprávnění.
Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení, kteří jsou podle § 77 zákona oprávnění vstupovat do závodů a na pracoviště, mají právo přezkoumávat správnost a úplnost záznamů v evidenci zaměstnanců, které slouží pro účely sociálního zabezpečení; dále přezkoumávají správnost a úplnost údajů zapsaných ve výkazech o výdělku, zejména pokud jde o dobu trvání a druh zaměstnání zařazeného do I. nebo II. pracovní kategorie, výši hrubého výdělku (příjmu), dobu, po kterou zaměstnanec pobíral dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy, a správnost a úplnost identifikačních údajů o zaměstnanci.
§ 13
Spolupráce s odborovými orgány.
Zaměstnavatelé i orgány sociálního zabezpečení spolupracují při plnění svých povinností podle této vyhlášky s orgány odborových svazů v závodech, zejména s komisemi národního pojištění.
§ 14
Náhrada neprávem vyplacených dávek.
Jestliže zaměstnavatel zavinil nesprávným hlášením nebo neoznámením vstupu důchodce do zaměstnání, že byla dávka poskytnuta neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, je podle § 76 odst. 2 zákona povinen nahradit neprávem vyplacené dávky.
a) příjmení, jméno, osobní data a bydliště zaměstnance; při změně příjmení je nutno zaznamenat dřívější i nové příjmení;
b) rodné číslo zaměstnance složené z rodných dat a koncového trojčíslí určeného státním úřadem sociálního zabezpečení (číslo zapsané na 14. straně nového občanského průkazu nebo na 1. straně starého občanského průkazu);
c) počátek a konec pracovního poměru zaměstnance;
d) přesné označení druhu zaměstnání a doby jeho trvání, při čemž u zaměstnanců, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se zaměstnání označí podle názvosloví, po případě podle evidenčních čísel uvedených v předpisech o tom vydaných;**)
e) hrubý výdělek (příjem) zaměstnance za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jeho složky;
f) dobu, po kterou zaměstnanec pobíral peněžité dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy;
g) dobu výkonu vojenské služby zaměstnance;
h) záznam, zda zaměstnanec pobírá důchod a jaký.
a) po výstupu zaměstnance ze zaměstnání, jestliže nelze podle okolností předpokládat, že zaměstnanec v brzké době opět do tohoto zaměstnání vstoupí:
b) po zrušení závodu (organisace, úřadu, zařízení); výkaz o výdělku se nepředkládá, jde-li o takovou reorganisaci, při níž se mění jen název podniku, avšak zaměstnanci jsou novým podnikem převzati, a při níž se pokračuje v záznamech na dosavadních mzdových listech (evidenčních pomůckách).
a) zaměstnance, který pobírá starobní důchod a je mladší 65 let, po případě mladší 60 let, jde-li o důchodce I. pracovní kategorie a ženy,
b) ženy, která je příjemkyní důchodu manželky,
c) příjemce sociálního důchodu.