(1) Při sjednání výše odměny se přihlíží k společenskému významů zlepšovacího návrhu, který je dán ekonomickými účinky anebo jinými výhodami, jichž se dosáhne v podniku nebo orgánu zavedením zlepšovacího návrhu. Pro sjednání výše odměny je rozhodující nejlepší roční výsledek dosažený v jednom z prvých tří let ode dne zavedení zlepšovacího návrhu.

(2) Při uzavírání dohody řídí se způsob výpočtu odměny za využívaný zlepšovací návrh takto:

a) dosáhne-li se využíváním zlepšovacího návrhu úspor, které lze vypočítat, sjednává se odměna podle výše těchto úspor (odměna podle úspor);

b) vyrábějí-li se podle zlepšovacího návrhu nové výrobky nebo rozšíří-li se výroba a pod., sjednává se odměna podle velkoobchodních cen výrobků, jež jsou předmětem zlepšovacího návrhu (odměna podle cen);

c) umožňuje-li zlepšovací návrh zlepšit pracovní podmínky nebo zvýšit bezpečnost práce, sjednává se odměna podle významu a rozsahu využití těchto zlepšení (odměna za zlepšení pracovních podmínek);

d) nevznikají-li zlepšovacím návrhem zjistitelné úspory a nelze-li odměnu sjednat ani podle bodu b), nebo c), nebo jestliže odměna podle úspor by neodpovídala významu návrhu zejména pro odběratele nebo spotřebitele, sjedná se odměna podlá ekonomického výsledku zjištěného ekonomickým rozborem společenského významu zlepšení (odměna podle ekonomického rozboru).

(3) Dosahuje-li se zavedením zlepšovacího návrhů různých druhů výhod, sjedná se odměna podle všech výhod.