Čl. 1.
(1) Odměna za využití zlepšovacího návrhu se sjednává dohodou o využití zlepšovacího návrhu a odměně za něj (dále jen „dohoda”), uzavřenou mezi podnikem nebo jinou hospodářskou nebo rozpočtovou organisací a zlepšovatelem podle § 31, odst. 3 zákona č. 34/1957 Sb. o vynálezech, objevech a zlepšovacích návrzích.
(2) odměnu vyšší než 30.000.— Kčs lze sjednat jen s přivolením příslušného ústředního úřadu nebo orgánu.
Čl. 2
(1) Při sjednání výše odměny se přihlíží k společenskému významů zlepšovacího návrhu, který je dán ekonomickými účinky anebo jinými výhodami, jichž se dosáhne v podniku nebo orgánu zavedením zlepšovacího návrhu. Pro sjednání výše odměny je rozhodující nejlepší roční výsledek dosažený v jednom z prvých tří let ode dne zavedení zlepšovacího návrhu.
(2) Při uzavírání dohody řídí se způsob výpočtu odměny za využívaný zlepšovací návrh takto:
a) dosáhne-li se využíváním zlepšovacího návrhu úspor, které lze vypočítat, sjednává se odměna podle výše těchto úspor (odměna podle úspor);
b) vyrábějí-li se podle zlepšovacího návrhu nové výrobky nebo rozšíří-li se výroba a pod., sjednává se odměna podle velkoobchodních cen výrobků, jež jsou předmětem zlepšovacího návrhu (odměna podle cen);
c) umožňuje-li zlepšovací návrh zlepšit pracovní podmínky nebo zvýšit bezpečnost práce, sjednává se odměna podle významu a rozsahu využití těchto zlepšení (odměna za zlepšení pracovních podmínek);
d) nevznikají-li zlepšovacím návrhem zjistitelné úspory a nelze-li odměnu sjednat ani podle bodu b), nebo c), nebo jestliže odměna podle úspor by neodpovídala významu návrhu zejména pro odběratele nebo spotřebitele, sjedná se odměna podlá ekonomického výsledku zjištěného ekonomickým rozborem společenského významu zlepšení (odměna podle ekonomického rozboru).
(3) Dosahuje-li se zavedením zlepšovacího návrhů různých druhů výhod, sjedná se odměna podle všech výhod.
Čl. 3.
(1) Úspora směrodatná pro sjednání odměny se zjistí:
a) snižují-li se vlastní náklady, porovnáním a rozborem vlastních nákladů před zavedením zlepšovacího návrhu a po jeho zavedení. Při tom se přihlíží k veškerým úsporám na materiálu, mzdách, energií a příslušných položkách dílenské režie. K celopodnikové režii se nepřihlíží, pokud zavedením návrhu nedošlo k její změně účetně zjistitelné;
b) snižuje-li se nebo odstraňuje-li se výroba vadných výrobků (zmetků), porovnáním a rozborem vlastních nákladů na vadné výrobky v průběhu jednoho roku před zavedením a jednoho roku po zavedení návrhu;
c) snižují-li se náklady na údržbu nebo odstraňuje-li se poruchovost při výrobě, porovnáním a rozborem nákladů, vynaložených na údržbu nebo spojených s poruchovostí při výrobě v průběhu jednoho roku před a po zavedení návrhu;
d) sníží-li se náklady na investiční výstavbu, porovnáním a rozborem nákladů původně rozpočtovaných a skutečně vynaložených Základem pro sjednání odměny je 15 % takto zjištěného rozdílu, jde-li o základní prostředky stavební, a 30 % jde-li o základní prostředky strojní. Do investiční výstavby patří budovy, stavby, stroje, zařízení, práce nebo výkony, které jsou financovány z investičních prostředků, bez ohledu na to, zda zlepšovací návrh byl přihlášen v období projekční přípravy, nebo při vlastním provádění investiční výstavby.
(2) Bude-li návrhu využíváno po dobu kratší než jeden rok, tvoří základ odměny úspory dosažené v této kratší době.
(3) Zvýší-li se zavedením návrhu vlastní náklady výroby v jiném útvaru nebo v jiném orgánu, podniku, nebo jiné organisaci, sníží se roční úspory o tyto náklady.
(4) Při výpočtu úspor se přihlíží k nákladům spojeným se zavedením návrhu; u nákladů zúčtovávaných postupně se při výpočtu úspor vychází z částek, které byly v běžném roce odepsány do nákladů,
Čl. 4. Odměna podle úspor činí nejméně:
| Výše úspor v Kčs: | Sazba: | Odměna v Kčs: | |||
|---|---|---|---|---|---|
| do | 1.000 | 20 % | 100— 200 | ||
| od | 1.000 | do | 2.000 | 15 %+ 50 | 200— 350 |
| od | 2.000 | do | 5000 | 10 %+ 150 | 350— 650 |
| od | 5.000 | do | 10.000 | 7 %+ 300 | 650— 1.000 |
| od | 10.000 | do | 20.000 | 5 %+ 500 | 1.000— 1.500 |
| od | 20.000 | do | 50.000 | 3,8 %+ 740 | 1.500— 2.640 |
| od | 50.000 | do | 100.000 | 3 %+ 1140 | 2.640— 4.140 |
| od | 100.000 | do | 200.000 | 2,4 %+ 1740 | 4.140— 6.540 |
| od | 200.000 | do | 500.000 | 1,9 %+ 2740 | 6.540—12.240 |
| od | 500.000 | do | 1 milionu | 1,5 %+ 4740 | 12.240—19.740 |
| od | 1 milionu | do | 2 milionů | 1 %+ 9740 | 19.740—29.740 |
| od | 2 milionů | do | 5 milionů | 0,7 %+15740 | 29.740—50.740 |
| od | 5 milionů | do | 10 milionů | 0,50 %+ 25740 | 50.740—75.740 |
| nad 10 milionů | 0,4 %+ 35740 | 75.740— | |||
Čl. 5. Odměna podle úspor může být sjednána až o 200 % vyšší proti sazbám uvedeným v článku 4, přispívá zavedení návrhu mimořádně k rozvoji národního hospodářství. Ústřední úřady a orgány stanoví podmínky, za kterých je možno sjednat odměnu vyšší než je uvedeno v článku 4.
Čl. 6. Odměna podle cen.
(1) Vyrábějí-li se podle zlepšovacího návrhu nové výrobky nebo rozšíří-li se výroba a pod., sjedná se odměna podle velkoobchodních cen výrobků, vyrobených podle zlepšovacího návrhu.
(2) Jsou-li výhody proti podobným řešením jen malé, nebo předmět zlepšovacího návrhu se vyrábí ve velkém množství, nebo podílí-li se zlepšovací návrh jen malou častí na příslušném výrobku, nesmí být sazba větší než 1 % nejvyššího ročního objemu výroby ve velkoobchodních cenách dosaženého v jednom z prvních 3 let využívání návrhu.
Čl. 7. Odměna za zlepšeni pracovních podmínek.
Zlepšuje-li návrh pracovní podmínky, zvyšuje-li bezpečnost práce, zejména snižuje-li úrazovost nebo počet onemocnění, přihlíží se ke stupni nebezpečí nebo stupni nedostatků pracovního prostředí a k počtu ohrožených pracovníků. Odměna nesmí být menší, než je uvedeno v této tabulce:
Zlepšuje-li návrh pracovní podmínky, zvyšuje-li bezpečnost práce, zejména snižuje-li úrazovost nebo počet onemocnění, přihlíží se ke stupni nebezpečí nebo stupni nedostatků pracovního prostředí a k počtu ohrožených pracovníků. Odměna nesmí být menší, než je uvedeno v této tabulce:
| Stupeň nebezpečí nebo nedostatků, jež se návrhem odstraňují | Nejmenší odměna při počtu ohrožených pracovníků | |||
|---|---|---|---|---|
| 1-5 | 6—25 | 26—více | ||
| v Kčs: | ||||
| 1. namáhavost práce nebo špatná hygiena na pracovišti apod. | 100,— | 200,— | 400,— | |
| 2, možnost úrazu nebo nemoci, k nímž občas dochází | 400,— | 800,— | 1.600,— | |
| 3. pravidelné vyskytování se úrazu nebo nemoci | 1.000,— | 2.000,— | 4.000,— | |
Čl. 8. Odměna podle ekonomického rozboru.
Při sjednávání odměny podle ekonomického rozboru lze její výši též určit částkou 100 % mzdy, která by příslušela příslušnému odborníku za vypracování zlepšovacího návrhu jako pracovního úkolu v době, po kterou by na úkolu pracoval.
Při sjednávání odměny podle ekonomického rozboru lze její výši též určit částkou 100 % mzdy, která by příslušela příslušnému odborníku za vypracování zlepšovacího návrhu jako pracovního úkolu v době, po kterou by na úkolu pracoval.
Čl. 9. Odměna za využití návrhu mimo území Československé republiky.
Dojde-li k využití návrhu mimo území Československé republiky na podkladě hospodářské a vědecko-technické spolupráce, dohodne se o odměně se zlepšovatelem podle čl. 2 odst. 2 d) a odměnu vyplatí ústřední úřad nebo orgán, který návrh předal orgánům hospodářské a vědecko-technické spolupráce.
Dojde-li k využití návrhu mimo území Československé republiky na podkladě hospodářské a vědecko-technické spolupráce, dohodne se o odměně se zlepšovatelem podle čl. 2 odst. 2 d) a odměnu vyplatí ústřední úřad nebo orgán, který návrh předal orgánům hospodářské a vědecko-technické spolupráce.
Čl. 10. Výše celkové odměny.
Za jeden návrh nesmí být celková odměna nižší než 100,— Kčs a vyšší než 200.000,— Kčs. Odměna vyšší než 200.000,— Kčs může být vyplacena jen po schválení vládou.
Za jeden návrh nesmí být celková odměna nižší než 100,— Kčs a vyšší než 200.000,— Kčs. Odměna vyšší než 200.000,— Kčs může být vyplacena jen po schválení vládou.
Čl. 11. Odměna může být buď sjednána jako jednorázová nebo ve splátkách.
Čl. 12.
(1) Jednorázovou odměnu mohou účastníci sjednat:
a) je-li využití návrhu krátkodobé či nepatrné, nebo
b) nepřináší-li zavedení návrhu propočitatelné úspory nebo
c) dohodne-li se o tom orgán nebo podnik se zlepšovatelem v ostatních případech.
(2) Jednorázová odměna může být sjednána jen tehdy, nemá-li být vyšší než 20.000 Kčs; její výše se určí podle ekonomického rozboru [čl. 2, odst. 2 písm. d)].
(3) Není-li v dohodě ujednáno něco jiného, je jednorázová odměna splatná do jednoho měsíce po zavedení zlepšovacího návrhu.
Čl. 13.
(1) Odměny ve splátkách se vyplácejí po zavedení návrhu. V případech uvedených v § 17 odst. 1 písm. c) vládního nařízení č. 45/1957 Sb., o zlepšovacích návrzích, je možno vyplatit odměnu nebo její část po zařazení návrhu do technické dokumentace.
(2) Splátky na odměnu mohou být sjednány pro dobu využití návrhu, nejdéle však po dobu tří let od počátku využívání návrhu. Není-li v dohodě ujednána splatnost odměny, je první splátka splatná do jednoho měsíce po uplynutí jednoho roku od počátku využívání návrhu; další splátky jsou splatné do jednoho měsíce po uplynutí každého dalšího roku využívání návrhu.
Čl. 14. Odměna za využití návrhu v dalších podnicích.
Odměnu za využití návrhu v dalších podnicích sjedná se zlepšovatelem podnik, který návrhu využije, po případě jeho nadřízený orgán podle zásad uvedených v předchozích článcích.
Odměnu za využití návrhu v dalších podnicích sjedná se zlepšovatelem podnik, který návrhu využije, po případě jeho nadřízený orgán podle zásad uvedených v předchozích článcích.
Čl. 15. Náhrady.
Za výkresy, modely, nebo prototypy vypracované navrhovatelem, jež byly předány při zjišťování, zda lze návrhu využít, nebo při jeho zavedení, lze poskytnout navrhovateli náhradu do výše nákladů, jež by podnik účelně musel vynaložit na jejich zhotovení.
Za výkresy, modely, nebo prototypy vypracované navrhovatelem, jež byly předány při zjišťování, zda lze návrhu využít, nebo při jeho zavedení, lze poskytnout navrhovateli náhradu do výše nákladů, jež by podnik účelně musel vynaložit na jejich zhotovení.
Čl. 16.
(1) Za přímou účast na rozpracování, vyzkoušení a zavedení návrhu nebo na rozšíření využití návrhu přísluší účastníku odměna přiměřená významu návrhu, stupni pomoci a pracovního úsilí; odměna přiznaná všem účastníkům může činit až 60 % odměny vyplacené zlepšovateli za prvý rok využívání návrhu. Odměna se vyplácí současně s odměnou zlepšovatele.
(2) Vedoucím pracovníkům podniků, cechů a dílen, kteří se přičinili o urychlené zavedení návrhů, přísluší odměna, pokud nebyla poskytnuta podle odstavce 1, přiměřená významu návrhů, stupni pomoci a pracovního úsilí; odměna může činit až 20 % odměn vyplacených zlepšovatelům za poslední pololetí za návrhy, o jejichž urychlené zavedení se vedoucí pracovníci přímo zasloužili. Odměny se proplácejí za prvý rok využívání návrhu do jednoho měsíce po 30. červnu a 31. prosinci.
(3) Pracovníku, který upozorní na možnost využití zlepšovacího návrhu zavedeného v jiném podniku, přísluší odměna, pokud nebyla poskytnuta podle odstavce 1 nebo 2, dojde-li k zavedení návrhu na toto upozornění. Tato odměna se stanoví s přihlédnutím k pravděpodobné výši očekávaného užitku a vynaloženému pracovnímu úsilí; odměna může dosáhnout až výše měsíčního platu pracovníka určené podle průměru jeho platu za poslední tři měsíce před zavedením zlepšovacího návrhu a vyplatí se do jednoho měsíce od zavedení návrhu. Odměna nepřísluší, má-li pracovník za povinnost sledovat a navrhovat zavádění nové techniky nebo nových pracovních metod.
(4) Odměny podle předchozích odstavců nezkracují odměnu zlepšovatele.
(5) O výši odměny podle odstavců 1—3 rozhoduje vedoucí podniku. Jde-li o vedoucího podniku (odstavec 2), rozhoduje o výši odměny vedoucí nadřízeného podniku.
Čl. 17. Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 15. srpna 1957.