(1) Strana, která porušením závazku ze smlouvy poškodí jiného, je povinna škodu nahradit, pokud nedokáže, že škodu nezavinila. Škoda se hradí jen, pokud není kryta majetkovými sankcemi. Náhrada škody vzniklé porušením závazku ze smlouvy se snižuje o majetkové sankce, i když nárok na ně zanikl uplynutím lhůty stanovené v § 25 odst. 1. Při stanovení výše náhrady škody se přihlíží i k tomu, zda poškozený učinil vše potřebné ke zmenšení nebo odvrácení škody.