⚠ Tento zákon byl zrušen ke dni 1964-06-30.
Níže je poslední platné znění před zrušením — pro orientaci nebo studium historie. Pro aktuální právní úpravu hledej nahrazující předpis.
Oddíl 1
Pro nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení domáckých dělníků platí obecné předpisy o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, pokud z dalších ustanovení této vyhlášky nevyplývá odchylná úprava.
(1) Za domácké dělníky se pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení považují
a) domáčtí dělníci podle předpisů pracovního práva; **)
b) jiní pracovníci, kteří soustavně vykonávají po domácku, zpravidla ve svém obydlí, práce pro zaměstnavatele (§ 4) podle jeho pracovních pokynů, nejde-li při tom o činnost tvůrčí povahy.***)
(2) Za domácké dělníky pro tyto účely se však nepokládají živnostníci pracující po domácku (domáčtí živnostníci).
Trvání pojištění, jeho vznik a zánik.
(1) Domácký dělník je pojištěn jen v kalendářních měsících, za které dosáhl výdělku (§ 5) alespoň 120 Kčs. Pojištění trvá však také v těch kalendářních měsících, za které domácký dělník nemohl dosáhnout tohoto výdělku jen proto, že
a) byl neschopen práce podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem, měl-li přitom nárok na nemocenské,
b) mu byla poskytována lázeňská péče podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců,
c) během měsíce byl povolán k výkonu vojenské služby nebo se z ní vrátil, nebo proto, že
d) domácká dělnice byla na mateřské dovolené podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců, měla-li po tuto dobu nárok na peněžitou pomoc v mateřství.
(2) Jestliže domácký dělník utrpěl po vstupu do zaměstnání podle ujednání o domácké práci pracovní úraz ve smyslu předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, vždy za pojištěného.
(3) Pojištění domáckého dělníka nemůže vzniknout přede dnem vstupu do zaměstnání podle ujednání o domácké práci. Nebyl-li domácký dělník v některých kalendářních měsících pojištěn, poněvadž nebyly pro to splněny podmínky stanovené v odstavci 1, po případě 2, vzniká pojištění znova prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém opět byly tyto podmínky splněny.
(4) Pojištění domáckého dělníka zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposled splněny podmínky stanovené v odstavci 1, po případě 2; zaniká však nejpozději dnem skončení zaměstnání podle ujednání o domácké práci.
Zaměstnavatel.
Zaměstnavatelem je závod, na jehož vrub domácký dělník koná sjednanou práci.
Výdělek.
Za výdělek domáckého dělníka v kalendářním měsíci se považuje hrubá odměna za odvedenou práci, která byla domáckému dělníkovi zúčtována za tento měsíc, pokud podléhá dani ze mzdy, a to včetně poměrné části peněžité náhrady za dovolenou na zotavenou.*) Do výdělku se nezapočítávají režijní náhrady a cena suroviny, kterou si domácký dělník opatřuje na vlastní náklad.
Oddíl 2
Čistá denní mzda pro stanovení nemocenského.
(1) Čistá denní mzda pro stanovení nemocenského při pracovní neschopnosti se vypočte z výdělku, kterého domácký dělník dosáhl u zaměstnavatele (§ 4) v posledních třech kalendářních měsících bezprostředně předcházejících vzniku pracovní neschopnosti (dále jen „rozhodné období”).
(2) Při výpočtu čisté denní mzdy se od výdělku, kterého domácký dělník dosáhl v době, po kterou byl v rozhodném období pojištěn (§ 3), odečte daň ze mzdy, výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a dělí počtem pracovních dnů, které podle obecně platných předpisů připadly na dobu, po kterou byl v rozhodném období pojištěn. Při tom se od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za něž domáckému dělníkovi náleželo nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, po případy dny, po které domácký dělník nemohl pracovat, poněvadž mu byla poskytována lázeňská péče nebo poněvadž vykonával veřejnou funkci anebo povinnost (na př. vojenskou službu). Jiné dny se neodčítají.*)
Čistá denní mzda pro stanovení peněžité pomoci v mateřství.
(1) Při výpočtu čisté denní mzdy pro stanovení peněžité pomoci v mateřství se postupuje obdobně jako při výpočtu čisté denní mzdy pro stanovení nemocenského. Je-li to však pro domáckou dělnici příznivější, vypočte se čistá denní mzda z výdělku, kterého dosáhla v posledních šesti kalendářních měsících bezprostředně předcházejících přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství.
(2) Změnila-li domácká dělnice zaměstnání v období, za které se vypočítává čistá denní mzda, určí se na její žádost čistá denní mzda za dobu trvání všech zaměstnání, pokud spadají do tohoto období.**)
Omezení nároku na nemocenské.
(1) Odvedl-li domácký dělník práci za období, ve kterém byl také neschopen práce pro nemoc nebo úraz, náleží mu z nemocenského za pracovní dny, které z pracovní neschopnosti připadají na toto období, jen taková část, aby nemocenské a čistý výdělek za toto období nepřevýšily dohromady částku rovnající se čisté denní mzdě (§ 6), vynásobené počtem všech pracovních dnů tohoto období.
(2) Při lázeňské péči náleží domáckému dělníkovi nemocenské jen po dobu, po kterou se podle platných předpisů zaměstnancům poskytuje tato péče mimo dovolenou na zotavenou.
Podpora při ošetřování člena rodiny.
Podpora při ošetřování člena rodiny domáckému dělníkovi nepřísluší.
Nepřerušené zaměstnání.
Po dobu, po kterou trvá zaměstnání domáckého dělníka v témž podniku, považuje se toto zaměstnání za nepřerušené, i když podle § 3 domácký dělník v některých kalendářních měsících není pojištěn; kalendářní měsíce, ve kterých pojištění netrvá, se však do doby nepřerušeného zaměstnání nepočítají.
Odpracovaná doba pro nárok na rodinné přídavky.
(1) Podmínky předepsaného pracovního úvazku a odpracované doby pro nárok na rodinné přídavky se považují u domáckého dělníka za splněné v kalendářním měsíci, za který domácký dělník dosáhl výdělku (§ 5) alespoň 400 Kčs.
(2) Jde-li o domáckého dělníka se změněnou pracovní schopností nebo o domáckou dělnici, která má aspoň jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, snižuje se hranice výdělku stanovená v odstavci 1 na polovinu.
(3) Hranice výdělku stanovená podle odstavce 1 se snižuje o 20 Kčs (podle odstavce 2 o 10 Kčs) za každý den,
a) za který domáckému dělníku v příslušném kalendářním měsíci náleželo podle platných předpisů nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, nebo
b) po který domácký dělník v tomto měsíci nemohl pracovat, poněvadž mu byla poskytována lázeňská péče, při které mu nenáleželo nemocenské, nebo poněvadž vykonával veřejnou funkci nebo povinnost.
(4) Ústřední výbor příslušného odborového svazu může v dohodě s příslušným ústředním úřadem a se souhlasem Ústřední rady odborů pro obory domácké práce, ve kterých by se hranice stanovená v odstavci 1, po případě 2 ukázala nevhodnou, stanovit odchylně podmínky, při kterých se pracovní úvazek a odpracovaná doba u domáckého dělníka považují za splněné.
(5) Ústřední výbor příslušného odborového svazu může v jednotlivých případech odstraňovat tvrdosti, které by vznikly tím, že domácký dělník nemohl bez svého zavinění splnit podmínky stanovené v předchozích odstavcích.
Oddíl 3
(1) Za dobu zaměstnání pro účely důchodového zabezpečení se považuje doba, po kterou domácký dělník byl podle § 3 pojištěn.
(2) Za hrubý výdělek, rozhodný pro výpočet průměrného ročního výdělku podle předpisů o důchodovém zabezpečení, se považuje výdělek podle § 5; při tom se započítává hrubý výdělek i za období, v nichž domácký dělník nebyl podle § 3 odst. 1 pojištěn.*)
(3) Do doby, z níž se vypočítává průměrný roční výdělek, se zahrnují také období, v nichž domácký dělník nebyl podle § 3 odst. 1 pojištěn.
Oddíl 4
Domáckému dělníku, který byl dne 31. prosince 1956 v poměru domáckého dělníka, se započtou ke dni 1. ledna 1957 do nepřerušeného zaměstnání v témž podniku jako doby zaměstnání také všechny doby, kdy prokazatelně pracoval jako domácký dělník; při tom se nezkoumá, v kterých kalendářních měsících byl jako domácký dělník pojištěn.
(1) Zrušena jsou ustanovení vyhlášky Ústřední národní pojišťovny č. 358/1949 Ú. l. I, kterou se vydávají směrnice o provádění pojištění domáckých dělníků.
(2) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957 s výjimkou ustanovení § 8 a § 11, která nabývají účinnosti dnem 1. března 1957.