(1) Každá organizace musí mít a udržovat v běžném stavu seznam všech účetních knih, obsahující pro každou z nich alespoň název, odpovídající jejímu obsahu, popřípadě též vymezení její funkce v souboru všech písemností běžné účetní evidence. U sestav jej nahrazuje seznam podle § 16 odst. 1 a 2.

(2) Z jednotlivých volných listů účetní knihy musí být patrno, ke které účetní knize patří a kterého období se týkají. Volné listy knihy analytické evidence musí být označeny také číselným znakem syntetického účtu, k němuž se kniha vede.

(3) Každá vázaná účetní kniha musí být označena názvem podle odstavce 1 a obdobím, kterého se týká. Ve vázané účetní knize pro soustavné zápisy musí být veden a běžně doplňován seznam v ní otevřených účtů s uvedením stránky (listu), na které každý z nich začíná. Seznam účtů ve vázané hlavní knize může být spojen s účtovým rozvrhem.

(4) Jednotlivé účty musí být v záhlaví označeny názvem, odpovídajícím jejich obsahu, a číselným nebo jiným znakem podle předem stanoveného pořádku, syntetické účty shodně s účtovým rozvrhem. V sestavách stačí, dá-li se bezpečně určit účet z jeho obsahu.

(5) Ostatní písemnosti běžné účetní evidence musí být označeny názvem, odpovídajícím jejich obsahu, a dále obdobím, kterého se týkají, popřípadě dnem, k němuž byly sestaveny, nevyplývá-li to z jejich obsahu. Skládá-li se písemnost z více částí (listů, příloh), které spolu nejsou pevně spojeny, musí být jednotlivé části označeny tak, aby nemohly vznikat pochybnosti, ke které písemnosti patří.

(6) Mohlo-li by dojít k záměně písemností běžné účetní evidence různých organizací (např. při jejich vydání z organizace), musí být označeny tak, aby nemohly vznikat pochybností, které organizaci patří. To platí přiměřeně i o písemnostech běžné účetní evidence, které se týkají jen některé vnitřní složky organizace v případech, kdy je běžná účetní evidence podle těchto složek decentralizována.