(1) Pohledávky a zároveň i odpovídající dluhy se smějí odepsat jen tehdy, došlo-li

e) k zrušení pohledávky úředním opatřením.

b) k pravomocnému rozhodnutí příslušného orgánu o zamítnutí uplatňované pohledávky,

c) k promlčení pohledávky,

d) k zániku pohledávky uplynutím doby,

a) k prominutí dluhu,

(2) Pohledávky lze též odepsat, bylo-li upuštěno od jejich vymáhání pro jejich nepatrnost, nedobytnost nebo neprůkaznost.

(3) Pohledávky odepsané jen pro přechodnou nedobytnost nebo neprůkaznost se musí evidovat na podrozvahovém účtě po dobu, dokud se nedobytnost nebo neprůkaznost nestane trvalou nebo dokud nenastane některá ze skutečností uvedených v odstavci 1.

(4) Pohledávky smějí být odepsány nebo vypuštěny z evidence na podrozvahovém účtě až po řízení provedeném podle zvláštních předpisů.*)