32. Po zjištění, že čin zaměstnance je kárným, proviněním, rozhodne kárný orgán o uložení kárného opatření. Uloží-li se veřejná důtka, rozhodne kárný orgán též o způsobu jejího vyhlášení (např. na členské schůzi základní organizace odborového svazu, na nástěnkách v závodě, v závodním rozhlase nebo v závodním časopise). Přitom musí být přihlíženo k tomu, aby způsob vyhlášení veřejné důtky splnil co nejlépe svou výchovnou úlohu.
Dospěje-li kárný orgán k závěru, že zaměstnanec se kárného provinění nedopustil, uvede to v zápisu o kárném jednání (bod 36) a sdělí to zaměstnanci.
Zaměstnanci, který se dopustil kárného provinění, nelze uložit náhradu nákladů, jež vznikly jednáním o kárném provinění nebo v souvislosti s jeho provedením.
I když kárným opatřením nelze zaměstnanci uložit, aby nahradil škodu, kterou svým činem způsobil, je dobrovolná náhrada škody před uložením kárného opatření rozhodující pro to, kterého kárného opatření se použije (bod 12); zásadou totiž musí být, že škoda způsobená na majetku v socialistickém vlastnictví musí být za všech okolností nahrazena.