(1) Po dobu výkonu trestu odnětí svobody zaniká pojištění z důvodu pracovní činnosti před nástupem trestu, a to i tehdy, trvá-li po tuto dobu pracovní poměr.

(2) Po dobu výkonu trestu odnětí svobody nenáleží odsouzenému dávky z jeho dřívějšího pojištění před nástupem trestu. Nastoupil-li však zaměstnanec trest odnětí svobody jako práce neschopný v době, kdy pobíral nemocenské, může být, pokud jsou pro to jinak splněny podmínky, jeho rodinným příslušníkům poskytováno nemocenské z jeho dřívějšího nemocenského pojištění, a to až do výše tří čtvrtin; předpokladem je, že pro pracovní neschopnost nemohlo vzniknout pojištění podle této vyhlášky. To platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství.

(3) Trvá-li pracovní poměr odsouzeného i po dobu výkonu trestu, avšak odsouzený není pojištěn podle této vyhlášky, zachovávají se nároky jeho rodinných příslušníků, které by jinak plynuly z pojištění zaniklého podle odstavce 1.