Příloha 2 · 144/1958 Sb.

k vyhlášce č. 144/1958 Ú. l.
Provozní poměry, provozní podmínky a přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry

Část I
Provozní poměry a provozní podmínky

Oddíl 1
Provozní poměry; přirážky na provozní poměry

1. Provozní poměry jsou určeny sklonitostí silnice, povrchem vozovky, zvláštní povahou dopravy a použitím přívěsů. Vliv provozních poměrů na opotřebení vozidla a plášťů, na rychlost vozidla a tím na spotřebu pohonných hmot je vyjádřen zvláštními přirážkami, stanovenými pro jednotlivý druh provozních poměrů.

2. Nejede-li vozidlo v provozních poměrech vzatých v úvahu při stanovení technickohospodářských norem, tj. provozních poměrech příznivých, přepočítávají se ujeté kilometry na základní kilometry s použitím přirážek na provozní poměry uvedených v odstavci 3.*)

3. Pro potřebu použití technickohospodářských norem se stanoví tyto druhy provozních poměrů a přirážek na provozní poměry:

a)		sklonitost silnice	označení	přirážka %
	aa —	rovinná silnice nebo cesta, třeba v hornatém kraji, jejíž podélný profil vykazuje sklony nejvýše 5 %, takže téměř není třeba jet na nižší rychlostní stupeň než na přímý záběr	R	O
	bb —	kopcovitá silnice nebo cesta, na jejíž podélném profilu se rovina často střídá s kopci o sklonu nad 5 %, takže je třeba jet na nižší rychlostní stupeň než na přímý záběr, a to na úsecích delších než 500 m	K	15
	cc —	horská silnice nebo cesta v horách, která má sklony nad 10 % a zákruty vyžadující častého řazení a dlouhých jízd při zařazeném nižším rychlostním stupni	H	25
	dd —	strmá silnice nebo cesta v horách, která má sklonitost nad 15 %	S	40
b)	povrch vozovky
	aa —	rovný (asfaltovaný, betonový dlážděný kostkou, špalíčkovaný, dehtový, válcovaný nebo s jiným rovným povrchem)	I	0
	bb —	nerovný (ve špatném stavu — výtluky)	II	15
	cc —	rozježděný (s hlubokými rýhami, nerovný, kamenitý, blátivý)	III	25
	dd —	terén za sucha s hrubou navážkovou úpravou (na stavbách, v pískovištích, lomech, pole, louky, měkké polní cesty)	IV	50
	ee —	terén rozmoklý (rozježděný bez úpravy, sypký písek, mokrý jíl, mokrá zemina)	V	90

Určitému úseku silnice lze přiznat toliko jedinou přirážku ze skupiny a) a jedinou přirážku ze skupiny b). Pro potřebu přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry se však tyto přirážky sčítají v jedinou přirážku na provozní poměry.
Podle velikosti této provozní přirážky je možno uspořádat provozní poměry v tuto řadu:

			přirážka
R	I	silnice rovinná, povrch rovný	0
R	II	silnice rovinná, povrch nerovný	15
K	I	silnice kopcovitá, povrch rovný	15
R	III	silnice rovinná, povrch rozježděný	25
H	I	silnice horská, povrch rovný	25
K	II	silnice kopcovitá, povrch nerovný	30
S	I	silnice strmá, povrch rovný	40
H	II	silnice horská, povrch nerovný	40
K	III	silnice kopcovitá, povrch rozježděný	40
R	IV	rovinný terén za sucha	50
H	III	silnice horská, povrch rozježděný	50
S	II	silnice strmá, povrch nerovný	55
S	III	silnice strmá, povrch rozježděný	65
K	IV	kopcovitý terén za sucha	65
H	IV	horský terén za sucha	75
S	IV	strmý terén za sucha	90
R	V	rovinný terén za mokra	90
K	V	kopcovitý terén za mokra	105
H	V	horský terén za mokra	115
S	V	strmý terén za mokra	130

c)	rozvážkové nebo sběrné jízdy při průměrné vzdáleností zastávek do 500 m nebo doprava do vzdálenosti 500 m		10 %
d)	použití přívěsů
	aa —	u nákladního automobilu a autobusu
		1. rovná-li se celková váha přívěsu nosnosti tažného vozidla	25 %
		2. rovná-li se celková váha přívěsu třem čtvrtinám nosnosti tažného vozidla	20 %
		3. rovná-li se celková váha přívěsu polovině nosnosti tažného vozidla	15 %
	bb —	druhý přívěs u traktorů	20 %
	cc —	u osobního automobilu	10 %

4. Přirážka uvedená pod písmenem c) se sčítá jen s přirážkami uvedenými pod písmeny a) a b); součtu těchto přirážek se použije k přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry (viz část II oddíl 1 odst. 1). Přirážky uvedené pod písmenem d) se s přirážkami uvedenými pod písmeny a) až c) nesčítají; tyto přirážky zvyšují přepočítané základní kilometry pro jízdu vozidla (viz část II oddíl 1 odst. 6).

5. Provádí-li se v určitém silničním úseku větší počet jízd z různých nebo do různých míst tohoto úseku, může být držitelem vozidla zavedena jednotná průměrná přirážka na provozní poměry celého úseku (traťová přirážka).
Traťová přirážka se vypočte takto:
Kilometry celého úseku se převedou na základní kilometry podle části II této přílohy. Z vypočtených základních kilometrů a skutečných kilometrů se zjistí traťová přirážka podle vzorce
$t r a ť o v á p ř i r á ž k a = \frac{p o č e t z á k l a d n í c h k m}{p o č e t s k u t e č n ý c h k m} - 1 . 100$
Přiklad: Úsek měří 180 skutečných kilometrů. Počet přepočtených základních kilometrů jest 207.
$t r a ť o v á p ř i r á ž k a = \frac{207}{180} - 1 . 100 = 1,1500 - 1 . 100 = 0,1500.100 = 15,00$
Traťová přirážka pro uvedený úsek činí 15 %.

6. Pro určenou územní oblast, v níž se vozidly téhož držitele provádí větší počet jízd, může být zavedena jednotná průměrná přirážka vycházející ze skutečných provozních poměrů silnic, kterých bude použito k jízdám vozidel v této oblasti (oblastní přirážka). Vypočtenou oblastní přirážku předloží ke schválení příslušnému výkonnému orgánu krajského národního výboru držitel vozidla. Schválená oblastní přirážka se použije pro všechny jízdy provedené ve stanovené oblasti, pokud nedojde k podstatné změně provozních poměrů.
Oblastní přirážka se vypočte takto:
Kilometry všech úseků silnic, kterých bude použito k jízdám vozidel ve stanovené oblasti, se převedou na základní kilometry podle části II této přílohy. Z vypočtených základních kilometrů a skutečných kilometrů se zjistí oblastní přirážka podle vzorce
$o b l a s t n í p ř i r á ž k a = \frac{p o č e t z á k l a d n í c h k m}{p o č e t s k u t e č n ý c h k m} - 1 . 100$
Příklad:
$o b l a s t n í p ř i r á ž k a = \frac{136 400}{124 000} - 1 . 100 = 1,1000 - 1 . 100 = 0,1000.100 = 10,00$
Oblastní přirážka pro stanovenou oblast činí 10 %.

Oddíl 2
Provozní podmínky; přirážky a srážky na provozní podmínky

1. Okolnosti, které kromě provozních poměrů ovlivňují spotřebu pohonných hmot, nikoli však opotřebení vozidel a plášťů, se nazývají provozními podmínkami.

2. Vliv provozních podmínek na spotřebu pohonných hmot je vyjádřen přirážkami a srážkami v % k základní normě spotřeby pohonných hmot.

3. Na provozní podmínky, které ovlivňují spotřebu pohonných hmot v závislosti na počtu ujetých kilometrů, stanoví se tyto přirážky a srážky:

		přirážka %
a)	jízda uvnitř města Prahy, Brna, Bratislavy, Ostravy	20
b)	jízda v koloně (nejméně 3 vozidla za sebou ve vzdálenosti 15 až 40 m)	10
c)	rozvážkové nebo sběrné jízdy při průměrné vzdálenosti zastávek do 500 m, opakující se jízdy do vzdálenosti 500 m nebo jízdy výlučně uvnitř závodu	20
d)	jízda v zimním období při teplotě vzduchu od 0 °C až —25 °C	10
	pod —25 °C	15
e)	vysoká projetá vrstva sněhu na silnici nebo vrstva neprojetého sněhu do 15 cm	10
f)	vrstva neprojetého sněhu vyšší než 15 cm	15
g)	je-li váha přívěsu větší než dvojnásobná provozní váha tažného vozidla, počítá se za každou tunu na tuto váhu	3
h)	jízda v mlze mírnou rychlostí nejvýše	10
ch)	jízda vozidla do prvních 2500 km (záběh) s novým vozidlem nebo po generální opravě, popřípadě střední opravě, při níž byla provedena celková oprava motoru nejvýše	10
i)	přechodné zhoršení technického stavu vozidla, mající bezprostřední vliv na zvýšení spotřeby pohonných hmot nejdéle po dobu 3 měsíců nejvýše	10
j)	jízdy pro potřebu výcviku řidičů	10
		srážka %
k)	vozidlo jezdí bez nákladu nebo s nákladem do 30 % užitečného zatížení	10
l)	traktor jezdí bez přívěsu	50
m)	je-li celková váha přívěsu nižší než dvojnásobná provozní váha traktoru, odečítá se za každou tunu	5

Poznámka:

a) při jízdě vozidla nelze zároveň použít přirážek uvedených pod písmeny a) a b), b) a j), c) a j), e) a f), ch) a i),

b) přirážku uvedenou pod písmenem „i” je možno použít pouze u vozidel zařazených do skupiny „C” podle zásad ministerstva dopravy pro hodnocení značek a typů vozidel. Opakované použití této přirážky u téhož vozidla pro tutéž technickou závadu v období 12 měsíců není dovoleno,

c) srážka podle písmene „j” se provádí za ucelený (denní) výkon; je-li z celkově ujetých kilometrů ujeto 30 % prázdných kilometrů, srážka se nezapočítává; je-li ujeto 31 až 70 % prázdných kilometrů, započítává se srážka 5 %; je-li ujeto přes 70 % prázdných kilometrů, započítává se srážka 10 %.

4. Na provozní podmínky, které ovlivňují spotřebu pohonných hmot vozidla nezávisle na počtu ujetých kilometrů (například vozidel se zvláštním zařízením, zapojeným na motor vozidla) se stanoví tyto přirážky pro zvláštní činnost:

a)	— vozidlo je opatřeno motorovou sklápěčkou; za 1 sklopení	1 %
b)	— vozidle je opatřeno navijákem; za jednu hodinu použití navijáku	10 %
c)	— vozidlo je opatřeno zařízením pro čerpání mléka;
	za přečerpání 100 l mléka
	aa — u benzínových motorů	1 %
	bb — u naftových motorů	0,5 %
d)	— zahřívání motoru v zimních měsících u nákladních automobilů a autobusů chodem motoru;
	za jedno zahřívání	3 %

Pro činnost zvláštních zařízení, zapojených na motor vozidla, které nelze zahrnout pod písmena a)—d) (například přesávání cementu), stanoví přirážku pro zvláštní činnost držitel vozidla. Při stanovení přirážky přihlíží k technickým normám výrobce a k výši přirážky té činnosti, která je svou povahou nejblíže.
Poznámka:
Zahřívání motoru se provádí při teplotě —5 °C až —15 °C jedenkrát za tři hodiny. Při teplotě nižší než —15 °C nebo při teplotě —5 °C, ale za silného větru, jedenkrát za dvě hodiny. Zahříváním motoru se rozumí jeho nastartování a ponechání v chodu na nízké otáčky při zakrytém chladiči. Urychlené zahřívání vysokým počtem otáček není dovoleno.

5. Spotřebu pohonných hmot pro činnost zvláštních zařízeni vozidla, při níž se nepoužije motoru vozidla (např. vytápění vozidla, jeřáb atp.), určuje výrobce zařízení. K této spotřebě se přirozeně nepřihlíží při stanovení normované spotřeby pohonných hmot pro celkovou činnost vozidla.

Část II
Přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry a výpočet spotřeby pohonných hmot (normované spotřeby)
VZOR NOMOGRAMU
PRO VÝPOČET:
ZÁKLADNÍCH KILOMETRŮ NORMOVANÉ SPOTŘEBY PHM PRŮMĚRNÉ PŘIRÁŽKY NA PROV. POMĚRY V %,

Oddíl 1
Přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry

1. Ujeté kilometry se přepočítávají

a) s použitím přirážky na provozní poměry v %,

b) s použitím traťové přirážky na provozní poměry v %,

c) s použitím oblastní přirážky na provozní poměry v %.

2. Pro přepočet ujetých kilometrů a pro výpočet normované spotřeby pohonných hmot při jízdě vozidla zjišťují se ujeté kilometry s pomocí tachometru, tachografu (po přepočítání příslušné odchyky přístrojů) nebo podle silničních map.

3. Kilometry ujeté se přepočítají na základní kilometry podle vzorce
$z á k l a d n í k m = u j e t é k m . 1 + \frac{p ř i r á ž k a v % n a p r o v o z n í p o m ě r y}{100}$
Příklad:
Silnice mezi obcemi A—B měří 60 km. Ze sklonitosti silnice a povrchu silnice vyplývají provozní poměry K I, na něž připadá 15 % přirážka.
Přepočet:
$60 . 1 + \frac{15}{100} = 60 . 1 + 0,15 = 60.1,15 = 69$
60 ujetých kilometrů mezi obcemi A a B = 69 základních kilometrů.

4. Má-li silnice, po které vozidlo jezdí, několik úseků s rozdílnými provozními poměry, provede se přepočet ujetých kilometrů na základní kilometry pro každý úsek samostatně.
Příklad:
Silnice mezi obcemi C až D měří 180 km.

Z toho je	48 km v provozních poměrech RI, tj. 0 % na provozní poměry
	62 km v provozních poměrech K II, tj. 15 % na provozní poměry
	70 km v provozních poměrech R III, tj. 25 % na provozní poměry

Přepočet:

$48 . 1 + \frac{0}{100} = 48 . 1 + 0 = 48.1,0 = 48$
$62 . 1 + \frac{15}{100} = 62 . 1 + 0,15 = 62.1,15 = 71,3$
$70 . 1 + \frac{25}{100} = 70 . 1 + 0,25 = 70.1,25 = 87,5$
	206,8
zaokrouhleno	207

180 ujetých kilometrů = 207 základních kilometrů.

5. Při opakujících se jízdách vozidly téhož držitele z místa A do místa B (např. pravidelná autobusová linka, pravidelný svoz nebo rozvoz mléka atp.) použije držitel základní kilometry, vypočtené pro takový úsek podle předešlých odstavců pro všechny další jízdy vozidel.

6. Při jízdě vozidla s přívěsem se zvyšují základní kilometry vypočtené z kilometrů ujetých vozidlem o přirážku za použití přívěsu podle vzorce
$z á k l a d n í k m v o z i d l a s p ř í v ě s e m = z á k l a d n í k m = v y p o č t e n é p r o j í z d u v o z i d l a . 1 + \frac{p ř i r á ž k a n a j í z d u vo z i d l a s p ř í v ě s e m}{100}$
Příklad:
Vozidlo ujelo 120 km s přívěsem. Počet přepočtených základních kilometrů v určitých provozních poměrech pro jízdu vozidla jest 137. Přirážka na jízdu vozidla s přívěsem činí např. 20 %.
Výpočet:
$137 . 1 + \frac{20}{100} = 137 . 1 + 0,20 = 137 . 1,20 = 164,40$
120 kilometrů ujetých vozidlem s přívěsem = 164 základních kilometrů.

Oddíl 2
Výpočet normované spotřeby pohonných hmot

1. Normovaná spotřeba pohonných hmot určuje přiměřenou a hospodárnou spotřebu pro jízdu určitého vozidla.

2. Normovaná spotřeba pro jízdu vozidla, při které se nevyskytují některé z provozních podmínek, pro něž jsou stanoveny přirážky a srážky, se vypočte ze základních kilometrů a ze základní normy spotřeby, pohonných hmot podle vzorce
$n o r m o v a n á s p o t ř e b a p r o j í z d u = z á k l a d n í k m . \frac{z á k l a d n í n o r m a}{100}$

3. Normovaná spotřeba pro jízdu vozidla, při které se vyskytují některé z provozních podmínek, pro něž jsou stanoveny přirážky a srážky, se vypočte podle vzorce
$n o r m o v a n á s p o t ř e b a p r o j í z d u = z á k l a d n í k m . \frac{n o r m o v a n á s p o t ř e b a n a 100 k m}{100}$
Ve vzorci uvedená normovaná spotřeba na 100 km se vypočte ze základní normy spotřeby pohonných hmot zvýšené o součet přirážek a srážek na provozní podmínky podle vzorce
$n o r m o v a n á s p o t ř e b a n a 100 k m = z á k l a d n í n o r m a . 1 + \frac{s o u č e t p ř i r á ž e k a s r á ž e k n a p r o v o z n í p o d m í n k y}{100}$

4. Normovaná spotřeba pohonných hmot pro zvláštní činnost vozidla, která je nezávislá na počtu ujetých kilometrů se vypočte ze základní normy spotřeby pohonných hmot zvýšené o přirážky na zvláštní činnost vozidla a z počtu úkonů podle vzorce
$n o r m o v a n á s p o t ř e b a n a z v l á š t n í č i n n o s t = z á k l a d n í s p o t ř e b a . \frac{n o r m o v a n á s p o t ř e b a p r o j e d e n ú k o n}{100} . p o č e t ú k o n ů$
Ve vzorci uvedená normovaná spotřeba pohonných hmot pro jeden úkon se vypočte podle vzorce
$n o r m o v a n á s p o t ř e b a p r o j e d e n ú k o n = z á k l a d n í n o r m a . \frac{p ř i r á ž k a n a z v l á š t n í č i n n o s t}{100}$

5. Normovanou spotřebu pohonných hmot pro celou činnost vozidla tvoří součet normované spotřeby pohonných hmot pro jízdu vozidla a pro zvláštní činnost vozidla.

Oddíl 3
Příklady přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry a příklady výpočtu normované spotřeby pohonných hmot vozidla
Pro usnadnění výpočtu ujetých kilometrů na základní kilometry a výpočtu normované spotřeby pohonných hmot vozidla podle oddílu 1 je připojen k této příloze speciální vzorový nomogram.*) Použití je zřejmé z těchto příkladů:
Přiklad 1.
Nákladní automobil Škoda 706 R ujel 120 km v provozních poměrech a podmínkách s nulovou přirážkou. Vozidlo jelo celou trať s nákladem. Základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
Má se stanovit:
Příklad 2.
Nákladní automobil Škoda 706 R ujel 120 km v provozních poměrech s 14 % přirážkou; přirážka na provozní podmínky se rovná nule. Vozidlo jelo celou trať s nákladem. Základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
Má se stanovit:
Příklad 3.
Nákladní automobil Škoda 706 R ujel 70 km v provozních poměrech s 20 % přirážkou; přirážka na provozní podmínky činí 10 % (zimní období). Vozidlo jelo celou trať s nákladem; základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
Má se stanovit:
Příklad 4.
Nákladní automobil Škoda 706 R ujel 120 km v provozních poměrech se 14 % přirážkou; přirážka na provozní podmínky činí 10 % (zimní období). Vozidlo ujelo celou trať s přívěsem*) a bylo plně vytíženo. Základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
Má se stanovit:
Příklad 5:
Nákladní automobil Škoda 706 R ujel 120 km v provozních poměrech se 14 % přirážkou, z toho 65 km s přívěsem.*) Přirážka na provozní podmínky činí 10 % (zimní období). Vozidlo jelo celou trať s nákladem, základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
Má se stanovit:
Příklad 6:
Nákladní automobil Škoda 706 R ujel 120 km v provozních poměrech se 14 % přirážkou. Vozidlo ujelo 30 km z celkové vzdálenosti zcela nevytíženém Přirážky, popřípadě srážky na provozní podmínky se rovnají nule. Základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
Má se stanovit:
Příklad 7:
Nákladní automobil Škoda 706 R ujel 120 km v provozních poměrech se 14% přirážkou. Z celkové trati ujelo vozidlo 105 km zcela nevytížené. S ohledem na to že počet ujetých kilometrů s prázdným vozidlem činí 87,5 % z celkově ujetých kilometrů, jest třeba použít srážky na provozní podmínky ve výši 10 %. Základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
Má se stanovit:
Příklad 8:
Nákladní automobil Škoda 706 RS ujel 120 km v provozních poměrech se 14 % přirážkou. Vozidlo ujelo celou trať s přívěsem,*) z toho nebylo 60 kilometrů vytížené a oři výkonu bylo 27 × použito motorové sklápěčky. S ohledem na to, že počet ujetých kilometrů s prázdným vozidlem činí 50 % z celkově ujetých kilometrů, jest třeba použít srážky na provozní podmínky ve výši 5 %. Základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 km.
Má se stanovit:
Příklad 9.
Autobus Škoda 706 RO ujel 186 km, z toho 78 km s přívěsem. Autobus jezdil sólo v provozních poměrech s 28% přirážkou a s přívěsem*) v provozních poměrech s 12% přirážkou. Přirážka na provozní podmínky činí 10 % (na zimní období) a 15 % (na vysokou vrstvu sněhu). Autobus byl po celou trať plně vytížen. Základní norma spotřeby se rovná 30 l/100 kilometrů.
Má se stanovit:
Příklad 10:
Nákladní automobil Praga RN provedl rozvážkovou jízdu v Praze a ujel 36 km. Vozidlo jezdí celou trať vytíženo a provede 20 zastávek. Základní norma spotřeby činí 26 l. Protože se jedná o pravidelné jízdy, je možno stanovit oblastní přirážku na provozní poměry pro jízdu uvnitř Prahy. Tato přirážka se stanoví např. ve výši 12 %. Přirážka na provozní podmínky činí 20 % (jízda uvnitř Prahy). Přirážka na rozvážkové jízdy nepřísluší, protože průměrná vzdálenost zastávek činí 1,8 km (36:20=1,8).
Má se stanovit:

a) počet základních kilometrů,

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 36 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 12 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů, tj. 40 základních kilometrů.
ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 26 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 20 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 31,2 l. Nyní hodnotu 31,2 na stupnici B spojíme s hodnotou 40 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 12,5 l.

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 120 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů, tj. 137 základních kilometrů.
ad b) Na stupnici B najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 137 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot, na celý výkon vozidla, tj. 41 l.

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 70 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 20 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů, tj. 84 základní kilometry.
ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 10 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 33 l. Nyní hodnotu 33 na stupnici B spojíme s hodnotou 84 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 28 l.

b) normovaná spotřeba pohonných hmot na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 120 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů ujetých vozidlem bez přívěsu, tj. 137 základních kilometrů. Protože vozidlo jelo s přívěsem, zvýšíme tento počet základních kilometrů o 20 % a obdržíme 164 základní kilometry.
ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 10 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 33 l. Nyní hodnotu 33 na stupnici B spojíme s hodnotou 164 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 54 l.

b) normovaná spotřeba pohonných hmot na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 55 (tj. 120 minus 65) a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnici F odečteme počet základních kilometrů ujetých vozidlem bez přívěsu, tj. 63 základní kilometry. Pak znovu na stupnici E najdeme hodnotu 65 a tuto spojíme s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů, tj. 74, které zvýšíme o 20 % a obdržíme počet základních kilometrů vozidla ujetých s přívěsem, tj. 89. Sečtením základních kilometrů vozidla ujetých bez přívěsu a s přívěsem obdržíme celkový počet základních kilometrů, tj. 63 + 89 = 152 základní kilometry.
ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 10 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 33 l. Nyní hodnotu 33 na stupnici B spojíme s hodnotou 152 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby, pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 50,2 l.

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 120 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F, odečteme počet základních kilometrů, tj. 137 základních kilometrů.
ad b) Srážka pro nezatížené vozidlo se nezapočítává, protože počet ujetých kilometrů s prázdným vozidlem činí pouze 25 % z celkově ujetých kilometrů. Normovanou spotřebu na celý výkon vozidla proto zjistíme tak, že na stupnici B najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 137 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 41 l.

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 120 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnici F odečteme počet základních kilometrů, tj. 137 základních kilometrů.
ad b) Na Stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou —10 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 27 litrů. Nyní hodnotu 27 na stupnici B spojíme s hodnotou 137 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 37 l.

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 120 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 14 na stupnici G. V průsečníku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů ujetých vozidlem bez přívěsu, tj. 137 základních kilometrů. Protože vozidlo jelo s přívěsem, zvýšíme tento počet základních kilometrů o 20 % a obdržíme počet základních kilometrů, kterých dosáhlo vozidlo s přívěsem, tj. 164 základní kilometry.
ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou —5 na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 28,5 l. Nyní hodnotu 28,5 na stupnici B spojíme s hodnotou 164 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby na celý výkon vozidla (ovšem bez sklápění), tj. 46,7 l. Norma spotřeby pro jedno sklápění činí 1 %, tj. 1 setinu ze základní normy spotřeby, tj. 0,3 litru. Normu spotřeby pro 27 sklápění proto zjistíme tak, že na stupnici B najdeme hodnotu 0,3 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 27 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává normu spotřeby pro 27 úkonů sklápění, tj. 8,1 litru. Normovaná spotřeba vozidla na celý výkon (včetně sklápění) činí: 46,7+8,1=54,8=55 litrů.

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Na stupnici E najdeme hodnotu 108 (tj. 186 minus 78) a tuto spojíme přímkou s hodnotou 28 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů ujetých vozidlem bez přívěsu, tj. 138 základních kilometrů. Pak znovu na stupnici E najdeme hodnotu 78 a tuto spojíme s hodnotou 12 na stupnici G. V průsečíku této spojnice se stupnicí F odečteme počet základních kilometrů, tj. 87,3, které zvýšíme o 20 % a obdržíme počet základních kilometrů vozidla ujetých s přívěsem, tj. 105. Sečtením základních kilometrů vozidla ujetých bez přívěsu a s přívěsem obdržíme celkový počet základních kilometrů, tj. 138 + 105 = 243 základní kilometry.
ad b) Na stupnici C najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 25 (tj. 10 %+15 %) na stupnici A. V průsečíku této spojnice se stupnicí B obdržíme hodnotu, která nám udává normovanou spotřebu na 100 km, tj. 37,5 l. Nyní hodnotu 37,5 na stupnici B spojíme s hodnotou 243 na stupnici F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, t. j. 91 litrů.

b) normovaná spotřeba na celý výkon.
ad a) Protože přirážka na provozní poměry se rovná nule, rovnají se skutečně ujeté kilometry základním kilometrům, tj. 120 základním kilometrům.
ad b) Na stupnici B najdeme hodnotu 30 a tuto spojíme přímkou s hodnotou 120 na stupnicí F. V průsečíku této spojnice se stupnicí D odečteme hodnotu, která nám udává výši normované spotřeby pohonných hmot na celý výkon vozidla, tj. 36 l.