Péče v obvodech¹)
Oddíl III
Péče v obvodech

(1) Obyvatelstvu každého zdravotního obvodu poskytuje a zajišťuje péči obvodní lékař se svými spolupracovníky.

(2) Obyvatelstvu venkova se poskytuje péče v obvodních zdravotnických střediscích (ambulatoriích) a jde-li o odlehlejší obce obvodu, též v lékařských a ošetřovatelských stanicích a v dětských a ženských poradnách. Obyvatelstvu měst se poskytuje péče na příslušných odděleních okresních zdravotnických středisek (poliklinik).

(3) V okrajových částech měst mohou být zřizována zdravotnická zařízení stejného druhu jako na venkově; je-li to účelné, může být péče o obyvatelstvo venkovského území přilehlého k městu obstarávána okresním zdravotnickým střediskem (poliklinikou).

(1) Aby byla pracujícím přiblížena zdravotní péče, zřizují se v závodech zdravotnická zařízení za podmínek stanovených zvláštními předpisy.¹) Pracujícím z těchto závodů poskytují a zajišťuji péči dílenští a jiní závodní lékaři a ostatní zdravotničtí pracovníci.

(2) Pracujícím závodů, kteří nemají zajištěnu péči v závodních zdravotnických zařízeních, poskytuje a zajišťuje péči zpravidla obvodní lékař příslušný podle místa pobytu pracujících (§ 18 odst. 1); odbor pracovních sil, zdravotnictví a sociálního zabezpečení rady okresního národního výboru (dále jen „odbor rady okresního národního výboru”) může, zejména jde-li o závody důležitých výrobních odvětví nebo o závody s rizikovými pracovišti, určit po projednání se závodem a se závodním výborem základní organizace odborového svazu jiného lékaře, který pak plní v péči o pracující takových závodů úkoly dílenského lékaře.²)

(1) Obvodní (dílenští) lékaři odpovídají za zdravotní stav svěřeného obyvatelstva a úroveň poskytovaných služeb; se svými spolupracovníky poskytují a zajišťují obyvatelstvu obvodu nebo pracujícím závodu potřebnou preventivní a léčebnou péči, dbají o dodržování hygienických a protiepidemických zásad a předpisů a pečují o soustavné provádění zdravotnické osvěty.

(2) Zdravotničtí pracovníci v obvodech poskytují určitým skupinám osob vyžadujícím zvláštní péči (zejména ženám v těhotenství a po porodu, dětem do 15 roků, dorostu, pracujícím na rizikových pracovištích a předním pracovníkům) a osobám ohroženým nebo postiženým určitými chorobami soustavnou dispenzární péči. Tato péče spočívá hlavně v aktivním vyhledávání osob nemocných i ohrožených, ve vyhledávání zdrojů nemocí, ve všestranném vyšetření, v léčebné péči a v pravidelné kontrole zdravotního stavu s péčí o úpravu životních a pracovních podmínek. Zvláštní péči věnují zdravotničtí pracovníci v obvodech též osobám umístěným v zařízeních pro ústavní zaopatření nebo pro kolektivní ubytování, zejména dětem a osobám starým.

(3) Dětem na všeobecně vzdělávacích školách, na školách pro mládež vyžadující zvláštní péče a v mimoškolních výchovných zařízeních se zabezpečuje soustavná aktivní preventivní a léčebná péče školní zdravotní službou, organizovanou v rámci péče o děti. K úkolům této služby patří zejména provádění prohlídek žactva, provádění hromadných diagnostických, preventivních a léčebných opatření, poskytování běžné ambulantní léčby, účast na provádění běžných protiepidemických opatření a zdravotní dozor v dětských kolektivech.

(1) Nemocný, který potřebuje lékařskou pomoc, vyžádá si ji u obvodního lékaře příslušného pro místo jeho pobytu.¹)

(2) Obyvatelé venkovských obvodů vyžadují lékařskou péči o ženy a o děti ve věku do 15 roků přímo u lékaře příslušného oboru v jeho pravidelné ordinační době a péči o chrup přímo u příslušného zubního lékaře (dentisty), popř. u zubního lékaře (dentisty), určeného pro příslušný obvod; jinak si ji vyžadují u obvodního lékaře. V městských obvodech vyžadují obyvatelé tuto péči na příslušných odborných odděleních okresního zdravotnického střediska (polikliniky).

(3) Zaměstnanec závodu uvedeného v § 16 odst. 1 vyžaduje lékařskou pomoc především u svého dílenského (závodního), popř. pověřeného lékaře; pouze nedovoluje-li mu zdravotní stav dostavit se k takovému lékaři, jde-li o náhlé onemocnění v době mimo zaměstnání nebo není-li závodní zdravotnické zařízení v provozu, vyžádá si pomoc u obvodního lékaře příslušného pro místo jeho pobytu.

(4) Zvláštní předpisy²) stanoví, kdy lze si výjimečně vyžádat lékařskou pomoc u jiného než příslušného lékaře.

(1) Aby bylo postaráno o ošetření osob, které dojíždějí za prací mimo místo svého pobytu, stanoví se ve zdravotnických zařízeních pravidelná ordinační doba obvodních lékařů také na odpoledne tak, aby je mohli pracující navštěvovat i po návratu z práce do místa svého pobytu.

(2) Osobám, které dojíždějí za prací z vetší vzdálenosti, takže po pozdním návratu již nemohou navštěvovat obvodní zdravotnická zařízení v místě pobytu, jakož i osobám na pracovních cestách (montážích) apod. se zajišťuje poskytování potřebné péče ve zdravotnických zařízeních příslušných pro pracoviště.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro péči o osoby dojíždějící mimo místo svého pobytu do škol, kursů apod.

(1) Provoz ve zdravotnických zařízeních je třeba upravit tak, aby časově umožňoval řádné vyšetření a ošetření, zejména při prvním vyšetření osob nově nemocných, a aby bylo možno snížit zdržování nemocných v čekárnách. Opakované návštěvy nemocných je proto třeba určovat zpravidla na dobu nižšího zatížení provozu, a pokud jde o nemocné zaměstnance schopné práce, mimo jejich pracovní dobu. Pracující mají při vyšetření a ošetření přednost před ženami v domácnosti a před nepracujícími důchodci, pokud nejde o naléhavé případy.

(2) Nemůže-li se nemocný vzhledem k svému zdravotnímu stavu dostavit k lékaři, vyžádá si návštěvu lékaře v bytě. Mimo případy první pomoci a náhlého zhoršení zdravotního stavu je třeba vyžádat si návštěvu do 12 hodin (poledne), pokud ředitel ústavu národního zdraví neurčí jinak.

(1) Pohotovostní lékařská služba je organizována pouze pro účely první pomoci v době mimo provoz zdravotnických zařízení.¹) Tato služba není určena pro běžná ošetření nebo vyšetření, která lze vyžádat v době provozu zdravotnických zařízení.

(2) Pokud jsou ve velkých městech zřízeny kromě pohotovostní služby též stanice záchranné služby, lze si ve zvlášť závažných případech, kdy je bezprostředně ohrožen život, vyžádat pomoc lékaře této stanice.²)

(3) Zneužití pohotovostní nebo záchranné služby je lékař povinen hlásit řediteli ústavu národního zdraví, aby mohly být proti viníkům vyvozeny důsledky uvedené v § 72.

(4) Nelze-li včas dosáhnout příslušného lékaře nebo pohotovostní, popř. záchrannou službu, je nemocný oprávněn vyžádat si první pomoc od kteréhokoliv dosažitelného zdravotnického pracovníka, jestliže by bez této pomoci byl ohrožen jeho život nebo zdraví.

(1) Nepříslušný lékař, na něhož se nemocný obrátil, poskytne mu první pomoc, pokud jí nemocný potřebuje, a poučí jej, popř. odkáže na příslušného lékaře.

(2) Povolení k léčení u jiného lékaře než v příslušném obvodu může udělit jen ve zvlášť odůvodněných případech ředitel okresního ústavu národního zdraví, nadřízený příslušnému lékaři.