(1) Pokud osoby uvedené v §§ 3 až 11 mají nárok na bezplatnou péči, hradí se jim po předložení dokladů náklady dopravy do zdravotnického zařízení a nazpět, je-li použití dopravního prostředku nutné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného nebo ke vzdálenosti a nelze-li zajistit dopravu podle § 56.

(2) Stát hradí nutné náklady dopravy osobním vlakem, popř. jiným veřejným dopravním prostředkem podle nejnižší vozové třídy a nejkratším směrem, s vyloučením zařízení sloužících místní dopravě, a zpravidla jen při vzdálenosti přes 5 km jedním směrem. Náklady dopravy rychlíkem se hradí jen při vzdálenosti nad 100 km, jinak pouze tehdy, je-li nutnost použití rychlíku pro nebezpečí z prodlení ověřena ošetřujícím lékařem nebo umožňuje-li použití rychlíku návrat téhož dne. Požívá-li nemocný slevy jízdného nebo jízdní výhody, náleží mu náhrada nákladů jen do výše tohoto sníženého jízdného.

(3) Náklady dopravy autem nebo jiným neveřejným dopravním prostředkem ve výši platných sazeb se hradí, byl-li takový převoz předepsán ošetřujícím lékařem nebo dodatečně uznán za nutný vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného a k nemožnosti použití jiného prostředku.

(4) Náhrada nákladů dopravy průvodcům nemocných se poskytuje při dopravě dětí ve věku do 15 let; u starších nemocných se tato náhrada poskytuje tehdy, je-li nutnost potřeby průvodce vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného ověřená lékařem.

(5) Náklady dopravy hradí zpravidla okresní ústav národního zdraví příslušný podle místa pobytu nemocného; byl-li nemocný pozván nebo odeslán na vyšetření nebo léčení závodním lékařem, hradí náklady ústav národního zdraví, pro který tento lékař pracuje. Předvolalo-li si jiné zdravotnické zařízení nemocného z vlastního podnětu, je povinno hradit mu náklady dopravy. Je-li to účelnější, mohou orgány státní zdravotní správy pověřit poskytováním úhrady i jiná zdravotnická zařízení, zejména odborné léčebné ústavy.

(6) Vedoucí příslušného zařízení může povolit úhradu nákladů dopravy, i když na ni není nárok podle ustanovení tohoto oddílu, svědčí-li pro to zvláštní důvody sociální.