Vyhláška ministra zahraničního obchodu o hospodářských vztazích při provádění vývozu zboží

(1) Podniky zahraničního obchodu (dále „odběratelé”) zajišťují dodávky zboží pro vývoz buď hospodářskými smlouvami uzavíranými podle §§ 15 a násl. zákona nebo dodávkovými příkazy, které musí být ve shodě

(2) Za plánovací doklady se považují též: písemné přísliby bilančního místa, bilance podnikově plánovaných výrobků a dvoustranné projednání dodávek do hloubky nomenklatury, podle níž bylo bilancováno ke dni vydání této vyhlášky.

(3) Stejně jako dodávky zboží pro vývoz se zajišťují dodávky propagačního materiálu a náborového materiálu dodávaného jako zboží; i pro tyto dodávky platí ustanovení vyhlášky.

(4) Dodávky elektrické, případně i jiné energie, se zajišťují pouze hospodářskými smlouvami. Obsahem těchto smluv jsou především podmínky obsažené v příslušné mezistátní smlouvě.

(1) Dodávkový příkaz je jednostranný právní akt, vydaný odběratelem: dodavatel je povinen dodávkový příkaz splnit.

(2) Dodávkový příkaz je závazný dnem doručení (§ 5 odst. 1, § 8 odst. 5). Příjemce dodávkového příkazu je povinen zajistit jeho provedení. Příjemcem dodávkového příkazu je dodavatel nebo jeho nadřízená hospodářská organizace. Základní podmínky dodávky mohou stanovit, ve kterých případech je příjemcem dodávkového příkazu výlučně dodavatel, popřípadě kdy je jím výlučně nadřízená hospodářská organizace. Vznikne-li spor o to, kdo je příjemcem dodávkového příkazu nebo dodavatelem vývozního zboží a nedojde-li k dohodě mezi řediteli odběratelského a dodavatelského podniku, rozhodne spor ministerstvo nadřízené dodavateli.

(1) Odběratel může dodávkový příkaz jednostranně zrušit nebo změnit; v takovém případě je odběratel povinen nahradit dodavateli majetkovou újmu, jež mu tím vznikne.

(2) Jestliže se po vydání dodávkového příkazu změnily podklady uvedené v § 1 odst. 1, je odběratel povinen přizpůsobit dodávkový příkaz těmto změnám. Ruší-li nebo mění-li se kapacitní smlouva, musí být zároveň ujednáno, jak má být naloženo s dodávkovými příkazy podle ní vydanými. Zároveň bude ujednáno, zda a do jaké míry ponese odběratel náklady do té doby vzniklé. Bude-li dodávkový příkaz zrušen na základě změn podkladů, uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) a d), jsou strany povinny dohodnout se o majetkových důsledcích, jež vyplynou ze zrušení nebo změny dodávkových příkazů.

(3) Prodloužení dodací lhůty při změně dodávkového příkazu je možné jen o dobu prokazatelně nutnou k provedení změny.

(1) Příjemce dodávkového příkazu, pokud jím není sám dodavatel, je povinen ve lhůtě 10 dnů po obdržení dodávkového příkazu předat dodávkový příkaz dodavateli a o tomto předání zároveň uvědomit odběratele. Nepředal-li příjemce dodávkový příkaz y uvedené lhůtě dodavateli, je příjemce zavázán sám z dodávkového příkazu. Je-li příjemcem dodávkového příkazu dodavatel, je rovněž povinen potvrdit odběrateli převzetí dodávkového příkazu do 10 dnů po jeho obdržení.

(2) Je-li příjemcem dodávkového příkazu dodavatel, je povinen v potvrzení o převzetí dodávkového příkazu doplnit potřebné údaje, uvedené v základních podmínkách dodávky (§ 8). Je-li příjemcem dodávkového příkazu nadřízená hospodářská organizace, provede toto doplnění dodavatel zvláštním oznámením, a to rovněž ve lhůtě 10 dnů po obdržení dodávkového příkazu.

(3) Nedodrží-li příjemce 10denní lhůtu pro potvrzení o převzetí dodávkového příkazu, nemění tato skutečnost nic na závaznosti dodávkového příkazu.

(4) Základní podmínky dodávky (§ 8) mohou stanovit, ve kterých případech je příjemce povinen potvrdit převzetí dodávkového příkazu ve lhůtách odchylných a kdy a za jakých podmínek je oprávněn provést změnu v určení dodavatele, případně dodávkový příkaz odmítnout.

(1) Kapacitní smlouva o dodávkách vývozního zboží obsahuje zejména:

(1) Ministerstvo zahraničního obchodu vydá podle § 192 zákona základní podmínky dodávky pro vývoz (dále jen „základní podmínky”).

(2) Základní podmínky obsahují odchylnou úpravu hospodářských vztahů v případech, kde to vyhláška připouští, nebo doplňují a zpřesňují ustanovení vyhlášky, kde toho vyžaduje zvláštní povaha zboží, zejména též stanoví lhůty pro předkládání dodávkových příkazů a návrhů hospodářských smluv dodávkových. Základní podmínky dodávek strojů, strojních zařízení a hutních výrobků mohou se odchylovat od ustanovení této vyhlášky, pokud to zvláštní povaha těchto dodávek vyžaduje.

(3) V základních podmínkách mohou být též sjednány zásady užší spolupráce odběratelů s výrobními organizacemi při provádění zahraničního obchodu, pokud nejsou obsaženy ve dlouhodobých smlouvách o spolupráci (např. účast organizací výrobních při provádění obchodní činnosti, přenesení některých činností zahraničního obchodu na výrobní organizace, přenesení obchodních útvarů odběratele nebo jejich částí do sídla výrobních organizací, zřízení poradních sborů).

(4) V základních podmínkách mohou být též sjednány lhůty pro sdělení údajů pro včasné materiálové a výrobní zajištění. Byla-li v základních podmínkách ujednána povinnost sdělování těchto údajů a odběratel pak nevystaví dodávkový příkaz nebo neuzavře hospodářskou smlouvu na dodávku zboží, takto zajištěnou, je odběratel povinen nahradit dodavateli způsobenou majetkovou újmu podle § 95 odst. 1 zákona.

(5) V základních podmínkách může být též stanoveno, v kterých případech může dodavatel dodávkový příkaz vrátit odběrateli.

(1) Základní podmínky stanoví lhůty, ve kterých musí být předkládány dodávkové příkazy nebo návrhy hospodářských smluv příjemcům. Nedodrží-li odběratel tyto lhůty, je dodavatel přesto povinen splnit dodávku v požadované lhůtě, pokud neprokáže, že nemá potřebné výrobní a dodávkové možnosti. Vyhoví-li dodavatel, je oprávněn účtovat přirážku podle § 114 zákona. Prokáže-li dodavatel, že nemá výrobní a dodávkové možnosti, posune se lhůta o dobu vyplývající z tohoto zdržení odběratele.

(2) Není-li v základních podmínkách stanovena pro určité druhy zboží lhůta pro předložení dodávkového příkazu nebo návrhu hospodářské smlouvy, budou dodávkové příkazy nebo návrhy hospodářských smluv předkládány ve lhůtách, dohodnutých s dodavatelem.

(1) Dodací lhůty se stanoví v dodávkovém příkaze nebo v hospodářské smlouvě dodávkové. Při stanovení dodacích lhůt jsou organizace vázány časovým členěním obsaženým v plánovacích dokladech nebo jiných podkladech, uvedených v § 1.

(2) Dodací lhůta se stanoví buď určením dne nebo časového období (měsíce, týdne apod.), není-li v základních podmínkách stanoveno jinak.

(3) V případě prodlení odběratele není dodavatel oprávněn odstoupit od smlouvy podle ustanovení § 62 odst. 1 zákona. Skladuje-li dodavatel v tomto případě zboží podle ustanovení § 64 odst. 2 zákona, je povinen zboží uskladnit ve svém závodě nebo na jiném vhodném místě.

(4) Odběratel je přitom povinen poskytnout dodavateli veškerou pomoc při vyhledávání vhodných skladovacích prostor.

(1) Odběratel je oprávněn dohodnout se s dodavatelem též na jiné jakosti zboží, než která odpovídá jakosti stanovené technickou normou, jakož i na podmínkách takové dodávky (přirážka, dodací lhůta apod.). Taková dohoda může být též předmětem základních podmínek a dlouhodobých smluv o spolupráci.

(2) Jakost vyváženého zboží musí též vyhovovat zdravotním a veterinárním předpisům.

(3) Dodavatel musí osvědčit předepsanou jakost zboží způsobem a doklady uvedenými v dodávkovém příkaze nebo v hospodářské smlouvě dodávkové. Je-li žádáno osvědčení v tuzemsku neobvyklé, může dodavatel žádat prodloužení dodací lhůty.

(1) Odběratel není povinen prověřovat jakost vývozního zboží, pokud v základních podmínkách, v hospodářské smlouvě nebo v dodávkovém příkaze není stanoveno něco jiného.

(2) Jakostní kontroly vývozního zboží, prováděné odběratelem podle příslušných ustanovení základních podmínek, hospodářské smlouvy nebo dodávkového příkazu ještě před plněním dodávky, nezbavují dodavatele odpovědnosti za vady dodávaného zboží.

(3) Základní podmínky stanoví, kdo nese náklady jakostní kontroly nebo přejímky.

(1) Jestliže v době vydání dodávkového přikážu nebo předložení návrhu hospodářské smlouvy dodávkové není určena nebo dohodnuta cena, jsou strany povinny zahájit do 30 dnů řízení pro určení ceny podle platných předpisů. Bez ohledu na nevyjasněnou cenu je dodavatel povinen plnit dodávku ve stanovené lhůtě a je oprávněn zboží vyfakturovat podle ceny, kterou uplatňuje.

(2) Dodavatel je povinen kdykoliv dát odběrateli, na výrobky již vyráběné, k dispozici do 14 dnů od požádání veškerá data pro kalkulaci pro zahraničí, pokud v základních podmínkách není stanovena lhůta jiná. Jde-li o zboží, které dodavatel dosud nevyráběl, je dodavatel povinen dát odběrateli k dispozici veškerá data potřebná pro kalkulaci pro zahraničí ve lhůtě stanovené v základních podmínkách. To však v žádném případě nezakládá nárok dodavatele na vystavení dodávkového příkazu nebo uzavření hospodářské smlouvy dodávkové.

(1) U výrobků, které se prodávají podle vzorků, jsou dodavatelé povinni udržovat na skladě přiměřené množství prvotřídních výrobků, resp. přiměřené množství potřebných polotovarů za tím účelem, aby odběratelem objednané vzorky mohly být dodány v požadovaných lhůtách. Lhůta pro dodání vzorků nesmí být delší, než je doba potřebná pro jejich vypravení nebo zhotovení, a má být zásadně o polovinu kratší než dodací lhůta u běžného zboží pro vývoz. U zboží zcela nového nesmí být lhůta pro dodávku vzorků delší, než je lhůta potřebná pro jejich zhotovení nebo úpravu a pro vypravení, tj. lhůta, která je stanovena pro dodávku takového zboží, pokud pro dodávku není třeba vývojové práce. Odběratel je vzhledem k této povinnosti dodavatele povinen dávat svým dodavatelům běžně k dispozici písemný, obrázkový a jiný materiál pro tvorbu nových vzorků, konstrukcí atd., které má k dispozici.

(2) Vzorky ze skladových položek musí být dodány obratem, pokud není třeba jejich mimořádného vybavení, jako např. zvláštní adjustace, speciálního balení apod. Množství vzorků dodávaných v určitém období je stanoveno v základních podmínkách.

(3) Dodavatel dodává vzorky na základě dodávkových příkazů, vydávaných podle § 1 odst. 1 písm. d). U dodávek vzorků neplatí ustanovení o minimálním množství.

(4) Odběratel je povinen vyjádřit se ke vzorkům z určité dodávky, pocházejícím z běžné výroby (výpadové vzorky) nejpozději do jednoho týdne po obdržení zprávy od zahraničního zákazníka.

(5) Neprodejné vzorky běžného zboží v množství stanoveném v základních podmínkách dodá dodavatel zdarma. Základní podmínky mohou obsahovat ustanovení o tom, které vzorky je považovat za neprodejné. Ostatní vzorky se fakturují za běžné ceny.

(6) Za nedodržení lhůty při dodávkách vzorků může odběratel požadovat penále ve výši Kčs 20,— za každý započatý týden prodlení a nedodaný vzorek, nejvýše však Kčs 2000,—.

(1) Vyžádá-li si odběratel od dodavatele plány, projekty, výkresy apod., je dodavatel povinen, nebrání-li tomu zvláštní předpisy, dodat tyto podklady odběrateli v dohodnuté lhůtě.

(2) Základní podmínky stanoví, ve kterých případech a v jaké výši se poskytuje náhrada za podklady, jež nejsou obvyklé.

(1) Obal, balení a vnější úprava zboží musí odpovídat dispozicím odběratele uvedeným v dodávkovém příkaze nebo hospodářské smlouvě a jsou-li neobvyklé, musí být předem projednány s dodavatelem. Zboží musí být pro dopravu opatřeno značkami (signo) přesně podle dispozic odběratele.

(2) Dodavatel je povinen opatřit zboží pro vývoz ochrannými známkami pro příslušný druh zboží chráněnými, popřípadě jinými značkami, předepsanými podle zvláštních předpisů nebo značkami obvyklými, či dohodnutými, pokud odběratel nedá odchylné dispozice, kterým je dodavatel povinen vyhovět. Základní podmínky mohou stanovit něco jiného.

(1) Místem plnění je místo stanovené v § 55 zákona a mimo to též místo, kde dodavatel předává v tuzemsku zboží k přepravě do místa určení cizozemskému dopravnímu prostředku (letadlo, loď).

(2) Je-li v základních podmínkách nebo ve zvláštní úmluvě obsažena dohoda o skladování zboží v určitých případech, je místem plnění v těchto případech sklad, kde zboží je uskladněno podle této dohody. Dodáním zboží do tohoto skladu je dodávka splněna. Má-li dodavatel skladovací možnosti, je povinen přistoupit na dohodu o uskladnění, zejména nemůže-li odběratel dát přepravní dispozice.

(1) Dodavatel je povinen naložit zboží a odeslat je na místo určení, a to podle dispozic daných odběratelem, zachovávaje přitom dopravní a jiné platné předpisy.

(2) Pro poskytování údajů potřebných pro plánování dopravy platí zvláštní předpisy.

(3) Požádá-li o to odběratel, zařídí dodavatel, aby veřejný dopravce provedl před odesláním úřední vážení a měření a přepočítání zboží nebo jeho kusů na náklad odběratele, pokud základní podmínky nestanoví něco jiného.

(4) Základní podmínky mohou stanovit podrobnosti o odeslání zboží, zejména o povinnosti dodavatele a odběratele s tím spojených.

(1) Není-li mezi stranami ujednáno nebo v základních podmínkách stanoveno něco jiného, je dodavatel — pokud nebude dána již dříve přepravní dispozice — povinen hlásit odběrateli předběžným návěštím ve lhůtě stanovené v základních podmínkách, kdy zboží bude připraveno k odeslání; v téže lhůtě je dodavatel povinen hlásit, kdy zboží bude připraveno k provedení zkoušky nebo přejímky, jestliže je tak předepsáno.

(2) Předběžné návěští musí obsahovat číslo dodávkového příkazu nebo odvolání na hospodářskou smlouvu dodávkovou, evidenční číslo dodavatele, specifikaci zboží, hrubou a čistou váhu, počet (kusů, beden apod.), způsob balení, obal a jeho rozměry, vesměs s přibližnou přesností potřebnou pro vystavení vývozních dokladů.

(3) Základní podmínky mohou stanovit něco jiného.

(1) Odběratel je povinen zaslat dodavateli přepravní dispozice nejpozději do 10 dnů po obdržení předběžného návěští podle § 24 odst. 1, pokud základní podmínky nestanoví něco jiného.

(2) Přepravní dispozice obsahuje zejména číslo dodávkového přikážu nebo odvolání na hospodářskou smlouvu dodávkovou, evidenční číslo dodavatele, odvolání na předběžné návěští, signo, název zboží, způsob dopravy, stanici určení, popřípadě i místo určení, adresu příjemce, údaje o pojištění, požadovaný počet odesílacích návěští a uvedení jazyka, v němž mají být vyhotovena.

(3) Odběratel může požadovat na dodavateli nejpozději v přepravní dispozici, aby zaslal též třetím osobám, zejména též do zahraničí, určité doklady nebo sdělil určité údaje, vztahující se na odeslání.

(4) Dodavatel odpovídá za řádné a včasné provedení přepravní dispozice a za škody, vzniklé jejím nesprávným nebo opožděným provedením. Při nakládání a odesílání je dodavatel povinen využít podle možnosti ložné normy vagónů a dodržet všechny v tuzemsku platné dopravní předpisy např. SMGS a CIM.

(1) Ihned, nejpozději však do 48 hodin, v odůvodněných případech na žádost odběratele do 24 hodin po odeslání zboží, je dodavatel povinen podat odběrateli telegrafickou nebo dálnopisnou zprávu, že zboží bylo odesláno, a do 48 hodin po odeslání nebo ve lhůtě stanovené v základních podmínkách zaslat odběrateli tyto doklady: odesílací návěští, druhopis odesílacího dokladu, popřípadě jiné doklady potřebné k fakturaci a k inkasu, uvedené v dodávkovém příkazu nebo v hospodářské smlouvě dodávkové nebo v základních podmínkách. Základní podmínky mohou stanovit odchylky, pokud jde o formu hlášení.

(2) Odešle-li dodavatel odběrateli doklady podle předchozího odstavce opožděně, zaplatí odběrateli pokutu ve výši Kčs 100,— za každý den prodlení, nejvýše však Kčs 2000,—.

(1) Bylo-li zboží dodáno na sklad u dodavatele, podá dodavatel ihned po uložení zboží na sklad místo odesílacího návěští odběrateli zprávu o uložení zboží na sklad.

(2) Nestanoví-li základní podmínky něco jiného, musí tato zpráva obsahovat číslo dodávkového příkazu nebo číslo hospodářské smlouvy dodávkové, počet colli a jejich jednotlivou hrubou i čistou váhu, přesnou specifikaci uskladněného zboží a jde-li o uskladněné zboží podle několika dodávkových příkazů nebo hospodářských smluv dodávkových, musí být zpráva podána odděleně pro každý dodávkový příkaz nebo pro každou hospodářskou smlouvu dodávkovou. Sestává-li zboží uložené na sklad z více colli, musí být ve zpráv uveden obsah každého colli.

(3) O uskladnění zboží je dodavatel povinen vést evidenci podle platných předpisů.

(4) Za uskladnění zboží a jeho evidování platí odběratel náhradu odpovídající platným předpisům nebo zvláštní dohodě.

(1) Dodavatelé jsou povinni balit a odesílat zboží ze svého skladu; náklady s tím spojené nese odběratel, pokud nejsou zahrnuty v ceně zboží.

(2) Balení a odeslání je povinen dodavatel provést nejpozději do 10 dnů po obdržení přepravní dispozice, nestanoví-li základní podmínky něco jiného. V případě, že dodavatel tuto lhůtu nedodrží, může odběratel požadovat penále z celé hodnoty zboží, jež má být baleno a odesláno, avšak v poloviční výši oproti penále při prodlení s dodávkou; vzniknou-li případnou změnou dispozic zvýšené náklady dodavateli, je odběratel povinen je nahradit.

(3) Toto ustanovení platí obdobně i pro odesílání zboží ze skladů odběratelových spravovaných dodavatelem, které jsou v místě závodu nebo provozovny dodavatele, pokud základní podmínky nestanoví něco jiného.

(4) Na žádost odběratele je dodavatel povinen buď sám nebo prostřednictvím svých poddodavatelů zboží, které je na skladě, před odesláním do zahraničí odborně prohlédnout, upravit a ošetřit. O úhradě nákladů s tím spojených platí:

(5) V odůvodněných případech je dodavatel oprávněn provést prohlídku, úpravu a ošetření dodávaného zboží, jestliže je skladováno déle než stanoví základní podmínky. O nákladech platí obdobně ustanovení předchozího odstavce. O času a způsobu provedení prohlídky, jakož i o případné úpravě a o ošetřování se dodavatel dohodne s odběratelem.

(6) Při odeslání zboží ze skladu platí jinak stejná ustanovení jako při odeslání přímo z výroby.

(1) Dodavatel je povinen provést řádné odeslání příbalu, pokud spadají mezi druhy zboží vyhražené odběrateli a pokud jej o to odběratel požádá. Odběratel musí tak učinit nejpozději současně s přepravní dispozicí na zboží, k němuž má být přibal přiložen.

(2) Odběratel je povinen zařídit, aby přibal byl včas doručen na místo, z něhož má být odeslání provedeno. Neobdrží-li dodavatel přibal včas, je oprávněn zboží, které dodává, vyfakturovat a účtovat skladné za dobu, o kterou přibal došel opožděně. Vzniknou-li dodavateli s odesláním příbalu zvýšené náklady, nese je odběratel, pokud nejsou obsaženy v cenách.

(3) Zdrží-li se nevčasným přistavením příbalu odeslání zboží, nahradí odběratel dodavateli škodu tím způsobenou.

(4) Základní podmínky mohou stanovit, u kterých druhů zboží je dodavatel povinen odeslat přibal jen na podkladě zvláštní dohody.

(1) Odběratel je povinen reklamovat vadné dodávky písemně u dodavatele ve lhůtě uvedené v § 32 odst. 1. V reklamaci popíše odběratel reklamované vady, popřípadě uvede požadavky, jakož i všechny jiné okolnosti tak, jak je reklamoval zahraniční zákazník.

(2) Odběratel připojí k reklamaci doklady, jež mu zaslal zahraniční zákazník a na žádost dodavatele též výpis z reklamace zahraničního zákazníka. Na žádost dodavatele vyžádá si odběratel další dokumentaci, pokud je to při řádném provozu zahraniční obchodní činnosti odběratele proveditelné, popřípadě vhodné.

(3) Skutkové okolnosti, týkající se reklamace, jež byly zjištěny odběratelem při zachování potřebné odborné péče, budou závazné pro obě strany, pokud jde o zboží, nacházející se v cizině. Dodavatel je povinen na žádost odběratele zúčastnit se reklamačního řízení v zahraničí. Skutková zjištění zaměstnanců dodavatele nebo osob jím pověřených, učiněná v tomto řízení, jsou závazná pro dodavatele. Odběratel poskytne dodavateli na cestovní výdaje jeho zaměstnanců nebo osob jím pověřených přiměřenou devizovou zálohu, která se zúčtuje podle výsledku reklamačního řízení.

(4) Vrátí-li zahraniční zákazník zboží jako vadné, je odběratel povinen neprodleně vyzvat dodavatele k převzetí zásilky.

(5) Základní podmínky mohou stanovit další podrobnosti nebo odchylky podle povahy zboží.

(6) Dodavatel je povinen oznámit odběrateli do 15 dnů po odeslání reklamace, zda ji uznává nebo odmítá. Nemůže-li tak dodavatel učinit v této lhůtě, protože reklamace vyžaduje delšího šetření, je povinen v této lhůtě oznámit odběrateli přiměřenou lhůtu, v níž zaujme konečné stanovisko k reklamaci; tato lhůta nesmí být delší než 15 dnů, pokud v základních podmínkách není stanoveno něco jiného. Jestliže se dodavatel v původní 15denní lhůtě nebo v prodloužené lhůtě k reklamaci zboží, které je v cizině, nevyjádří, má se za to, že ji uznal.

(7) Požadoval-li odběratel určitou konstrukci, způsob provedení nebo uspořádání objednaných výrobků podle jím dodané technické dokumentace, neodpovídá dodavatel za vady dodaných předmětů, pokud jejich příčiny tkví v konstrukci, uspořádání nebo provedení požadovaném odběratelem. Dodavatel je povinen upozornit odběratele na zřejmé konstrukční vady nebo nesrovnalosti v uspořádání a provedení ihned po jejich zjištění a vyžádat si před započetím výroby nové příkazy neprodleně, jinak odpovídá za vzniklou škodu. Odběratel je povinen dát nové příkazy v přiměřené lhůtě (stanovené případně v základních podmínkách), jinak odpovídá za vzniklou škodu.

(8) Reklamoval-li odběratel, ačkoliv mu muselo být zřejmou, že reklamace je bezdůvodná, má dodavatel vůči odběrateli nárok na náhradu škody.

(9) Požaduje-li odběratel k vyřízení reklamace úplnou nebo částečnou náhradní dodávku nebo opravu, je dodavatel povinen reklamaci v nejkratší možné době takto vyřídit, i když ji neuznává; je však oprávněn fakturovat. Další jednání o oprávněnosti reklamace a o její finanční a fondové vypořádání je oběma stranám vyhrazeno.

(10) Náhradní dodávky na odůvodněné reklamace nejdou na vrub odběratelových nároků na vývozní zboží, které pro něho vyplývají z podkladů uvedených v § 1, pokud reklamované zboží bylo vráceno dodavateli nebo zcela zničeno nebo opuštěno.

(11) Vyřizuje-li se reklamace slevou, stanoví se sleva v poměru k účtované tuzemské ceně.

(1) Nesrovnalosti co do množství a vady vytýká odběratel do 15 dnů ode dne, kdy mu došla reklamace od zahraničního zákazníka. Zahraniční zákazník musí však reklamovat ve lhůtě podle podmínek sjednaných na podkladě mezistátních dohod (dále jen „mezistátní podmínky”) nebo v takové lhůtě. v níž odběratel při řádném výkonu své činnosti zahraničního obchodu musí tuto reklamaci přijmout, nejpozději však do 12 měsíců od převzetí zboží zahraničním zákazníkem; pokud z právního poměru, platného mezi odběratelem a zahraničním zákazníkem vyplývá lhůta delší, je odběratel povinen takovou lhůtu včas s dodavatelem před vystavením dodávkového příkazu nebo předložení návrhu hospodářské smlouvy projednat a popřípadě se dohodnout o odpovídající přirážce. Základní podmínky, které stanoví podrobnosti, mohou obsahovat i ustanovení odchylná, zejména pro zboží, podléhající zkáze.

(2) Základní podmínky stanoví případy, kdy a jakým způsobem odběratel zboží prověřuje.

(3) Dodavatel odpovídá i za vady poddodávek.

(1) Dodavatel je povinen poskytnout odběrateli záruky za těch podmínek, za jakých je odběratel povinen plnit své závazky ze záruky vůči zahraničnímu zákazníkovi podle mezistátních podmínek nebo za podmínek sjednaných se zahraničním zákazníkem podle požadavku zahraničního trhu. Poskytuje-li odběratel zahraničnímu zákazníkovi záruční lhůty v tuzemsku neobvyklé, zejména delší než stanoví mezistátní podmínky, je povinen takové záruční lhůty včas dohodnout s dodavatelem, který může požadovat přirážku podle § 18. V každém případě musí být obsah záruky poskytnuté zahraničnímu zákazníkovi uveden nejpozději v dodávkovém příkazu nebo v hospodářské smlouvě dodávkové.

(2) Uplatnění záruky ze strany zahraničního zákazníka musí být oznámeno dodavateli do 7 dnů po té, kdy došlo odběrateli.

(3) Je-li zboží v tuzemsku před odesláním do zahraničí skladováno a nedojde-li k prohlídce, úpravě a ošetření podle § 29 odst. 4, prodlužují se záruční lhůty o dobu skladování, nejdéle však o 3 měsíce.

(4) Základní podmínky mohou u zboží podléhajícího zkáze stanovit odchylky od ustanovení předchozích odstavců.

(1) Stalo-li se zboží v zahraničí neprodejným za původně sjednaných podmínek proto, že dodavatel nedodržel dodací lhůtu nebo dodávka, popřípadě její část, byla vadná, je odběratel oprávněn dodávku jednostranně odmítnout.

(2) Povinnost dodavatele platit penále a nahradit škodu, která odběrateli vznikla nedodržením dodací lhůty nebo vadnou dodávkou, není odmítnutím, dodávky nikterak dotčena.

(3) Odmítnutá dodávka nejde na vrub odběratelových nároků na vývozní zboží, které pro něho vyplývají z podkladů, uvedených v § 1.

(4) Základní podmínky mohou přiznat odběrateli právo, aby na jeho žádost bylo nevyhovující zboží (odstavec 1) skladováno na útraty a nebezpečí dodavatele po určitou dobu, nejvýše však po dobu 6 měsíců, pokud odběratel nežádá náhradní dodávku. Použije-li odběratel tohoto práva, je povinen učinit vše, aby umístil zboží v zahraničí jiným způsobem za podmínek hospodářsky přijatelných. Podaří-li se mu to, zašle dodavateli přepravní dispozice na uskladněné zboží nebo jeho část a dodavatel je povinen zboží podle této dispozice odeslat, přičemž ustanovení § 29 platí obdobně. Dodávka jde na vrub odběratelových nároků na vývozní zboží. Uplyne-li lhůta, po kterou je dodavatel povinen zboží uskladňovat, aniž byla dohodou stran prodloužena a odběratel nedal dispozici k odeslání, platí, že odběratel dodávku odmítl.

(1) Pro účtování penále platí ustanoveni §§ 138, 139, 143 a 145 zákona.

(2) Nelze-li neúplné dodávky použít k určenému účelu, poněvadž došlo ke zpoždění části dodávky, počítá se penále tak, jako kdyby nebylo v dodací lhůtě vůbec plněno.

(3) Dodavatel ani odběratel nemusí účtovat penále, nepřesahuje-li v jednotlivém penalizačním případě částku Kčs 200,—; tím nejsou dotčeny nároky na náhradu škody.

(4) Za penalizační případ se považuje takový případ, kdy se podle dodávkového přikážu nebo podle hospodářské smlouvy dodávkové stíhá, porušení některého smluvního závazku samostatnou majetkovou, sankcí.

(5) V základních podmínkách je možno stanovit úpravu penále za vadné dodávky.

(1) Dodavatel je povinen dbát, aby dodávané zboží bylo bez právních vad; jinak odpovídá zejména za porušení patentových, autorských nebo známkových práv třetích osob. Dodavatel je povinen nahradit odběrateli škodu, která by mu vznikla porušením těchto práv.

(2) Dodá-li odběratel dodavateli plány, výkresy, recepty apod. nebo předepíše-li mu, aby zboží opatřil odběratelskou značkou, odpovídá za případné porušení takových práv odběratel. Dodavatel však i v tomto případě odpovídá odběrateli, použije-li dodaných podkladů jinak, než je přikázáno nebo smluveno.

(3) Odběratel nenabývá autorských práv ke vzorkům, kolekcím, plánům apod. ani jejich zaplacením ani vydáním dodávkového příkazu, ledaže by to bylo výslovně ujednáno. Bez výslovného svolení dodavatele nesmí jich používat jinak než k účelu, pro nějž byl vydán dodávkový příkaz nebo byla uzavřena hospodářská smlouva dodávková.

(1) Pro zhotovení propagačního a náborového materiálu je dodavatel povinen dodat odběrateli příslušné podklady (náčrtky, fotografie apod.) a průvodní textovou část v jazyce českém a slovenském. Příslušné jazykové mutace dodá pouze podle zvláštní dohody. Základní podmínky stanoví, na čí náklad se tak děje.

(2) V přiměřené lhůtě určené nejpozději v dodávkovém příkaze je dodavatel povinen dodat na svůj náklad odběrateli obvyklou průvodní technickou dokumentaci, jako jsou montážní příručky, návody k obsluze a použití, plány zazdívek apod. v českém nebo slovenském jazyce a v počtu potřebném pro vyhotovení překladů; jde-li o dokumentaci, která nevyžaduje překladu, v množství, odpovídajícím množství dodávaného zboží. Má-li být dodána tato dokumentace v cizojazyčném zněni nebo má-li být dodána jiná než obvyklá průvodní technické dokumentace (jako např. manuály, dílenské příručky, seznamy náhradních dílů apod.), musí se o tom odběratel s dodavatelem předem dohodnout. Totéž platí o skladování vytištěné průvodní technické dokumentace.

(1) Zajišťování montáží, případně jiných prací a výkonů provádí odběratel dodávkovými příkazy, jež musí být ve shodě s výrobní náplní jednotlivých dodavatelů.

(2) Výrobní podnik je povinen provést montáže, případně jiné práce a výkony, vztahující se na výrobky, jež sám dodal nebo jejichž výroba mu byla delimitována.

(3) Na závazkové vztahy založené dodávkovým příkazem se vztahují přiměřeně ustanovení §§ 146—189 zákona, pokud základní podmínky nestanoví něco jiného.

(1) Dodávkový příkaz, tak jako hospodářská smlouva dodávková, nezaniká uplynutím plánovacího roku, v němž mělo být plněno a započítává se do plánu následujícího roku.

(2) Je-li dodavatel v prodlení s dodávkou v dalším plánovacím období déle než měsíc, stanoví odběratel v dohodě s dodavatelem novou dodací lhůtu pod majetkovými sankcemi podle §§ 138 a 139 zákona. Nedojde-li k dohodě, rozhodne arbitráž.

(1) Při dodávkách pro vývoz se nepoužije zejména ustanovení §§ 104, 105, 107, 114 (kromě případu § 9 odst. 1) a dále §§ 121 až 126, 132, 133, 135, 140 až 142 druhé části zákona.

(2) Ustanovení zákona daná pro hospodářské smlouvy platí přiměřeně i pro dodávkové příkazy, pokud z povahy ustanovení nevyplývá, že se vztahují jen na hospodářskou smlouvu.

(3) Pokud se v některých ustanoveních prvé části zákona pojednává o zvláštní povaze plnění, jest takovou povahou plnění rozumět i povahu plnění dodávek pro zahraniční obchod.