Celkové uspořádaní běžné účetní evidence
§ 25
Účetní knihy a ostatní písemnosti běžné účetní evidence je nutno vést tak, aby se zabránilo dodatečnému měnění nebo doplňování (falšování) účetních zápisů v účetních knihách a jiných zápisů v ostatních písemnostech běžné účetní evidence. Volné řádky nebo prázdné plochy mezi jednotlivými účetními zápisy lze vynechat jen tehdy, je-li to odůvodněno účetní technikou (např. ve sbornících pro peněžní operace); volná místa je nutno jinak proškrtnout, nejde-li o volné řádky nebo o prázdné plochy mezi formálně uzavřenými částmi účetních zápisů (např. mezi jednotlivými účty).
(1) Účetní evidence musí být účinným nástrojem družstevníků k zlepšování výsledků společného hospodaření. Běžnou účetní evidenci a zápisy v ní je proto třeba uspořádat tak, aby umožňovaly snadnou orientaci všem družstevníkům o činnosti družstva a aby se také družstevníci mohli přesvědčovat o jejich správnosti.
(2) Účetní družstva je povinen pravidelně informovat představenstvo a členy družstva o výsledcích a stavu jeho hospodaření, a to na schůzích představenstva a na každé členské schůzi.
(1) Družstvo, které si upravilo typovou formu tím, že změnilo počet knih podle svých potřeb, musí mít a udržovat v běžném stavu také seznam všech účetních knih, obsahující pro každou z nich alespoň název odpovídající jejímu obsahu a poznámku o tom, kterou knihu typové formy nahrazuje.
(2) Z jednotlivých volných listů účetní knihy musí být patrno, ke které účetní knize patří a kterého období se týkají. Volné listy knihy analytické evidence musí být označeny také číselným znakem syntetického účtu, k němuž se kniha vede.
(3) Každá vázaná účetní kniha musí být označena názvem a obdobím, kterého se týká. Ve vázané účetní knize pro soustavné zápisy musí být veden a běžně doplňován seznam v ní otevřených účtů s uvedením stránky (listu), na které každý z nich začíná. Účtované peněžní částky a účtovaná množství musí být na konci každé stránky sečteny a součty převedeny s odvoláním na další stránku. Seznam účtů ve vázané hlavní knize je současně účtovým rozvrhem (§ 8 odst. 2).
(4) Jednotlivé účty musí být v záhlaví označeny názvem odpovídajícím jejich obsahu a číselným znakem podle účtové osnovy.
(5) Ostatní písemnosti běžné účetní evidence musí být označeny názvem odpovídajícím jejich obsahu a dále obdobím, kterého se týkají, popřípadě dnem, k němuž byly sestaveny, nevyplývá-li to z jejich obsahu. Skládá-li se písemnost z více částí (listů, příloh), které spolu nejsou pevně spojeny, musí být jednotlivé části označeny tak, aby nemohly vznikat pochybnosti, ke které písemnosti patří.
(6) Vydávají-li se písemnosti běžné účetní evidence z družstva, musí být opatřeny jeho razítkem.
a) účtovacím předpisem, jímž se stanoví účty a jejich strany, na které se účetní doklad zaúčtuje, a jde-li o složitý účetní zápis, též rozpis příslušných peněžních částek; u sborníkové formy se v účtovacím předpisu uvádějí i čísla příslušných karet (čísla volných účtových listů),
(1) Spojitost mezi účetními doklady, podle nichž se účtuje a účetními zápisy musí být vyjádřena
b) poznámkou o zaúčtování a
c) číslováním účetních dokladů.
b) účetní zápis na stráně Má dáti (Dal) několika syntetických účtů má souvztažné zápisy na straně Dal (Má dáti) více syntetických účtů, jen tehdy jsou-li podmíněny povahou hospodářské operace zachycené v původním účetním dokladu (např. zúčtování odpočtu mlékárny).
(2) V účtovacím předpisu lze stanovit složité účetní zápisy, při nichž
a) účetní zápis na straně Má dáti (Dal) jednoho syntetického účtu má souvztažné zápisy na straně Dal (Má dáti) více syntetických účtů (např. několik různých úhrad z bankovního účtu),