ČÁST 1
§ 1
Dobudování socialistických výrobních vztahů a rozvoj socialistické družstevní zemědělské velkovýroby na vesnici předpokládá nejširší rozvinutí iniciativy pracujících a jejich zvýšenou účast na řízení a kontrole hospodářství. Stejně jako pracovníci v průmyslu a v jiných úsecích národního hospodářství, tak i členové jednotných zemědělských družstev zvyšují svou účast na řízení a kontrole hospodaření družstev, neboť dobré výsledky jejich hospodaření přinášejí prospěch jim i celé společnosti a prohlubují jednotu zájmů mezi jednotlivci a společnosti. Družstevníci jako občané a společenští vlastníci všeho národního bohatství spojují své úsilí o rozvoj a upevnění družstevního hospodářství s úsilím všech pracujících o rozvoj celého národního hospodářství a za vybudování svého socialistického státu.
Jedním z významných nástrojů družstevníků při jejich účasti na řízení a kontrole hospodaření je účelní evidence družstev. Účetní evidence se stává přímo záležitostí každého člena družstva, protože mu poskytuje přehled o tom, z nebo se tvoří jeho příjmy, jak se vytvářejí a použiv i vlastní zdroje družstva, jak družstvo plní své úkoly; vůči společnosti, jak plní dodávkové úkoly a jak se družstvo a jeho hospodaření rozvíjí v souladu se zájmy společnosti. Takto každý družstevník jako hospodář a vlastník se stává současně i účetním v zájmu vlastním i celé společnosti.
Účetní evidenci je třeba přizpůsobit úspěšnému, rozvoji JZD, aby tak byla dobrým pomocníkem pří dalším rozvoji zemědělské výroby a zvyšování její hospodárnosti.
ČÁST 2
§ 2
(1) Účetní evidenci je třeba organizovat tak, aby umožnila tvořivou účast všech družstevníků na hospodářském rozvoji družstva, na hodnocení jejich práce i práce celého družstva a tím na jeho řízení, účetní evidence má odpovídat hospodářským potřebám a organizačnímu stavu družstva. Proto formy a techniku účetní evidence si volí družstvo z typových forem doporučených ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství (§ 23). Při úpravách typové formy nutno dbát o to, aby se získávaly potřebné údaje nejjednodušší a nejhospodárnější cestou. Tomu poslouží i mechanizace účetních prací.
(2) Účetní evidence má být vzájemně zladěna s operativně technickou evidencí a statistikou, aby v evidenci družstva nevznikaly zbytečné duplicity.
§ 3
Účetní evidenci je nutno vést dochvilně, aby družstevníci mohli její údaje plně využít pro řízení, plánování a kontrolu hospodaření svého družstva a aby současně se těchto údajů mohlo využít i pro řízení zemědělské výroby v rámci okresu, kraje a celého státu.
§ 4
Účetní zápisy v běžné účetní evidenci, účetní výkazy, účetní doklady a ostatní písemnosti účetní evidence musí být úplné, pravdivé, srozumitelné, přehledné a snadno kontrolovatelné.
ČÁST 3
Díl 1
§ 5
Hospodářské a účetní operace (účetní případy) se v účetní evidenci třídí a zaznamenávají podle jejich
a) věcného uspořádání (soustavné neboli systematické zápisy) a
b) časového uspořádání (časové neboli chronologické zápisy).
§ 6
(1) Soustavné zápisy se provádějí na účtech, přičemž se účetní případy třídí a seskupují
(2) Peněžní částky vyplývající ze zápisů analytické evidence musí odpovídat příslušným peněžním částkám na syntetickém účte, pro který se analytické evidence vede.***)
(3) Zápisy stejnorodých účetních případů lze sbírat (sborníkovat) v obdobích nejdéle měsíčních (např. v prodloužené části deníku při propisovací formě) a pak účtovat jejich údaje soustavnými zápisy hromadně.
§ 7
(1) Syntetická evidence se vede jen v peněžních jednotkách.
(2) Analytická evidence se vede v peněžních jednotkách nebo v jednotkách množství (kg, litry, kusy)
(3) Evidence práce členů se vede v pracovních jednotkách tak, aby umožňovala spravedlivé odměňování podle množství a jakosti vykonané práce, popřípadě dosažených hektarových výnosů a užitkovosti zvířat a umožňovala soustavnou kontrolu vykonané práce.
§ 8
(1) Družstvo musí vést všechny účty stanovené účtovou osnovou, pokud jsou pro ně dány účetní případy.
(2) Seznam účtů vedených podle odstavce 1 tvoří účtový rozvrh. Účtový rozvrh je spojen s knihou použitých listů k syntetickým účtům (§ 13 odst. 2) nebo se seznamem otevřených účtů ve vázané knize (§ 26 odst. 3), v nichž se uvádějí i názvy a číselná označení účtů podle účtové osnovy.
§ 9
(1) Časové zápisy se provádějí v denících (sbornících) podle jednotlivých účetních případů. Je však dovoleno jedním zápisem zaznamenávat více jednotlivých stejnorodých účetních případů, jsou-li zahrnuty v jednom původním účetním dokladu nebo vyhotoví-li se na ně sběrný účetní doklad (§ 19).
(2) Při vedení deníků (sborníků) lze postupovat i tak, že účetní doklady za určité časové období kratší než měsíc (např. za 10 dní) se napřed roztřídí na skupiny podle věcného uspořádání a teprve účetní doklady každé skupiny se zaúčtují podle jejich časového uspořádání. Zápisů ve sbornících je třeba využívat pro podrobnější členění hospodářských operací podle potřeb operativního řízení výroby.
Díl 2
§ 10
Na účty syntetické a analytické evidence se musí zapsat stavy aktiv a pasív (majetku a jeho zdrojů) ke dni otevření účtů.
Tyto zápisy se musí provést
a) ke dni, k němuž se v družstvech sestaví zahajovací rozvaha (např. přechod družstva z nižšího typu na vyšší),
b) k začátku následujícího dne, k němuž se účty uzavírají podle § 11 odst. 1. Stavy aktiv a pasív, jimiž se účty otevírají, musí navazovat na stavy aktiv a pasív, jimiž byly účty uzavřeny.
§ 11
(1) Účty syntetické a analytické evidence se musí po vyúčtování všech účetních případů roku řádně uzavřít (účetní uzávěrka) ke konci posledního dne roku (roční rozvahový neboli bilanční den).
(2) Účetní uzávěrku je nutno provést také ke dní zániku družstva (např. při splynutí s jiným družstvem).
(3) Účty analytické evidence základních prostředků podle inventárních předmětů se neuzavírají; po zúčtování vyřazeného předmětu se příslušný účtový list připojí k účetnímu dokladu o vyřazení.
(4) Při účetní uzávěrce je třeba na účtě uvést jeho zůstatek. Pokračuje-li se v analytické evidenci na témže účtovém listě v příštím roce, je třeba nové zápisy označit nadepsáním příslušného roku a vynecháním volných řádek oddělit je od zápisů předchozího roku.
Díl 3
§ 12
Účetní zápisy se provádějí v účetních knihách. Účetní knihy se mohou vést jako volné listy nebo jako vázané knihy.
§ 13
(1) Při používání volných listů je nutno
a) opatřit účtové listy pro každý účet, deníkové a sborníkové listy pro každý deník (sborník) přeci započetím účtování pořadovými čísly stránek (listů), počínajíc číslem 1 od nového založení,
b) sečíst účtované peněžní částky a účtovaná množství na konci každé stránky (listu) a součty převést s odvoláním na další stránku (list),
c) udržovat listy tvořící účetní knihu v určitém souboru (např. v lístkovnici, v pořadačích) podle předem stanoveného pořádku,
d) nově zakládat knihu syntetické evidence (hlavní knihu) na volných listech pro každý rok.
(2) Každé družstvo musí vést seznam účtů zvlášť podle jednotlivých účetních knih, pro které používá volných účtových listů, v knize použitých listů tak, aby na jejím podkladě mohla být bezpečně prokázána úplnost účetní knihy. Kniha použitých listů musí být vázaná a platí pro ni přiměřeně ustanovení o vázaných účetních knihách.
(3) Kniha použitých listů pro syntetickou evidenci je současně účtovým rozvrhem (§ 8 odst. 2).
§ 14
V každé vázané účetní knize se před započetím účtování pořadově očíslují stránky nebo listy (folia) počínajíc číslem 1 a počet očíslovaných stránek (listů) se uvede v poznámce na začátku nebo na konci knihy.
Díl 4
§ 15
Účetní zápisy musí být doloženy řádnými účetními doklady původními nebo sběrnými.
§ 16
Původními účetními doklady se ověřuje provedení
a) jednotlivých hospodářských operací v nich zachycených (např. výdej zásob),
b) jednotlivých účetních operací v nich zachycených (např. převod nákladů na generální opravy koncem roku na vrub účtu nedělitelného fondu, opravy účetních zápisů).
§ 17
(1) Původní účetní doklady ověřující provedení hospodářských operací, jsou
a) vnější, jestliže vyplývají ze styku družstva s vnějškem (např. vydané a přijaté faktury, doklady o příjmu a výdaji peněžních prostředků na účtech u peněžních ústavů, doklady pokladní),
b) vnitřní, jestliže vyplývají z vnitřní činnosti družstva (např. doklady o sklizni).
(2) Původní účetní doklady ověřující provedení hospodářských operací musí mít alespoň tyto náležitosti:
a) název účetního dokladu, nevyplývá-li z účetního dokladu alespoň nepřímo,
b) označení účastníků hospodářské operace,
c) datum vyhotovení účetního dokladu (popřípadě v něm obsaženého příkazu k provedení hospodářské operace), a jde-li o vnější účetní doklady došlé, také datum jejich doručení,
d) popis obsahu hospodářské operace a datum nebo období jejího provedení, neshoduje-li se s datem vyhotovení účetního dokladu nebo nevyplývá-li z účetního dokladu alespoň nepřímo,
e) peněžní částku nebo údaj o množství, popřípadě obojí, podle povahy hospodářské operace,
f) podpisy osob odpovědných za provedení hospodářské operace.
(3) Původní účetní doklady ověřující provedení hospodářských operací musí být vyhotoveny ve lhůtách stanovených zvláštními předpisy (např. vyhláškou o fakturování a placení dodávek zboží a prací uskutečněných jednotnými zemědělskými družstvy), a není-li takových lhůt, neprodleně po dokončení ověřované hospodářské operace.
§ 18
Původní účetní doklady o účetních operacích jsou doklady vnitřními a musí obsahovat údaje uvedené v § 17 odst. 2, pokud přicházejí v úvahu.
§ 19
(1) Pro účetní zápis může být místo jednotlivých původních účetních dokladů o stejnorodých hospodářských nebo účetních operacích vyhotoven sběrný účetní doklad. Do jednoho sběrného účetního dokladu se však mohou shrnout nejvýše údaje původních účetních dokladů
a) vnějších, které téhož dne došlý, byly odeslány, vyhotoveny, proplaceny nebo pod.,
b) vnitřních za jedno měsíční období.
(2) Sběrný účetní doklad musí obsahovat alespoň
a) název vyjadřující, že jde o sběrný účetní doklad,
b) datum vyhotovení a období, za které jsou v něm shrnuty údaje původních účetních dokladů,
c) označení hospodářských nebo účetních operací v něm zachycených, nevyplývá-li již z názvu,
d) úhrn peněžních částek nebo též údajů o množství buď rozepsaný podle jednotlivých původních účetních dokladů s odvoláním na ně, nebo původními účetními doklady jinak snadno prokazatelný,
e) podpis vyhotovitele.
(3) Je nutno zajistit, aby bylo možné snadno vyhledat jednotlivé původní účetní doklady podle jednotlivých položek sběrného účetního dokladu a naopak.
§ 20
(1) Každý družstevník se aktivně účastní a napomáhá k řádnému vedení účetní evidence svého družstva tím, že dbá o dochvilné vyhotovování a odevzdávání potřebných účetních dokladů na svém pracovním úseku, zabezpečuje pravdivost jejich údajů a pečlivě dbá, aby nikdo nezneužil této důležité záruky přesného vykazování rozvoje celého družstva a podílu jednotlivých družstevníků na výsledcích hospodaření družstva
(2) Účetní družstva musí původní účetní doklady před jejich zaúčtováním přezkoušet, pokud jde o úplnost předepsaných náležitostí a o oprávněnost funkcionářů, kteří nařídili, schválili nebo provedli hospodářské nebo účetní operace, které jsou doklady ověřovány. Kromě toho musí přezkoušet početní správnost číselných údajů v dokladech obsažených a spolu s příslušnými odpovědnými funkcionáři družstva i přípustnost ověřovaných operací. Tím se neomezuje pravomoc revizní komise družstva ve věcech ověřování hospodářských a účetních operací.
(3) Obdobně musí účetní družstva přezkoušet i původní účetní doklady shrnuté do sběrného účetního dokladu a sběrné účetní doklady před jejich zaúčtováním.
§ 21
(1) U vnějších účetních dokladů nejsou dovoleny dodatečné opravy.
(2) U vnitřních účetních dokladů je dovoleno provést opravy tak, že se opravovaná část původního zápisu přeškrtne tenkou čarou, aby zůstala čitelná, a nad ni, popřípadě na jiné místo se napíše nový zápis. K opravovanému zápisu se připojí datovaná poznámka o provedení opravy, podepsaná osobou odpovědnou za správnost opravovaného údaje.
§ 22
V každém družstvu musí být vypracován plán oběhu dokladů prvotní evidence a jiných písemností potřebných k vedení účetní evidence. V tomto plánu musí být stanoveny lhůty a určeny osoby odpovědné za odevzdání dokladů účetnímu tak, aby byla zajištěna dochvilnost vedení účetní evidence.
Díl 5
§ 23
(1) Formu a techniku běžné účetní evidence si volí družstvo (pokud nepoužívá mechanizované evidence) z typových forem doporučených ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství. Jsou to: sborníková forma a propisovací forma.*)
(2) Družstvo používá typovou formu buď bez změn nebo ji upravuje podle svých potřeb a podmínek vyplývajících zejména z organizace výroby, výrobního zaměření a velikosti družstva. Úpravy forem však nesmí narušit správné vedení účetní evidence, možnost použití jejích údajů pro potřeby celostátního řízení (dodržení alespoň minimálního členění účtů a jejich vzájemných souvztažností) a musí být v souladu s ustanoveními této vyhlášky.
(3) Při propisovací formě vznikají časové zápisy v deníku a soustavné zápisy na účtech hlavní knihy současně propisem.
(4) Při sborníkové formě vznikají časové zápisy a soustavné zápisy rozčleněné podle potřeb analytické evidence ve sbornících. Měsíční součty stejnorodých účetních případů se převádějí na účty hlavní knihy. Účetní případy vyžadující oboustranný zápis na účtech analytické evidence (např. při nákupu zásob: Má dáti analytický účet zásob a Dal analytický účet odběratele) a účetní případy, které se často neopakují (např. změny investičních úvěrů) se účtují přímo na příslušné účty s časovým zápisem v registračním deníku, v němž se zjišťuje i celkový deníkový obrat.
(5) Účetní knihy obou doporučených forem jsou vedeny s výjimkou pokladní knihy na volných účtových listech.
Díl 6
§ 24
(1) Účetní evidence musí být účinným nástrojem družstevníků k zlepšování výsledků společného hospodaření. Běžnou účetní evidenci a zápisy v ní je proto třeba uspořádat tak, aby umožňovaly snadnou orientaci všem družstevníkům o činnosti družstva a aby se také družstevníci mohli přesvědčovat o jejich správnosti.
(2) Účetní družstva je povinen pravidelně informovat představenstvo a členy družstva o výsledcích a stavu jeho hospodaření, a to na schůzích představenstva a na každé členské schůzi.
§ 25
Účetní knihy a ostatní písemnosti běžné účetní evidence je nutno vést tak, aby se zabránilo dodatečnému měnění nebo doplňování (falšování) účetních zápisů v účetních knihách a jiných zápisů v ostatních písemnostech běžné účetní evidence. Volné řádky nebo prázdné plochy mezi jednotlivými účetními zápisy lze vynechat jen tehdy, je-li to odůvodněno účetní technikou (např. ve sbornících pro peněžní operace); volná místa je nutno jinak proškrtnout, nejde-li o volné řádky nebo o prázdné plochy mezi formálně uzavřenými částmi účetních zápisů (např. mezi jednotlivými účty).
§ 26
(1) Družstvo, které si upravilo typovou formu tím, že změnilo počet knih podle svých potřeb, musí mít a udržovat v běžném stavu také seznam všech účetních knih, obsahující pro každou z nich alespoň název odpovídající jejímu obsahu a poznámku o tom, kterou knihu typové formy nahrazuje.
(2) Z jednotlivých volných listů účetní knihy musí být patrno, ke které účetní knize patří a kterého období se týkají. Volné listy knihy analytické evidence musí být označeny také číselným znakem syntetického účtu, k němuž se kniha vede.
(3) Každá vázaná účetní kniha musí být označena názvem a obdobím, kterého se týká. Ve vázané účetní knize pro soustavné zápisy musí být veden a běžně doplňován seznam v ní otevřených účtů s uvedením stránky (listu), na které každý z nich začíná. Účtované peněžní částky a účtovaná množství musí být na konci každé stránky sečteny a součty převedeny s odvoláním na další stránku. Seznam účtů ve vázané hlavní knize je současně účtovým rozvrhem (§ 8 odst. 2).
(4) Jednotlivé účty musí být v záhlaví označeny názvem odpovídajícím jejich obsahu a číselným znakem podle účtové osnovy.
(5) Ostatní písemnosti běžné účetní evidence musí být označeny názvem odpovídajícím jejich obsahu a dále obdobím, kterého se týkají, popřípadě dnem, k němuž byly sestaveny, nevyplývá-li to z jejich obsahu. Skládá-li se písemnost z více částí (listů, příloh), které spolu nejsou pevně spojeny, musí být jednotlivé části označeny tak, aby nemohly vznikat pochybnosti, ke které písemnosti patří.
(6) Vydávají-li se písemnosti běžné účetní evidence z družstva, musí být opatřeny jeho razítkem.
§ 27
(1) Spojitost mezi účetními doklady, podle nichž se účtuje a účetními zápisy musí být vyjádřena
a) účtovacím předpisem, jímž se stanoví účty a jejich strany, na které se účetní doklad zaúčtuje, a jde-li o složitý účetní zápis, též rozpis příslušných peněžních částek; u sborníkové formy se v účtovacím předpisu uvádějí i čísla příslušných karet (čísla volných účtových listů),
b) poznámkou o zaúčtování a
c) číslováním účetních dokladů.
(2) V účtovacím předpisu lze stanovit složité účetní zápisy, při nichž
a) účetní zápis na straně Má dáti (Dal) jednoho syntetického účtu má souvztažné zápisy na straně Dal (Má dáti) více syntetických účtů (např. několik různých úhrad z bankovního účtu),
b) účetní zápis na stráně Má dáti (Dal) několika syntetických účtů má souvztažné zápisy na straně Dal (Má dáti) více syntetických účtů, jen tehdy jsou-li podmíněny povahou hospodářské operace zachycené v původním účetním dokladu (např. zúčtování odpočtu mlékárny).
Díl 7
§ 28
(1) Účetní zápisy je nutno provádět perem nebo strojem. Při ručním propisování účetních zápisů a v analytické evidenci je dovoleno používat inkoustové tužky. Účetní zápisy se nesmějí provádět tzv. věčným perem.
(2) Účetní zápisy není dovoleno provádět těsnopisem.
(3) Účetní zápisy je nutno provádět pečlivě a čitelně.
(4) Účetní zápisy se nesmějí opravovat přepisováním, vymazávat, vyškrabovat ani jiným způsobem činit zcela nebo zčásti nečitelnými.
§ 29
Ustanovení o trvanlivosti, pečlivosti, čitelnosti a ostatní formální úpravě účetních zápisů (§ 28) platí přiměřeně též o zápisech v účetních dokladech, v účetních výkazech, v archívní knize a v ostatních písemnostech účetní evidence. V účetních dokladech je dovoleno používat inkoustové tužky.
Díl 8
§ 30
V účetních knihách se opravy peněžních částek a jejich zaúčtování provádějí
a) doplňkovým zápisem, byla-li na správné účty a na jejich správné strany zapsána nižší peněžní částka,
b) částečným červeným stornem, byla-li na správně účty a na jejich správné strany zapsána vyšší peněžní částka; při propisovací formě se červené storno vyznačí na deníku tak, že se dá peněžní částka do rámečku nebo označí znaménkem minus (—),
c) úplným červeným stornem a podle potřeby novým účetním zápisem v ostatních případech; takto je dovoleno postupovat i při opravách peněžních částek a jejich zaúčtování v případech uvedených pod písm. a) a b),
d) zápisem chybně zaúčtovaných peněžních částek na opačné strany účtů a podle potřeby novým účetním zápisem, nezkreslují-li se tím obraty účtů potřebné jako ukazatele v účetních výkazech.
§ 31
(1) V účetních knihách je dovoleno provést opravy peněžních částek a jejich zaúčtování i tak, že se opravovaná část původního zápisu přeškrtne tenkou čarou, aby zůstala čitelná, a nad ni, popřípadě na jiné místo (např. na druhou stranu účtu, na jiný účet, na jiný řádek deníku) se napíše nový zápis. Tohoto způsobu se smí použít jen do té doby, dokud nebyly ještě předloženy účetní výkazy za období, jehož se oprava týká.
(2) K opravovanému zápisu se připojí datovaná poznámka o provedení opravy podepsaná účetním družstva, pokud povaha opravy nevyžaduje zvláštního dokladu.
§ 32
Ustanovení o opravách v účetních knihách §§ 30 a 31 platí přiměřeně také o provádění jiných oprav (např. textu, údajů o množství), popřípadě o provádění doplňků v účetních knihách a oprav v ostatních písemnostech účetní evidence. Poznámka o provedení opravy v podepsaném účetním výkazu musí být podepsána předsedou a účetním družstva.
Díl 9
§ 33
(1) Formální správnost údajů běžné účetní evidence se musí kontrolovat alespoň k poslednímu dni měsíce, a to přezkoušením podvojnosti zápisů syntetické a analytické evidence, číselné shody údajů soustavných a časových zápisů a číselné shody údajů syntetické a analytické evidence za uplynulé období. Shodu údajů syntetické evidence základních prostředků a jejich analytické evidence podle inventárních předmětů však stačí přezkoušet alespoň jednou ročně ke dni inventarizace základních prostředků.
(2) Podvojnost zápisů syntetické a analytické evidence a číselná shoda jejich údajů s údaji časových zápisů se přezkušuje na podkladě předvahy, která musí pro jednotlivé syntetické (analytické) účty obsahovat alespoň
a) jejich číselná označení,
b) jejich zůstatky k začátku prvního dne roku rozvedené na aktivní a pasivní,
c) jejich obraty od začátku roku do konce sledovaného měsíce, včetně zůstatku k začátku prvního dne roku,
d) jejich zůstatky ke konci posledního dne měsíce rozvedené na aktivní a pasívní.
(3) Číselná shoda údajů syntetické a analytické evidence se přezkušuje podle obratů nebo zůstatků příslušných účtů. Nevyplývá-li tato číselná shoda přímo z účtových listů, musí se jako podklad k jejímu přezkoušení sestavit ke každému syntetickému účtu kontrolní soupiska z obratů nebo zůstatků příslušných analytických účtů. Jako kontrolní soupisky je dovoleno použít pásky sčítacího stroje, která se označí číslem příslušného syntetického účtu a příslušným obdobím; částky musí být na ní uvedeny v pořadí odpovídajícím seskupení analytických účtů v lístkovnici. Kontrolní soupisky musí být uspořádaně uloženy.
§ 34
(1) Věcnou správnost údajů běžné účetní evidence je nutno zabezpečovat soustavou organizačních a kontrolních opatření, aby byly všechny doklady zaúčtovány správnými částkami do patřičného období a na správné účty.
(2) Věcná správnost údajů běžné účetní evidence se kontroluje periodicky inventarizací hospodářských prostředků.
§ 35
Je v zájmu rozvoje družstva, aby družstevníci sami běžně kontrolovali hospodaření družstva, zejména kontrolovali správnost zaúčtování pracovních jednotek, výrobních nákladů, sklizených výrobků, dodávek, použitých peněžních prostředků a ostatního majetku družstva a tak napomáhali k řádnému vedení účetní evidence v družstvu.
Díl 10
§ 36
(1) Z údajů běžné účetní evidence nebo z účetních dokladů, popřípadě s využitím údajů operativně technické evidence a statistiky mohou družstva sestavovat výsledné kalkulace vlastních nákladů kalkulačních jednic.
(2) Kalkulační jednicí se rozumějí výrobky a výkony, popřípadě jejich skupiny, vymezené množstvím nebo jiným způsobem (např. 1 q pšenice, 1 vejce, 1 q luštěnin, tunokilometr).
ČÁST 4
§ 37
(1) Účetní výkazy družstev jsou součástí jednotného výkaznictví a jejich základní obsah je určen jednotnou soustavou národohospodářských ukazatelů.
(2) Družstva sestavují měsíční a roční účetní výkazy, které slouží nejen pro kontrolu plnění celoročního výrobního plánu, pro řízení výroby a rozbor hospodaření v rámci družstev, ale i pro řízení zemědělské výroby v rámci okresu, kraje a celého státu.
§ 38
Měsíční účetní výkaz obsahuje zejména přehled o vytvořených příjmech, vynaložených nákladech a spotřebovaných pracovních jednotkách.
§ 39
(1) Roční účetní výkazy zahrnují zejména roční rozvahu a výkaz peněžních příjmů a jejich rozdělení.
(2) Roční účetní výkazy schvaluje členská schůze a po prověření je potvrzuje odbor zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru.
ČÁST 5
§ 40
(1) Údajů účetní evidence je třeba pravidelně využívat k rozborům hospodaření. Projednávání jejich výsledků je příležitostí k uplatňování iniciativních návrhů a připomínek družstevníků na neustálé zlepšování společného hospodaření družstva.
(2) Vyvrcholením rozborové činnosti je roční rozbor hospodaření, v němž členové družstva zhodnotí svou celoroční práci a jak plnili své úkoly vůči společnosti.
§ 41
(1) Účelem rozborů hospodaření je hledat za účasti všech družstevníků cesty k rozvoji výroby a k zvětšování vlastních zdrojů za účelem upevňování družstevního hospodářství.
(2) Při rozborech hospodaření se zkoumají dílčí i celkové údaje o vykonané práci, o nákladech na výrobu, o vývoji naturálních a peněžních příjmů a o jiných důležitých úsecích činnosti družstva. Je třeba v nich zkoumat, jak byly splněny plánované úkoly, co bylo příčinou dobrého nebo neuspokojivého jejich plnění a zaměřit iniciativu všech družstevníků na stálé zlepšování výsledků hospodaření družstva.
ČÁST 6
Díl 1
§ 42
(1) Základní prostředky se oceňují v rozvaze a v běžné účetní evidenci skutečnou pořizovací hodnotou s výjimkami podle odstavců 2 až 5.
(2) Základní prostředky, které byly převzaty od členů při jejich vstupu do družstva, se oceňují cenou podle zápisu o převzetí sepsaného podle stanov družstva.
(3) Budovy a stavby pořizované svépomocí členů jako adaptace nebo novostavby se oceňují cenou podle odbytové kalkulace pro stavební a montážní práce; trvalé porosty (sady, vinice, chmelnice apod.) pořizované svépomocí členů podle rozpočtu.
(4) Zvířata základního stáda a dospělá tažná zvířata, převedená z mladých zvířat, se oceňují státními výkupními cenami s přihlédnutím k jejich chovným vlastnostem. Jejich ocenění od doby zařazení do základního stáda nebo do dospělých tažných zvířat není dovoleno měnit.
(5) Základní prostředky, které družstvo nabylo bezplatně, se oceňují reprodukční pořizovací hodnotou ke dni nabytí. Obdobně se oceňují i nově zjištěné, avšak v účetní evidenci nezúčtované základní prostředky, nedá-li se zjistit jejich skutečná pořizovací hodnota.
§ 43
Pozemky sdružené členy ke společnému hospodaření, jakož i pozemky přikázané trvale družstvu do používání, se neoceňují a evidují se pouze v operativně technické evidenci.
§ 44
(1) Skutečná pořizovací hodnota základních prostředků zahrnuje skutečné vlastní náklady jejich pořízení, počítajíc v to i náklady na jejich projekt (pokud je družstvo platí), dopravu na místo určení a montáž. Do této hodnoty se však nezapočítávají náklady spojené
a) s převzetím základních prostředků, včetně jejich komplexního vyzkoušení, se zkušebním provozem, s povolením k uvedení do trvalého provozu (užívání) a s jejich záběhem,
b) s přemístěním základních prostředků uvnitř družstva, pokud k přemístění nedochází v rámci výstavby.
§ 45
Základní prostředky se v družstvech neodpisují.
§ 46
(1) Nedokončené investice a generální opravy se v rozvaze a v běžné účetní evidenci oceňují skutečnými vlastními náklady jejich pořízení.
(2) U nedokončených investic pořizovaných svépomocí členů se skutečně vynaložené náklady zvyšují koncem roku o hodnotu práce vykonané členy, a to v souladu s příslušným rozpočtem.
§ 47
(1) Jako základní prostředky se vyúčtují
a) stavby a budovy, adaptace zvyšující jejich pořizovací hodnotu a zařízení vyžadující montáž, po jejich dokončení a převzetí,
b) jiné předměty patřící do základních prostředků a nakupovaná a od členů převzatá zvířata patřící do základních prostředků po jejich převzetí,
c) zvířata vlastního chovu patřící do základních prostředků, jakmile nabudou znalců dospělých chovných nebo tažných zvířat,
(2) Investiční náklady spojené se zakládáním dlouhodobých porostů a s investičními pracemi na pozemcích, na lesních a vodních plochách (meliorační, vysušovací, zavlažovací a podobné práce) se vyúčtují jako základní prostředky koncem každého roku ve vynaložené částce bez zřetele k tomu, zda byly nebo nebyly dokončeny všechny práce. Do této částky se zahrnuje hodnota práce, kterou vykonali členové družstva, a to v souladu s příslušným rozpočtem.
(3) Do základních prostředků se vyúčtují skutečnou pořizovací hodnotou radiopřijímače, televizory a jiné základní prostředky pro kulturní účely pořízené z prostředků kulturního fondu.
(4) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 platí obdobně i o investičních pracích v cizích základních prostředcích.
§ 48
Ze základních prostředků se odpíší opotřebené, prodané a bezplatně předané základní prostředky po jejich fyzickém vyřazení. Rovněž se odpíší chybějící nebo zničené základní prostředky po zjištění a ověření těchto skutečností (§ 60). Odepsání základních prostředků může být provedeno až po schválení členskou schůzí.
Díl 2
§ 49
(1) Nakupovaná osiva, krmiva, hnojiva, pohonné látky, náhradní součástky a ostatní materiál, obchodní zboží a drobné a krátkodobé předměty se oceňují v rozvaze a v běžné účetní evidenci skutečnými vlastními náklady jejich pořízení.
(2) Osiva, krmiva a steliva převzatá jako povinné přínosy od členů při jejich vstupu do družstva se oceňují v rozvaze a v běžné účetní evidenci cenou uvedenou v zápise o převzetí, sepsaném podle stanov družstva.
§ 50
Mladá zvířata a zvířata ve výkrmu se oceňují v rozvaze a v běžné účetní evidenci
a) skutečnými vlastními náklady jejich pořízení, pokud jde o nakupovaná zvířata,
b) cenou uvedenou v zápise o převzetí, sepsaném podle stanov družstva, pokud jde o zvířata převzatá od členů při jejich vstupu do družstva a
§ 51
Nedokončená výroba (rostlinná a přidružená) se oceňuje v rozvaze a v běžné účetní evidenci náklady skutečně na ni vynaloženými. Do těchto nákladů se nezahrnuje hodnota práce členů.
§ 52
(1) Skutečné vlastní náklady pořízení nakupovaných zásob zahrnují skutečnou nákupní cenu a družstvem placené náklady na dopravu dopravním organizacím, nikoliv však zdržné a jiné neproduktivní náklady.
(2) Jsou-li družstvem placené náklady na dopravu nepatrné, pokládá se skutečná nákupní cena za skutečné vlastní náklady pořízení.
Díl 3
§ 53
Peněžní prostředky v hotovosti, ceniny, pohledávky, dluhy a ostatní aktiva a pasíva, jejichž oceňování není upraveno v §§ 42 až 52, popřípadě směrnicemi k účtové osnově, se v účetní evidenci uvádějí jmenovitou částkou.
§ 54
Pohledávky a dluhy uvádí družstvo v účetní evidenci částkami podle příslušných vnějších účetních dokladů.
§ 55
Nároky (závazky) z penále, smluvních pokut a z obdobných právních titulů a dále nároky na náhradu škody (včetně náhrad škod předepsaných členům) vyúčtuje družstvo jako pohledávku nebo dluh nejpozději ke dni, kdy s nimi dlužník projeví souhlas, popřípadě je uhradí, nebo — neučiní-li to tak — ke dni, kdy nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu o těchto nárocích. Za souhlas se pro účely účetní evidence pokládá také. jestliže dlužník nevznese proti nároku námitky ve lhůtě k tomu stanovené zvláštními předpisy (např. vyhláškou o fakturování a placení dodávek zboží a prací uskutečněných jednotnými zemědělskými družstvy).
§ 56
(1) Pohledávky a dluhy se smějí odepsat jen tehdy, došlo-li
a) k prominutí dluhu,
b) k pravomocnému rozhodnutí příslušného orgánu o zamítnutí uplatňované pohledávky,
c) k promlčení pohledávky,
d) k zániku pohledávky uplynutím doby,
e) k zrušení pohledávky úředním opatřením.
(2) Pohledávky lze též odepsat, bylo-li upuštěno od jejich vymáhání pro jejich nepatrnost, nedobytnost, nebo neprůkaznost.
(3) Pohledávky odepsané jen pro přechodnou nedobytnost nebo neprůkaznost se musí evidovat na podrozvahovém účtě po dobu, dokud se nedobytnost nebo neprůkaznost nestane trvalou nebo dokud nenastane některá ze skutečností uvedených v odstavci 1.
(4) Pohledávky podle bodů c) a d) odstavce 1 smějí být odepsány nebo vypuštěny z evidence na podrozvahovém účtě až po schválení (podle návrhu revizní komise) členskou schůzí.
§ 57
Zůstatky zúčtování s peněžními ústavy se musí běžně sesouhlasovat podle docházejících výpisů z účtů a rozdíly musí být odstraněny nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy byl rozdíl zjištěn.
§ 58
Jako peníze na cestě se smějí v rozvaze uvést
a) vklady družstva v hotovosti na účty u peněžního ústavu nebo výběry hotovostí z nich,
b) převody mezi účty družstva u peněžních ústavů, jestliže jde o účetní případy různých období.
§ 59
Zakládací náklady, náklady na rekultivaci pozemků a náklady nekryté příjmy běžného roku odpisuje družstvo na vrub peněžních příjmů družstva ve výši splátek úvěrů poskytnutých na krytí těchto nákladů.
Díl 4
§ 60
(1) Chybějící hospodářské prostředky (manka) a zničené hospodářské prostředky se v účetní evidenci po zjištění a ověření skutečnosti, jakož i po zdůvodnění příčin vzniku mank odpíší a vyúčtují způsobem určeným ve směrnicích k účtové osnově.
(2) Družstevníci jako hospodáři budou ve vlastním zájmu dbát o správné nakládání se svěřenými hospodářskými prostředky a tím předcházet vzniku mank.
§ 61
Hospodářské prostředky, které měly být, avšak nejsou zúčtovány v účetní evidenci, se po jejich zjištění a ověření musí řádně vyúčtovat jako přebytky.
Díl 5
§ 62
Měnovou jednotkou pro oceňování hospodářských prostředků v účetní evidenci je koruna československá.
ČÁST 7
Díl 1
§ 63
Rozvoj zemědělské družstevní velkovýroby je závislý na růstu výrobní základny a na důsledném uplatňování zásady hospodárnosti ve veškeré činnosti družstev. Stálý růst hospodářských prostředků družstva a tím i celého národního bohatství je společným zájmem členů družstva i celé společnosti. Proto je třeba, aby družstevníci kontrolovali správné využívání a stav hospodářských prostředků a tím pomáhali účetnímu při zabezpečování pořádku v účetní evidenci. Zúčastní se proto i ve vlastním zájmu inventarizací a jejich výsledky budou hodnotit pravidelně na členských schůzích.
§ 64
(1) Pravidelné inventarizace majetku a dluhů se musí provádět alespoň jednou za kalendářní rok. Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství může případě potřeby nařídit provedení inventarizací i vícekrát za rok.
(2) Družstva jsou povinna provádět pravidelné inventarizace
a) základních prostředků nejpozději k 31. prosinci,
b) nedokončených investic po 1. listopadu,
c) generálních oprav po 1. listopadu,
d) mladých zvířat, zvířat ve výkrmu, vlastních výrobků, materiálu a ostatních zásob nejméně jednou za kalendářní rok, a to tak, aby se zajistil zejména v ročních účetních výkazech soulad účetních zápisů se skutečností,
e) nákladů na nedokončenou výrobu k 31. prosinci,
f) peněžních prostředků v hotovosti a cenin nejméně jednou za měsíc,
g) zůstatků na účtech, na kterých se zachycuje styk s bankou (účty peněžních prostředků a bankovních úvěrů) běžně podle docházejících výpisů z účtů,
h) stavů z vyúčtování se členy, se státním rozpočtem a s vystouplými členy, nejméně jednou za čtvrtletí,
i) stavů ostatních pohledávek a dluhů nejméně jednou za kalendářní rok.
(3) Pravidelné inventarizace se provádějí zpravidla k poslednímu dni měsíce, a to vždy najednou alespoň, u všech hospodářských prostředků účtovaných na jednom syntetickém účtu, popřípadě na jednom skupinovém analytickém účtu.
(4) Pravidelnou inventarizaci hospodářských prostředků není třeba provádět, je-li v období nebo ke dni podle odstavce 2 provedena mimořádná inventarizace těchto prostředků (§ 65).
§ 65
Družstvo musí provést mimořádnou inventarizaci hospodářských prostředků
a) při změně pracovníků přímo odpovědných za tyto hospodářské prostředky, a to ke dni odevzdání a převzetí funkcí,
b) v případech stanovených zvláštními předpisy nebo odborem zemědělství a lesního hospodářství rady krajského národního výboru.
Díl 2
§ 66
(1) Při inventarizaci se musí zjistit skutečné stavy hospodářských prostředků, srovnat s jejich stavy podle údajů účetní evidence, vyšetřit rozdíly mezi těmito, stavy (dále jen „inventarizační rozdíly“) a jejich příčiny. Inventarizaci podléhají i hospodářské prostředky, které sice družstvu nepatři, avšak u něho jsou v době provádění inventarizace.
(2) Postup při provádění inventarizaci se musí organizovat tak, aby se zabezpečilo zejména úplné a správné zjištěni skutečných stavů hospodářských prostředků.
(3) Rychlé a správné provedení inventarizace vyžaduje spolupráce všech členů družstva. Zúčastní se přípravných prací, spolupracují však zejména tím, že v průběhu inventarizace zajišťují úplné zjištění skutečných stavů hospodářských prostředků, pomáhají zjišťovat příčiny výsledků inventarizace a pomáhají odstraňovat případné závady v hospodaření s družstevním majetkem.
§ 67
(1) K provedení inventarizace ustanoví představenstvo družstva jednu nebo více inventarizačních komisí a jejich vedoucí. Prací inventarizační komise se plně účastní členové revizní komise.
(2) Inventarizaci hospodářských prostředků, u nichž se provádí dokladová inventura (§ 68 odst. 1), není třeba provádět inventarizační komisí.
(3) Pracovník přímo odpovědný za inventarizované hospodářské prostředky může být členem inventarizační komise, nikoliv však jejím vedoucím.
§ 68
(1) Skutečné stavy hospodářských prostředků se musí zjistit fyzickou inventurou, připouští-li to jejich povaha (u základních prostředků, zvířat, materiálu, výrobků, hotovostí, cenin apod.). V ostatních případech (u pohledávek, dluhů apod.) a zpravidla také u budov, staveb a pozemků se skutečné stavy zjišťují dokladovou inventurou. Dokladovou inventuru v těchto případech provede obvykle revizní komise družstva.
(2) Fyzické inventury se musí zúčastnit pracovník přímo odpovědný za hospodářské prostředky. Jde-li o inventuru při změně přímo odpovědného pracovníka, musí se jí zúčastnit pracovník funkci odevzdávající i přejímající.
(3) Nemůže-li se pracovník přímo odpovědný za hospodářské prostředky fyzické inventury ze závažných důvodů zúčastnit, provede se inventura bez jeho účasti.
§ 69
(1) Skutečné stavy těch hospodářských prostředků, u nichž se provádí fyzická inventura, se musí zapsat v inventurních seznamech s takovým označením, aby byla spolehlivě zjistitelná jejich totožnost.
(2) Hospodářské prostředky zapsané v inventurních seznamech musí být členěny, označeny a oceněny shodně s účetní evidencí, aby se jejich skutečně zjištěné stavy daly snadno sesouhlasit s údaji účetní evidence.
(3) Srovnávají-li se skutečné stavy základních prostředků, zjištěné fyzickou inventurou na místě, se zápisy na inventárních kartách (v knize základních prostředků), postačí zapsat do inventurního seznamu jen inventární číslo. U základních prostředků, u nichž byly zjištěny nesrovnalosti, se musí uvést v inventurním seznamu i ostatní údaje potřebné k odstranění nesrovnalostí.
(4) Hospodářské prostředky, které družstvu nepatří (§ 66 odst. 1), se zapíší do zvláštních inventurních seznamů odděleně. Kopie těchto inventurních seznamů se zašlou příslušným organizacím.
§ 70
(1) Inventarizační rozdíly se musí písemně zachytit.
(2) O projednání inventarizace se sepíše zápis, který podepíší všechni členové inventarizační komise. Tento zápis obsahuje především:
a) označení inventarizovaných hospodářských prostředků,
b) den, k němuž byla inventarizace provedena,
c) den započetí a ukončení fyzické inventury,
d) přehled vyhotovených inventurních seznamů,
e) úhrn zjištěných inventarizačních rozdílů a jejich příčiny,
f) návrh na vypořádání inventarizačních rozdílů,
g) datum sepsání inventarizačního zápisu, které se pokládá za den ukončení inventarizace.
(3) Pracovník přímo odpovědný za inventarizované hospodářské prostředky potvrdí v jejich inventurním seznamu nebo v odpovídajícím zápisu (prohlášení), že
a) fyzická inventura všech příslušných hospodářských prostředků, za které je přímo odpovědný, byla provedena za jeho účasti a že žádné hospodářské prostředky nezatajil,
b) hospodářské prostředky v inventurním seznamu zapsané jsou v jeho opatrování.
§ 71
O opravách inventurních seznamů platí obdobně ustanovení § 30. Poznámka o provedení opravy však musí být podepsána všemi členy inventarizační komise, a týká-li se oprava skutečných stavů hospodářských prostředků zjištěných fyzickou inventurou, také pracovníkem přímo za ně odpovědným.
§ 72
Inventarizační rozdíly se musí vyúčtovat do deseti dní po ukončení inventarizace, vždy však ještě v roce, jehož se inventarizace týká.
§ 73
(1) Při inventarizaci se musí také zjistit a uvést v inventarizačním zápisu (§ 70 odst. 2)
a) poškozené, fyzicky znehodnocené a nepotřebné zásoby a navrhnout snížení nebo odepsání jejich hodnoty, popřípadě jejich fyzickou likvidaci,
b) pohledávky k odepsání a navrhnout je k příslušnému řízení (§ 56 odst. 1),
c) dluhy k odepsání a upozornit na nutnost jejich odepsání (§ 56 odst. 1),
d) neupotřebitelné, popřípadě nevyužité základní prostředky a navrhnout potřebná opatření,
(2) V inventarizačním zápisu se uvedou i výsledky dokladové inventury, kterou provedla revizní komise.
(3) Výsledky inventarizace prověřuje revizní komise za široké účasti družstevníků. Zkoumá přitom zejména podrobně příčiny jednotlivých přebytků a mank a hodnotí dobré či špatné výsledky inventarizace, které jsou důsledkem správného nebo nesprávného hospodaření odpovědných pracovníků družstva se svěřeným majetkem. Po prozkoumání příčin inventarizačních rozdílů navrhne revizní komise způsob jejich vypořádání členské schůzi ke schválení.
§ 74
Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí vydá v mezích úpravy podle §§ 63 až 73 podrobnější předpisy o postupu při provádění inventarizací a o způsobu zjišťování mank.
ČÁST 8
§ 75
(1) Písemnosti účetní evidence, jakmile jich není třeba k běžným účtárenským pracím a lze z nich vytvořit ucelené soubory, se uspořádaně podle předem stanoveného pořádku ukládají do uzamknutelných místností nebo skříni odděleně od jiných písemností (účetní archív). O účetní archív pečuje účetní družstva.
(2) Před uložením do účetního archívu musí být písemnosti účetní evidence uspořádaně uschovány pod odpovědností pracovníků, kteří jich používají ke své práci, a zabezpečeny proti ztrátě, zničení nebo poškození.
(3) O ztrátě nebo zničení písemností účetní evidence, jakož i o takovém jejich poškození, jímž byly zničeny nebo se staly nečitelnými části jejich obsahu, se musí sepsat zápis. Je-li důvodné podezření, že ztráta, zničení nebo poškození písemností byly způsobeny trestným činem nebo přestupkem byť i neznámého pachatele, je nutno uvědomit o věci písemně odbor zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru a místně příslušné oddělení Veřejné bezpečnosti.
(4) Obdobně jako písemnosti účetní evidence se musí uspořádaně uschovávat i evidenční listy o době zaměstnání a výdělku pro účely sociálního zabezpečení zaměstnanců družstva, a to do té doby, pokud nevznikne povinnost je odevzdat orgánům sociálního zabezpečení podle zvláštních předpisů.*) Tyto evidenční listy se však do účetního archívu neukládají.
§ 76
(1) Písemnosti účetní evidence ve vázaných knihách se ukládají do účetního archívu samostatně. Účetní knihy na volných listech, účetní doklady a ostatní písemnosti účetní evidence na volných listech se ukládají v určitých souborech (např. deník, popřípadě jednotlivé deníky, hlavní kniha v uspořádání podle účtového rozvrhu, účetní doklady v pořadí jejich čísel), které se spojí do svazků označených podle jejich obsahu. Při tvoření souborů se přihlíží také k tomu, aby písemnosti téhož souboru měly stejnou uschovací lhůtu.
(2) Ukládané knihy a svazky se zapisují jednotlivě do vázané archívní knihy, ve které se pořadově očíslují stránky počínajíc číslem 1 a počet očíslovaných stránek se uvede na začátku nebo na konci knihy. Zápis musí obsahovat datum uložení a takové údaje, aby se podle nich dala spolehlivě zjistit totožnost jednotlivých knih a svazků.
(3) Pokud archívní kniha nebyla dosud vedena, zapíší se do nově založené archívní knihy i knihy a svazky, které byly uloženy do účetního archívu již před platností této vyhlášky.
§ 77
(1) Písemnosti účetní evidence lze vydávat z účetního archívu pracovníkům družstva jen na potvrzení.
(2) Vydávat písemnosti účetní evidence, a to i písemnosti v účetním archívu dosud neuložené, orgánu nebo osobám mimo družstvo je dovoleno jen se souhlasem předsedy a účetního družstva. Osobně lze písemnosti vydat jen na potvrzení; při zasílání poštou nebo podobně je nutno o vydání písemnosti vyhotovit záznam.
§ 78
(1) Při zániku družstva a převodu celého jeho majetku a všech závazků do jiného družstva převezme jeho písemnosti účetní evidence přejímající družstvo.
(2) Při vynětí částí majetku nebo závazků z družstva a jejich převodu do jiného družstva se rozdělí a převezmou také příslušné písemnosti účetní evidence. Jejich rozdělení a převzetí se zajistí ve vzájemné dohodě s odborem zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru.
(3) Dojde-li k jinému zániku družstva (např. při zřízení vodní přehrady), rozhodne o dalším uložení a úschově písemností účetní evidence odbor zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru podle zvláštních předpisů ministerstva zemědělství a lesního hospodářství.
§ 79
(1) V účetním archívu se uschovávají
a) zápisy o převzetí mrtvého a živého inventáře, sepsané při vstupu členů do družstva a doklady o vyúčtování s vystouplými (vyloučenými) členy trvale,
b) účtové listy pro zúčtování příjmů se členy (kniha evidence pracovních jednotek a jejich vyúčtování se členy) a mzdové listy alespoň po dobu dvaceti let následujících po roce, kterého se týkají,
c) roční účetní výkazy alespoň po dobu deseti let následujících po roce, kterého se týkají,
d) měsíční účetní výkazy, deníky, sborníky, knihy syntetické a analytické evidence, účtové rozvrhy, inventurní seznamy, inventarizační zápisy a účetní doklady, alespoň po dobu pěti let následujících po roce, kterého se týkají,
e) archívní knihy alespoň po dobu, dokud jsou uschovány písemnosti v nich zapsané; knihy použitých listů a seznamy účetních knih alespoň po dobu, dokud jsou uschovány příslušné účetní knihy; účetní doklady, popřípadě i jiné písemnosti účetní evidence, které jsou součástí technické nebo právní dokumentace týkající se budov a staveb, s výjimkou budov a staveb dočasných, až do doby vyřazení příslušných inventárních předmětů ze základních prostředků,
f) ostatní písemnosti účetní evidence alespoň po dobu dvou let následujících po roce, kterého se týkají.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro úschovu písemností účetní evidence, týkajících se doby přede dnem počátku účinnosti této vyhlášky, pokud se zřetelem k dosud platným uschovacím lhůtám nebyly do konce tohoto dne již vyřazeny (skartovány).
§ 80
Po uplynutí uschovacích lhůt se písemnosti účetní evidence vyřadí z účetního archívu podle platných předpisů o vyřazování (skartaci) písemnosti a předpisů o archívnictví.*) Vyřazení se zaznamená v archívní knize a doklady o něm se uschovají jako její příloha.
ČÁST 9
§ 81
(1) Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství upraví podle potřeby podrobnosti účetní evidence směrnicemi.
(2) Ministerstvo financí může ze závažných důvodů stanovit výjimky a odchylky z ustanovení této vyhlášky nebo v jednotlivých případech takové výjimky a odchylky povolit.
§ 82
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1959.