Pohledávky a práva státu
Správa pohledávek
(K § 18 nařízení)
Povolování splátek nebo příročí
Upuštění od vymáhání

(1) Nestanoví-li zvláštní předpisy jinak,*) jsou organizace povinny písemně dlužníky upomenout o zaplacení těch pohledávek, které nejsou uhrazovány inkasním příkazem, vzájemným zúčtováním prostřednictvím mezipodnikové zúčtovny, příkazem k vybrání, výběrkou přepravného, akreditivem nebo šekem k zúčtování, do 30 dnů a vymáhat je do 3 měsíců od splatnosti pohledávek.

(2) U nároků z penále, smluvních pokut a z obdobných právních důvodů počítají se lhůty podle odstavce 1 ode dne jejich vzniku.

(1) Organizace mohou dlužníkům, kteří jsou fyzickými osobami, povolovat přiměřené splátky na pohledávky dlužníky písemně uznané (§ 297 obč. zák.) nebo přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu. Rovněž mohou prodlužovat lhůty k zaplacení pohledávek nebo povolených splátek, jestliže dlužník bez svého zavinění nemůže pohledávku nebo splátku zaplatit v době její splatnosti a jestliže její okamžité vymáhání by znamenalo pro dlužníka příliš tvrdé opatření.

(2) Splátky mohou být povoleny jen pod podmínkou, že povolení splátek pozbude účinnosti, nebude-li některá splátka dodržena. Při povolování splátek nebo příročí je povinna organizace si vždy vyhradit právo povolené splátky nebo příročí kdykoli odvolat, popřípadě požadovat vyšší splátky, zejména kdyby se zlepšily majetkové poměry dlužníka.

(3) Při povolení splátek nebo při poskytnutí příročí upozorní organizace dlužníka na jeho povinnost zaplatit zákonné úroky.*)

(1) Organizace podřízené ústředním úřadům nebo národním výborům a výkonné orgány místních a okresních národních výborů jsou oprávněny povolit splátky nebo příročí u jednotlivých pohledávek nepřevyšujících 20 000 Kčs až do dvou roků; v ostatních případech potřebují přivolení ústředního úřadu, popřípadě finančního odboru rady krajského národního výboru. Ústřední úřady a výkonné orgány krajských národních výborů mohou oprávnění svých podřízených organizací povolovat splátky nebo příročí bez přivolení, a to všeobecně nebo pro určité případy omezit.

(2) Ústřední úřady a výkonné orgány krajských národních výborů mohou povolovat splátky nebo příročí bez omezení.

(1) Je-li pohledávka přechodně nedobytná, smí organizace prozatím upustit od jejího vymáhání, avšak musí dále zajišťovat, aby se nepromlčela nebo nezanikla a usilovat o její vydobytí. To neplatí, je-li dlužníkem organizace státního socialistického sektoru.

(2) Organizace smí upustit od vymáhání pohledávky pro její trvalou nedobytnost, jestliže

a) pohledávka se podle obecných právních předpisů promlčela nebo zanikla z toho důvodu, že nebyla uplatněna ve stanovené lhůtě, nebo

b) dlužník zemřel a pohledávku nelze vydobýt ani na jeho dědicích, na které přešly dlužníkovy závazky (§ 514 obč. zák.), anebo

c) je ze všech okolností případů zřejmé, že další vymáhání pohledávky, od jejíhož vymáhání bylo prozatím upuštěno (odstavec 1), nebylo by úspěšné. Od vymáhání nelze však upustit, jestliže dlužník má majetek, z něhož nelze dosáhnout uspokojení pohledávky jen z toho důvodu, že majetek není v době vymáhání realizovatelný.

(3) Organizace smí dále upustit od vymáhání pohledávky, která nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena, a

a) nelze-li ji z mimořádných důvodů prokázat, zejména nelze-li zjistit právní základ pohledávky nebo kdo je dlužníkem anebo nelze-li prokázat, že pohledávka vznikla nebo dosud trvá,

b) jesliže o její výši anebo specifikaci není z týchž důvodů podkladu anebo průkazního materiálu a není tu ani podkladu pro to, aby soud určil podle § 94 o. s. ř. výši podle volného uvážení.
Nejde-li o trvalou neprůkaznost pohledávky, smí se upustit jen prozatím od jejího vymáhání (odstavec 1).

(4) Podle předpisů o účetní evidenci se pohledávky prozatím nevymáhané (odstavec 1) evidují na podrozvahovém účtě a pohledávky nevymáhané podle odstavce 2 a 3 se odepisují nebo z evidence na podrozvahovém účtě vypouštějí.

(1) Jestliže pohledávka až do výše 100 Kčs za dlužníkem socialistického sektoru a až do výše 50 Kčs za jiným dlužníkem (nepatrná pohledávka) nebyla dobrovolně uspokojena a náklady spojené s jejím vymáháním by byly neúměrné jeho výsledku, smí organizace upustit od jejího vymáhání a ji odepsat, i když by tu nebyly podmínky pro upuštění od jejího vymáhání podle čl. 31.

(2) Proti témuž dlužníku lze upustit u téže organizace od vymáhání pohledávky podle předchozího odstavce jen jednou v témže kalendářním roce, ledaže by pohledávka, od jejíhož vymáhání bylo upuštěno a pohledávka, od jejíhož vymáhání má být upuštěno, nepřesahovaly dohromady 50 Kčs, popřípadě 100 Kčs.

(3) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny předpisy, podle nichž může organizace upustit od účtování a vymáhání i vyšších částek.*)

(4) Organizace dále odepíší pohledávku, byla-li

a) zamítnuta pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, u něhož byla proti dlužníku uplatňována,

b) zrušena úředním opatřením.

(5) Ústřední úřady a výkonné orgány krajských národních výborů mohou všeobecně nebo pro určité případy omezit oprávnění organizací jim podřízených, která jim příslušejí podle tohoto článku.

(1) Organizace podřízené ústřednímu úřadu smí učinit opatření podle čl. 30 a 31 jen s přivolením ústředního úřadu. Ústřední úřad může však stanovit, že všechny nebo některé podřízené organizace mohou bez jeho přivolení učinit opatření podle čl. 31, jde-li o pohledávku vůči dlužníku socialistického sektoru až do výše 250 000 Kčs a opatření podle čl. 30 a 31, jde-li o pohledávku až do výše 10 000 Kčs proti jinému dlužníku.

(2) Jde-li o pohledávku proti jinému dlužníku než socialistického sektoru vyšší než 100 000 Kčs, je vedle přivolení ústředního úřadu třeba též i přivolení ministerstva financí.

(1) K platnosti opatření podle čl. 30 a 31 potřebují organizace podřízené okresnímu národnímu výboru a výkonné orgány místních národních výborů a organizace těmto národním výborům podřízené přivolení finančního odboru rady okresního národního výboru, nejde-li o pohledávku proti dlužníku socialistického sektoru vyšší než 50 000 Kčs a o pohledávku proti jinému dlužníku vyšší než 10 000 Kčs. U vyšších pohledávek potřebují tyto organizace přivolení finančního odboru rady krajského národního výboru a přesahuje-li pohledávka proti dlužníku socialistického sektoru 500 000 Kčs a proti jinému dlužníku 100 000 Kčs, též přivolení ministerstva financí. Organizace bezprostředně podřízené krajskému národnímu výboru potřebují přivolení finančního odboru rady krajského národního výboru, popřípadě ministerstva financí v rozsahu uvedeném v předchozí větě.

(2) Finanční odbory rad okresních a krajských národních výborů mohou stanovit, že organizace podřízené těmto národním výborům mohou samy bez přivolení činit opatření podle čl. 31, jde-li o pohledávku vůči dlužníku socialistického sektoru až do výše 50 000 Kčs a opatření podle čl 30 a 31, jde-li o pohledávku proti jinému dlužníku až do výše 10 000 Kčs; toto oprávnění nemohou udělit místním národním výborům a organizacím jim podřízeným.

(1) Organizace jsou povinny bez průtahu se domáhat náhrady mank a škod na národním majetku, který mají ve správě, na osobách, které za manka a škody odpovídají. O správě těchto pohledávek na náhradu platí ustanovení nařízení a této vyhlášky upravující správu pohledávek státu a příslušnost k jejich správě.

(2) Jestliže však nebyly zjištěny osoby, které za manka a škody odpovídají, anebo jde-li o manka a škody, u nichž náhradu nelze uplatňovat,*) organizace manka a škody odepíše. K platnosti tohoto opatření je třeba, aby bylo učiněno písemně a podepsáno vedoucím organizace, u národních výborů vedoucím finančního odboru rady národního výboru. Není-li u místního národního výboru zřízen finanční odbor, je k platnosti opatření třeba souhlasu rady. Ústřední úřady stanoví podle potřeby pro organizace v oboru své působnosti, v kterých případech potřebují organizace k tomuto opatření přivolení a kterého orgánu. Totéž platí pro finanční odbory rad krajských národních výborů, jde-li o organizace národním výborům podřízené.

(1) Ustanovení čl. 26 až 37 se nevztahují na peněžité tresty nebo pokuty uložené v trestním řízení soudním nebo správním a na náklady soudního řízení.

(2) Pro pohledávky daní, poplatků, cel a dávek platí tato vyhláška potud, pokud zvláštní předpisy o těchto pohledávkách neobsahují zvláštní úpravu.