Odborné vedení
Školitel
Kontrola průběhu školení

(1) Odborné vedení aspiranta je svěřeno školiteli.

(2) Školiteli mohou být členové akademií věd, doktoři věd, profesoři, osvědčení docenti, vedoucí vědečtí pracovníci (vědečtí pracovníci I. stupně) a výjimečně samostatní vědečtí pracovníci (vědečtí pracovníci IIa stupně), popř. i jiní pracovnici téže vědecké úrovně. K pověření funkcí školitele pro výchovu aspirantů na vysokých školách je třeba souhlasu ministerstva školství a kultury, pro výchovu aspirantů v ústavech je třeba souhlasu presidia Československé akademie věd.

(3) Jeden školitel může zároveň školit nejvýše pět aspirantů. Při ustanovování školitelů bude dbáno zásady, že školícím pracovištěm aspiranta musí být zásadně pracoviště jeho školitele.

(4) Školitele jednotlivým aspirantům ustanovuje dekretem na vysokých školách rektor vysoké školy, na ústavech akademií věd předsednictvo sekce (odboru) příslušné akademie věd, na ostatních ústavech ředitel ústavu se schválením příslušného ústředního úřadu.

(1) Školitel, který je zaměstnán na vysoké škole, vykonává funkci školitele jako součást pedagogického úvazku. Školitel, který je zaměstnán v ústavě, vykonává funkci školitele v rámci svých pracovních povinností.

(2) Školitel je povinen věnovat se výchově přiděleného aspiranta tak, aby aspirant dosáhl způsobilosti k tvůrčí vědecké práci. Se zřetelem k tomuto cíli sestavuje za účasti aspiranta individuální studijní plán aspiranta (§ 19); volí v dohodě s aspirantem téma kandidátské disertační práce (§ 24), navrhuje podle potřeby ustanovení vedlejšího školitele (§ 15), vyslání aspiranta na externí pracoviště nebo na studijní pobyt do ciziny a dbá o zařazení těchto návrhů do studijního plánu, kontroluje v konsultacích, zpravidla jednou týdně, jak aspirant plní studijní plán, radí mu a usměrňuje jeho vědeckou a pedagogickou práci, dbá na to, aby studium aspiranta bylo věcně i finančně zabezpečeno, a aby aspirantu nebyly ukládány jiné práce, než které jsou obsaženy ve studijním plánu, a účastní se zkoušek aspirantových.

(3) Za výchovu aspiranta odpovídá školitel na vysokých školách děkanu fakulty, v ústavech řediteli ústavu.

(1) Děkan fakulty, popř. ředitel ústavu, odpovídá za vysokou vědeckou a pedagogickou úroveň výchovy aspirantů. Dbá o to, aby pro studium aspirantů byly vytvořeny nejlepší podmínky, a zajišťuje zejména včasné projednání studijních plánů a témat kandidátských disertačních prací; usiluje o to, aby se výchova aspiranta stala věcí celého pracoviště, především pak katedry nebo odborného oddělení ústavu, kde se aspirant školí; sleduje a hodnotí práci školitelů ve schůzích vědecké rady fakulty, popř. vědecké rady ústavu, a podle potřeby svolává metodické porady školitelů.

(2) Koncem šestého měsíce aspirantury kontroluje děkan fakulty, popř. ředitel ústavu, jak se vyvíjí způsobilost aspiranta k tvůrčí vědecké práci.

(1) Děkan fakulty, popř. ředitel ústavu, provádí koncem každého roku na základě písemné zprávy školitelů výroční hodnocení (atestace) studia všech aspirantů, kteří jsou na pracovišti školeni.

(2) Podle výsledku tohoto hodnocení podává děkan fakulty, popř. ředitel ústavu, rektoru vysoké školy, předsednictvu sekce (odboru) příslušné akademie věd nebo příslušnému ústřednímu úřadu zprávu a návrh, má-li aspirant ve studiu pokračovat či má-li jeho aspirantura být zrušena.

(3) Ke zprávě podávané koncem druhého roku připojí děkan fakulty, popř. ředitel ústavu, návrh na umístění aspiranta po skončení aspirantury.