(1) U útvarů ozbrojených sil s počtem do 500 občanských zaměstnanců, které mají vlastní ošetřovnu s přidělenými vojenskými lékaři, poskytují tito lékaři ambulantní péči občanským zaměstnancům vlastního útvaru v rozsahu a za podmínek jako závodní lékaři. Ambulantní péče občanským zaměstnancům útvaru se poskytuje podle předpisů státní zdravotní správy; léčiva a zdravotnické potřeby se přitom předepisují na účet příslušného ústavu národního zdraví. Vojenští lékaři rozhodují též o pracovní schopnosti občanských zaměstnanců, a to podle předpisů vydaných ministerstvem zdravotnictví. Tuto jejich činnost kontrolují též orgány státní zdravotní správy.

(2) Nemůže-li vojenský lékař dočasně ze služebních důvodů poskytovat ambulantní péči občanským zaměstnancům útvaru, poskytne ji příslušný ústav národního zdraví stejně jako v případech, kdy o občanské zaměstnance nepečuje vojenský lékař.

(3) U útvarů ozbrojených sil s více jak 500 občanskými zaměstnanci poskytuje ambulantní péči občanským zaměstnancům příslušný ústav národního zdraví ve vlastních zdravotnických zařízeních. Závodní zdravotnická zařízení se u útvarů ozbrojených sil, které mají předepsaný počet občanských zaměstnanců, zřizují podle vyhlášky č. 241/1952 Ú. l., o zajištění zdravotní péče o pracující na závodech.

(4) Vojenský lékař poskytující ambulantní péči občanským zaměstnancům vlastního útvaru podle odstavce 1 neprovádí lékařské návštěvy u nemocných občanských zaměstnanců upoutaných na lůžko při domácím léčení. Provádění této péče přísluší ústavu národního zdraví.