106/1959 Sb. — Vyhláška ministerstva vnitra o organizaci požární ochrany

§ 1

Úspěšné provádění požární ochrany vyžaduje, aby byla účelně organizována, zejména aby byly vymezeny úkoly a pravomoc orgánů činných v požární ochraně, aby byl upraven blíže postup v nejdůležitějších úsecích jejich činnosti a zajištěna jak jejich vzájemná spolupráce, tak i spolupráce s nejširším okruhem občanů.

ČÁST 1

Oddíl 1

§ 2

Vstup do objektů
(k § 5 zákona)
Pracovníci odborů pro vnitřní věci rad okresních národních výborů a nadřízených orgánů, pověření výkonem odborného požárního dozoru, jsou oprávněni při provádění požárních kontrol (§ 9) vstupovat do závodů a budov za účelem zjištění, jak jsou plněny platné předpisy v oboru požární ochrany a jiná opatření k zajištění požární bezpečnosti. Stejné oprávnění mají také osoby pověřené prováděním požárních prohlídek (§§ 29 až 31).

§ 3

Požadování zpráv
(k § 5 zákona)
Odbory pro vnitřní věci rad okresních a krajských národních výborů jsou oprávněny vyžadovat si od vedoucích závodů, vlastníků a uživatelů budov, popřípadě od jiných odpovědných osob nebo organizací, jednorázové zprávy jakož i materiál a doklady k objasnění stavu objektů, technologie výroby a charakteru používaných materiálů a surovin vzhledem k požární bezpečnosti.

§ 4

Zjišťování příčin požárů (k § 6 zákona)

(1) Odbory pro vnitřní věci rad okresních národních výborů zjišťují příčiny požárů a jsou oprávněny za tím účelem činit všechna opatření, jež mohou vést k zjištění příčin požárů, zejména mohou požadovat od kohokoliv vysvětlení nutná k objasnění příčiny požáru. Zjistí-li, že je zde důvodné podezření, že požár byl způsoben trestným činem nebo přestupkem, uvědomí o tom ihned příslušné orgány.

(2) V závažných případech zjišťují příčiny požárů odbory pro vnitřní věci rad krajských národních výborů a ministerstvo vnitra.

§ 5

Vyloučení věcí z užívání
(k § 7 zákona)
Věcmi, které svými nedostatky ohrožují požární bezpečnost lidí nebo majetku a které lze proto vyloučit z užívání, jsou zejména neodborně zhotovené nebo upravené přístroje, stroje a zařízení nebo jejich součástky, které neodpovídají platným předpisům v oboru požární ochrany, technickým normám nebo jiným požadavkům požární bezpečnosti. Pokud by jejich vyloučením z užívání mělo dojít k zastavení provozu, postupuje se podle ustanovení § 8 zákona.

§ 6

Zastavování provozu v závodech
(k § 8 zákona)

(1) Před rozhodnutím o zastavení provozu v závodě se předem vyrozumí též závodní výbor odborové organizace.

(2) V objektech a provozovnách železniční dopravy může být provoz zastaven jen po předchozím projednání s oblastní požárně technickou komisí správy drah, v objektech vodní a letecké dopravy jen po předchozím projednání s ústřední požárně technickou komisí ministerstva dopravy.

(3) V hornických závodech podléhajících dozoru úřadu báňské správy je možno zastavit provozy jen v povrchových částech závodu a to po předchozím projednání s obvodním báňským úřadem.

Oddíl 2

§ 7

Ocel požárních kontrol
Aby závady, které by mohly způsobit požár, byly včas zjištěny a odstraněny a tak zabráněno vzniku požáru, provádějí odbory pro vnitřní věci rad okresních národních výborů, popřípadě příslušníci jednotek požární ochrany jimi zmocnění nejméně jednou do roka v závodech, v budovách a jiných objektech požární kontroly.

§ 8

Vymezení závodů a objektů pro účely požárních kontrol

(1) Odbory pro vnitřní věci rad okresních národních výborů provádějí požární kontroly zpravidla v závodech většího rozsahu nebo důležitosti.

(2) Vzniknou-li pochybnosti o tom, v kterých závodech provádí požární kontroly odbor pro vnitřní věci rady okresního národního výboru a v kterých má provádět požární prohlídky Československý svaz požární ochrany (§§ 28 až 35), rozhodne o tom odbor pro vnitřní věci rady okresního národního výboru po projednání s výkonnými orgány rady příslušného místního národního výboru a s orgány Československého svazu požární ochrany.

(3) Odbory pro vnitřní věci rad okresních národních výborů nevykonávají požární kontroly v závodech a budovách v oboru ministerstva národní obrany.

(4) Provádění požárních kontrol v objektech ministerstva vnitra upraví ministerstvo vnitra.

(5) Provádění požární ochrany v železniční, vodní a letecké dopravě a v lesním hospodářství zajišťují ministerstvo dopravy a ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství vlastními orgány. Odbory pro vnitřní věci rad okresních národních výborů jsou však oprávněny kontrolovat stav protipožárních opatření v objektech zmíněných oborů správy a dávat jejich vedoucím závazné pokyny k odstranění zjištěných požárních závad; dbají při tom zvláštního způsobu organizace uvedených objektů a potřeb jejich provozu.

(6) Předpisy, podle nichž přísluší úřadům státní báňské správy péče o požární ochranu v hornictví pod povrchem i na povrchu, zůstávají nedotčeny. Odbory pro vnitřní věci rad okresních národních výborů jsou však oprávněny kontrolovat stav protipožárních opatření v povrchových částech hornických závodů.

§ 9

Průkaz kontrolujících orgánů a účast osob při kontrole

(1) Orgány provádějící požární kontrolu (dále jen „kontrolující orgány“) jsou povinny se vykázat na požádání průkazem, opravňujícím je k provádění kontroly.

(2) Kontrolující orgány provádějí požární kontrolu vždy za účasti vedoucího závodu nebo jiné odpovědné osoby jím zmocněné.

(3) Ke kontrole se přibere orgán preventivní požární ochrany (§ 4 vyhlášky č. 169/1955 Ú. l., o zajištění a organizaci požární ochrany v závodech) a podle potřeby velitel závodní jednotky požární ochrany a odborní techničtí pracovníci závodu, pokud možno z členů požárně technické komise.

§ 10

Povinnosti odpovědných osob
Vedoucí závodů, vlastníci a uživatelé objektů a jiné osoby odpovědné za správu a provoz objektů (dále jen „odpovědné osoby“) jsou povinni:

c) dovolit kontrolujícím orgánům pro účel kontroly vstup do objektů a umožnit jim řádné provádění kontroly;

b) pečovat o to, aby zaměstnanci pověření obsluhou a dozorem nad technickými zařízeními byli v oboru požární ochrany školeni;

a) dbát o požární bezpečnost objektů a provozu podle příslušných předpisů, pokynů a technických norem v oboru požární ochrany;

d) dát kontrolujícím orgánům nahlédnout do spisů a plánů, pokud je toho třeba k účelům kontroly, a k témuž účelu poskytnout kontrolujícím orgánům potřebné vysvětlení a předložit jim příslušné doklady, popřípadě takové doklady na jejich požádání ve stanovené přiměřené lhůtě opatřit, zejména doklady o požárně nezávadném stavu elektrických zařízení, hromosvodů, tlakových nádob, komínů, topenišť a o provedené kontrole hasicích přístrojů a stacionárních zařízení apod.;

e) zajistit včasné a řádné provedení pokynů kontrolujících orgánů, popřípadě výkonných orgánů okresního národního výboru.

§ 11

Úkoly orgánů při kontrole

(1) Kontrolující orgán zjistí prohlídkou na místě, zda v objektu a při provozu nejsou požární závady.

(2) V závodech kontrolující orgány zejména zjišťují:

a) zda jsou dodržovány všechny předpisy a opatření v oboru požární ochrany, zejména ustanovení vyhlášky č. 169/1955 Ú. l., popřípadě směrnic Ústředního báňského úřadu;*)

c) zda zaměstnanci pověření obsluhou a dozorem nad technickými zařízeními mají potřebné odborné znalosti z oboru požární ochrany;

b) zda stavební a technická zařízení, jejich provoz a údržba vyhovují požadavkům požární ochrany;

d) zda věcné prostředky požární ochrany v závodě jsou dostatečné a zda jsou udržovány v řádném stavu.

(3) Při provádění požárních kontrol prověřují kontrolující orgány činnost jednotek požární ochrany a požárně technických komisí v závodě, seznamují zaměstnance a osoby odpovědné za provoz zařízení s požadavky požární bezpečnosti a dávají jim odborné rady.

(4) Při provádění požárních kontrol v závodech jsou kontrolující orgány povinny dbát, aby provoz byl co nejméně rušen.

§ 12

Zápis o kontrole

(1) O provedení požární kontroly sepíše kontrolující orgán na místě zápis, v němž uvede:

c) stanovisko odpovědné osoby k zjištěným požárním závadám a k navrženým opatřením;

b) výsledek kontroly s podrobným popisem zjištěných požárních závad a návrh opatření a lhůt k jejich odstranění;

a) označení objektu, jméno odpovědné osoby, jméno orgánu a údaj o tom, kdy byla kontrola provedena;

d) zda a jakým způsobem byly odstraněny požární závady, jejichž odstranění bylo nařízeno při dřívějších kontrolách.

(2) Zápis podepíše kontrolující orgán a odpovědná osoba, která obdrží jeho opis.

(3) Není-li možno požární závadu ihned odstranit, učiní kontrolující orgán v zápise záznam o prohlášení odpovědné osoby, zda je ochotna odstranit závadu ve lhůtě stanovené kontrolujícím orgánem.

(4) O provedené kontrole učiní kontrolující orgán též záznam v požární knize závodu (§ 4 odst. 6 vyhlášky č. 169/1955 Ú. l.).

§ 13

Odstranění požárních závad a kontrola nařízených opatření

(1) Odpovědná osoba je povinna odstranit požární závady ve lhůtě stanovené kontrolujícím orgánem a podat o tom zprávu odboru pro vnitřní věci rady okresního národního výboru.

(2) Odmítne-li odpovědná osoba odstranit požární závady buď vůbec nebo ve stanovené lhůtě, rozhodne odbor pro vnitřní věci rady okresního národního výboru o této její povinnosti.

(3) Je-li k provedení nařízeného odstranění požární závady třeba ještě rozhodnutí jiného státního orgánu (např. jde-li o stavební úpravy vyžadující rozhodnutí o přípustnosti stavby), navrhne odbor pro vnitřní věci rady okresního národního výboru tomuto orgánu potřebná opatření.

(4) Odbor pro vnitřní věci rady okresního národního výboru je povinen dohlédnout, jak se plní jeho opatření nařízená k odstranění požárních závad a dbát o to, aby byla řádně a včas splněna.

§ 14

Opatřování materiálu

(1) Odbor pro vnitřní věci rady okresního národního výboru, který rozhodl o odstranění zjištěných požárních závad, potvrdí odpovědné osobě potřebu příslušného materiálu a stupeň její naléhavosti.

(2) Podniky (závody) provádějící práce na odstranění závad a podniky (závody) dodávající příslušný materiál, jsou povinny přihlížet k naléhavosti úprav, o nichž bylo vydáno osvědčení podle předchozího odstavce, a provést je, popřípadě dodat určený materiál přednostně, avšak vždy v souladu s předpisy o hospodářském plánování.

Oddíl 3

§ 15

Péče o preventivní požární ochranu

(1) Místní národní výbory a jejich výkonné orgány pečují ve svém obvodu především o zamezení vzniku požárů a zajišťují jejich zdolávání veřejnými požárními sbory za široké součinnosti občanů.

(2) Místní národní výbory a jejich výkonné orgány činí proto všechna potřebná opatření, aby příčiny požárů byly odstraňovány a nově nevznikaly. K tomu účelu spolupracují zejména s Československým svazem požární ochrany, se Státní pojišťovnou a s ROH, zejména s orgány inspekce práce.

(3) Výkonné orgány místních národních výborů pečují zejména o to, aby místní jednota Československého svazu požární ochrany prováděla v obci pravidelně požární prohlídky (§§ 28 až 35), pomáhají při jejich organizování, dohlížejí na jejich průběh, udělují místní jednotě v tom směru pokyny a podle potřeby se požárních prohlídek zúčastňují svými zástupci. Není-li v obci místní jednota Československého svazu požární ochrany dosud ustavena nebo není-li s to požární prohlídku sama provést, postarají se o organizování a provedení požární prohlídky výkonné orgány místního národního výboru.

(4) Pokud zjištěné požární závady nebyly odstraněny ještě za prohlídky nebo bezprostředně po ní, uloží výkonný orgán místního národního výboru vlastníkům nebo uživatelům objektů, popřípadě vedoucím závodů, aby tak učinili ve lhůtě, kterou jim za tím účelem současně stanoví.

(5) Je-li třeba učinit za účelem odstranění požární závady opatření, k němuž není výkonný orgán místního národního výboru příslušný, navrhne výkonný orgán místního národního výboru provedení takového opatření příslušnému orgánu.

(6) Výkonné orgány místních národních výborů jsou povinny postarat se o odstranění zjištěných požárních závad a provádět řádnou kontrolu, zda pokyny, které za tím účelem vydaly, jsou občany a vedoucími závodů plněny.

(7) Výkonné orgány místních národních výborů jsou povinny postarat se ve spolupráci s místní jednotou Československého svazu požární ochrany o mimořádné zajištění požární bezpečnosti v době zvýšeného nebezpečí požárů, zejména v období jarního úklidu, v době žní a v topném období a zřídit k tomu účelu potřebné požární hlídky (§ 15 zákona).

§ 16

Pomoc komise pro místní bezpečnost
Výkonné orgány národních výborů spolupracují s komisemi pro místní bezpečnost, upozorňují je na zjištěné nedostatky a dávají podklady potřebné k tomu, aby komise mohly sledovat stav požární ochrany v obvodě.

§ 17

Povolávání občanů k součinnosti v požární ochraně
Výkonné orgány místních národních výborů mohou podle potřeby povolávat občany k součinnosti v požární ochraně. Takové opatření mohou činit zejména tehdy, není-li možno v obci zřídit veřejný požární sbor nebo veřejnou požární hlídku pro nedostatek dobrovolných pracovníků, nebo nelze-li získat tyto pracovníky za tím účelem, v dostatečném počtu. Pokud zde nejsou důvody osvobozující od této povinnosti (§ 61), je každý povinen svěřený mu úkol přijmout a řádně jej plnit.

§ 18

Vzájemná pomoc a požární poplachový plán obce

(1) Místní národní výbory a jejich výkonné orgány jsou povinny poskytovat si v požární ochraně vzájemnou pomoc, a to zejména vysíláním jednotek požární ochrany ke zdolávání požárů.

(2) Vysílání jednotek požární ochrany ke zdolávání požárů děje se podle poplachových plánů obcí. Požární poplachové plány sestaví pro každou obec svého obvodu odbor pro vnitřní věci rady okresního národního výboru, a to na podkladě návrhů výkonných orgánů místního národního výboru vypracovaných ve spolupráci s Československým svazem požární ochrany.

(3) Účelem požárních poplachových plánů je zajistit rychlou, organizovanou a účelnou pomoc jednotek požární ochrany obcím pro případ vypuknutí požáru. Hlavním obsahem požárních poplachových plánů je určení jednotek požární ochrany, jež mají obci poskytnout sousedskou pomoc a stanovení pořadí, v jakém se tyto jednotky sjíždějí k zásahu na požářišti.

§ 19

Požární řád

(1) Výkonné orgány místních národních výborů se postarají se zřetelem k místním poměrům o vypracování požárního řádu obce, jehož účelem je především zajistit rychlý a organizovaný poplach v obci a vymezit úkoly obyvatelstva pro případ vypuknutí požáru; v požárním řádu se uvedou i jiná požárně bezpečnostní opatření a podle místních podmínek se vymezí v rámci platných předpisů další povinnost občanů z hlediska požární ochrany.

(2) Požární řád se vypracuje za součinnosti velitele místní veřejné jednotky požární ochrany a Československého svazu požární ochrany.

(3) Požární řád je třeba neustále přizpůsobovat změnám, které v obci nastanou a mají vliv na jeho obsah. Jednou do roka a po každém větším požáru v obci se požární řád přezkouší, zda jeho ustanovení odpovídají podle nabytých zkušeností skutečnému stavu. Zjištěné nedostatky je třeba neprodleně odstranit.

(4) Výkonný orgán místního národního výboru se postará o to, aby požární řád byl v obci vyhlášen způsobem v místě obvyklým.

§ 20

Zajišťování věcných prostředků pro veřejnou požární ochranu

(1) Místní národní výbory a jejich výkonné orgány plánují, finančně zabezpečují, zřizují, opatřují a udržují veškeré věcné prostředky potřebné pro veřejné jednotky požární ochrany a pro veřejnou požární ochranu v obci, zejména požární vozidla, zařízení k opatření vody, budovy a místnosti, zařízení na sušení hadic, ostatní prostředky k zajištění činnosti veřejných jednotek požární ochrany, pokud není povinen opatřit je někdo jiný.

(2) Věcné prostředky požární ochrany pro dobrovolné jednotky požární ochrany plánují, opatřují, rozdělují a udržují výkonné orgány místních národních výborů za součinnosti Československého svazu požární ochrany.

§ 21

Požární zbrojnice

(1) Výkonný orgán místního národního výboru je povinen postarat se o to, aby požární stříkačky, požární vozidla a ostatní věcné prostředky požární ochrany byly uskladněny tak, aby byly chráněny před nepříznivými účinky povětrnosti nebo vlivy nevhodného prostředí a aby přitom byla zajištěna jejich rychlá a snadná dosažitelnost a pohotovost.

(2) K účelům uvedeným v odstavci 1 zřídí místní národní výbor vhodnou požární zbrojnici, při jejíž výstavbě a údržbě použije v rozsáhlé míře dobrovolné pomoci občanstva, zejména členů místní jednoty Československého svazu požární ochrany.

(3) Požární zbrojnice má být zpravidla ve středu obce, pokud možno blízko komunikace, odpovídat typovému projektovému podkladu, stanovenému ministerstvem vnitra a umístěna tak, aby z ní byl snadný výjezd. Budova zbrojnice má být provedena zpravidla z nehořlavého materiálu a její okna musí být opatřena mříží. Zbrojnice má mít pokud možno místnost pro pohonné hmoty, a to oddělenou od ostatních prostorů zbrojnice; dále je třeba zajistit, aby bylo možno v noční době prostor před zbrojnicí náležitě osvětlit.

(4) Pokud je to možné a pokud o to není postaráno jinak, má být při požární zbrojnici zřízeno dostatečně velké prostranství pro cvičení jednotek požární ochrany.

(5) V požární zbrojnici nesmí být uskladňován jiný materiál, než materiál a věci sloužící účelům požární ochrany.

(6) V místech, kde je zřízen veřejný požární útvar, provádí opatření uvedená v odstavci 1, výkonný orgán příslušného městského (okresního) národního výboru.

§ 22

Zajištění zdrojů vody

(1) Výkonný orgán místního národního výboru je povinen pečovat o to, aby v obci byly zásoby vody pro účely požární ochrany. Není-li v obci požární vodovod a nelze-li k požárním účelům zajistit dostatečné množství vody z přírodních vodních zdrojů (rybníků, řek. potoků), zřídí a udržuje místní národní výbor v dostatečném počtu požární nádrže úměrné potřebám požární ochrany se zřetelem k velikosti obce.

(2) Požární nádrže mají být zřizovány zpravidla poblíž nejvýznamnějších objektů v obci a na takových místech, aby odběr vody byl snadno dosažitelný prostředky požární ochrany.

(3) Na vodních tocích je nutno k zajištění dostatečné zásoby vody zřídit podle potřeby odběrní jímky, popřípadě stavidla a vybudovat dobrý pojezd pro požární stříkačky.

§ 23

Zajištění akceschopnosti věcných prostředků požární ochrany

(1) Výkonné orgány místních národních výborů jsou povinny pečovat za pomoci Československého svazu požární ochrany o to, aby požární stříkačky, požární vozidla a ostatní věcné prostředky požární ochrany byly udržovány v řádném stavu.

(2) Výkonný orgán místního národního výboru zařídí, aby nejméně jednou čtvrtletně byla provedena kontrola věcných prostředků určených k požární ochraně obce za účelem zjištění, zda jsou schopny provozu a zda je zajištěna jejich připravenost, zejména pro zimní období. Zjištěné závady musí být neprodleně odstraněny. Při kontrole je nutno dbát také toho, aby byla po ruce dostatečná zásoba pohonných hmot pro požární vozidla, stanovená odborem pro vnitřní věci rady okresního národního výboru.

(3) V souvislosti s kontrolou věcných prostředků požární ochrany je nutno provést také kontrolu zdrojů vody určených k požárním účelům a postarat se o náplavu zjištěných nedostatků.

§ 24

Ohlašovny požárů

(1) Pokud nejsou v obci zřízeny samočinné požární hlásiče (automaty), postarají se výkonné orgány místního národního výboru, aby byl zřízen potřebný počet ohlašoven požárů, jejichž účelem je přijímat a předávat hlášení o požárech a svolávat jednotky požární ochrany podle požárně poplachového plánu obce (§ 18), popřípadě podle rozkazu velitele jednotky požární ochrany při zásahu.

(2) Ohlašovna požáru musí být zevně označena trvalým nápisem „Zde hlaste požár“.

§ 25

Spojovací prostředky
Výkonné orgány místního národního výboru jsou povinny postarat se s ohledem na místní podmínky o vhodné spojovací prostředky pro hlášení požárů a přivoláni jednotek požární ochrany. Nejvhodnějším spojovacím prostředkem je telefon. Není-li však pro telefonní stanici zajištěno nepřetržité spojení, nebo je-li stanice připojena na telefonní poloautomat, je třeba zajistit další spojovací prostředek (motorové vozidlo, jízdní kola apod.) a určit spojky.

§ 26

Cvičný požární poplach

(1) Výkonný orgán místního národního výboru se postará v součinnosti s místní veřejnou jednotkou požární ochrany a místní jednotou Československého svazu požární ochrany, aby nejméně jednou do roka byl v obci proveden cvičný požární poplach. Konání cvičného požárního poplachu je třeba předem oznámit odboru pro vnitřní věci rady okresního národního výboru a příslušnému orgánu Veřejné bezpečnosti.

(2) Účelem cvičného požárního poplachu je vyzkoušet pohotovost a akceschopnost místní veřejné jednotky požární ochrany, připravenost věcných prostředků požární ochrany, použitelnost zdrojů vody, spojení, připravenost obyvatelstva pro případ vypuknutí požáru a úplnost a správnost požárního řádu.

(3) Výkonný orgán místního národního výboru zhodnotí v součinnosti s velitelem místní veřejné jednotky požární ochrany a s výborem místní jednoty Československého svazu požární ochrany průběh cvičného požárního poplachu a postará se ve spolupráci s nimi o odstranění nedostatků, které se při něm vyskytly.

ČÁST 2

§ 27

Požární útvary na železnicích, v letecké a vodní dopravě zřizuje a jejich početní stavy, výzbroj a výstroj stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem vnitra.

(1) Ústřední úřady a jiné ústřední orgány plní v oboru požární ochrany v mezích zásad stanovených ministerstvem vnitra zejména tyto všeobecné úkoly:

a) ustanovují pro věci požární ochrany potřebné pracovníky, popřípadě zřizují potřebné organizační složky (oddělení, referáty) a dbají o odbornou způsobilost těchto pracovníků;

b) vydávají svým podřízeným orgánům pokyny k zajišťování a organizování požární ochrany v závodech náležejících do jejich oboru působnosti;

c) podporují zřizování dobrovolných jednotek požární ochrany v závodech a dohlížejí na výcvik a všestrannou připravenost závodních jednotek požární ochrany; pokud jde o dobrovolné jednotky, činí tak ve spolupráci s Československým svazem požární ochrany;

d) dbají, aby při projektování a budování závodů, sídlišť, jednotlivých budov a zařízení bylo dbáno potřeb požární ochrany;

e) kontrolují činnost a stav požární ochrany v závodech spadajících do jejich působnosti, dohlížejí, aby závody pečovaly o soustavné provádění preventivní požární ochrany a k tomu účelu zřídily potřebné orgány,

f) zkoumají příčiny požárů ve svých resortech, činí opatření k jejich odstranění, zajišťují vydání vzorových požárních řádů a jiných požárně bezpečnostních předpisů pro jednotlivá výrobní odvětví;

g) podávají ministru vnitra vyžádané zprávy o stavu požární ochrany a o provedených protipožárních opatřeních ve svých resortech;

h) usměrňují rozsah a druh věcného vybavení závodů prostředky požární ochrany.

(2) Provádění požární ochrany v dopravě železniční, vodní a letecké zajišťuje ministerstvo dopravy vlastními orgány; organizace požární ochrany v těchto odvětvích se řídí předpisy vydanými ministerstvem dopravy v dohodě s ministerstvem vnitra.

(3) Revoluční odborové hnutí pečuje o to, aby odborové orgány, zejména jejich orgány inspekce práce, spolupracovaly a orgány požární ochrany v otázkách požární bezpečnosti a upozorňovaly je na zjištěné nedostatky.

(4) Státní pojišťovna zaměřuje zábrannou činnost svých organizačních složek též na požární ochranu.

ČÁST 3

§ 28

Ocel a rozsah požárních prohlídek

(1) Místní jednota Československého svazu požární ochrany provádí v obci podle potřeby, nejméně však jednou do roka, požární prohlídky v obytných domech a v menších nebo méně důležitých závodech a objektech za účelem zjištění, zda jsou dodržovány platné předpisy z oboru požární ochrany a jiná opatření k zajištění požární bezpečnosti a zda se tam nevyskytují požární závady.

(2) Menšími závody a objekty se rozumějí zejména zemědělské závody jednotlivě hospodařících rolníků, závody umístěné zpravidla v obytných budovách, jako např. provozovny (dílny, prodejny) národních a družstevních podniků, podniků státního obchodu, místního průmyslu a komunálního hospodářství, provozovny osob samostatně výdělečně činných, malé garáže, menší úřadovny, menší školní objekty apod. a objekty jednotných zemědělských družstev a československých státních statků a menší výstavbou.

§ 29

Prohlídkové skupiny

(1) Za účelem provádění požárních prohlídek utvoří místní jednota Československého svazu požární ochrany ze svých členů, popřípadě i z jiných osob jednu nebo podle potřeby i více prohlídkových skupin a určí jejich vedoucího.

(2) Při sestavování prohlídkových skupin dbá místní jednota Československého svazu požární ochrany, aby v nich byli zastoupeni příslušníci veřejné jednotky požární ochrany a podle potřeby odborní znalci (např. stavební, kominický, elektrotechnický apod.).

§ 30

Přibrání dalších osob k prohlídkám

(1) K požární prohlídce se přibere vždy vlastník nebo uživatel prohlíženého objektu, popřípadě vedoucí závodu nebo osoby jimi zmocněné.

(2) O konání požární prohlídky vyrozumí místní jednota Československého svazu požární ochrany příslušný okresní inspektorát Státní pojišťovny, jejíž zástupce je oprávněn zúčastnit se prohlídky.

(3) Požární prohlídky se zúčastní podle potřeby také zástupce místního národního výboru.

§ 31

Průkaz opravňující k provádění požární prohlídky
Orgány provádějící požární prohlídku jsou povinny vykázat se na požádání průkazem opravňujícím je k provádění požárních prohlídek, který jim vydá výkonný orgán místního národního výboru. Tento průkaz opravňuje ke vstupu do objektu pouze ve spojení s občanským průkazem.

§ 32

Postup při provádění požární prohlídky

(1) Orgány provádějící požární prohlídku navštíví všechny objekty, které mají být prohlédnuty a zjišťují, zda v nich nejsou požární závady. Přitom věnují zvýšenou pozornost zejména tomu, zda topeniště, komíny a kouřové trouby (kouřovody), skládky popela, jsou v řádném stavu a zda v jejich blízkosti se nenacházejí snadno hořlavé látky, nejsou-li závady na elektrických zařízeních, zda nehašené vápno a dusíkatá a fosforečná hnojivá jsou uskladněna na suchých místech a mimo dosah hořlavého materiálu apod.

(2) Při provádění prohlídek seznamují orgány provádějící prohlídku vlastníky a uživatele objektů, popřípadě zaměstnance a osoby odpovědné za provoz zařízení, s požadavky požární ochrany a dávají jim odborné rady. Připomínají občanům zejména povinnost dbát potřebné opatrnosti při zacházení s ohněm, dodržovat zákaz kouření na požárně nebezpečných místech, nenechávat bez dozoru roztopená kamna, zapnuté elektrické a plynové spotřebiče, zamezit dětem přístup k zápalkám apod.

(3) Při provádění prohlídky je třeba postupovat tak, aby provoz závodu byl co nejméně rušen.

§ 33

Doklady o stavu komínů a jiných zařízení
Vzniknou-li při požární prohlídce pochybnosti o požárně nezávadném stavu komínů nebo jiných zařízení (elektrických zařízení, hromosvodů, hasicích přístrojů, tlakových nádob, tlakových stanic na topný plyn nebo jiného zařízení), navrhnou orgány provádějící prohlídku výkonnému orgánu místního národního výboru uložit vlastníku nebo uživateli objektu, popřípadě vedoucímu závodu, aby v přiměřené lhůtě předložil výkonnému orgánu místního národního výboru doklady o stavu komínů, hromosvodu nebo jiných zařízení.

§ 34

Opatření prohlížejících orgánů při prohlídce

(1) Zjistí-li se při prohlídce takové závady, které je možno ihned odstranit, zařídí prohlížející orgány jejich odstranění ještě za prohlídky nebo bezprostředně po ní.

(2) O ostatních požárních závadách pořídí prohlížející orgány stručný záznam podepsaný vedoucím prohlídkové skupiny a předají jej výkonnému orgánu místního národního výboru, který rozhodne o odstranění těchto závad. Je-li však nebezpečí z prodlení, mohou prohlížející orgány předběžně nařídit, aby byla učiněna opatření naprosto neodkladná a vyrozumějí o tom neprodleně výkonný orgán místního národního výboru.

§ 35

Opatřování materiálu
Ustanovení § 14 o opatřování materiálu platí zde obdobně.

ČÁST 4

Oddíl 1

§ 36

Požární útvary (k § 13 zákona)

(1) Veřejné požární útvary se zřizují ve městech, jež trvale vyžadují zvýšené požární ochrany; tato města určí výkonný orgán krajského národního výboru, který stanoví také v nejnutnější míře a v rámci plánu práce počet příslušníků těchto útvarů.

(2) Závodní požární útvary se zřizují v závodech, jež trvale vyžadují zvýšené požární ochrany. Zřizuje je po vyjádření nadřízeného orgánu a výkonného orgánu krajského národního výboru vedení závodu, které také určí počet příslušníků těchto útvarů. Závodní požární útvary jsou orgánem závodu, jehož vedení jsou přímo podřízeny.

(3) Výkon služby příslušníků požárních útvarů je přizpůsoben zásadám platným pro vojska v rozsahu stanoveném ministerstvem vnitra v dohodě s ministerstvem národní obrany; přitom může ministerstvo vnitra stanovit také jejich kárnou odpovědnost a upravit řízení o kárných věcech.

§ 37

Požární sbory
(k § 14 zákona)
Kde to potřeba vyžaduje, může být požární sbor zřízen v obci nebo v závodě, i když je tam zřízen požární útvar.

§ 38

(k § 16 zákona)
Požární sbory s pracovníky požární ochrany z povolání

(1) Požární sbor s pracovníky požární ochrany z povolání v závodě zřizuje vedoucí závodu po předchozím projednání s odborem pro vnitřní věci rady okresního národního výboru a po vyjádření svého bezprostředně nadřízeného orgánu.

(2) Požární sbor s pracovníky požární ochrany z povolání je dobrovolnou jednotkou požární ochrany. Pracovní a platové poměry požárníků z povolání v těchto veřejných sborech se řídí předpisy platnými pro příslušníky veřejných požárních útvarů, v závodních sborech předpisy platnými pro příslušníky závodních požárních útvarů.

§ 39

(k §§ 13 a 14 zákona)
Ustanovení velitelů jednotek požární ochrany

(1) Velitele veřejného požárního útvaru ustanovuje a odvolává výkonný orgán městského (okresního) národního výboru.

(2) Velitele veřejného požárního sboru ustanovuje orgán Československého svazu požární ochrany příslušný k tomu podle organizačního řádu Svazu a potvrzuje ho rada místního národního výboru; týž orgán Svazu odvolává velitele se souhlasem rády místního národního výboru.

(3) Velitele závodního požárního útvaru ustanovuje a odvolává vedoucí závodu v dohodě s odborem pro vnitřní věci rady okresního národního výboru.

(4) Velitele závodního požárního sboru ustanovuje a odvolává vedoucí závodu, a to k návrhu závodní jednoty Československého svazu požární ochrany, je-li jednota v závodě zřízena.

§ 40

Odpovědnost za organizaci, výcvik a použití jednotek požární ochrany

(1) Za organizaci a použití veřejných dobrovolných jednotek požární ochrany odpovídají výkonné orgány místního národního výboru. Za výcvik a školení těchto jednotek odpovídá Československý svaz požární ochrany.

(2) Za organizaci, výcvik a použití veřejných požárních útvarů odpovídá odbor pro vnitřní věci rady okresního národního výboru.

(3) Za organizaci, výcvik a použití závodních jednotek požární ochrany odpovídá vedoucí závodu.

(4) Rozhodnutí týkající se organizace, výcviku a použití jednotek požární ochrany provádějí orgány uvedené v předchozích odstavcích prostřednictvím velitelů těchto jednotek.

Oddíl 2

§ 41

Příslušníci jednotek požární ochrany

(1) Příslušníky jednotek požární ochrany mohou být jen občané Československé republiky, kteří jsou tělesně a duševně způsobilí k výkonu požární služby.

(2) Příslušníci veřejných požárních útvarů jsou státními zaměstnanci. Jejich pracovní poměry upraví ministerstvo vnitra, které také určí, jaká věková hranice a jaké další podmínky se vyžaduji pro ustanovení příslušníkem veřejného požárního útvaru.

(3) Příslušníci závodních požárních útvarů jsou zaměstnanci závodů. Jejich pracovní poměry se řídí předpisy platnými pro zaměstnance příslušných závodů.

§ 42

Služební podřízenost
Příslušníci jednotek požární ochrany jsou při výkonu požární služby podřízeni svým velitelům.

§ 43

Povinnost k účasti na výcviku a školení
Příslušníci jednotek požární ochrany jsou povinni účastnit se výcviku a školení v míře potřebné k řádnému plnění svých úkolů.

§ 44

Zvláštní ustanovení o příslušnících požárních útvarů
Příslušníci požárních útvarů nesmějí být bez souhlasu velitele zaměstnávání pracemi, které se netýkají výkonu jejich služby.

§ 45

Odpovědnost velitele jednotky požární ochrany

(1) Velitel veřejného požárního útvaru odpovídá za pohotovost a akceschopnost tohoto útvaru odboru pro vnitřní věci rady okresního národního výboru.

(2) Velitel veřejného požárního sboru odpovídá za pohotovost a akceschopnost tohoto sboru radě místního národního výboru.

(3) Velitel závodní jednotky požární ochrany odpovídá za pohotovost a akceschopnost této jednotky vedoucímu závodu.

Oddíl 3

§ 46

Velení při společném zásahu

(1) Má-li být zajištěno rychlé a úspěšné zdolání požáru při společném zásahu jednotek požární ochrany, je nutno, aby tento zásah byl jednotně řízen, a to tím velitelem jednotky požární ochrany, od něhož lze očekávat nejsprávnější rozhodování; proto může řídit zásah i okresní nebo okrskový velitel Československého svazu požární ochrany, který byl odborem pro vnitřní věci rady okresního národního výboru zmocněn řídit po dobu vykonávání své funkce hasební zásahy.

(2) Velení při společném zásahu jednotek požární ochrany náleží podle těchto zásad:

a) velitel jednotky požárního útvaru má přednost před veliteli požárních sborů a před okresním a okrskovým velitelem Československého svazu požární ochrany;

c) velitel jednotky požární ochrany z obce, v níž se provádí zásah, má přednost před veliteli jednotek z jiné obce, jde-li o jednotky požární ochrany téhož druhu;

b) okresní a okrskový velitel Československého svazu požární ochrany mají přednost před veliteli veřejných požárních sborů; okresní velitel Československého svazu požární ochrany má přednost před okrskovým velitelem;

d) je-li na místě zásahu několik jednotek požární ochrany téhož druhu, má přednost velitel, jenž nejdříve začal řídit zásah.

§ 47

Velení při společném zásahu v závodě, jehož se účastní jednotka požární ochrany tohoto závodu
Jde-li o společný zásah jednotek požární ochrany v závodě, jehož se zúčastní jednotka požární ochrany tohoto závodu, náleží velení při zásahu:

b) je-li v závodě zřízen pouze závodní požární sbor, má přednost velitel tohoto sboru, pokud se zásahu nezúčastní požární útvar; zúčastní-li se však zásahu požární útvar, má přednost velitel tohoto požárního útvaru a mezi veliteli několika požárních útvarů má přednost velitel určený podle § 46 odst. 2 písm. c) a d).

a) veliteli závodního požárního útvaru zřízeného v závodě;

§ 48

Převzetí řízení zásahu velitelem přednostního pořadí
Dostaví-li se později na místo zásahu jednotka požární ochrany, jejíž velitel má podle §§ 46 a 47 přednostní pořadí před velitelem až dosud řídícím zásah, je tento velitel povinen předat řízení zásahu veliteli jednotky požární ochrany s přednostním pořadím, zpravit ho o všech opatřeních dosud učiněných a pomáhat mu svými znalostmi místních podmínek při řízení zásahu.

§ 49

Spolupráce velitelů
Dojde-li v téže obci i k současnému zásahu jednotek požární ochrany v závodě i mimo závod, jsou velitelé mající velení při těchto zásazích povinni úzce spolupracovat a dbát o dodržování požárně poplachového plánu obce (§ 19).

§ 50

Pravomoc nadřízených a jiných orgánů
Pracovník odboru pro vnitřní věci rady národního výboru, pověřený výkonem odborného požárního dozoru, je oprávněn kdykoliv převzít řízení zásahu, může také ze závažných důvodů pověřit řízením zásahu jiného velitele jednotky požární ochrany, než jak určují ustanovení §§ 46 až 48.

§ 51

Zásah ve vojenských objektech a v objektech ozbrojených součástí ministerstva vnitra

(1) Ve vojenských objektech a v objektech vojenskou správou používaných, jakož i v objektech ozbrojených součástí ministerstva vnitra zasahuje jednotka požární ochrany jen se souhlasem příslušného velitele, popřípadě jiného orgánu správy takového objektu. Dozví-li se jednotka požární ochrany o požáru v takových objektech, nařídí její velitel okamžitou pohotovost jednotky a vejde ve styk se zmíněnými orgány.

(2) Při vstupu do objektů uvedených v předchozím odstavci, při zásahu v těchto objektech a při povolávání další požární pomoci, musí velitel jednotky požární ochrany dbát upozornění a požadavků příslušného velitele, popřípadě orgánů správy objektu.

(3) Při společném zásahu jednotek požární ochrany a vojenských jednotek požární ochrany, popřípadě jednotek požární ochrany ozbrojených součástí ministerstva vnitra v objektech uvedených v odstavci 1, má řízení zásahu vždy velitel vojenské jednotky požární ochrany, popřípadě jednotky požární ochrany ozbrojené součásti ministerstva vnitra, pokud velitel objektu po dohodě s velitelem jednotky požární ochrany vojsk nerozhodne jinak. Při společném zásahu mimo tyto objekty podléhají veliteli zásahu, stanovenému podle zásad, uvedených v §§ 46, 47 a 50.

§ 52

Postup při zásahu v ostatních objektech a závodech
Při zásahu v ostatních objektech a závodech přihlíží velitel zásahu k údajům, které mu poskytnou osoby znale místa a poměrů. Každý, kdo je takto obeznámen s místem a poměry, je povinen poskytnout pravdivé údaje. Velitel jednotky požární ochrany řídící zásah dbá upozornění a požadavků vedoucích závodů a objektů, uplatněných v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu i úspěšnosti zásahu.

§ 53

Zásah při lesních požárech a při živelních pohromách zejména při povodních

(1) Při lesních požárech řídí velitel, mající velení při zásahu, hasební a záchranné práce v součinnosti s orgány lesní správy; do příchodu jednotek požární ochrany řídl tyto práce orgán lesní správy.

(2) Při jiných živelních pohromách, zejména při povodních a při nehodách, řídí velitel zásahu pomocné a záchranné práce v součinnosti s jinými odbornými orgány, jež jsou podle zvláštních předpisů povolány účastnit se opatření k zamezování a zdolávání takových pohrom nebo nehod.

§ 54

Soustředění veřejných jednotek požární ochrany
Ke zdolání závažných požárů, nehod a živelních pohrom nebo k provedení důležitých protipožárních opatření může ministr vnitra nařídit soustředění a nasazení veřejných jednotek požární ochrany z více krajů; o nasazeni informuje předsedy příslušných krajských národních výborů.

ČÁST 5

§ 55

(1) Nemovitosti, předměty a zařízení ve správě místních národních výborů, které slouží k plnění úkolů požární ochrany, nesmějí být používány k jiným účelům; přechodné jejich použití k jiným účelům může z vážných důvodů výjimečně povolit odbor pro vnitřní věci rady okresního národního výboru.

(2) Nemovitosti, předměty a zařízení místních jednot Československého svazu požární ochrany sloužící výhradně požární ochraně, nesměji být bez souhlasu výkonného orgánu místního národního výboru odnímány tomuto účelu, ani používány k jiným účelům.

ČÁST 6

§ 56

Náklady spojené se školením příslušníků dobrovolných jednotek požární ochrany

(1) Československý svaz požární ochrany nese náklady spojené se stravováním a ubytováním příslušníků veřejných dobrovolných jednotek požární ochrany, kteří se zúčastní školení v kursech požární ochrany pořádaných Svazem: poskytuje rovněž v těchto kursech stravování a ubytování příslušníkům závodních dobrovolných jednotek požární ochrany.

(2) Příslušníkům veřejných dobrovolných jednotek požární ochrany Svaz dále hradí prokázané jízdné veřejným hromadným dopravním prostředkem z místa bydliště do místa kursu a zpět. Osobám, které jsou v pracovním poměru, hradí Svaz také ztrátu na pracovním výdělku, zjištěnou z celkového průměrného výdělku dosaženého zaměstnancem za dobu posledních 3 měsíců před nastoupením do kursu požární ochrany. Výše ušlého výdělku musí být potvrzena vedením příslušného závodu. Ztrátu na výdělku nahradí Svaz také osobám, které nejsou v pracovním poměru, způsobila-li jim taková ztráta vzhledem k jejich majetkovým a výdělkovým poměrům zvláště citelnou újmu. Tyto okolnosti musí být osvědčeny výkonným orgánem místního národního výboru.

(3) O náhradě nákladů uvedených v odstavci 2 příslušníkům závodních dobrovolných jednotek požární ochrany platí ustanovení vyhlášky č. 169/1955 Ú. l.

§ 57

Příspěvky příslušníkům dobrovolných jednotek požární ochrany

(1) Utrpěl-li příslušník veřejné nebo závodní dobrovolné jednotky požární ochrany nebo ten, kdo na výzvu výkonného orgánu místního národního výboru nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů osobně pomáhal při zásahu jednotky požární ochrany, při výkonu požární služby úraz nebo byl-li v této službě usmrcen anebo zemřel-li následkem takového úrazu, může mu (jeho pozůstalým) ministerstvo vnitra poskytnout jednorázový příspěvek.

(2) Mezi výkonem požární služby a utrpěným úrazem nebo usmrcením, popřípadě úmrtím nastalým následkem úrazu musí byt příčinná souvislost, ověřená lékařem ústavu národního zdraví.

(3) Žádost o poskytnutí jednorázového příspěvku má zejména obsahovat:

a) bližší údaje o tom, za jakých okolností k úrazu (usmrcení, úmrtí) došlo;

b) údaje o majetkových a výdělkových poměrech žadatele a všech příslušníků rodiny žijících s ním ve společné domácnosti;

c) údaje o délce trvání pracovní neschopnosti a o způsobu ošetřování (ústavní, domácí);

d) údaje o ztrátě výdělku (pracovních jednotek u členů JZD);

e) osvědčení o zaplacených daních a o splněných dodávkách zemědělských výrobků;

f) údaje o výši nároku z titulu úrazu (úmrtí), zejména podle předpisů o nemocenském pojištění, o sociálním zabezpečení, na podkladě dobrovolného pojištění atd.

(4) Žádost má být zpravidla podána prostřednictvím výkonného orgánu místního národního výboru a má se k ní vyjádřit místní jednota Československého svazu požární ochrany.

(5) Nároky na odškodnění při úrazu podle jiných zákonných ustanovení zůstávají nedotčeny.

ČÁST 7

§ 58

Základní povinnosti občanů v oboru preventivní požární ochrany

(1) Každý je povinen zachovávat potřebnou bdělost a opatrnost při zacházení s ohněm, s požárně nebezpečnými látkami a předměty a počínat si v každodenním životě tak, aby nezavdal příčiny ke vzniku požáru. Každý je zejména povinen:

a) zdržet se kouření a manipulace s ohněm a s otevřeným světlem na požárně nebezpečných místech (ve stodolách, na půdách, sýpkách, v blízkosti stohů a dozrávajícího obilí, na pracovištích a ve skladištích s hořlavými látkami apod.);

b) udržovat v řádném stavu topeniště, komíny, kouřové trouby, elektrická a jiná zařízení;

c) pečovat o to, aby v blízkosti topenišť a jiných tepelných a jiskrových zdrojů se nenacházely snadno hořlavé látky;

d) dbát o to, aby roztopená kamna, zapnuté elektrické a plynové vařiče a jiné podobné spotřebiče nebyly ponechány bez dozoru;

e) dbát o to, aby popel byl vysypán jen na požárně bezpečných místech anebo do nádob zvlášť k tomu určených;

f) pečovat o řádný dozor nad dětmi a o to, aby jim byl zamezen přístup k zápalkám a k jiným hořlavým předmětům a látkám;

g) dbát zvýšené opatrnosti při uskladňování látek majících sklon k samovznícení (uhlí, olejnaté rostliny, seno, hnojivá aj.), neuskladňovat je v nadměrném množství, občas je překládat a větrat;

h) uskladňovat nehašené vápno, vápenatá, dusíkatá a fosforečná hnojivá jen na suchých místech tak, aby k nim nemohla vniknout voda, jakož i mimo dosah hořlavého materiálu (sena, slámy apod.);

ch) udržovat pořádek a čistotu na půdách, ve sklepech a na dvorech zemědělských objektů;

i) dbát zvýšené opatrnosti při zacházení s ohněm v topném období, v době žní a v době sucha.

(2) Výkonný orgán místního národního výboru se postará, aby povinnosti občanů uvedené v odstavci 1 byly pojaty do požárního řádu obce (§ 19) a podle potřeby je doplní, popřípadě přizpůsobí místním poměrům.

§ 59

Osobní pomoc při zásahu jednotek požární ochrany

(1) Každý je povinen na vyzvání výkonného orgánu místního národního výboru nebo velitele zásahu osobně pomáhat při zásahu jednotek požární ochrany. Od této povinnosti jsou osvobozeny:

a) osoby tělesně a duševně nezpůsobilé k poskytování takové pomoci;

b) osoby mladší než 18 let a starší než 60 let;

c) ženy, které pečují aspoň o jedno malé dítě, ženy těhotné a ženy do 3 měsíců po slehnutí;

d) osoby, které jsou příslušníky ozbrojených sborů v činné službě a orgány složek civilní obrany, pokud výkon jejich služby by byl z hlediska bezpečnosti nebo z hlediska obrany státu nutnější než poskytnutí osobní pomoci;

e) osoby zaměstnané ve veřejné dopravě, v oboru státní správy spojů, v energetických závodech a ve zdravotnictví, pokud by poskytnutím osobní pomoci byl narušen provoz těchto odvětví.

(2) Vyžadují-li toho zvláštní poměry v obci nebo rozsah požáru či jiné živelní pohromy nebo nehody, povolají výkonné orgány místních národních výborů k osobní pomoci při zásahu též osoby mladší než 18 let a starší než 60 let a dále i ženy, které pečují o malé děti, tonou-li vzhledem ke svým poměrům splnit osobní pomoc po zásahu.

§ 60

Osobní pomoc při cvičení jednotek požární ochrany
Výkonný orgán místního národního výboru může pro účely cvičení jednotek požární ochrany uložit povinnost obsluhy zařízení a spojovacích prostředků pro tyto účely poskytnutých, jestliže příslušníci jednotky požární ochrany jejich obsluhu neovládají. Od této povinnosti jsou osvobozeny:

a) osoby uvedené v § 59 odst. 1,

b) osoby zaměstnané v hornictví, hutnictví nebo těžkém strojírenství, jakož i osoby zaměstnané v podnicích a zařízeních vojenské správy, pokud by poskytnutím osobní pomoci zameškaly práci v těchto zaměstnáních.

§ 61

Služba v jednotce požární ochrany
K osobní pomoci náleží i služba v jednotce požární ochrany, k níž byl občan povolán výkonným orgánem místního národního výboru. Od této služby jsou osvobozeni:

a) cizí státní příslušníci,

b) osoby uvedené v § 59 odst. 1.

§ 62

Věcná pomoc při zásahu
Každý je povinen na vyzvání výkonného orgánu místního národního výboru nebo velitele zásahu poskytnout pro účely zásahu dopravní prostředky, pohonné hmoty a jiné potřebné prostředky, které má u sebe, zejména požární nářadí, jakož i zásoby a zdroje vody. Od této povinnosti jsou osvobozeny:

a) závody a zařízení v oboru ministerstva národní obrany a zařízení ozbrojených součástí ministerstva vnitra, pokud by poskytnutí věcné pomoci ohrozilo výkon služby nebo provoz takových závodů a zařízení;

b) závody a zařízení v oboru veřejné dopravy, spojů, energetiky a zdravotnictví, pokud by poskytnutí věcné pomoci mohlo mít za následek poruchu provozu těchto závodů a zařízení.

§ 63

Věcná pomoc při cvičení jednotek požární ochrany

(1) Výkonný orgán místního národního výboru může uložit povinnost, aby pro účely cvičení jednotek požární ochrany byly propůjčeny dopravní prostředky a zásoby a zdroje vody. Takovou povinnost lze uložit pouze:

a) při cvičném požárním poplachu konaném v obci,

b) při mimořádném cvičení nařízeném nadřízenýma orgánem.

(2) Od povinnosti k poskytnutí věcné pomoci podle odstavce 1 jsou osvobozeny:

a) závody a zařízení uvedené v § 62,

b) jiné závody a zařízení, pokud by poskytnutím věcné pomoci mohl být narušen jejich provoz.

§ 64

Povinnosti vlastníků (správců, uživatelů) rybníků sloužících zároveň účelům požární ochrany

(1) Vlastníci (správci, uživatelé) rybníků, které mají rozhodující význam jako zdroj vody k hašení pro případ vypuknutí požáru v obci, jsou povinni takové rybníky hned po jejich výlovu znovu napustit vodou buď zcela nebo na ploše, kterou určí odbor pro vnitřní věci rady okresního národního výboru.
O tom, že rybník je určen též pro účely požární ochrany, budou vlastníci (správci, uživatelé) rybníků vyrozuměni odborem pro vnitřní věci nuly okresního národního výboru.

(2) V případě nutných oprav hrází nebo rybničních zařízení anebo v případě provádění jiných technických či hospodářských opatření, pro něž bylo by nutno ponechat rybník delší dobu bez vody, jsou vlastníci (správci, uživatelé) rybníků uvedených v odstavci 1, povinni vyžádat si k tomu souhlas odboru pro vnitřní věci rady příslušného okresního národního výboru, který jej uděluje, jde-li o rybník národního podniku Státní rybářství, v součinnosti s příslušným národním podnikem.

§ 65

Vynětí z povinnosti k osobní a věcné pomoci
Z povinnosti k osobní a věcné pomoci v oboru požární ochrany jsou zásadně vyňati cizí státní příslušníci, pokud jim přísluší imunita a výsady přiznávané právem mezinárodním, mezinárodními smlouvami uzavřenými Československou republikou nebo československými vnitrostátními předpisy.

ČÁST 8

§ 66

Součinnost státních a jiných orgánů v oboru požární ochrany
Orgány, jež plní úkoly v oboru požární ochrany, spolupracují zejména se Státní pojišťovnou, s orgány ROH, zejména s orgány inspekce práce a s orgány Ústavu technického dozoru, a vyžadují si podle potřeby jejich posudky.

§ 67

Jiné živelní pohromy nebo nehody
Co platí podle této vyhlášky o požárech a požární ochraně, platí obdobně o jiných živelních pohromách, zejména o povodních, jakož i o nehodách a ochraně před nimi.

§ 68

Zrušovací ustanovení

(1) Zrušeny jsou všechny předpisy o věcech upravených touto vyhláškou a všechny předpisy, které ji odporují. Zejména jsou zrušeny:

1. vyhláška ministra vnitra č. 385/1953 Ú. l., o provádění kontrol orgány státního požárního dozoru a o řízení při ukládání pokut těmito orgány;

2. vyhláška ministerstva vnitra č. 161/1955 Ú. l., o urychleném napouštění rybníků sloužících zároveň účelům požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 118/1958 Ú. l.;

3. vyhláška ministerstva vnitra č. 61/1952 Ú. l, o požárních prohlídkách;

4. vyhláška ministerstva vnitra č. 317/1951 Ú. l. I, o technickém vedení zásahu požárních sborů.

(2) Vyhláška ministra vnitra č. 169/1955 Ú. l, o zajištění a organizaci požární ochrany v závodech, ve znění vyhlášky ministra vnitra č. 119/1958 Ú. l. a vyhláška ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú. l. I, kterou se vydává služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany, zůstávají nedotčeny.

§ 69

Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. července 1959.