Úvodní ustanovení

Uzavírání smluv

(1) Investičním celkem se rozumí stavba podle předpisů o dokumentaci staveb, jestliže obsahuje technologické zařízení a podle svého hlavního účelu je určena pro provoz průmyslový, energetický, dopravní nebo spojový, jakož i její projektová dokumentace. Částmi investičního celku se rozumí jeho technologická část nebo její díl, a to alespoň v rozsahu finální dodávky, a stavební část.

(2) Technologickou částí se rozumí souhrn kompletního technologického zařízení investičního celku a ostatních strojů a zařízení, které nepřímo slouží technologii výrobních procesů (např. vlastní energetické provozy nebo zdroje nebo jiné pomocné provozy), a to včetně sjednaných příslušných montážních prací, jakož i projektové dokumentace v rozsahu určeném v předpisech o dokumentaci staveb. Při vypracovávání projektové dokumentace prvního stupně dohodne generální projektant v případě pochybností s určenými dodavateli konečného tuzemského odběratele, co je technologickou částí.

(3) Finální dodávkou pro technologickou část, není-li ze závažných důvodů jinak ujednáno, je provozní soubor strojů a zařízení podle třídění buď obecné stanoveného nebo v jednotlivém případě dohodnutého při vypracovávání projektové dokumentace prvního stupně, včetně příslušných montážních prací, jakož i projektové dokumentace v rozsahu určeném v předpisech o dokumentaci staveb. Finálními dodávkami nejsou zejména poddodávky a obchodní zboží, popřípadě jednotlivé dodávky kusového charakteru, potřebné buď při výrobě a kompletaci vlastních dodávek (§ 30) nebo k jinému doplnění dodávky generálního dodavatele technologické části či dodávky vývozního investičního celku.

(4) Stavební částí se rozumí souhrn veškerých stavebních prací včetně potřebných stavebních hmot a výrobků, dále smontovaných konstrukcí a smontovaných strojů a zařízení, které nejsou technologickou částí (dále jen „netechnologické zařízení”), jakož i projektové dokumentace v rozsahu určeném v předpisech o dokumentaci staveb. Při vypracovávání projektové dokumentace prvního stupně dohodne generální projektant v případě pochybností s určenými dodavateli konečného tuzemského odběratele, co je stavební částí.

(5) Jiné dodávky investiční povahy, nezbytné pro trvalý provoz (užívání) investičního celku, než jsou uvedeny v odstavcích 2 a 4, nejsou součástí dodávek podle této vyhlášky, pokud strany nedohodnou něco jiného.

(6) Dodávkami pro investiční celky se rozumí dodávka technologické části, finální dodávky pro ni, dodávka stavební části, dodávka generálního projektanta, popřípadě též ostatní dodávky podle § 49.

(7) Dodávka hlavního dodavatele pro vývoz je dodávkou pro investiční celek; označuje se jako vývozní investiční celek, ať zahrnuje jednu nebo více dodávek pro investiční celky podle předchozího odstavce. Přitom se v jednotlivých případech mohou dodávky co do své náplně podle požadavků odběratele popřípadě i odchylovat od ustanovení odstavců 2 a 4.

(8) Zúčastnění ministři mohou dohodnout, že investičním celkem bude výjimečné i stavba, která je podle svého hlavního účelu určena pro jiný než v odstavci 1 uvedený provoz.

(1) Pokud jde o technologickou část a finální dodávky pro ni, stanoví ministři-dodavatelé po projednání s ministry-odběrateli typické druhy dodávek pro investiční celky a jejich dodavatele; současně v dohodě s nimi stanoví dodavatelský systém (§ 4).

(2) Typické druhy dodávek se rozumí, pokud výslovně není stanoveno něco jiného, včetně případných stavebních prací, které obvykle bývají součástí dodávky strojního zařízení (stavební práce menšího rozsahu, jako vyzdívky kotlů, kobky rozvoden, vyzdívky pecí, nikoliv však např. základy strojů).

(3) Netypické druhy dodávek technologické části, finálních dodávek pro ni a vývozních investičních celků a jejich dodavatelský systém mohou mezi sebou dohodnout organizace, které přicházejí v úvahu jako dodavatelé a odběratelé; dojde-li k rozporu, budou tyto dodávky pokládány za dodávky pro investiční celky, jen dohodnou-li se na tom nadřízení ministři.

(4) Dodávka projektové dokumentace prvního stupně, dodávka stavební části, jakož i ostatní dodávky podle § 49, jsou dodávkou pro investiční celek podle této vyhlášky, jsou-li určeny pro týž investiční celek jako dodávka podle ustanovení předcházejících odstavců.

(1) Dodavatelský systém se určuje tím, že se stanoví, s jakým druhem dodavatele bude konečný tuzemský odběratel ve smluvním vztahu.

(2) Pravidelným dodavatelským systémem při dodávkách do tuzemska je:

b) systém finálních dodavatelů; to znamená, že smlouvy uzavřou investor s generálním projektantem, investor s generálním dodavatelem stavební části a investor s finálními dodavateli.

a) systém generálního dodavatele; to znamená, že smlouvy uzavřou jednak investor s generálním projektantem, investor s generálním dodavatelem technologické části, investor s generálním dodavatelem stavební části, jednak generální dodavatel technologické části se svými finálními dodavateli;

(3) Je-li stanoven systém generálního dodavatele, není přípustné, aby investor bez souhlasu generálního dodavatele uzavřel smlouvy s finálními dodavateli; smlouvy takto uzavřené jsou neplatné.

(4) Pravidelným dodavatelským systémem při dodávkách pro vývoz je systém hlavního dodavatele; to znamená, že smlouvy uzavřou jednak vývozní odběratel s hlavním dodavatelem, jednak hlavní dodavatel s generálním projektantem (nevykonává-li jeho funkci sám) a hlavní dodavatel s finálními dodavateli.

(5) Zúčastnění ministři mohou se ve výjimečném případě dohodnout na dodavatelském systému odlišném od ustanovení předchozích odstavců.

(1) Finálními dodavateli, generálním dodavatelem technologické části nebo hlavním dodavatelem jsou organizace, které jsou stanoveny podle § 3. Finálními dodavateli mohou být i podniky zahraničního obchodu. Generální dodavatel technologické části může být stanoven jen, pokud jeho dodávka zahrnuje alespoň rozsah dvou finálních dodávek.

(2) Generálním dodavatelem stavební části, popřípadě dodavatelem ostatních dodávek podle § 49, jsou organizace stanovené podle povahy dodávky v případě potřeby nadřízenými orgány.

(3) Konečným tuzemským odběratelem je investor nebo vývozní odběratel, tj. podnik zahraničního obchodu, který zaslal poptávku.

(4) Smluvní strany, ke kterým patří též generální projektant, uzavírají mezi sebou smlouvy o dodávce technologického zařízení, dále smlouvy o projektových pracích, stavebních pracích, popřípadě ostatní smlouvy uvedené v části druhé oddílu II zákona. Smlouva mezi hlavním dodavatelem a vývozním odběratelem se označuje jako smlouva o vývozním investičním celku; zahrnuje podle povahy a rozsahu dodávky některý nebo několik z uvedených typů smluv.

(5) Smluvními stranami podle této vyhlášky nejsou poddodavatelé.

(1) Při dodávkách do tuzemska je generálním projektantem státní projektový ústav, do jehož oboru činnosti patří projektové práce pro příslušný investiční celek, popřípadě generální (finální) dodavatel nebo jiná organizace v mezích svého oprávnění podle zvláštních předpisů; v pochybnostech určí generálního projektanta Státní výbor pro výstavbu v dohodě se zúčastněnými ministerstvy. Předmětem dodávky generálního projektanta je projektová dokumentace včetně autorského dozoru a koordinační činnost v rozsahu stanoveném předpisy o dokumentaci staveb.

(2) Při dodávkách pro vývoz, pokud se hlavní dodavatel nerozhodne v souladu se zvláštními předpisy vykonávat funkci generálního projektanta sám, je generálním projektantem rovněž příslušný státní projektový ústav. Není-li ujednáno něco jiného, vykonává tuzemský generální projektant svou funkci jen v rozsahu vývozního investičního celku. Jeho činnost zahrnuje vypracování projektové dokumentace v rozsahu požadovaném vývozním odběratelem v souladu se zvláštními předpisy, popřípadě včetně autorského dozoru a koordinační činnost.

(3) Požádá-li investor generálního projektanta, aby jeho jménem a na jeho účet sjednal část smlouvy, která se týká dodávky projektové dokumentace ve smyslu § 12 odst. 2 a aby při plnění této části smlouvy za něj jednal, je generální projektant povinen této žádosti za úplatu vyhovět. Totéž platí obdobně, požádá-li o to hlavní dodavatel generálního projektanta.

(1) Přípravou pro uzavírání smluv generálního dodavatele technologické části, generálního dodavatele stavební části a finálních dodavatelů s jejich odběratelem je účast těchto organizací v období zpracování projektové dokumentace prvního stupně generálním projektantem. Při tom se uzavírají též smlouvy o podkladech mezi generálním projektantem na straně jedné a určenými dodavateli konečného tuzemského odběratele na straně druhé. Je-li takovým dodavatelem generální dodavatel technologické části, uzavírá zpravidla smlouvu společně se zúčastněnými finálními dodavateli; není-li mezi nimi dohodnuto něco jiného, platí, že podíl každého finálního dodavatele na dodávce projektových podkladů musí odpovídat rozsahu jeho předpokládané finální dodávky.

(2) K přípravě smlouvy o vývozním investičním celku slouží v případě potřeby odborná pomoc hlavního dodavatele a popřípadě informativní nabídka.

(3) Odbornou pomocí se rozumí odborná technická poradní činnost, kterou je hlavní dodavatel povinen poskytovat za podmínek sjednaných s vývozním odběratelem, pokud je nutná pro splnění úkolů technické povahy a pokud se vztahuje na takové otázky, jež přesahují rozsah technických znalostí, které se předpokládají pro řádné obchodování příslušným druhem zboží; rozumí se jí též spoluúčast při technickém projednávání předmětu dodávky se zahraničním zákazníkem. Jestliže se vysílá zástupce hlavního dodavatele do zahraničí, hlavní dodavatel mu vystaví plnou moc, jejíž rozsah je určen instrukcí, která bude dohodnuta mezi hlavním dodavatelem a vývozním odběratelem. Veškerá ujednání zástupců vývozního odběratele se zahraničním zákazníkem, s nimiž zástupce hlavního dodavatele v rámci své plné moci projevil písemně svůj souhlas zavazují hlavního dodavatele vůči vývoznímu odběrateli. Toto ustanovení platí obdobně i v poměru mezi hlavním dodavatelem a finálními dodavateli, popřípadě generálním projektantem.

(4) Informativní nabídkou se rozumí zpravidla jen orientační údaje o hlavní náplni budoucí hospodářské smlouvy. Hlavní dodavatel může podat nabídku jako informativní, jen požádá-li o to v poptávce vývozní odběratel. Informativní nabídky jsou na žádost hlavního dodavatele povinni podat i finální dodavatelé, popřípadě generální projektant, umožní-li se tím později podání návrhu smlouvy. Pokud vzhledem k okolnostem případu je nutno pro vypracování informativní nabídky provést projektové práce, musí se strany o jejich rozsahu předem dohodnout; náklady s těmito pracemi spojené hradí vývozní odběratel.

(5) Při dodávkách do tuzemska je podkladem pro uzavření smlouvy mezi investorem a generálním projektantem o dodávce projektové dokumentace prvního stupně schválený investiční úkol. Podkladem pro uzavření smluv investora s ostatními jeho dodavateli je schválená projektová dokumentace prvního stupně v rozsahu a za podmínek, které mezi nimi byly s konečnou platností dohodnuty před jejím předložením ke schválení. Totéž platí obdobně i pro uzavření smluv generálního dodavatele technologické části s jeho finálními dodavateli.

(1) K poptávce na dodávku projektové dokumentace prvního stupně musí být připojen schválený investiční úkol. K poptávkám na dodávku technologické či stavební části, popřípadě na finální dodávky pro technologickou část, musí být připojena ta část projektové dokumentace, kterou je odběratel podle předpisů o dokumentaci staveb povinen poskytnout dodavateli, a to alespoň v předepsaném počtu vyhotovení.

(2) Má-li být dodavatel vázán dodací lhůtou požadovanou v poptávce, musí být tato lhůta v souladu s uvažovanou dodací lhůtou, na které se dodavatel dohodl s konečnou platností při projednání návrhu projektové dokumentace prvního stupně a poptávka s přílohou podle odstavce 1 musí být podána nejpozději tak, aby mohly být dodrženy předkládací lhůty hlavních strojů a zařízení s připočtením lhůty přiměřené rozsahu dodávané části projektové dokumentace a montáže.

(3) Dodavatel je povinen podat návrh smlouvy ve lhůtě uvedené v poptávce, pokud do 14 dnů (ve vztahu mezí generálním dodavatelem technologické části a finálními dodavateli do 7 dnů) po dojití poptávky nesdělí, že návrh smlouvy nepodá nebo že nemůže dododržet požadovanou lhůtu pro jeho podání; v tomto případě je současně povinen sdělit novou lhůtu a odůvodnit ji. Případné rozpory z odmítnutí podání návrhu smlouvy jsou, tam kde je povinnost smlouvu uzavřít, předsmluvními spory.

(4) Jestliže generální nebo finální dodavatel nesdělí podle odstavce 3, že nepodá návrh smlouvy, je oprávněn již na základě poptávky zahájit práce na projektové dokumentaci, a to ještě před uzavřením příslušné části smlouvy, týkající se dodávky projektové dokumentace (§ 12 odst. 2) jako součásti požadovaných dodávek; nárok na náhradu nákladů provedených potřebných prací má i tehdy, nedošlo-li k uzavření smlouvy. Ustanovení § 53 odst. 4 platí obdobně.

(1) Poskytuje-li zahraniční zákazník vývoznímu odběrateli vlastní projektovou dokumentaci nebo její část, musí být předána současně s poptávkou, není-li výjimečně dohodnuto něco jiného.

(2) Do 14 dnů po dojití poptávky je dodavatel povinen sdělit odběrateli

b) odmítá-li poptávku, důvody svého stanoviska. Jinak se má za to, že dodavatel má předpoklady pro vypracování návrhu smlouvy. Dodavatel je v takovém případě povinen podat návrh smlouvy ve lhůtě uvedené v poptávce; nebude-li moci dodržet požadovanou lhůtu, je povinen do 14 dnů sdělit novou lhůtu a odůvodnit ji.

a) nestačí-li údaje poptávky pro vypracování návrhu smlouvy v požadovaném rozsahu, jak a v jaké lhůtě má být poptávka doplněna,

(3) Lhůta 14 dnů se ve vztahu mezi hlavním dodavatelem a finálními dodavateli, popřípadě generálním projektantem, zkracuje na 7 dnů.

(4) V případech, kdy odběratel podle odstavce 2 písm. a) poptávku ve sjednané lhůtě nedoplní, má dodavatel právo podání nabídky odmítnout. Případné rozpory o důvodnosti požadovaného doplnění nebo odmítnutí podání nabídky pro nedoplnění a případy odmítnutí podle odstavce 2 písm. b) jsou předsmluvními spory.

(5) Nepředá-li vývozní odběratel hlavnímu dodavateli projektovou dokumentaci zahraničního zákazníka, je hlavní dodavatel povinen na základě poptávky vypracovat, popřípadě dát vypracovat příslušný nabídkový projekt, pokud je to pro nabídku potřeba. Vývozní odběratel je povinen náklady s tím spojené uhradit, a to i v případě, že k uzavření smlouvy nedošlo; předpokládanou výši těchto nákladů je zpracovatel nabídkového projektu povinen na žádost sdělit bez zbytečného odkladu.

(6) Má-li se vývozní odběratel na základě nabídky hlavního dodavatele zúčastnit veřejné soutěže, je povinen postoupit hlavnímu dodavateli cizojazyčné znění zvláštních (soutěžních) podmínek ihned, jakmile je obdrží; pokud se strany nedohodnou jinak, považuje se však poptávka za uplatněnou teprve dnem, kdy bude hlavnímu dodavateli doručeno jejich závazné české nebo slovenské znění. Hlavní dodavatel je povinen se vyjádřit k poptávce ve lhůtě podle odstavce 2 i tehdy, jsou-li její podmínky pro něj přijatelné a je-li schopen nabídku vypracovat v požadované lhůtě. Je-li to pro splnění soutěžních podmínek nutné, může se dodavatel při vypracování nabídky odchýlit od ustanovení této vyhlášky.

(1) Návrh smlouvy podává vždy dodavatel. Vychází přitom z poptávky odběratele; pokud se od ní odchýlí, musí svůj návrh zdůvodnit. Od podmínek dohodnutých při projednání zadávacího (jednostupňového) projektu může se dodavatel odchýlit, jen nejsou-li dodrženy předpoklady, za kterých k dohodě došlo. V návrhu musí uvést podstatné náležitosti, jakož i cenu a ostatní obvyklé smluvní podmínky, pokud tyto ostatní podmínky nebudou v dohodě s odběratelem vyhrazeny dodatku k návrhu, popřípadě ke smlouvě. V tomto případě musí být v návrhu (ve smlouvě) uvedena lhůta pro podání (uzavření) těchto dodatků. Neuvede-li dodavatel v návrhu smlouvy lhůtu delší, je návrhem vázán po dobu 2 měsíců.

(2) Jestliže při dodávkách do tuzemska byl v poptávce shrnut požadavek na dodávku technologické, popřípadě stavební části s dodávkou příslušné projektové dokumentace, je dodavatel oprávněn zaslat odběrateli návrh části smlouvy, která se týká jen dodávky této dokumentace, jestliže v době vypracování návrhu nejsou dány předpoklady pro vypracování návrhu smlouvy v rozsahu celé poptávky. V tom případě však dodavatel již v návrhu uvede rámcově i předmět celé smlouvy a čas plnění v rozsahu zadávacího projektu, při etapovém zadávacím projektu v rozsahu jeho zpracované etapy; pouhým podáním takového návrhu je zavázán k vyřízení celé poptávky odběratele. Dodavatel může zároveň navrhnout i některá další ustanovení, týkající se smlouvy v rozsahu celé poptávky. Odběratel není oprávněn odmítnout přijetí takového návrhu jen proto, že nevyčerpává celou jeho poptávku.

(3) Ustanovení odstavce 2 se může podle okolností použít u dodávek do tuzemska či pro vývoz přiměřeně pro podání návrhu části smlouvy, která se týká jiné dodávky než projektové dokumentace.

(4) Cena není podstatnou náležitostí smlouvy. Dojde-li k rozporu, je dodavatel až do rozhodnutí sporu o ceně oprávněn zálohově fakturovat cenu uvedenou v návrhu smlouvy, při dodávkách do tuzemska nejvýše však cenu do výše limitu. Pokud byl limit dohodnut, může být předmětem rozporu cena vyšší než je dohodnutý limit, jen když z důvodů, které nejsou na straně dodavatele, nebyly dodrženy předpoklady, za kterých limit dodavatel dohodl.

(5) Dodavatel podává nabídku ve dvou vyhotoveních zdarma s výjimkou nákladů podle § 10 odst. 4 a § 11 odst. 5; pokud po dohodě s odběratelem dodá více vyhotovení nebo vypracuje popisy k výkresové části apod. v cizím jazyce, je odběratel povinen nahradit mu náklady s tím spojené.

(6) Vývozní odběratel zpracuje návrh smlouvy (nabídku) hlavního dodavatele ve vlastní zahraniční nabídku; je povinen dát kdykoli hlavnímu dodavateli k jeho dotazu přesné informace o stavu nebo výsledku projednávání nabídky se zahraničním zákazníkem a důvody, pro které nabídka popřípadě nebyla přijata. Vývozní odběratel však není povinen sdělovat důvody obchodně politické povahy.

(1) Podstatnými náležitostmi smlouvy jsou určení předmětu a času plnění; strany v poptávce a návrhu smlouvy mohou tam, kde jsou pro to důvody, prohlásit za podstatné i některé jiné smluvní náležitosti, např. určení technického obsahu záruky, počtu kvalifikovaných pracovníků, jejichž vyslání dodavatelem je nezbytně nutné k převzetí žádaného rozsahu odpovědnosti za montáž. Za podstatnou náležitost nemůže být prohlášena cena a takové náležitosti, jejichž úpravu obsahuje tato vyhláška, nejde-li o případy, uvedené v § 57 odst. 3. Žádá-li odběratel změny v podstatných náležitostech, může dodavatel vypracovat podle své volby buď dodatek upravující návrh smlouvy, nebo nový návrh.

(2) Součástí dohody o předmětu plnění je souhlas vývozního odběratele s nabídkovým projektem z hlediska jeho technické koncepce, pokud podle okolností případu by nebylo výjimečně dohodnuto něco jiného.

(3) Žádost o rozhodnutí rozporů o podstatných náležitostech nemůže být podána po uplynutí platnosti návrhu smlouvy.

(1) Dojde-li při dodávkách do tuzemska v důsledku pozdějšího plánovacího dokladu ke změně závazku poddodavatele vůči finálnímu nebo generálnímu dodavateli podle § 46 zákona, je taková změna důvodem ke změně všech jí dotčených lhůt a popřípadě i jiných ustanovení ve všech dalších smlouvách mezi smluvními stranami podle § 5.

(2) Při dodávkách pro vývoz platí ustanovení odstavce 1 obdobně, jen když s příslušným plánovacím dokladem předem vyslovilo souhlas ministerstvo zahraničního obchodu.

(3) Pro řešení případných rozporů při změnách smluv platí ustanovení předchozích paragrafů tohoto oddílu přiměřeně.