SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Kapitola první
Kapitola druhá
NOVÝ VÝROBEK
NÁVRHY CEN

(1) Novým výrobkem organizace řízené ústředním úřadem se z hlediska tvorby cen rozumí nově vyráběný výrobek, který uspokojuje potřeby národního hospodářství výhodněji než výrobek dosavadní. Za nový se tedy nepovažuje výrobek, který již byl po poslední úpravě cen ve stejném provedení dodáván, ani nově dodávaný výrobek, který se liší od dosavadního výrobku jen odstraněním závad nebo zlepšením pro spotřebitele (odběratele) nevýznamným, ani výrobek, jehož konstrukce nebo technologie výroby byla sice pozměněna, ale jehož zavedení do výroby nevede k úsporám v národním hospodářství nebo vede jen k úsporám nepatrným, které nejsou rozhodné pro cenové porovnání.

b) uspokojování dosavadní potřeby odlišným způsobem, který vzhledem ke změně vlastností výrobku (jakosti, životnosti, rozměru, výkonu, váhy, vzhledu, povrchové úpravy atd.) umožňuje využít výrobku účelněji nebo ve větším rozsahu, například snížit vlastní náklady, docílit lepšího využití surovin, zlepšit pracovní podmínky, zvýšit bezpečnost práce, lépe uspokojit potřeby obyvatelstva.

a) uspokojování nové potřeby, která dosud uspokojována nebyla,

(3) Odstraněním závady výrobku se rozumí taková úprava výrobku, po níž výrobek nabývá vlastností, které měl mít již v době stanovení dosavadní ceny a které byly uvedeny v jeho technických normách (státních, úsekových a podnikových) nebo v jeho technických podmínkách (dále jen „technické normy“) anebo v jeho popisu.

(2) Výhodnějším uspokojováním potřeb národního hospodářství se rozumí zejména

(4) Novost výrobku vyráběného organizací řízenou ústředním úřadem se při tvorbě velkoobchodních cen posuzuje bez zřetele k tomu, zda stejné výrobky vyrábějí nebo vyráběly organizace místního hospodářství, výrobní nebo spotřební družstva nebo soukromí výrobci (s výjimkou výrobků uvedených v § 86 odst. 2).

(5) Při tvorbě cen výrobků, které nejsou výrobky novými ve smyslu ustanovení odstavců 1 až 4, se zásadně použije platných cen; pouze v odůvodněných případech se postupuje podle ustanovení o změnách cen (§ 104 a násl.).

(6) Novost výrobku z hlediska tvorby maloobchodní ceny je možné posuzovat odlišně od novosti výrobku z hlediska tvorby ceny velkoobchodní.

Etapy prací na návrhu

b) rozbor podmínek výroby a realizace nového výrobku (oddíl třetí),

c) vypracování návrhu ceny na podkladě zjištění uvedeného v písmenu a) a rozboru uvedeného v písmenu b) (oddíl čtvrtý).

a) zjištění výše ceny, která by odpovídala úrovni vyplývající ze soustavy cen (oddíl druhý),

Výše ceny na úrovni vyplývající ze soustavy cen
Použití přirážek a srážek a započítání dalších nákladů

b) cenu nového výrobku s cenami výrobků platnými před poslední úpravou cen.

(1) Výše cen nového výrobku na úrovni vyplývající ze soustavy cen se zjišťuje zásadně metodou cenového porovnání. Nelze ji zjišťovat pouze na základě individuálních vlastních nákladů s připočtením pevného procenta zisku či průměrného zisku, dosahovaného výrobním podnikem nebo stanoveného tomuto podniku plánem.

(2) Cenové porovnání je odvození výše navrhované ceny nového výrobku z cen pokud možno několika výrobků porovnatelných; cena nového výrobku musí být k cenám porovnatelných výrobků v takovém poměru, v jakém jsou náklady nutné na výrobu nového výrobku k nákladům nutným na výrobu výrobků porovnatelných. Výše nutných nákladů vyplývá z poměru nákladů nového a porovnatelného výrobku ve vztahu k účinnosti obou výrobků.

(1) Porovnatelným výrobkem se rozumí

(2) Porovnatelnost výrobků se posuzuje bez ohledu na to, zda výrobky, s nimiž má být nový výrobek porovnán, vyrábí nebo vyráběla i jiná dodavatelská organizace nebo zda se též dovážejí nebo dovážely ze zahraničí.

(3) Při tvorbě velkoobchodních cen nelze zásadně porovnat:

(4) Při tvorbě maloobchodních cen nelze porovnávat nový výrobek s výrobky, jejichž ceny byly změněny podle § 111.

a) nový výrobek organizace řízené ústředním úřadem s výrobky, které vyrábějí nebo vyráběly organizace místního hospodářství, výrobní nebo spotřební družstva či soukromí výrobci, pokud nejde o případy uvedené v § 86 odst. 2;

b) výrobek, který se vyrábí stejnou či podobnou technologií, jaké se používá při výrobě nového výrobku téhož výrobního oboru nebo téže výrobní skupiny; takového porovnatelného výrobku se však použije k cenovému porovnání, jen neexistují-li výrobky uvedené v písmenu a).

a) výrobek, který odběratel může plně nebo částečně nahradit výrobkem novým, popřípadě výrobek, který slouží stejnému nebo obdobnému účelu nebo

(2) Cenové skupiny lze k vypracování návrhu ceny použít jen, jestliže

b) je možno určit skupinu jednoznačně tak, aby bylo vyloučeno zařazení téhož výrobku do více skupin.

a) jde o výrobky, které se vyrábějí v podstatě stejnou technologií, avšak ve velkém počtu tvarů, rozměrů, vah apod., a jestliže

c) všechny výrobky cenové řady, včetně výrobku nového, jsou shodné co do vybavení i co do úpravy; jestliže se nový výrobek vybavením nebo úpravou od dosavadních výrobků liší a přesto se použije cenové řady, stanoví se současně srážka z ceny nebo přirážka k ceně nového výrobku za jiné vybavení, za jiné provedení apod.

b) jde o výrobky stejné funkce, ale různé velikosti základních parametrů a jestliže

a) lze opatřit údaje o takovém počtu výrobků, jakého je třeba k vytvoření cenové řady, jestliže

c) cenové skupiny (§ 18),

b) cenové řady (§ 17),

a) rozboru vlivu použití nového výrobku odběratelem (§ 16).

b) spolu s jiným způsobem cenového porovnání.

a) jestliže úspory, kterých docílí hlavní odběratel zařazením nového výrobku do výroby, dostatečně charakterizují výhodnost nového výrobku pro národní hospodářství a

h) kombinací těchto způsobů (§ 23).

g) kalkulačního porovnání (§ 22),

f) stavebnicového způsobu (§ 21),

e) cenových normativů (§ 20),

d) bodovacího systému (§ 19),

(1) Cenové porovnání lze uskutečnit použitím

(2) Ústřední orgány, kterým přísluší cenu stanovit (s výjimkou Státní plánovací komise), určí v dohodě s ústředními orgány zúčastněnými na stanovení cen, kterého ze způsobů cenového porovnání se k vypracování návrhů cen jednotlivých skupin výrobků použije. Současně určí i podklady (parametry atp.), které budou sloužit jako základ cenového porovnání jednotlivých skupin výrobků.

(1) Rozborem vlivu použití nového výrobku odběratelem se rozumí porovnání vlastních nákladů, které odběrateli vzniknou používáním nového výrobku, s vlastními náklady, které mu vznikají při používání dosavadního porovnatelného výrobku. Jestliže cena dosavadního výrobku, který bude popřípadě novým výrobkem nahrazen, neodpovídá úrovni vyplývající ze soustavy cen, upraví se pro účely rozboru na tuto úroveň.

(2) K rozboru vlivu se použije jen některých složek vlastních nákladů, jestliže porovnání těchto složek postačí k přesnému posouzení úspor, kterých docílí odběratel zařazením nového výrobku do výroby.

(3) Cena nového výrobku se odvozuje z vlastních nákladů v tom podniku, který se na odběru nového výrobku podílí nejvíce. Musí zainteresovávat výrobce na výrobě nového výrobku a odběratele na jeho používání a nesmí pro konečného odběratele znamenat zhoršení ukazatelů hospodárnosti.

(4) Rozbor vlivu lze ke zjištění výše ceny použít jen

(5) Jestliže se ke zjištění výše ceny výrobního prostředku použije některého z ostatních způsobů cenového porovnání, ověřuje se správnost zjištění rozborem vlivu použití nového výrobku.

(1) Použitím cenové řady se rozumí zařazení nového výrobku do cenové řady, která vyjadřuje závislost cen porovnatelných, druhově nebo typově shodných výrobků na jejich základních parametrech. Je-li cena závislá na několika parametrech, použije se při sestavování cenové řady kombinace těchto parametrů.

(2) Cenové řady lze použít jen, jestliže

(1) Použitím cenových skupin se rozumí zařazení nového výrobku podle jeho funkce, složitosti jeho výroby, jeho rozměru nebo jiných znaků do cenové skupiny a určení jeho ceny na základě cen porovnatelných výrobků této skupiny.

(2) Neumožňují-li zakázky jednotlivých odběratelů výrobu v obvyklém množství, může se dodavatel s odběratelem dohodnout na přirážce za menší množství. Jestliže je naopak zakázka konkrétního odběratele větší než je obvyklá a jestliže umožňuje dodavateli dosáhnout při výrobě nižších vlastních nákladů, může se dodavatel s odběratelem dohodnout na srážce.

(1) Použitím bodovacího systému se rozumí ohodnocení jednotlivých vlastností nového výrobku určitým počtem bodů, pro jejichž celkový součet je stanovena cena odpovídající poměru vlastnosti nového výrobku a vlastností výrobků porovnatelných.

(2) Bodovacího systému lze k vypracování návrhu ceny použít jen, jestliže charakteristika jednotlivých vlastností nového výrobku je tak nesporná, že jejich jednoznačné ohodnocení určitým počtem bodů umožňuje.

(1) Použitím cenových normativů se rozumí zařazení nového výrobku do určité skupiny porovnatelných výrobků na podkladě součtu dílčích, po dobu platnosti cenové soustavy neměnných položek (např. pevné mzdové sazby za jednotlivé operace, normy spotřeby materiálu, přirážky na režii) a na podkladě pevného procenta rentability.

(2) Cenových normativů lze ke zjištění výše ceny použít jen, jestliže pro skupinu porovnávaných výrobků platí jednoduchý, soustavně se opakující technologický postup a jestliže v rámci skupiny dochází jen k obměnám dílčích, stále stejných operací.

(1) Stavebnicovým způsobem se rozumí zjišťování výše ceny nového výrobku na podkladě součtů cen těch jeho složek (konstrukčních prvků), které jsou obsaženy též ve výrobcích porovnávaných. Ceny jednotlivých složek (konstrukčních prvků) se tvoří některým z ostatních způsobů cenového porovnání, pokud nejde o složky, jejichž ceny jsou již stanoveny.

(2) Stavebnicového způsobu lze ke zjištění výše ceny použít jen, jde-li o takové výrobky, které se skládají z různě kombinovaných složek (konstrukčních prvků).

(1) Kalkulačním porovnáním se rozumí porovnání kalkulace nového výrobku s kalkulací jednoho nebo více výrobků porovnatelných; kalkulace nového výrobku se upraví tak, aby výše mzdových nákladů na shodné operace, nákladů na spotřebu shodných druhů surovin a materiálů a na režijní přirážky (popřípadě nákladů na shodné díly, mzdy atd.) byla stejná jako v kalkulacích výrobků porovnatelných.

(2) Rozdíl mezi náklady nového výrobku a náklady výrobku porovnatelného musí být přiměřený úsporám, dosahovaným v národním hospodářství zavedením nového výrobku. Proto se jednak specifikují rozdíly nákladů na jednotlivé části výrobku, jednak se pomocí dalších rozborů charakterizuje úměrnost jednotlivých kalkulačních položek.

(3) Při kalkulačním porovnání se používá především rozpočtových kalkulací.^*)

(4) Jestliže náklady porovnatelného výrobku jsou podle výsledné kalkulace nižší než podle kalkulace rozpočtové, přihlíží se výjimkou z ustanovení odstavce 3 při cenovém porovnání k faktorům, které měly vliv na toto snížení nákladů. V odůvodněných případech se na základě zjištěných faktorů použije pro kalkulační porovnání výsledné kalkulace porovnatelného výrobku.

(5) Jestliže se při porovnání použije rozpočtové nebo výsledné kalkulace porovnatelného výrobku, stanoví se výše rentability nového výrobku tak, že se k nákladům nového výrobku, stanoveným na úrovni nákladů porovnatelného výrobku, připočte rentabilita procentem, které je uvedeno v rozpočtové nebo výsledné kalkulaci porovnatelného výrobku.

(6) Jestliže se při porovnání použije plánové kalkulace porovnatelného výrobku, platné v období

(1) Při zjišťování výše velkoobchodních cen nových výrobků se vychází z toho, že nový výrobek bude vyráběn v množství, které je při výrobě výrobků toho druhu obvyklé.

(3) Za hospodárné (obvyklé) se považuje to množství výrobků, které je uvedeno v cenících nebo v základních podmínkách dodávky výrobků; také přirážky nebo srážky se uskutečňují ve výši a za podmínek, které jsou uvedeny v cenících. Nejsou-li hospodárná (obvyklá) množství, výše přirážek nebo srážek ani podmínky jejich použití v cenících nebo v základních podmínkách dodávky výrobků uvedeny, musí být dohodnuty mezi dodavatelem a odběratelem v hospodářské smlouvě.

(4) Přirážky a srážky za jiné než obvyklé množství je možno uskutečnit jen, má-li odběratel nárok na nákup výrobků za velkoobchodní cenu nebo při dodávkách obchodním organizacím. Přirážky nebo srážky jdou k tíži nebo k dobru těm organizacím, na nichž je výrobní množství závislé. Toto ustanovení platí přiměřeně i o ostatních přirážkách a srážkách (§ 4 odst. 5).

a) stanovení ceny porovnatelného výrobku, stanoví se výše rentability tak, že se k nákladům nového výrobku stanoveným na úrovni nákladů porovnatelného výrobku, připočte rentabilita procentem, které bylo uvažováno při stanovení ceny porovnatelného výrobky,

b) vypracování návrhu ceny nového výrobku, stanoví se výše rentability tak, že se k prověřeným nákladům nového výrobku, stanoveným na úrovni nákladů porovnatelného výrobku, připočte rentabilita procentem, kterého má být dosaženo podle plánové kalkulace porovnatelného výrobku v období, v němž se navrhuje cena nového výrobku.

(2) Použitím zahraničních cenových relací se rozumí zkoumání, zda poměr mezi cenami výrobků výrobního oboru (typově řady) na jednom nebo více zahraničních trzích odpovídá poměru cen stejných druhů výrobků v Československu. Přitom je nutno provést rozbor vývoje cen na jednotlivých zahraničních trzích a očistit je od konjunkturálních vlivů.

(1) K přesnějšímu zjištění výše ceny nového výrobku je možno použít i několika způsobů cenového porovnání. Pro ověření zjištěné výše cen je však nutno porovnat rozpočtové kalkulace (§ 22) a jde-li o výrobní prostředky, též rozbor vlivu použití nového výrobku (§ 16). Pro ověření zjištěné výše cen důležitých dovážených nebo vyvážených výrobků je nutno použít též zahraničních cenových relací. Pro ověření zjištěné výše cen spotřebního zboží se porovná též výše daně z obratu.

(2) Dodavatel předloží odběrateli zároveň s návrhem velkoobchodní ceny nového výrobku specifikaci nákladů uvedených v odstavci 1, jen je-li specifikace zapotřebí pro účely kalkulačního porovnání nebo pokud by v důsledku zmíněných nákladů měla být stanovena cena vyšší.

(1) Součástí velkoobchodní ceny nového výrobku jsou zejména

d) hodnota montážních prací, pokud je dodavatel též provádí.

c) hodnota projektových prací,

b) náklady na kompletaci, na licence, na patenty, na odměny za vynálezy a na garanční opravy,

a) náklady na výzkum, na vývoj a na technologickou přípravu výroby, pokud nejsou hrazeny z jiných zdrojů,

Rozbor podmínek výroby a realizace nového výrobku

(2) Při rozboru výše ceny vyplývající ze soustavy cen je třeba zejména zkoumat její vliv na zainteresovanost výrobce a odběratele na zavádění nové techniky, a to zejména v případech, v nichž stanovení ceny na úrovni vyplývající ze soustavy cen by s ohledem na ekonomicky zdůvodněné vyšší náklady v prvním období výroby nezainteresovávalo výrobce dostatečně na výrobě nového výrobku.

(1) Pokud jde o výši velkoobchodní ceny nových výrobků, zkoumá se, jak by dodavatel a odběratel byli navrženou cenou zainteresováni na novém výrobku, zejména jaký vliv by cena měla na úroveň jejich vlastních nákladů výroby, na strukturu jejich výrobního programu, na zavádění nové techniky, na strukturu jimi spotřebovávaných surovin a materiálů, na používání nových výrobních nástrojů a na výši hospodárného výrobního množství.

c) ekonomicky zdůvodněné rozšiřování sortimentu.

a) poptávku po novém výrobku a na změnu v poptávce po porovnatelných výrobcích, která vzniká zavedením nového výrobku na trh.

(3) Za výjimku ze soustavy cen se nepovažuje případ, v němž se maloobchodní cena nového výrobku vyráběného za účelem zpestření nebo obměny sortimentu stanoví pomocí cenových skupin (§ 18).

(2) Výjimečně se výše maloobchodní ceny nového výrobku nestanoví na úrovni vyplývající ze soustavy cen, jestliže jde o zboží denní potřeby nebo o zboží nižší cenové skupiny a na trhu není dostatečný výběr jiných podobných výrobků ve stejné cenové úrovni a jestliže zároveň nový, kvalitnější výrobek nahrazuje na trhu dosavadní porovnatelný výrobek levnější, po kterém by však i nadále byla poptávka; v takových případech zůstává maloobchodní cena nového výrobku stejná jako cena, za jakou se prodával méně kvalitní výrobek dosavadní a návrh maloobchodní ceny se neprojednává jako návrh změny maloobchodní ceny.

(1) Pokud jde o výši maloobchodní ceny nových výrobků, zkoumá se zejména vliv navržené ceny na

b) zvyšování sériovosti výroby a tím snižování vlastních nákladů výroby.

Návrh ceny

b) stanovení přechodně vyšší velkoobchodní ceny a současně řešení zainteresovanosti odběratele na používání výrobku, dále dobu, na kterou se stanovení přechodně vyšší ceny uvažuje, a způsob přechodu na velkoobchodní cenu vyplývající ze soustavy cen (např. jestliže by stanovení ceny na úrovni vyplývající ze soustavy cen s ohledem na ekonomicky zdůvodněné vyšší náklady v prvním období výroby nezainteresovávalo dostatečně výrobce na výrobě nového výrobku atd);

(2) V opačném případě platí pro další postup projednávání návrhu ceny ustanovení o projednávání návrhu změn cen (§ 104 a násl.)

(3) Na základě rozboru je možné navrhnout zejména

a) stanovení ceny nižší, než jaká by vyplývala ze soustavy cen, avšak na takové výši, aby cena zainteresovávala výrobce na výrobě nového výrobku (např. pokud jde o výrobky dosahující vynikající technickoekonomické úrovně, o náhradní hmoty a materiály apod.);

(1) Jestliže výše ceny zjištěná cenovým porovnáním odpovídá úrovni vyplývající ze soustavy cen a jestliže podle výsledků rozboru podmínek výroby a realizace nového výrobku vyhovuje potřebám národního hospodářství, postupuje se dále podle ustanovení §§ 12 až 78.

c) stanovení stejné maloobchodní ceny nového, zlepšeného výrobku, za kterou se prodává méně kvalitní výrobek dosavadní, jestliže spotřebitel může zlepšení těžko zjistit nebo jestliže nový výrobek má nahradit dosavadní výrobek sloužící stejnému účelu; v těchto případech se návrh projednává buď jako návrh méně důležité změny maloobchodní ceny výrobku (§ 6 písm. B č. 5 vyhlášky č. 186/1959 Ú. l., o podrobnějším vymezení působnosti v oboru plánování, tvorby a kontroly cen), nebo jako návrh změny maloobchodní ceny, jejíž stanovení je vyhrazeno vládě (§ 6 písm. A č. 3 téže vyhlášky).

(1) Na podkladě zjištěné výše ceny a výsledků rozboru podmínek výroby a realizace nového výrobku se vypracuje návrh ceny nového výrobku.

(2) Navrhovatelé cen uschovávají veškeré podklady aspoň do příští celkové úpravy cen. To platí i o kalkulačních a ostatních podkladech, i když nejsou náležitostmi návrhu ceny.

e) limit maloobchodní ceny, byl-li stanoven, a zdůvodnění event. odchylek od tohoto limitu.

d) porovnání navrhované maloobchodní ceny a technických charakteristik nového výrobku s maloobchodní cenou a technickými charakteristikami porovnatelného výrobku, s podrobným zdůvodněním jejich rozdílu podle některého ze způsobů cenového porovnání,

c) technické a ekonomické ukazatele porovnatelného výrobku (porovnatelných výrobků) a důvody volby tohoto výrobku pro cenové porovnání,

b) návrh maloobchodní ceny nového výrobku spolu s vyčíslením jejích součástí (obchodní srážky, daně z obratu a velkoobchodní ceny),

a) název a popis výrobku v takovém znění, aby mohl být shodně pojat do ceníku velkoobchodních cen i do ceníků maloobchodních cen,

(2) Návrh velkoobchodní ceny nově dováženého výrobku neobsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) a e). Obsahuje však navíc ekonomické zhodnocení výhodnosti dovozu, výši úspor nebo zlepšení, které dovezený výrobek v národním hospodářství znamená, jakož i jeho nákupní cenu s kalkulací pořizovacích nákladů zahraničního obchodu.

(1) Návrh velkoobchodní ceny nového výrobku musí obsahovat zejména

ch) vzorek nového výrobku, pokud je to vzhledem k rozměrům nebo váze výrobku technicky proveditelné, pokud to není spojeno s neúměrným nákladem a pokud to neodporuje předpisům. Jde-li o průmyslové zboží, musí být předloženy i jeho výkresy a fotografie. Vzorky se po projednání vracejí, pokud se při posuzování návrhu cen nespotřebují;

i) jde-li o důležitější výrobek, který bude předmětem dovozu nebo vývozu, též zprávu o poměru cen nového a porovnatelného výrobku na jednom nebo na několika důležitých zahraničních trzích, vypracovanou na podkladě údajů organizací zahraničního obchodu.

1. výši úspor nebo popis zlepšení dosažených v důsledku zavedení nového výrobku,

a) popis a hlavní technické a ekonomické ukazatele nového výrobku;

b) důvody, pro které se výroba nového výrobku zavádí, údaje o tom, zda nový výrobek nahrazuje některý z výrobků dosavadních nebo zda rozšiřuje sortiment výrobků, jakož i údaje o množství vyráběných nových a porovnatelných výrobků;

c) technickoekonomický rozbor, který obsahuje:

d) technické a ekonomické ukazatele porovnatelného výrobku (porovnatelných výrobků) a důvody volby tohoto výrobku pro cenové porovnání;

e) kalkulace porovnatelných výrobků, podle kterých se provádělo cenové porovnání (byla-li cena navržena kalkulačním porovnáním);

f) porovnání navrhované ceny a technických charakteristik nového výrobku s velkoobchodní cenou a technickými charakteristikami porovnatelného výrobku, s podrobným zdůvodněním jejich rozdílu podle některého ze způsobů cenového porovnání;

g) limit velkoobchodní ceny, byl-li stanoven, a zdůvodnění event. odchylek od tohoto limitu;

h) číslo příslušné technické normy; nejsou-li pro příslušné výrobky ještě stanoveny technické normy, uvedou se jejich návrhy a nejsou-li ani tyto návrhy, uvede se popis technického provedení;

2. rozpočtovou (popř. plánovou) kalkulaci nákladů nového výrobku, členěnou podle předepsaného kalkulačního vzorce.

3. rentabilitu vyrábějícího podniku (vyrábějících podniků) v uplynulém období;