(1) Náhradu hotových výloh, které byly účelně vynaloženy na provedení znaleckého úkonu, a odměnu účtuje dožádaný orgán, který označil pracovníka pro znalecký úkon, nikoliv pracovník pověřený úkonem sám. Důsledně bude také dožádaný orgán odpovídat za to, že účtovaná doba pro znalecký úkon je přiměřená provedenému znaleckému úkonu. Náhrada nákladů a odměna bude vyplácena dožádanému orgánu.

(2) Se souhlasem ústředních orgánů mohou se rozpočtové organizace dohodnout, že náhrady hotových výloh a odměny za znalecké úkony nebudou mezi nimi účtovány.

(3) Náhrada cestovních výdajů souvisících s provedením znaleckého nebo tlumočnického úkonu, se poskytne podle příslušných předpisů o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.

(4) Pracovníkům označeným pro znalecké nebo tlumočnické úkony hradí vzniklé hotové náklady jejich orgán.

(5) Stížnost proti rozhodnutí o výši náhrady hotových výloh a o výši odměny může podat dožádaný orgán, nikoliv znalec.