Vyhláška ministra spravedlnosti k provedení zákona o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků

Soudy, prokurátoři a jiné orgány činné v trestním řízení, arbitrážní orgány a ostatní orgány státní správy (dále jen „dožadující orgány”), oprávněné podle § 2 zákona požadovat od orgánů a organizací socialistického sektoru (dále jen „dožádané orgány”), aby jim byla označena osoba, která má provést znalecký úkon, požádají o sdělení osoby vhodného pracovníka pro znalecký úkon (zpravidla písemně, v místním styku i osobní nebo telefonickou žádostí). Protože dožádané orgány jsou povinny žádosti vyhovět a neprodleně písemně označit znalce jen tehdy, spadá-li předmět znaleckého úkonu do oboru jejich působnosti, je třeba správná vybrat příslušný dožádaný orgán. V žádosti je třeba stručně ale výstižně uvést předmět znaleckého úkonu, Tam, kde jde o několik úkonů stejného druhu, není třeba žádat o označení osoby znalce jednotlivě pro každý jednotlivý případ, nýbrž stačí v žádosti poukázat na to, že půjde o určité skupiny znaleckých úkonů, které je třeba zajistit.

Při žádostech o znalecké úkony je třeba postupovat uváženě. V mnoha případech postačí vyžádat si vyjádření nebo vysvětlení (revizní zprávy atd.) od orgánů a organizací, jak jsou k tomu povinny např. v trestním řízení podle § 3 odst. 1 trestního řádu a § 7 zákona o prokuratuře, podle § 4 trestního zákona správního pro obor trestního řízení správního a podle § 4 vyhlášky č. 73/1955 Ú. l. ve správním řízení. Žádost o znalecký úkon bude podávána pouze v nutných případech.

Ustanovením § 3 zákona je dána možnost, aby výjimečně byl požádán o znalecký úkon státní ústav nebo státní orgán. Půjde tu o případy zvlášť obtížné, které vyžadují zvláštního vědeckého kolektivního posouzení nebo použití zvláštního technického zařízení, které má tento ústav. Výjimečnost tohoto postupu je třeba přísně zachovávat.

Výběr osoby znalce spočívá na dožádaném orgánu, a proto je třeba, aby zde bylo s plným vědomím odpovědnosti zkoumáno, kteří pracovníci vyhovují podmínkám, jež stanoví zákon. Je nutno, aby označený pracovník byl občansky bezúhonný, oddán lidově demokratickému zřízení, měl potřebné odborné a politické znalosti a zkušenosti, které zaručují, že úkon může úspěšně provést.

Zjistí-li dožadující orgány, že označená osoba nemá potřebné předpoklady, mohou požádat o označení jiného pracovníka. Z ustanovení § 9 odst. 2 zákona plyne povinnost dožádaných orgánů zajistit a dohlížet na to, aby znalecké úkony byly prováděny urychleně a kvalitně.

Znalec provádí znalecký úkon v rámci svých pracovních povinností u dožádaného orgánu, který ho pro znalecký úkon označil. Pracovník provádějící znalecký úkon odpovídá proto plně svému orgánu za řádné a včasné splnění úkolu tak jako při plnění jiných svých povinností. Za obsah znaleckého úkonu nese však plnou odpovědnost znalec sám.

Aby byl získán potřebný podklad pro opatřování znaleckých úkonů, sestaví ministerstvo spravedlnosti v dohodě s Generální prokuraturou, ministerstvem vnitra a ostatními zúčastněnými ústředními úřady a orgány obecný seznam orgánů a organizací z nejdůležitějších oborů činnosti přicházejících v úvahu pro různé druhy znaleckých úkonů. Tento obecný seznam bude dožadujícími orgány ve vzájemné spolupráci s orgány soudu, prokuratury a bezpečnosti doplněn a zpřesněn především podle poznatků získaných v praxi. Nebude-li v okrese orgán v požadovaném oboru, obrátí se dožadující orgán na své krajské orgány. Půjde-li o natolik specializovaný obor, že ani v krajském měřítku nebude zde vhodný orgán pro vyhotovení znaleckého úkonu, obrátí se krajské dožadující orgány na své příslušné ústřední orgány.

Výplata odměny se provede takto:

Ustanovení §§ 9 až 11 platí i pro odměňování tlumočnických úkonů, byl-li tlumočnický úkon proveden pracovníkem některé organizace, která obstarává nebo organizuje tlumočnické a překladatelské práce, nebo byl-li tlumočník takovou organizací pro tlumočnický úkon označen.

Odměna vyplacená pracovníku za znalecký nebo tlumočnický úkon zaměstnavatelem podléhá dani ze mzdy. Tato odměna je součástí hrubého výdělku rozhodného pro výpočet průměrného ročního výdělku a pro účely důchodového zabezpečení.

V odměnách za znalecké a tlumočnické úkony jsou zahrnuty i odměny za vyhotovení čistopisů znaleckého posudku nebo překladu napsaného strojem, popřípadě předem určeného počtu propisů.

Předsedové krajských soudů vydávají prověřeným tlumočníkům příslušné osvědčení a vedou je v evidenci v seznamu tlumočníků. Jazykové a hospodářské školy jsou povinny, aby předsedům krajských soudů navrhly ze svých pracovníků způsobilé osoby pro tlumočnickou činnost. Předsedové krajských soudů jazykové a hospodářské školy ve svém obvodu zvlášť ještě na tuto povinnost upozorní a vyžádají si příslušné návrhy v přiměřené lhůtě, kterou v upozornění stanoví.

Kromě jazykových a hospodářských škol budou orgány a organizace, které potřebují tlumočnické úkony, navrhovat předsedovi krajského soudu způsobilé osoby především z řad pracovníků státní správy a organizací socialistického sektoru nebo mimo okruh těchto osob.

Krajské soudy budou sledovat, do jaké míry je zajištěna tlumočnická služba zapsanými tlumočníky. Tam, kde by se jevil nedostatek, vyžádá si předseda krajského soudu od příslušných organizací návrhy vhodných osob. Při nedostatku jiných osob může se předseda krajského soudu zcela výjimečně obrátit i na jednotlivce. Podle potřeby vyžádá si předseda krajského soudu jména zapsaných tlumočníků od jiného krajského soudu a zapíše tyto osoby do seznamu tlumočníků.

O navržených osobách provede předseda krajského soudu šetření. Zejména věnuje pozornost tomu, aby byly spolehlivě prokázány politické a odborné znalosti a zkušenosti. Tlumočníky zapsané v seznamu jiného krajského soudu již zvlášť neprověřuje.

Tam, kde dosud u tlumočníků není tlumočnická činnost vázána na pracovní náplň organizace, u níž tlumočník je zaměstnán, je za tlumočnické úkony odměňován přímo. Tam, kde je označen organizací, k jejíž pracovní náplni patří tlumočnické a překladatelské práce, platí ustanovení o znalcích.

V těch zcela výjimečných případech, v nichž příslušný obor činnosti nespadá do pracovní náplně organizace socialistického sektoru nebo taková činnost je soustředěna u organizace ve vzdáleném místě, kde by pracovníkům vyslaným ke znaleckému úkonu vznikaly neúměrné náklady a časové ztráty, bude možné obracet se při znaleckých a tlumočnických úkonech i na jednotlivce.
V takových případech bude jednotlivec takto přibraný za znalce za znalecký úkon odměněn přímo a jemu bude také dožadující organizací poskytnuta náhrada vzniklých nákladů. Předpisy o prověřování a odměňování platí přiměřeně.

Předpisy o zadávání prací a služeb socialistickými organizacemi jednotlivcům jsou závazné i pro znalecké a tlumočnické úkony. Avšak tam, kde půjde o opatření úředního orgánu v některém řízení, nepoužije se těchto ustanovení (například v soudním řízení, kde je znalec nebo tlumočník ustanoven soudním usnesením). V těchto případech neplatí omezující ustanoveni obsažená ve vládní vyhlášce č. 40/1959 Ú. l., o zadávání prací a služeb socialistickými organizacemi jednotlivcům. Tam, kde úřední orgán použije znaleckých nebo tlumočnických služeb při své hospodářské činnosti, je však třeba postupovat podle uvedené vládní vyhlášky.

Žádosti o znalecké nebo tlumočnické úkony podané do 1. záři 1959 budou posuzovány podle dosavadních předpisů.