193/1959 Sb. — Vyhláška ministra spravedlnosti k provedení zákona o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků

ČÁST 1

§ 1

Soudy, prokurátoři a jiné orgány činné v trestním řízení, arbitrážní orgány a ostatní orgány státní správy (dále jen „dožadující orgány”), oprávněné podle § 2 zákona požadovat od orgánů a organizací socialistického sektoru (dále jen „dožádané orgány”), aby jim byla označena osoba, která má provést znalecký úkon, požádají o sdělení osoby vhodného pracovníka pro znalecký úkon (zpravidla písemně, v místním styku i osobní nebo telefonickou žádostí). Protože dožádané orgány jsou povinny žádosti vyhovět a neprodleně písemně označit znalce jen tehdy, spadá-li předmět znaleckého úkonu do oboru jejich působnosti, je třeba správná vybrat příslušný dožádaný orgán. V žádosti je třeba stručně ale výstižně uvést předmět znaleckého úkonu, Tam, kde jde o několik úkonů stejného druhu, není třeba žádat o označení osoby znalce jednotlivě pro každý jednotlivý případ, nýbrž stačí v žádosti poukázat na to, že půjde o určité skupiny znaleckých úkonů, které je třeba zajistit.

§ 2

Při žádostech o znalecké úkony je třeba postupovat uváženě. V mnoha případech postačí vyžádat si vyjádření nebo vysvětlení (revizní zprávy atd.) od orgánů a organizací, jak jsou k tomu povinny např. v trestním řízení podle § 3 odst. 1 trestního řádu a § 7 zákona o prokuratuře, podle § 4 trestního zákona správního pro obor trestního řízení správního a podle § 4 vyhlášky č. 73/1955 Ú. l. ve správním řízení. Žádost o znalecký úkon bude podávána pouze v nutných případech.

§ 3

Ustanovením § 3 zákona je dána možnost, aby výjimečně byl požádán o znalecký úkon státní ústav nebo státní orgán. Půjde tu o případy zvlášť obtížné, které vyžadují zvláštního vědeckého kolektivního posouzení nebo použití zvláštního technického zařízení, které má tento ústav. Výjimečnost tohoto postupu je třeba přísně zachovávat.

§ 4

Výběr osoby znalce spočívá na dožádaném orgánu, a proto je třeba, aby zde bylo s plným vědomím odpovědnosti zkoumáno, kteří pracovníci vyhovují podmínkám, jež stanoví zákon. Je nutno, aby označený pracovník byl občansky bezúhonný, oddán lidově demokratickému zřízení, měl potřebné odborné a politické znalosti a zkušenosti, které zaručují, že úkon může úspěšně provést.

§ 5

Zjistí-li dožadující orgány, že označená osoba nemá potřebné předpoklady, mohou požádat o označení jiného pracovníka. Z ustanovení § 9 odst. 2 zákona plyne povinnost dožádaných orgánů zajistit a dohlížet na to, aby znalecké úkony byly prováděny urychleně a kvalitně.

§ 6

Znalec provádí znalecký úkon v rámci svých pracovních povinností u dožádaného orgánu, který ho pro znalecký úkon označil. Pracovník provádějící znalecký úkon odpovídá proto plně svému orgánu za řádné a včasné splnění úkolu tak jako při plnění jiných svých povinností. Za obsah znaleckého úkonu nese však plnou odpovědnost znalec sám.

§ 7

Aby byl získán potřebný podklad pro opatřování znaleckých úkonů, sestaví ministerstvo spravedlnosti v dohodě s Generální prokuraturou, ministerstvem vnitra a ostatními zúčastněnými ústředními úřady a orgány obecný seznam orgánů a organizací z nejdůležitějších oborů činnosti přicházejících v úvahu pro různé druhy znaleckých úkonů. Tento obecný seznam bude dožadujícími orgány ve vzájemné spolupráci s orgány soudu, prokuratury a bezpečnosti doplněn a zpřesněn především podle poznatků získaných v praxi. Nebude-li v okrese orgán v požadovaném oboru, obrátí se dožadující orgán na své krajské orgány. Půjde-li o natolik specializovaný obor, že ani v krajském měřítku nebude zde vhodný orgán pro vyhotovení znaleckého úkonu, obrátí se krajské dožadující orgány na své příslušné ústřední orgány.

§ 8

(1) Je nutné, aby znalec v trestním, občanskoprávním nebo správním řízení složil slib v každém jednotlivém případě, neboť nejde o stálou funkci, nýbrž pouze o jednotlivé znalecké úkony. Slib lze složit též písemně podepsáním příslušného předem rozmnoženého vzoru. V každém případě je třeba znalci připomenout jeho povinnosti a následky porušení těchto povinností.

(2) Nejde-li o znaleckou činnost v trestním, občanskoprávním nebo správním řízení, nebude znalec skládat slib. I zde znalec odpovídá za svou činnost trestně i občanskoprávně podle obecných ustanovení.

ČÁST 2

§ 9

(1) Náhradu hotových výloh, které byly účelně vynaloženy na provedení znaleckého úkonu, a odměnu účtuje dožádaný orgán, který označil pracovníka pro znalecký úkon, nikoliv pracovník pověřený úkonem sám. Důsledně bude také dožádaný orgán odpovídat za to, že účtovaná doba pro znalecký úkon je přiměřená provedenému znaleckému úkonu. Náhrada nákladů a odměna bude vyplácena dožádanému orgánu.

(2) Se souhlasem ústředních orgánů mohou se rozpočtové organizace dohodnout, že náhrady hotových výloh a odměny za znalecké úkony nebudou mezi nimi účtovány.

(3) Náhrada cestovních výdajů souvisících s provedením znaleckého nebo tlumočnického úkonu, se poskytne podle příslušných předpisů o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.

(4) Pracovníkům označeným pro znalecké nebo tlumočnické úkony hradí vzniklé hotové náklady jejich orgán.

(5) Stížnost proti rozhodnutí o výši náhrady hotových výloh a o výši odměny může podat dožádaný orgán, nikoliv znalec.

§ 10

(1) Dožádané orgány umožní pracovníku provést znalecký úkon v pracovní době a poskytnou mu za tím účelem podle možnosti úlevy v práci.

(2) Bylo-li ke znaleckému úkonu třeba práce přesčas, vyplatí dožádaný orgán znalci za tuto práci odměnu. Odměna však nesmí přesahovat částku, která byla dožádanému orgánu dožadujícím orgánem vyplacena.

(3) Za zvlášť kvalitní provedení znaleckého úkonu může dožádaný orgán svému pracovníku vyplatit zvláštní odměnu, a to i když znalecký úkon provedl v pracovní době. Zvláštní odměna nesmí přesahovat 20 % odměny, kterou dožádaný orgán sám obdržel za znalecký úkon.

§ 11

Výplata odměny se provede takto:

a) Rozpočtová organizace zúčtuje přijatou odměnu a náhradu hotových výloh jako příjem z funkční a správní činnosti a výplatu odměny pracovníků na vrub osobních výdajů mimo fondy; příjem ani výdaj odměny nerozpočtuje.

b) Hospodářská organizace a zvláštní rozpočtová organizace zúčtuje veškeré náklady spojené s provedením znaleckého posudku na vrub svých nákladů; do těchto nákladů zahrne rovněž výplatu odměny, kterou zúčtuje mimo mzdový a neosobní fond; příjem vyúčtuje jako snížení nákladů.

c) Výplata odměn za znalecké úkony nesmí převýšit částky, které organizace za tyto úkony jako odměnu přijala.

§ 12

Ustanovení §§ 9 až 11 platí i pro odměňování tlumočnických úkonů, byl-li tlumočnický úkon proveden pracovníkem některé organizace, která obstarává nebo organizuje tlumočnické a překladatelské práce, nebo byl-li tlumočník takovou organizací pro tlumočnický úkon označen.

§ 13

Odměna vyplacená pracovníku za znalecký nebo tlumočnický úkon zaměstnavatelem podléhá dani ze mzdy. Tato odměna je součástí hrubého výdělku rozhodného pro výpočet průměrného ročního výdělku a pro účely důchodového zabezpečení.

§ 14

(1) Odměna za znalecký úkon činí podle jeho obtížnosti za jednu hodinu skutečně vykonané práce potřebné k provedení úkonu ve stupni I, bylo-li třeba k provedení úkonu odborných znalostí a zkušeností získaných delší odbornou praxí nebo činností, nejvýše 10 . . . Kčs,
ve stupni II, bylo-li třeba k provedení úkonu odborných znalostí a zkušeností získaných vyšší teoretickou průpravou a trvalým zaměstnáním v příslušném oboru, nejvýše . . 16 Kčs,
ve stupni III, bylo-li třeba k provedení úkonu nezbytné zvláštní vědecké kvalifikace nejvýše 20 Kčs.
Činí-li doba potřebná k provedení znaleckého úkonu méně, než jednu hodinu, náleží odměna za celou hodinu; za každou další započatou hodinu znaleckého úkonu náleží jen poměrná část odměny.

(2) Činí-li okolnosti případu znalecký úkon mimořádně obtížným, může být ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech odměna ve stupni III přiměřeně zvýšena, nejvýše však o 20 %.

(3) Odměna za přípravné práce nutné k provedení znaleckého úkonu činí 5 Kčs za jednu hodinu skutečně vykonané práce. Odměna za přípravné práce nenáleží, činí-li doba potřebná k provedení znaleckého úkonu včetně přípravných prací méně než jednu hodinu.

§ 15

(1) Odměna za tlumočnický úkon činí:
Pol. 1: Při ústním překladu z cizího jazyka do češtiny nebo slovenštiny nebo naopak 12 Kčs za jednu hodinu skutečně vykonané práce, nejvýše však 80,— Kčs za jeden den.
Pol. 2: Při písemném překladu do češtiny nebo slovenštiny

a)	z cizího jazyka s výjimkou jazyků orientálních	13,— Kčs
b)	z jazyků orientálních s výjimkou čínštiny nebo japonštiny	15,— Kčs
	vždy za jednu stranu překladu psanou strojem,
c)	z čínštiny nebo japonštiny za jeden slovní znak.	0,30 Kčs

Pol. 3: Při písemném překladu z češtiny nebo slovenštiny

a)	do cizího jazyka s výjimkou jazyků orientálních	18,— Kčs
b)	do jazyků orientálních s výjimkou čínštiny nebo japonštiny	21,— Kčs
	vždy za jednu stranu překladu psanou strojem,
c)	do čínštiny nebo japonštiny za jeden slovní znak.	0,50 Kčs

Pol. 4: Při přezkoušení písemného překladu pořízeného jinou osobou s případným ověřením za jednu stranu psanou strojem nejvýše polovinu sazby pod pol. 2 a 3.
Pol. 5: Při ověření správnosti strojem psaných opisů listin sepsaných v cizím jazyku . . . 3 Kčs za jednu stranu.

(2) Za složitější a obtížnější překlady, zejména za překlady vyžadující znalostí odborného názvosloví a za překlady z těžko čitelných podkladů se odměna přiměřeně zvýší, nejvýše však o 20 %.

(3) Poměná část odměny náleží:

a) podle položky 1 za pracovní dobu kratší než jedna hodina: činí-li však doba celého tlumočnického úkonu méně než jednu hodinu, náleží odměna za celou hodinu;

b) podle položek 2 až 5 za stranu neobsahující ani 30 řádek strojového písma s průměrným počtem 50 písmen v řádce; za první stranu však náleží vždy odměna určená za celou stranu.

(4) Za překlady z cizího jazyka do jiného cizího jazyka náleží nejvýše odměna za překlad z češtiny nebo slovenštiny do cizího jazyka zvýšená o 40 %.

§ 16

V odměnách za znalecké a tlumočnické úkony jsou zahrnuty i odměny za vyhotovení čistopisů znaleckého posudku nebo překladu napsaného strojem, popřípadě předem určeného počtu propisů.

ČÁST 3

§ 17

Předsedové krajských soudů vydávají prověřeným tlumočníkům příslušné osvědčení a vedou je v evidenci v seznamu tlumočníků. Jazykové a hospodářské školy jsou povinny, aby předsedům krajských soudů navrhly ze svých pracovníků způsobilé osoby pro tlumočnickou činnost. Předsedové krajských soudů jazykové a hospodářské školy ve svém obvodu zvlášť ještě na tuto povinnost upozorní a vyžádají si příslušné návrhy v přiměřené lhůtě, kterou v upozornění stanoví.

§ 18

Kromě jazykových a hospodářských škol budou orgány a organizace, které potřebují tlumočnické úkony, navrhovat předsedovi krajského soudu způsobilé osoby především z řad pracovníků státní správy a organizací socialistického sektoru nebo mimo okruh těchto osob.

§ 19

Krajské soudy budou sledovat, do jaké míry je zajištěna tlumočnická služba zapsanými tlumočníky. Tam, kde by se jevil nedostatek, vyžádá si předseda krajského soudu od příslušných organizací návrhy vhodných osob. Při nedostatku jiných osob může se předseda krajského soudu zcela výjimečně obrátit i na jednotlivce. Podle potřeby vyžádá si předseda krajského soudu jména zapsaných tlumočníků od jiného krajského soudu a zapíše tyto osoby do seznamu tlumočníků.

§ 20

O navržených osobách provede předseda krajského soudu šetření. Zejména věnuje pozornost tomu, aby byly spolehlivě prokázány politické a odborné znalosti a zkušenosti. Tlumočníky zapsané v seznamu jiného krajského soudu již zvlášť neprověřuje.

§ 21

(1) Krajský soud — soudní správa vede seznam tlumočníků podle jednotlivých jazyků. U jména tlumočníka se vyznačí jeho adresa a popřípadě telefonní číslo.

(2) Tlumočnická pečeť obsahuje malý státní znak a jméno tlumočníka s uvedením tlumočnické funkce a příslušného jazyka (příslušných jazyků). Tlumočnická pečeť se opatří na náklad justiční správy. Není překážek, aby tlumočníci, kteří mají vyhovující pečeť, používali jí i nadále. Tlumočník, který bude ze seznamu tlumočníků vyškrtnut, je povinen vrátit pečeť justiční správě.

(3) V osvědčení o tlumočnické funkci se uvede jazyk, pro který je tlumočník oprávněn vykonávat tlumočnickou činnost. Osvědčení se opatří otiskem úřední pečeti krajského soudu — soudní správy.

§ 22

Tam, kde dosud u tlumočníků není tlumočnická činnost vázána na pracovní náplň organizace, u níž tlumočník je zaměstnán, je za tlumočnické úkony odměňován přímo. Tam, kde je označen organizací, k jejíž pracovní náplni patří tlumočnické a překladatelské práce, platí ustanovení o znalcích.

ČÁST 4

§ 23

V těch zcela výjimečných případech, v nichž příslušný obor činnosti nespadá do pracovní náplně organizace socialistického sektoru nebo taková činnost je soustředěna u organizace ve vzdáleném místě, kde by pracovníkům vyslaným ke znaleckému úkonu vznikaly neúměrné náklady a časové ztráty, bude možné obracet se při znaleckých a tlumočnických úkonech i na jednotlivce.
V takových případech bude jednotlivec takto přibraný za znalce za znalecký úkon odměněn přímo a jemu bude také dožadující organizací poskytnuta náhrada vzniklých nákladů. Předpisy o prověřování a odměňování platí přiměřeně.

ČÁST 5

§ 24

Předpisy o zadávání prací a služeb socialistickými organizacemi jednotlivcům jsou závazné i pro znalecké a tlumočnické úkony. Avšak tam, kde půjde o opatření úředního orgánu v některém řízení, nepoužije se těchto ustanovení (například v soudním řízení, kde je znalec nebo tlumočník ustanoven soudním usnesením). V těchto případech neplatí omezující ustanoveni obsažená ve vládní vyhlášce č. 40/1959 Ú. l., o zadávání prací a služeb socialistickými organizacemi jednotlivcům. Tam, kde úřední orgán použije znaleckých nebo tlumočnických služeb při své hospodářské činnosti, je však třeba postupovat podle uvedené vládní vyhlášky.

ČÁST 6

§ 25

Žádosti o znalecké nebo tlumočnické úkony podané do 1. záři 1959 budou posuzovány podle dosavadních předpisů.

ČÁST 7

§ 26

(1) Vyhláška č. 234/1957 Ú. l., kterou se stanoví sazby odměn stálých přísežných znalců a tlumočníků, se zrušuje.

(2) Směrnice předsedy bývalého Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci o stanovení odměn za posudky expertů ve věcech vynálezů, objevů, zlepšovacích návrhů a technické normalizace č. 165/1957 Ú. l. zůstávají nedotčeny.

(3) Dále zůstává nedotčena vyhláška Státní mzdové komise č. 79/1954 Ú. l., o odměnách za překlady a korektury překladů, nevztahuje se však na tlumočnické úkony, jejichž odměňování se řídí touto vyhláškou.

(4) Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. září 1959.

Příloha k vyhlášce č. 193/1959 Ú. l.
Obecný seznam orgánů a organizací socialistického sektoru podle nejdůležitějších oborů činnosti pro potřebu státních orgánů a organizací socialistického sektoru

1. Zdravotnictví
okresní ústavy národního zdraví
krajské ústavy národního zdraví (a to pouze v těch případech, kdy OÚNZ nemůže znalecký úkon zajistit).
Čs. státní lázně
výzkumné ústavy
(Na Čs. státní lázně a výzkumné ústavy budou se však soudy obracet pouze výjimečně a ve zvlášť obtížných a specializovaných případech. Konkrétní v úvahu přicházející ústav sdělí KÚNZ).

2. Doprava

Československá státní automobilová doprava, n. p.	automobilová doprava (provoz, přeprava atd.)
dopravní inspektoráty OOVB, popř. odbory místního hospodářství, dopravy a obchodu rad ONV	dopravní předpisy technické posudky o stavu vozidel
autoučiliště OV, popř. KV Svazarmu	technika jízdy
odbory místního hospodářství, dopravy a obchodu rad ONV Mototechna, n. p., autoopravny, podniky místního hospodářství	odhady motorových vozidel
Státní letecká správa v Praze	letecká doprava
Správy drah v Praze, Košicích, Bratislavě, Ostravě, Ústí nad Labem, Plzni	železniční doprava
Plavební správa v Praze a Bratislavě	vodní doprava
ministerstvo dopravy	mezinárodní doprava železniční, vodní a letecká

3. Účetnictví
státní spořitelny
finanční odbory rad
ONV
Státní banka československá a Výzkumný ústav ministerstva financí
(Na Státní banku československou a Výzkumný ústav ministerstva financí budou se však soudy obracet pouze výjimečně a na Státní banku československou vedle toho po předchozím projednání s vedoucím příslušné organizační jednotky banky.)

4. Pojišťovnictví
Státní pojišťovna

5. Stavebnictví

krajská sdružení n. p. ve stavebnictví a jim podřízené podniky
(např. Pozemní stavby, Průmstav atd.),
útvary generálního investora
stavební úřady I. stupně (výkonný orgán ONV popř. MNV)

odhady budov

6. Zemědělství

odbory zemědělství rad ONV	(zvlášť obtížné případy)
státní statky, n. p.
jednotná zemědělská družstva
zemědělské školy
zemědělské výzkumné ústavy
odbor zemědělství rady ONV, znalci z JZD a ČSSS	zemědělské odhady

7. Lesní hospodářství
krajské správy lesů

8. Hornictví

Sdružení OKD Ostrava,
KD Kladno,
SHD Most,
HDB Sokolov
Výzkumný ústav hnědého uhlí, Most	(zvlášť obtížné případy)
Vědeckovýzkumný uhelný ústav, Ostrava—Radvanice	(zvlášť obtížné případy)

9. Umění, obrazy, sochy
Svaz výtvarných umělců

10. Klenoty, zlato
hodinářská družstva

11. Odhady svršků
komunální služby

12. Bezpečnost práce
ústřední výbory odborových svazů

13. Příčiny požárů — požární ochrana
Hlavní inspekce PO
Krajská inspekce PO

14. Znalectví v oboru daktyloskopie, písma, krim. chemie, krim. biologie, soudní fotografie, mechanoskopického zkoumání a zkoumání střelných zbraní
ministerstvo vnitra
Hlavní správa Veřejné bezpečnosti
Kriminalistický ústav
(Vzhledem k jiným služebním úkolům vyžadovat pouze v závažných trestních případech po předchozí dohodě s KÚ. Informace o možnosti provedení vyžadovat jednak na KÚ a jednak na kriminálně technických odděleních S-VB.)