(1) Školitel je povinen věnovat se výchově přiděleného aspiranta tak, aby školení bylo aspirantu účinnou pomocí k dosažení vysoké umělecké úrovně. Se zřetelem k tomuto cíli sestavuje školitel individuální studijní plán (§ 16), volí v dohodě s aspirantem téma závěrečného uměleckého díla a teoretické práce (§ 24), v pravidelných konzultacích (nejméně jednou týdně) kontroluje, jak aspirant plní studijní plán, radí mu a usměrňuje jeho uměleckou činnost.

(2) Školitel navrhuje podle potřeby ustanovení vedlejšího školitele (§ 13), vyslání aspiranta na externí pracoviště nebo na studijní pobyt do ciziny a dbá o zařazení těchto návrhů do studijního plánu. Účastní se všech zkoušek aspiranta. Dbá o to, aby aspirantu nebyly ukládány jiné práce, než které jsou obsaženy ve studijním plánu. Rovněž dbá o to, aby studium aspiranta bylo věcně i finančně zabezpečeno.

(3) Koncem šestého měsíce aspirantury podá školitel děkanu (rektorovi) písemnou zprávu o schopnostech aspiranta k umělecké práci s návrhem na pokračování nebo na zrušení výchovy v aspirantuře. Děkan (rektor) projedná zprávu ve schůzi umělecké rady fakulty (vysoké školy).

(4) Na konci každého roku aspirantury předloží školitel děkanovi (rektorovi) písemnou zprávu o práci aspiranta za minulé období. Zpráva musí obsahovat individuální charakteristiku aspiranta, vystihující jeho schopnosti a dosažené výsledky v umělecké činnosti, jakož i výslovné sdělení o plnění individuálního studijního plánu a vyjádření, má-li aspirant pokračovat ve studiu. Ve zprávě podávané na konci druhého roku aspirantury připojí školitel sdělení o vykonaných zkouškách aspiranta a o jejich výsledku a popřípadě návrh na umístění aspiranta po úspěšném absolvování aspirantury.