(1) Odborné vedení aspiranta je svěřeno školiteli.

(2) Školiteli mohou být jen profesoři, zvláště způsobilí docenti a vynikající umělci z praxe.

(3) Školitele pro jednotlivé aspiranty ustanovuje rektor písemným dekretem; na vysokých školách, které se dělí na fakulty, podává rektorovi návrh děkan.

(4) Umělce z praxe, který je v pracovním poměru, lze ustanovit školitelem jen se souhlasem jeho zaměstnavatele.

(5) Za výchovu a školení aspiranta odpovídá školitel děkanovi; nedělí-li se vysoká škola na fakulty, rektorovi [dále jen „děkan (rektor)”].

(6) Jeden školitel může zároveň školit nejvýše dva aspiranty.

(7) Školitel, který je zaměstnán na vysoké škole, vykonává funkci školitele jako součást pedagogického úvazku. Jiní státní zaměstnanci vykonávají tuto funkci v rámci svých pracovních povinností.