1. Hlavním cílem pokladního plánu je působit na zvyšování životní úrovně pracujících tím, že zajišťuje vydávání peněz do oběhu v souladu se zásluhami a odůvodněnými potřebami podniků a organizací, zejména při výplatách mezd a platů, a působí na urychlenou návratnost oběživa v souladu s úkoly v uspokojování potřeb pracujících, zejména v oblasti maloobchodního obratu a služeb placených obyvatelstvem. Pokladní plán tak zabezpečuje rovnováhu mezi příjmy a výdaji obyvatelstva a zvyšování kupní síly koruny.
2. Pokladní plán jako součást státního plánu rozvoje národního hospodářství slouží ke kontrole plnění nejdůležitějších ukazatelů národohospodářského plánu, a proto je třeba, aby se na jeho sestavení, zajištění a kontrole plnění aktivně podílel široký okruh pracovníků jednotlivých úseků národního hospodářství, zejména pracovníků Státní banky československé (dále jen „banka”), ostatních finančních orgánů, výkonných orgánu národních výborů, orgánů spojů a ostatních organizací.
3. Pokladní plán sestavují pobočky (okresní, obvodní, mimo okresní), krajské (městská) pobočky, oblastní ústav a ústředí banky.
4. Základním obdobím pro sestavení pokladního plánu je čtvrtletí.
Čtvrtletní pokladní plán je nástrojem operativního řízení peněžního oběhu, který pomáhá zajišťovat plnění ročních úkolů v oblasti životní úrovně obyvatelstva.
Čtvrtletní pokladní plán je nástrojem operativního řízení peněžního oběhu, který pomáhá zajišťovat plnění ročních úkolů v oblasti životní úrovně obyvatelstva.
5. Roční pokladní plán slouží k prověřování toho, jak plánované úkoly v návrzích ročních plánů podniků a organizací přispívají k zabezpečení žádoucích proporcí v bilanci peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva a tím i hospodářsky odůvodněného vývoje oběživa.
Roční pokladní plán předkládá ústředí banky ministru financí, a to ve lhůtě stanovené pro sestavení státního plánu rozvoje národního hospodářství.
Roční pokladní plán předkládá ústředí banky ministru financí, a to ve lhůtě stanovené pro sestavení státního plánu rozvoje národního hospodářství.
7. Při sestavení pokladního plánu se užívá celostátních ukazatelů rozvoje národního hospodářství, ukazatelů rozvoje národního hospodářství ve slovenské oblasti, v krajích a okresech, jakož i ukazatelů jednotlivých hospodářských, rozpočtových a ostatních organizací a zařízení (dále jen „organizací”).
8. Organizace jsou povinny předložit ústředí banky, oblastnímu ústavu, krajským (městské) pobočkám a pobočkám banky (okresním, obvodním, mimookresním) na požádání podklady potřebné pro sestavení jak čtvrtletního, tak ročního pokladního plánu.
Při sestavení pokladního plánu vychází banka především z vlastního materiálu; podklady od organizací požaduje jen v případech, nepostačí-li její vlastní podklady.
Při sestavení pokladního plánu vychází banka především z vlastního materiálu; podklady od organizací požaduje jen v případech, nepostačí-li její vlastní podklady.
9. Jako zvláštní podklady pro sestavení čtvrtletního pokladního plánu jsou povinny předložit pobočkám banky (okresním, obvodním, mimookresním):
a) všechny organizace roční přihlášku výplat plánovaných na mzdy, dávky nemocenského pojištění, přídavky na děti a podpory a na hospodářsko-operativní výdaje ve čtvrtletním členění, a to nejpozději do 15. února plánovaného roku,
b) organizace, u nichž proti plánovaným předpokladům bude během roku zahájena nebo u nichž zanikne činnost některé složky (např. u stavebně montážních organizací) a tím se změní výše nebo místo výplat plánovaných roční přihláškou podle bodu a), hlášení těchto změn, a to nejpozději 35 dnů před začátkem plánovaného čtvrtletí,
c) organizace provádějící výkup zemědělských výrobků roční přihlášku plánované hodnoty zemědělských výrobků vykupovaných od jednotlivě hospodařících rolníků ve čtvrtletním členění, a to nejpozději 35 dnů před začátkem plánovaného roku,
d) okresní poštovní úřady roční přihlášku k pokladnímu plánu vlastních provozních příjmů ve čtvrtletním členění, a to nejpozději 35 dnů před začátkem plánovaného roku,
e) státní spořitelny čtvrtletně přihlášku k pokladnímu plánu, a to nejpozději 35 dnů před začátkem každého plánovaného čtvrtletí.
10. Organizace předkládají přihlášku k pokladnímu plánu a hlášení podle bodu 9 a), b), c), popř. jiný materiál pro účely pokladního plánování té pobočce banky, u které mají svůj obratový nebo běžný účet. Výplaty, které mají být uskutečněny složkami (závody) organizací mimo obvod této pobočky, uvádí organizace v přihlášce podle bodu 9 a) a c) a v hlášení podle bodu 9 b) odděleně podle okresů (obvodů).
11. Vzory přihlášek a hlášení k pokladnímu plánu (bod 9) stanoví banka v dohodě s příslušným ústředním úřadem (orgánem).
12. S organizacemi ministerstev národní obrany, vnitra a v odůvodněných případech i s jinými organizacemi může banka sjednat zvláštní formy jejich zapojení do pokladního plánování.
13. Zajištění a kontrolu plnění pokladního plánu vykonává banka v úzké spolupráci s vedením příslušných organizací, s výkonnými orgány národních výborů, poradními sbory finančních orgánů, příslušnými komisemi národních výborů, poradními skupinami při plánovacích komisích, popř. s jinými orgány.
Pobočky banky vypracovávají návrhy na zajištění plnění pokladního plánu. Tyto návrhy, výsledky kontroly plnění pokladního plánu a opatření vyplývající z této kontroly projednávají s uvedenými orgány a vedením příslušných organizací.
Při zajištění úkolů pokladního plánu opírá se banka i ostatní orgány o účast a iniciativu pracujících. Přitom banka využívá úvěru i ostatních ekonomických nástrojů.
Pobočky banky vypracovávají návrhy na zajištění plnění pokladního plánu. Tyto návrhy, výsledky kontroly plnění pokladního plánu a opatření vyplývající z této kontroly projednávají s uvedenými orgány a vedením příslušných organizací.
Při zajištění úkolů pokladního plánu opírá se banka i ostatní orgány o účast a iniciativu pracujících. Přitom banka využívá úvěru i ostatních ekonomických nástrojů.
14. Organizace (jejich složky) jsou povinny uvádět na dokladech, jimiž skládají nebo vybírají hotovosti v bance, u státních spořitelen nebo poštovních úřadů, účel platby číselným symbolem příslušné položky pokladního plánu,*) aby byla zajištěna správná evidence a kontrola plnění pokladního plánu.
15. Organizace, kterým bylo bankou povoleno hradit určité výdaje přímo z tržeb anebo jimž byla stanovena norma výdajů hotovostí z tržeb, jsou povinny hlásit bance nejpozději do 10. dne každého měsíce výši takto použitých tržeb za uplynulý měsíc, a to s uvedením účelu použití.**)
16. Evidence a výkaznictví o pokladních obratech jsou upraveny zvláštními směrnicemi o statistickém výkaznictví ve Státní bance československé.
17. Podrobnosti o postupu při sestavení návrhu pokladního plánu, jeho rozpisu, zajištění a kontrole jeho plnění stanoví pokyny, které pro své organizační jednotky vydá ústředí banky.
18. Zrušují se směrnice Státní banky československé č. 68/1957 Ú. l., o sestavení a kontrole plnění pokladního plánu.
19. Tyto směrnice nabývají účinnosti ode dne 1. ledna 1960.