(1) Pracovníci mají nárok na příspěvek na zapracování stanovený v pevných částkách nebo v určitém procentu z výdělku dosahovaného v novém zaměstnání. Podrobnosti a výjimky jsou stanoveny v přílohách.

(2) Doba, po kterou přísluší příspěvek na zapracování, se prodlužuje o dobu omluvené nepřítomnosti v práci.

(3) Na příspěvek na zapracování nemají nárok pracovníci, kteří

a) nastoupí práci v oboru, kterému jsou vyučeni,

b) pracovali již dříve v témže oboru a od skončení tohoto zaměstnání neuplynula dosud doba odpovídající délce jeho trvání, avšak nikoliv kratší doba než jeden rok a delší než 5 let.

(4) Pracovníkům s neomluvenou absencí se za každou z prvých tří neomluvených směn krátí příspěvek na zapracování o jednu třetinu tohoto příspěvku připadajícího na měsíc, v kterém byla směna vynechána.