Vojáci z povolání
§ 23
Za vojáky z povolání mohou být přijati jen občané Československé socialistické republiky bezvýhradně této republice oddaní, s potřebnou zdatností tělesnou i duševní, kteří splňují morální a odborné požadavky stanovené prováděcími předpisy a složí vojenskou přísahu.
(1) Vojáci z povolání jsou praporčíci, důstojníci a generálové, kteří vykonávají vojenskou službu jako své povolání ve služebním poměru, do něhož byli přijati na vlastní žádost po vykonání základní (náhradní) služby.
(2) Jestliže byl do služebního poměru vojáka z povolání přijat voják, který je podle branného zákona povinen další službou, plní svoji povinnost k další službě ve služebním poměru vojáka z povolání.
§ 25
Vznik, přerušení a zánik služebního poměru
(1) Služební poměr vojáka z povolání se uzavírá písemnou formou na dobu nejméně 10 let; vzniká dnem, který byl sjednán dohodou mezi občanem a příslušným orgánem ozbrojených sil. Služební poměr vojáka z povolání zaniká propuštěním z tohoto služebního poměru, odnětím nebo ztrátou vojenské hodnosti, propuštěním z vojska nebo úmrtím.
(2) Služební poměr vojáka z povolání se přerušuje po dobu výkonu poslaneckého mandátu v zákonodárných sborech nebo po dobu výkonu volené placené funkce v obecním zastupitelstvu.
§ 26
Propuštění ze služebního poměru
(1) Ze služebního poměru vojáka z povolání se propustí vojáci
(2) Ze služebního poměru vojáka z povolání lze propustit vojáky
(3) Vojáci z povolání, kteří dosáhli věkové hranice stanovené pro setrvání ve vojenské činné službě, mohou být se svým souhlasem ponecháni podle potřeb ozbrojených sil ve služebním poměru nad stanovenou věkovou hranici na základě rozhodnutí ministra národní obrany Československé socialistické republiky nebo ministra vnitra Československé socialistické republiky anebo orgánů jimi k tomu zmocněných. Ze služebního poměru se podle odstavce 2 písm. a) propustí vojáci, kteří s ponecháním v něm nad stanovenou věkovou hranici nesouhlasí.
(4) O propuštění vojáka z povolání podle odstavce 2 písm. d) a písm. f) může být rozhodnuto pouze do dvou měsíců ode dne, kdy byl důvod propuštění zjištěn, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.
(5) Návrhy na propuštění vojáků z povolání podle odstavce 2 písm. d) a písm. f) posuzují komise zřízené ministrem národní obrany Československé socialistické republiky a ministrem vnitra Československé socialistické republiky.
(6) Voják z povolání, který má být propuštěn ze služebního poměru, se písemně vyrozumí o propuštění ze služebního poměru nejméně tři měsíce předem, není-li dohodou stanoveno jinak. Rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru musí být vyhotoveno písemně a musí v něm být uveden důvod propuštění a skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem.
§ 26a
Zákaz propuštění
(1) O přijetí do služebního poměru a propuštění z něho rozhodují u vojáků z povolání v oboru své působnosti ministr národní obrany Československé socialistické republiky a ministr vnitra Československé socialistické republiky; u praporčíků z povolání orgány příslušnými ministry k tomu zmocněné.
(1) Voják z povolání nesmí být propuštěn ze služebního poměru v ochranné době, to je v době:
(2) O propuštění podle § 26 odst. 2 písm. c) rozhodují v oboru své působnosti ministr národní obrany Československé socialistické republiky a ministr vnitra Československé socialistické republiky.
(2) Měl-li by služební poměr skončit v ochranné době, tříměsíční lhůta uvedená v § 26 odst. 6 po dobu trvání důvodů podle odstavce 1 neskončí, pokud voják z povolání písemně neprohlásí, že na jejím dodržení netrvá.
(3) Zákaz propuštění v ochranné době se nevztahuje na vojáky z povolání, kteří splňují podmínky nároku na starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod a na důvody propuštění podle § 26 odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. c), d) a f).
(1) Vojáci z povolání jsou povinni vykonávat službu v místě a ve funkci podle potřeb ozbrojených sil, plnit iniciativně a svědomitě služební povinnosti a soustavně zvyšovat odborné znalosti i tělesnou zdatnost.
(2) Požádá-li voják z povolání o přemístění za závažných důvodů, lze žádosti vyhovět, dovoluje-li to zájem služby. Žádosti se předkládají do konce února kalendářního roku. V naléhavých případech lze žádost předložit kdykoliv. O žádosti rozhodne ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky nebo orgány jimi k tomu zmocněné do 60 dnů od jejího doručení veliteli; v odůvodněných případech lze tuto lhůtu prodloužit o 30 dnů. O prodloužení lhůty je velitel povinen žadatele písemně informovat.
(3) Vojákům z povolání je zabezpečován orgány federálního ministerstva národní obrany nebo federálního ministerstva vnitra byt v místě jejich služebního zařazení. Ustanovení zákona o hospodaření s byty zůstávají nedotčena.
(1) Vojákům z povolání není dovoleno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost na základě pracovního nebo obdobného poměru ani provozovat živnost nebo jinou podnikatelskou činnost.13)
(1) Vojákům z povolání může být poskytnuta k upevnění jejich fyzické zdatnosti, tělesného a duševního zdraví preventivní rehabilitace v délce 14 kalendářních dnů v roce.
(2) Vojáci z povolání nesmějí být členy řídících a kontrolních orgánů právnických osob, pokud cílem činnosti těchto právnických osob je dosahování zisku.
(2) Vojákům z povolání s oslabeným zdravotním stavem může být poskytnuta na základě lékařského doporučení preventivní rehabilitace formou lázeňského léčení nebo ozdravenské péče, spojená s částí řádné dovolené.
(3) Podmínky pro poskytování a způsob provádění preventivní rehabilitace stanoví v oboru své působnosti ministr národní obrany Československé socialistické republiky a ministr vnitra Československé socialistické republiky.
(1) Vojáci z povolání ozbrojených sil mohou být přiděleni mimo ozbrojené síly právnickým osobám do funkcí k plnění úkolů obranného charakteru s ponecháním ve vojenské činné službě.
(1) Vojákům z povolání, propouštěným ze služebního poměru podle § 26 odst. 1 písm. a) až c), f) a g) nebo odst. 2 písm. a) a c) až f), kteří setrvali ve služebním poměru vojáka z povolání po dobu nejméně pěti let, lze umožnit na náklady federálního ministerstva obrany nebo federálního ministerstva vnitra v trvání do tří měsíců před propuštěním rekvalifikaci za předpokladu, že nedošlo ke zkrácení této lhůty podle § 26 odst. 6 tohoto zákona.
(2) Počet těchto funkcí stanoví Rada obrany státu z počtů ozbrojených sil a zároveň stanoví, zda se započítávají do počtů právnické osoby. Přidělení provádí ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky nebo ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky po předchozím souhlasu vojáka z povolání s tímto personálním opatřením.
(2) Rekvalifikace podle tohoto zákona je přípravou na nové pracovní zařazení a spočívá ve změně dosavadní kvalifikace. Provádí se na žádost propouštěného vojáka. O absolvování rekvalifikace vydá federální ministerstvo obrany nebo federální ministerstvo vnitra doklad.
(3) Výpočet a výplata peněžních náležitostí přiděleným vojákům z povolání se provádí podle předpisů platných pro vojáky z povolání. V případech, kdy to stanoví Rada obrany státu, zúčtují se finanční prostředky na úhradu peněžních náležitostí z rozpočtu federálního ministerstva obrany nebo federálního ministerstva vnitra.
§ 32
Vojáci v další službě podle § 37 odst. 2 písm. b) branného zákona jsou materiálně zabezpečeni jako vojáci z povolání. Ustanovení týkající se vojáků z povolání podle tohoto zákona se na ně vztahují s výjimkou stanovené doby trvání služebního poměru v § 25, vysílání ke studiu podle § 29a a 30. Podle § 28 odst. 3 lze vojákovi v další službě zabezpečit byt nebo ubytování.
(1) Příprava vojáků z povolání se uskutečňuje studiem na vojenských školách nebo jiných školách v České republice a Slovenské republice, na školách v zahraničí nebo v jiných vzdělávacích zařízeních podle potřeb ozbrojených sil.
(2) Ke studiu mohou být vysláni vojáci z povolání na základě dohody s federálním ministerstvem obrany nebo federálním ministerstvem vnitra. Dohoda musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedena škola, obor studia, doba po kterou se voják z povolání zavazuje setrvat po skončení studia ve služebním poměru a celková částka, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat jako náhradu nákladů za nesplnění závazku. Povinnost k náhradě nevznikne, jestliže voják z povolání zemřel nebo byl propuštěn ze služebního poměru podle § 26 odst. 1 písm. a) až c), e) a odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona.
(3) Vojáci z povolání mohou studovat na školách i bez dohody s federálním ministerstvem obrany nebo federálním ministerstvem vnitra, jestliže toto studium není na překážku plnění jejich služebních povinností.
a) kteří byli uznáni vojenskou lékařskou komisí neschopnými k vojenské činné službě ze zdravotních důvodů,
b) u nichž vojenská lékařská komise stanovila sníženou schopnost k vojenské činné službě ze zdravotních důvodů a pro něž není v ozbrojených silách jiné vhodné zařazení,
c) pro něž není při snížení počtů ozbrojených sil nebo při jejich reorganizaci jiné služební zařazení,
d) kteří byli pravomocně odsouzeni soudem za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
e) kteří mají na základě usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky přejít k civilním orgánům nebo organizacím na funkce neplánované pro vojáky z povolání,
f) na vlastní žádost po splnění převzatého závazku,
g) nedošlo-li k dohodě o prodloužení závazku k další službě.11)
a) kteří ve vojenské činné službě dosáhli věkové hranice stanovené v branném zákoně,
b) kteří splňují podmínky nároku na starobní důchod,
c) na vlastní žádost z důvodů hodných zvláštního zřetele před splněním závazku,
d) kteří byli pravomocně odsouzeni soudem pro trestný čin, nejde-li o případ uvedený v odstavci 1 písm. d),
e) pro služební nezpůsobilost,
f) kteří porušili zákazy stanovené zákonem12) pro vojáky z povolání.
a) kdy byl uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti nebo zneužitím omamného prostředku,
b) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení poskytovaného v době dočasné neschopnosti výkonu služby až do dvou měsíců od jeho skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o 12 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování nebo
c) kdy je vojákyně z povolání těhotná nebo kdy vojákyně z povolání nebo voják z povolání samostatně trvale pečuje o dítě mladší než tři roky.
(4) Federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem obsah dohody o vyslání ke studiu, podrobnosti o průběhu služby vojáků z povolání po dobu studia, podmínky snížení nebo prominutí náhrady nákladů a v součinnosti s federálním ministerstvem financí výši náhrady nákladů za nesplnění závazku.
(4) Federální ministerstvo obrany nebo federální ministerstvo vnitra poskytuje přiděleným vojákům z povolání preventivní a léčebnou péči, věcné a peněžité dávky nemocenské péče v ozbrojených silách, sociální a naturální náležitosti podle předpisů v nich platných.
(5) Personální práce s přidělenými vojáky z povolání se provádí podle předpisů platných pro vojáky z povolání.
(6) Kázeňskou pravomoc nad přidělenými vojáky z povolání mají jejich nadřízení vojáci z povolání. Pokud nadřízenými vojáků z povolání jsou civilní osoby, předkládají se návrhy na výkon kázeňské pravomoci ministru obrany České a Slovenské Federativní Republiky nebo ministru vnitra České a Slovenské Federativní Republiky.
(7) Zpětné zařazení vojáků z povolání do oboru působnosti federálního ministerstva obrany nebo působnosti federálního ministerstva vnitra a propuštění ze služebního poměru provádí ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky nebo ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky po projednání se statutárním zástupcem právnických osob.