Úvěrování zásob podle stavu na prostém úvěrovém účtě
Splácení úvěru
Stanovení výše úvěru a způsob jeho použití
Podklady pro poskytování úvěru

a) podle zpráv o stavu zásob (oběžných prostředků),

b) podle účetních výkazů,

c) podle plánu oběžných prostředků, popř. rozpisu plánovaného obratu zásob.

(1) Zprávu o stavu zásob předkládá organizace pobočce banky, když žádá o poskytnutí úvěru na zásoby a v případě uvedeném v § 39. Organizace je povinna předložit bance tuto zprávu okamžitě po jejím vystavení, popř. ve lhůtě dohodnuté s pobočkou banky.

(2) Jestliže organizace požaduje úvěr podle účetních výkazů, předloží současně zprávu o stavu zásob jen s údaji, které nejsou obsaženy v účetních výkazech.

(3) Ve zprávě o stavu zásob uvádí organizace zásoby na skladě i zásoby na cestě. Zásoby v úschově u dodavatele nebo u odběratele uvádí organizace jen tehdy, dá-li ředitel pobočky banky souhlas k jejich úvěrování. Materiál přijatý ke zpracování se ve zprávě o stavu zásob neuvádí.

a) nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby a hotové výrobky se oceňují pro potřeby úvěrování ve skutečných vlastních nákladech, nejvýše však v plánovaných vlastních nákladech; ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může v dohodě s příslušným ústředním orgánem povolit výjimku z tohoto ustanovení. Pro jednotlivou organizaci povoluje výjimku ředitel pobočky banky;

b) pokud oceňování zásob podle účetní evidence organizací neodpovídá jejich skutečné, popřípadě plánované hodnotě (např. obaly), může ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky stanovit způsob oceňování těchto zásob pro potřeby úvěrování odpovídající jejich skutečné, popřípadě plánované hodnotě.

(1) Pobočky banky jsou povinny projednat s organizacemi takové členění zásob ve zprávách o stavu zásob, aby mohly zajistit stanovení výše úvěru na sezónní a jiné potřebné zásoby a soustavné prověřování efektivnosti využití zásob. Za tím účelem uvádějí organizace zvlášť zásoby úvěrované na samostatných úvěrových účtech, popř. zásoby, které se samostatně vykazují (např. dlouhodobé potřebné zásoby), a zvlášť zásoby vyloučené z úvěrování, nadplánové a takové zásoby, které nebudou upotřebeny do konce 1. čtvrtletí příštího roku, nejde-li o sezónní, popř. dlouhodobé potřebné zásoby, jakož i zásoby s omezenými odbytovými možnostmi, uvedené ve zvláštních seznamech vydaných příslušným ústředním úřadem.

(2) Z úvěrování se vylučují zejména zásoby jsoucí na cestě nad lhůty určené dohodou mezi organizací a pobočkou banky, zásoby přebytečné, nelikvidní, nevhodné pro použití, zmetkovité, špatně uskladněné, popř. znehodnocené.

(1) Organizace je povinna uvádět ve zprávě o stavu zásob:

(2) Jestliže se stav závazků vůči dodavatelům zásob neodchyluje podstatně od korektivu na dodavatele, nebo dochází-li jen ke krátkodobým odchylkám od korektivu na dodavatele, může dát ředitel pobočky banky pro jednotlivou organizaci souhlas k tomu, aby se ve zprávě o stavu zásob neuváděly závazky vůči dodavatelům zásob, anebo se uváděly ve výši dohodnuté při předložení čtvrtletního plánu oběžných prostředků.

(1) Organizace, které řádně hospodaří se zásobami a pečují o jejich efektivní využití, zejména jsou-li pověřeny tvorbou odbytových zásob, mohou požádat pobočku banky o zálohové poskytování úvěru na zásoby v průběhu jednotlivých měsíců do výše plánovaného měsíčního zvýšení zásob, a to bez předkládání zpráv o zásobách. Souhlas k tomuto postupu dává ředitel pobočky banky.

(2) Organizace i pobočka banky musí při tomto způsobu poskytování úvěru soustavně dbát, aby nedocházelo k neúčelnému čerpání úvěru a k hromadění volných prostředků na obratovém účtě organizace.

a) zásoby vyloučené z úvěrování (§ 29) a zásoby převyšující stav čtvrtletního plánu oběžných prostředků, nebyly-li přijaty k úvěrování,

b) zásoby úvěrované na jiných úvěrových účtech,

c) normativy zásob.

a) zaplacené sezónní a jiné potřebné zásoby,

b) zaplacení dosud nezaplacených zásob.

(1) Pobočky banky určí zaplacené úvěrovatelné zásoby tím způsobem, že od hodnoty zásob zjištěné podle § 32 odečte celý nadplánový stav závazků vůči neinvestičním dodavatelům (závazky vůči dodavatelům zásob snížené o korektiv na dodavatele).

(2) Jestliže pobočka banky povolila organizaci při úvěrování podle stavu neuvádět ve zprávě o stavu zásob závazky vůči dodavatelům zásob (§ 30, odst. 2), považuje celé zásoby za zaplacené.

(1) Pobočka banky poskytuje úvěr na zaplacení dosud nezaplacených zásob až do výše nadplánových závazků vůči dodavatelům, přičemž nakupované zásoby proplácí při splatnosti přímo na vrub úvěrového účtu. Na žádost organizace může pobočka banky proplatit zúčtovací doklady z úvěru na zásoby před lhůtou splatnosti.

(2) Má-li organizace úvěr nesplacený ve lhůtě, poskytuje jí pobočka banky úvěr jen na zaplacené zásoby a neposkytuje úvěr na zaplacení dosud nezaplacených výrobních zásob s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky pro poskytování platebních úvěrů.

(1) Splátky úvěrů stanoví pobočka banky v souladu s prověřeným čtvrtletním plánem oběžných prostředků a s tvorbou a použitím vlastních zdrojů organizace takovým způsobem, aby nedocházelo k hromadění prostředků na obratovém účtě organizace.

(2) Jestliže pobočka banky poskytuje úvěr na zásoby související s řešením úkolů nové techniky pro odběratele, stanoví lhůty splatnosti úvěru po uzavření hospodářské smlouvy v souladu s termíny v ní stanovenými.

(1) Pobočka banky může s přihlédnutím k tvorbě vlastních zdrojů a k jejich použití, popřípadě k vývoji prostředků na obratovém účtě požadovat splacení úvěru před dobou splatnosti, popřípadě splacení větší částky, než bylo určeno.

(2) Jestliže došlo k vyššímu poklesu zásob, než předpokládal plán, je organizace povinna ihned splatit úvěr v odpovídající výši. Zjistí-li pobočka banky, že organizace tuto povinnost neplní, může od organizace požadovat předkládání zpráv o stavu zásob ke dnům, kdy se vyúčtovávají splátky úvěru.

a) normativy, popřípadě vlastní a jim podobné oběžné prostředky v souladu s čtvrtletním plánem oběžných prostředků,

b) celkový stav závazků vůči dodavatelům zásob, zálohy odběratelů a příslušné korektivy,

c) všechny ostatní zdroje, které jsou volné nebo použité neefektivně (například ke krytí imobilizace oběžných prostředků); přitom organizace vychází z poslední rozvahy nebo z jiných posledně známých stavů, a ze svého platebního kalendáře.