Druhy celního řízení
Záznamní oběh v tuzemsku
Poukazování
Uskladňování

(1) Do záznamního oběhu v tuzemsku lze propustit zejména:

(3) Výstavními akcemi pořádanými za účasti zahraničních organizací na území Československé socialistické republiky se rozumí výstavy a předvádění zboží, uměleckých děl, filmů, tiskovin a dalších předmětů s cílem seznámit s jejich existencí, obsahem a funkcí československou veřejnost nebo určité kruhy odborníků.

k) zboží k zušlechtění.

j) obaly dovážené k plnění,

i) zboží na sklad,

ch) dobytek na pastvu nebo k vykonávání polních a jiných prací v pohraničním styku,

h) dopravní prostředky,

g) vzorky pro potřebu obchodních cestujících,

f) zboží k opravě,

e) zboží k soutěžím, závodům a k jiným veřejným vystoupením,

d) zboží pro výstavní akce,

c) zboží k pokusům, k napodobení nebo k vyzkoušení,

b) zboží k dočasnému užívání,

a) zboží na nejistý prodej a na ukázku,

(2) Jde-li o zboží dovážené k zušlechtění, jehož hodnota přesahuje 20 000 Kčs, povoluje jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku ústřední celní správa. V ostatních případech jsou oprávněny propustit zboží do záznamního oběhu v tuzemsku všechny vnitrozemské, nádražní a přístavní celnice. Silničním celnicím přísluší propouštět do záznamního oběhu v tuzemsku silniční dopravní prostředky osobám, které nemají bydliště v tuzemsku. Rovněž mohou tyto celnice propouštět do záznamního oběhu v tuzemsku zboží dovážené v cestovním a v pohraničním styku.

(4) Zboží, jež má být dovezeno pro účely výstavních akcí pořádaných na území Československé socialistické republiky, může být propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku, jen jestliže na žádost československé organizace, která výstavní akci pořádá, dalo k této výstavní akci předem souhlas ministerstvo zahraničního obchodu nebo organizace jím pověřená. Jde-li o výstavní akce, které nemají žádný vztah k zahraničnímu obchodu, rozhoduje ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s příslušným ústředním úřadem nadřízeným pořadateli výstavní akce.

(2) Při projednávání zboží do záznamního oběhu v tuzemsku stanoví celnice k zpětnému vývozu přiměřenou lhůtu. Záznamní lhůtu může celnice prodloužit.

(3) Jinak platí o celním řízení při dovozu zboží, které má být propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku, ustanovení o projednávání zboží do volného oběhu v tuzemsku.

(1) Orgán, který povoluje propuštění zboží do záznamního oběhu v tuzemsku nebo který je oprávněn zboží do tohoto oběhu propustit, stanoví zejména, za jakých podmínek se zboží propustí do záznamního oběhu a v jaké lhůtě musí být dodáno celnici k projednání k zpětnému vývozu, jak se zajišťuje jeho totožnost a zda, v jaké výši a jakým způsobem má být dána jistota za celní náhradu.

(2) Jistota za celní náhradu může být dána hotově v československých penězích nebo v té měně, v níž je dovoleno platit clo, dále zástavou vkladních knížek Státní spořitelny, které znějí na doručitele a nejsou vinkulovány, zástavou státních dlužních úpisů nebo se souhlasem celnice jiným vhodným způsobem. Od státních a společenských organizací se jistota za celní náhradu nepožaduje.

(1) Totožnost zboží se zajišťuje podle povahy zboží a účelu záznamního oběhu buď otiskem úředního razítka, připevněním olůvka, pečeti, přesným popisem, vyobrazením, odebráním vzorku, sepsáním továrních značek a výrobních čísel nebo jiným vhodným způsobem. V zušlechťovacím oběhu se může upustit od zajištění totožnosti a vývoz zušlechtěného zboží se může kontrolovat podle klíče určeného výrobou na zkoušku nebo podle dobrozdání znalců.

(3) Celnice může na žádost celního účastníka nebo na žádost celního zájemce povolit, aby třetí osoba převzala zcela nebo zčásti oprávnění a závazky vyplývající z projednání zboží do záznamního oběhu v tuzemsku; zejména může povolit, aby místo celního zájemce nebo vedle něho zpracoval zboží v zušlechťovacím styku někdo jiný.

(1) Zboží propuštěné do záznamního oběhu v tuzemsku podléhá celní kontrole.

(2) Vyžadují-li toho zvláštní okolnosti, může být zřízen v závodě stálý celní dohled na zpracování zboží v záznamním oběhu. Celní správa se může kdykoliv přesvědčit, zda není se zbožím v záznamním oběhu nakládáno nedovoleným způsobem.

(1) Zboží propuštěné nepodmíněně do volného oběhu v tuzemsku se z hlediska celních předpisů posuzuje jako zboží vyrobené v tuzemsku a může jím být z hlediska těchto předpisů volně nakládáno.

(2) Zboží propuštěné do volného oběhu v tuzemsku podmíněně (např. s podmínkou, že ho bude použito jen k určitému účelu nebo že bude stěhovaných svršků dále používáno po stanovenou dobu), podléhá celní kontrole, pokud jde o splnění stanovené podmínky.

(2) Povolení k zušlechtění zboží v záznamním oběhu v cizině uděluje ústřední celní správa.

(3) Celní kontrolu nad zbožím v záznamním oběhu v cizině provádí celní správa pomocí dokladů (vlastních, celního zájemce, celního účastníka nebo jiných dokladů), po případě jiným vhodným způsobem.

(1) Do záznamního oběhu v cizině se propouštějí též obaly, kterých lze opětovně použít a které nebyly prodány se zbožím.

(4) Jinak platí o záznamním oběhu v cizině přiměřeně ustanovení o záznamním oběhu v tuzemsku.

(2) Celní řízení, kterému se podrobuje zboží dopravované po tratích vedoucích částečně přes cizí státní území (peážní doprava), upravují příslušné mezinárodní smlouvy o dopravě po těchto tratích.

(1) Přepravní styk přes cizí státní území povoluje celnice, u níž zboží vystupuje, v dohodě s celnicí, u níž zboží vstupuje a v dohodě s příslušnými orgány ministerstva vnitra místa vstupu a výstupu zboží.

(5) O skládání jistoty za celní náhradu platí obdobně ustanovení o skládání jistoty za celní náhradu v záznamním oběhu v tuzemsku.

(4) Mají-li být podle mezinárodních smluv vzájemně uznávány celní závěry smluvních států, posuzují celnice tyto závěry, jsou-li neporušené, jako vlastní závěry.

(3) Pokud povaha zboží nebo způsob dopravy nevylučují připojení závěry, dá celnice poukázané zboží pod celní závěru. Celní závěra může být buď kusová nebo prostorová; kusová se dává na zboží nebo na jeho obal, prostorová na zařízení uzavírající prostor dopravních prostředků.

(2) Při poukázání zboží při dovozu a při průvozu provede celnice zpravidla jen vnější prohlídku zboží; má-li však pochybnosti, že označení obsahu zásilky nebo jiné údaje neodpovídají skutečnosti, provede vnitřní prohlídku. Při poukázání zboží při vývozu provede celnice, která zboží projednává k vývozu, vždy též vnitřní prohlídku zboží; nemá-li pochybnosti o obsahu zásilky, o správnosti označení druhu zboží apod., může provést namátkovou prohlídku.

(1) Celnice poukazující zboží vyhotoví doklad (celní průvodku), který doprovází zásilku k celnici, jíž bylo zboží poukázáno.

(1) Dopravní podnik, který převzal celní průvodku (celní zájemce), je povinen dodat zboží celnici, které bylo poukázáno, a to ve stanovené lhůtě, v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s příslušnými doklady.

(3) Povinnost dopravního podniku (odstavce 1 a 2) vyplývající z poukazovacího řízení zanikne, bylo-li poukázané zboží s celní průvodkou a s příslušnými doklady dodáno celnici, které bylo poukázáno, ve stanovené lhůtě, v nezměněném stavu a s neporušenou celní závěrou.

(2) Bylo-li zboží s celní průvodkou odevzdáno dopravním podnikem k dopravě dalšímu dopravnímu podniku, přechází povinnost stanovená v předcházejícím odstavci na tento podnik.

(1) Celnice, které bylo poukázané zboží dodáno, se přesvědčí, zda nebyla porušena celní závěra, zda byla dodržena lhůta, zda jde o zboží uvedené v příslušných dokladech a zda nebylo se zbožím nakládáno nedovoleným způsobem.

(2) Došlo-li při dopravě zboží v důsledku nehody k překročení lhůty, k porušení celní závěry nebo ke změně stavu zboží, je dopravce povinen tuto okolnost hlásit nejbližší celnici nebo nejbližšímu národnímu výboru nebo orgánu ministerstva vnitra. Tyto orgány vydají dopravci potvrzení o tom, že nehodu hlásil, popřípadě o tom, že jeho údaje o nehodě jsou správné.

(1) V celním skladišti se zpravidla uskladňuje jen zboží, které bylo dopraveno z ciziny a nebylo ještě projednáno do volného nebo záznamního oběhu v tuzemsku, jakož i zboží, projednané k vývozu, popřípadě zboží, jímž má být uskladněné zboží doplněno, dolito apod.

(2) Zřízení celního skladiště povoluje ústřední celní správa; v povolení se stanoví podmínky provozu celního skladiště a rozsah dovolené manipulace se zbožím v celním skladišti.

(1) Zboží, které se obvykle uskladňuje v celním skladišti, je možno uložit též do zvláštních prostor provozních skladišť podniků veřejné dopravy nebo skladištních podniků (dále jen „provozní skladiště“); tyto prostory určí podniky v dohodě s příslušnou celnicí.

(2) Provozní skladiště musí být zařízeno tak, aby se dalo bezpečně uzavírat; uzavírá je podnik veřejné dopravy nebo skladištní podnik a celnice může mít spoluzávěru, uzná-li to za nutné.

(3) Se souhlasem celnice a podniku veřejné dopravy nebo skladištního podniku může být se zbožím uloženým v provozním skladišti nakládáno obdobně jako se zbožím uloženým v celním skladišti.