Oddíl 1
Provozní poměry

1. Provozní poměry jsou určeny sklonitostí silnice, povrchem vozovky, zvláštní povahou dopravy a použitím přívěsů. Vliv provozních poměrů na opotřebení vozidla a plášťů, na rychlost vozidla a tím na spotřebu pohonných hmot je vyjádřen zvláštními přirážkami, stanovenými pro jednotlivý druh provozních poměrů.

2. Nejede-li vozidlo v provozních poměrech vzatých v úvahu při stanovení technickohospodářských norem, tj. provozních poměrech příznivých, přepočítávají se ujeté kilometry na základní kilometry s použitím přirážek na provozní poměry uvedené v odstavci 3.

3. Pro potřebu použití technickohospodářských norem stanoví se tyto druhy provozních poměrů a přirážek na provozní poměry:

		označení	přirážka %
a)	sklonitost silnice
	aa - rovinná silnice nebo cesta, třeba v hornatém kraji, jejíž podélný profil vykazuje sklony nejvýše 5 %, takže téměř není třeba jet na nižší rychlostní stupeň než na přímý záběr	R	0
	bb - kopcovitá silnice nebo cesta, na jejímž podélném profilu se rovina často střídá s kopci o sklonu nad 5 %, takže je třeba jet na nižší rychlostní stupeň než na přímý záběr, a to na úsecích delších než 500 m	K	10
	cc - horská silnice nebo cesta v horách, která má sklony nad 10 % a zákruty vyžadující častého řazení a dlouhých jízd při zařazeném nižším rychlostním stupni	H	25
	dd - strmá silnice nebo cesta v horách, která má sklonitost nad 15 %	S	70
b)	povrch vozovky
	aa - rovný (asfaltovaný, betonový, dlážděný kostkou, špalíčkovaný, dehtový, válcovaný nebo s jiným rovným povrchem)	I	0
	bb - nerovný (ve špatném stavu - výtluky)	II	10
	cc - rozježděný (s hlubokými rýhami, nerovný, kamenitý, blátivý)	III	25
	dd - terén za sucha s hrubou navážkovou úpravou (na stavbách, v pískovištích, lomech, pole, louky, měkké polní cesty)	IV	80
	ee - terén rozmoklý (rozježděný bez úpravy, sypký písek, mokrý jíl, mokrá zemina)	V	130

Určitému úseku silnice lze přiznat toliko jedinou přirážku ze skupiny a) a jedinou přirážku ze skupiny b). Pro potřebu přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry se však tyto přirážky sčítají v jedinou přirážku na provozní poměry.
Podle velikosti této provozní přirážky je možno uspořádat provozní poměry v tuto řadu:

					přirážka %
1.		R I		silnice rovinná, povrch rovný	0
2.		R II		silnice rovinná, povrch nerovný	10
3.		K I		silnice kopcovitá, povrch rovný	10
4.		K II		silnice kopcovitá, povrch nerovný	20
5.		R III		silnice rovinná, povrch rozježděný	25
6.		H I		silnice horská, povrch rovný	25
7.		H II		silnice horská, povrch nerovný	35
8.		K III		silnice kopcovitá, povrch rozježděný	35
9.		S I		silnice strmá, povrch rovný	70
10.		H III		silnice horská, povrch rozježděný	50
11.		S II		silnice strmá, povrch nerovný	80
12.		R IV		rovinný terén za sucha	80
13.		K IV		kopcovitý terén za sucha	90
14		S III		silnice strmá, povrch rozježděný	35
15.		H IV		horský terén za sucha	105
16.		R V		rovinný terén za mokra	130
17.		R V		kopcovitý terén za mokra	140
18.		S IV		strmý terén za sucha	150
19.		H V		horský terén za mokra	155
20.		S V		strmý terén za mokra	200
c) rozvážkové nebo sběrné jízdy podle vzdálenosti zastávek nebo opakující se jízdy na krátkou vzdálenost nepřesahující 1500 m, nejvýše					15
d) jízdy výlučně uvnitř závodu nejvýše					20
e) použití přívěsů
	aa - u nákladního automobilu a autobusu
		1. jednonápravových do celkové váhy 1000 kg			5
		2. ostatních až do celkové váhy přívěsu nepřesahující polovinu užitečného zatížení tažného vozidla			15
		3. je-li celková váha přívěsu větší než polovina užitečného zatížení tažného vozidla			20
		4. je-li celková váha přívěsu větší než užitečné zatížení tažného vozidla			25
		5. druhého a dalších - posuzuje se stejně jako první přívěs, ale jen polovinou přirážky (bod 2 až 4). O druhou polovinu přirážky se zvýší základní normy spotřeby
	bb - u osobního automobilu				10
	cc - druhý přívěs u traktoru				20
f) speciální poměry, nejvýše					10

4. Přirážky uvedené pod písmeny a) až f) se sčítají; součtu těchto přirážek se použije k přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry. (Viz část II oddíl 1 odstavec 1.)

5. Provádí-li se v určitém silničním úseku větší počet jízd z různých nebo do různých míst tohoto úseku, může být držitelem vozidla zavedena jednotná průměrná přirážka na provozní poměry celého úseku (traťová přirážka).
Traťová přirážka se vypočte takto:
Kilometry celého úseku se převedou na základní kilometry podle části II této přílohy. Z vypočtených základních kilometrů a skutečných kilometrů se zjistí traťová přirážka podle vzorce
$traťovápřirážka=\frac{početzákladníchkm}{početskutečnýchkm}-1.100$
Příklad: úsek měří 180 km skutečných. Počet přepočtených základních km jest 207.
$traťovápřirážka=\frac{207}{108}-1.100=\mathrm{1,1500}-1.100=\mathrm{0,1500}.100=\mathrm{15,00}$
Traťová přirážka pro uvedený úsek činí 15 %.

6. Pro určitou územní oblast, v níž se vozidly téhož držitele provádí větší počet jízd, může být zavedena jednotná průměrná přirážka vycházející ze skutečných provozních poměrů silnic, kterých bude použito k jízdám vozidel v této oblasti (oblastní přirážka). Podklady pro stanovení oblastní přirážky předloží držitel vozidla příslušnému okresnímu národnímu výboru, který určí její výši. Přesahuje-li oblast rámec okresu, určí za stejných podmínek oblastní přirážku příslušný krajský národní výbor. Schválená oblastní přirážka se použije pro všechny jízdy provedené ve stanovené oblasti, pokud nedojde k podstatné změně provozních poměrů.
Oblastní přirážka se vypočte takto:
Kilometry všech úseků silnic, kterých bude použito k jízdám vozidel ve stanovené oblasti, se převedou na základní kilometry podle části II této přílohy. Z vypočtených základních kilometrů a skutečných kilometrů se zjistí oblastní přirážka podle vzorce
$oblastnípřirážka=\frac{početzákladníchkilometrů}{početskutečnýchkilometrů}-1.100$